Na začátku prázdninového času ponechám stranou profesní problematiku (stejně nemám žádnou pozitivní a nechci uvádět banality typu: „úspěšný zásah tří jednotek HZS u hořícího pařezu“). Konkrétně zmíním pravděpodobnost případného odvrácení klimatické změny, kterou již evidentně pociťujeme v denním životě (bohužel z chování rozhodující většiny soudím, že se ještě ohřejeme).
Nedávno jsem totiž zdvořile oslovil hromotluka, co před naším obchůdkem (kde ráno pravidelně nakupuji čerstvé pečivo), vysedl z dodávky Mercedes, aby u odstaveného vozidla vypnul motor. Reagoval zcela nechápavě – a co uhlíková stopa? Na tuto otázku sdělil, že: „výfuk vypouští CO2, aby z něj rostliny mohly produkovat kyslík“. Klidně si o tom můžeme více „popovídat“ venku…
Poznámka: Nabízenou formu komunikace jsem odmítl. Stejně by na rodnou půdu nepadlo připomenutí zákona o zachování energie, anebo zatím opomíjené zpětné vazby, v níž vodní pára představuje významný skleníkový plyn. A čím více budeme Zemi ohřívat, tím větší bude proces odpařování (profesně připomínám, že z 1 litru vody vznikne fázovou přeměnou 1600 litrů páry).
I následující glosa je víceméně neprofesní povahy. Možná jste v uplynulém pololetí také obdrželi poštovní zásilku, ve které Digitální informační agentura oznamuje doporučeným dopisem, že Vám jako autorizované osobě byla zřízena profesní datová schránka (u mě, coby podnikající fyzické osobě a činovníku jednoho spolku je to v pořadí už třetí DS): Údajně tyto, pohříchu duplicitní DS, jsou letos zřizovány na základě změnového zákona č. 284/2021 Sb., kterým se upravují některé právní normy v souvislosti s přijetím stavebního zákona.
Nejde ji zrušit, neboť na písemný dotaz ke zbytečné duplicitě, obdržíte sdělení, že přidělenou DS je možné pouze automaticky znepřístupnit, a to na základě předchozího výmazu ze zákonem deklarované evidence u příslušné profesní komory (takže nejdříve musím zrušit členství v ČKAIT a potom mi mohou DS znepřístupnit…???).
Modifikovanými slovy klasika lze konstatovat: „Tento způsob digitální byrokracie, zdá se mi poněkud nešťastným“ (to fakt nejsou státní databáze propojeny???). Přitom ještě nedávno byla vrcholem tuzemské digitalizace skutečnost, že jste si na úřadě vyzvedli pořadový lístek a čekali až se na informační tabuli objeví Vám přidělené číslo. Nyní, v „nové době“, se mnoho činností zbytečně duplikuje. Vedle toho však řada agend stále digitalizována není, případně jsou avizované weby často nefunkční, anebo „polo funkční“ (nezřídka bývají málo přehledné a uživatelsky nepříjemné). Nakonec zase potřebujete papír, tužku a většinou i osobní návštěvu (a vracíme se zpět k onomu pořadovému lístku). Mohu uvést dvě čerstvě nabyté zkušenosti:
Poznámka 1: Nakonec došlo na osobní návštěvu kontaktního místa. A slečna, co měla službu u zařízení vydávající příchozím pořadová čísla, se mě medovým hlasem zeptala: „Jak Vám mohu pomoci?“. Ukázal jsem jí výše uvedenou hlášku a poprosil o e-mail na generálního ředitele ČEZ, že mu ji chci poslat jako Vánoční PF, aby se vážně zamyslel nad svou prací. Bohužel jsem dostal jen to pořadové číslo…
Poznámka 2: Pokud se někomu zdají popisované případy nadsazené, tak vězte, že oznámení ústního jednání, spojené s místním šetřením (zda je naše ulice veřejná, či nikoliv), svolané úřadem městského obvodu na 13. června 2024, včetně navazujícího sdělení o jeho zrušení (byla vznesena námitka pro podjatost), jsem v obou případech obdržel nikoliv cestou DS, ale standardními poštovními doručenkami.
V úterý odpoledne 25. čevna se na webu Novinky.cz objevil titulek: „Požár fotovoltaiky v Břeclavi zničil panely za pět milionů“. A regionální Deník.cz mj. napsal, cituji: „Oheň podle informací hasičů zachvátil fotovoltaické panely na střeše budovy“.
Prohlížel jsem si přiložené fotografie a přemýšlím, jak moc profesionální výkon odvádějí příslušná oddělení hasičů, kteří takové informace médiím poskytují. Máme totiž doma na střeše fotovoltaické panely a nevím, co by na nich tak mohlo hořet (když 89 % hmotnosti tvoří sklo, hliník, křemík a měď). Podle intenzity vývinu i barvy kouře spíše odhaduji na nějakou vnější nebo vnitřní plastovou izolaci střešního pláště, případně hořlavé konstrukce podporující FVE panely:
Zvětšený detail části zasažené střechy ukazuje zejména na plastovou podporující konstrukci panelů FVE (nenechte se přitom mýlit „chybějící“ plochou panelů – neshořely, to se jen roztavil/deformoval obvodový hliníkový rám jednotlivých panelů a tepelným působením požáru se v celé ploše výplně porušilo tabulové sklo, tvořící podklad křemíkových článků):
Poznámka: : Docela by mě zajímalo, zda informace o tom, že FVE panely můžou hořet, není ze strany HZS zavádějící záměrně…? Seriózně totiž mělo zaznít, že závada vznikla na kabeláži propojující dílčí panely. A protože kabely nebyly od hořlavé konstrukce střešního pláště, ani od hořlavých podporujících konstrukcí FVE panelů odděleny nehořlavou, tepelně izolující podložkou, došlo k požáru, který následně způsobil také mechanickou destrukci instalovaných panelů.
Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Třeba když náčelník Gř HZS pro civilní obranu, s přívažkem pro požární prevenci, se několikrát nechal slyšet v médích, že hasiči do konce roku 2024 připraví normu PBS pro dřevostavby (jen, aby to nedopadlo jako s ČSN pro garáže, jejíž zpracování zřejmě nebylo zasazeno do reálného tvůrčího rámce, neboť od první verze z počátku roku 2022, stále nic finálního nevidíme). Asi jej k podobným hláškám tlačí lobbyistické zástupy, neboť výstavba nečeká (nejen v našem kraji razovitem):
Realizační poznámka U konkrétní nástavby, by mě docela zajímalo, jak budou spící lidé při požáru v takových bytech skákat v noci z oken v 10-ti metrové výšce (neb úniková cesta je v budově pouze jediná a prvních 15 metrů se přece nepočítá…???). Současně by mě docela zajímaly odstupové vzdálenosti od tohoto dřevěného monstra – odhaduji, že na papíře jsou stanoveny pouze od dílčích okenních otvorů, protože obvodová stěna má přece normativní požární odolnost, odpovídající V. SPB.
Pokud někdo na Gř HZS v rámci splnění daného slibu plánuje, že za stávajících normativních pravidel „pustí“ dřevostavby do výšky 8-10 podlaží, pak netuší, jak hluboce se profesně mýlí. Tím jenom poskytne flexibilním projektantům bianko šek, že od příštího roku mohou klidně stavět a již nemusí nic dále prokazovat. Rozhodně nestačí, když se objekt před kolaudací natře z venkovní strany nějakou „protipožární“ barvou (nejen proto, že všichni dobře víme, co takové nátěry vydrží – jako včelař si kupuji lazuru, která má na obalu uvedeno: „garance proti UV záření 8 let“; a stejně musím každý rok úly znovu natírat).
Ve věcné souvislosti není na škodu zopakovat hlavní zásady navrhování dřevostaveb:
Tyto zásady se mohou promítnout do dispozice typického podlaží (znalým osobám není třeba připomínat, které části dispozice musí tvořit samostatný PÚ, anebo jak staticky nezávislá CHÚC musí být min. typu B, že požární sklo v obvodové stěně musí mít stejnou požární odolnost jako dřevěná obvodová stěna a požární výtah bude vedle evakuačního samozřejmostí):
Poznámka Kdo si myslí, že to bude levnější než budovy z nehořlavých materiálů, ať se přihlásí!!!
Ve Věstníku ÚNMZ č.6/2024 je kromě jiného uvedeno:
Hlavní stránka | Minulý zápisník |