|
|
Pomalu jsem přemítal, zda mi s vyhledáváním tuzemských profesně pozitivních zpráv, nemůže pomoci umělá inteligence. Tento měsíc se však mohu spolehnout na vlastní poznatek – konkrétně s ukázkou, jak v Praze 9 izolují celý železobetonový monolit bytového domu minerální vlnou:
Návrat do méně pozitivní reality však nastal již o dvě tramvajové zastávky dále. Při nedávné pracovní cestě do metropole mě následující den čekala u vlastních dětí role hodinového manžela. Nechtěl jsem přespávat na gauči v obýváku, a proto mi manželka zařídila nocleh, co možná nejblíže od jejich bydliště. Pěšky to bylo skutečně jen pár minut. Jenže pod honosným označením „Hotel Bella“ se zde provozuje čirá evakuační hrůza.
Vše jistě bude v souladu s nynějšími ČSN řady 73 08xx (zejména pokud jediná úniková cesta se stále měří úplně jinde, než ve skutečnosti začíná???). Možná by profesní „hnidopichy“ napadlo, že požární dveře u fiktivního „vstupu“ do související skupiny místností se společnou předsíní, mají mít samozavírač (pro upřesnění–požární dveře na obrázku č. 2 jsou osazeny na trase jediné ÚC, která se větví a vede dále po schodech nahoru???):
Současně konstatuji, že na Gř HZS mohou zaplesat (tam totiž zvlášť nebetyčnou pitomost s „bezpečnými“, autonomními čidly kouře vymysleli). Jenže na místě samém v tomto zařízení nebyla provozuschopná baterie (o místě instalace ani nemluvě):
Poznámka: Dokud dýcháš žiješ, praví jogínská mantra. Jinak cestou z pokoje ve 2. NP až k východu na volné prostranství jsem napočítal 66 kroků (do 3. NP jsem raději nešel). A okénko vikýře, ve výši 1,5 m nad podlahou, za náhradní únikovou možnost nelze považovat ani náhodou. Ale možná nad naší bezpečností celou noc v recepci bděla cizojazyčně hovořící slečna…
U problematiky únikových cest ještě chvíli zůstanu, neboť v civilizované zemi patří jejich bezpečné navrhování mezi základní priority požární bezpečnosti staveb. Rovněž u nás jsme se o to v letech 1990-91 pokoušeli. Jenže pak se „Stvořitel“ norem zprivatizoval a v zásadě neměnné znění těchto norem se stalo podstatnou součástí jeho "byznys-plánu". Doba však pokročila. Proto dnes neshledávám žádný racionální důvod, aby se za posledních 10 let nenapravila více než tristní situace socialistických únikových cest (když se za stejný čas dotčené normy měnily skoro tak rychle, jako otáčky větrné elektrárny).
Pro nenapravitelné „optimisty“ dále uvádím 7. stupňů vedoucích do pekla únikových cest:
Mezipodesta předpeklí: Je nutné konstatovat, že všechno hořlavé, co dnes může být součástí chráněné únikové cesty, by si vyžádalo více než 7 samostatných stupňů (nejen když jedna z chráněných únikových cest, může být v celé své vnitřní trase obložená dřevem).
Poznámka: Docela by mě zajímalo, v čem spočívá problém při setrvalém zakonzervování špatných návrhových pravidel. V penězích to zřejmě není, když jsme jen v roce 2019 vyhodili ze státního rozpočtu 4.17 milionu za „Analýzu bezpečnostních přístupů v oblasti navrhování požární bezpečnosti staveb“ (což byl vlastně dotazník, zda si současní uživatelé přejí zachování dosavadního stavu norem), anebo dalších 3.858 milionu za pokus o revizi ČSN 73 0873 - (přitom se jenom veřejně prokázalo, že „zpracovatel“ ani nepochopil základní princip této ČSN). Spíše soudím, že na ústředních orgánech chybí odborně zdatní jedinci, kteří by dané problematice v souvislostech rozuměli. A současně, pokud se dnes kolem úprav norem pohybují osoby přímo zainteresované v projektové branži, kteří sledují vlastní subjektivní cíle (aby se jim snadněji pracovalo…), nelze očekávat výraznou změnu.
Ještě krátce k problematice ÚC – psal jsem si se odpovědnou osobou ve věci „Metodického listu…“, který obsahuje sdělení, že jediná nechráněná úniková cesta může procházet dalšími třemi požárními úseky s požárním rizikem. Ve věcné souvislosti jsem obdržel následující sdělení, cituji:
|
Rozhodně se ale nebude jednat o výklady norem, k výkladu norem není Agentura zmocněna. Vzhledem k tomu, že je Agentura adresátem dotazů k aplikaci norem v praxi, snažíme se zprostředkovat expertní stanoviska, která jsou ale výlučně odbornými názory jejich zpracovatelů. Tato stanoviska nejsou obecně závaznými stanovisky, nelze proto vyloučit, že názor orgánu či instituce autoritativně rozhodující o otázkách, jejichž řešení je předmětem stanoviska, může být odlišný od názorů uvedených ve stanovisku. S pozdravem Zdeňka Slaná |
Poznámka: Co dodat více. Možná malé historické připomenutí. Když jsem na začátku profesní dráhy působil na Krajské inspekci požární ochrany, tak na úrovni této instituce bylo možné povolovat výjimky z ČSN. Obor technických norem na nadřízené Hlavní správě požární ochrany vedl člověk, který nezastíral, že nemá hasičské vzděláni (s nadsázkou sděloval, že je „výpravčí“, neboť absolvoval Vysokou školu dopravní v Žilině). Možná proto zformuloval i onu památnou větu: „Přes únikové cesty vlak nejede“. To pro nás znamenalo, že z únikových cest se výjimky z ČSN nepovoluji (nejen proto, že těch výjimek již bylo v samotném textu norem požehnaně).
V ranním zpravodajství dne 4. dubna 2024 vysílal Český rozhlas příspěvek o tom, že MV ČR připravuje materiál s „bohulibým“ záměrem, aby od Sboru (myslí se policie a hasiči) neodcházeli zkušení příslušníci. Údajně mohou sloužit až do 70-ti let věku, ale o tom musí rozhodnout služební funkcionář (ha,ha).
Poznámka: Nevím, proč mi tato snaha připomíná úsilí Putina v Rusku, či jiného diktátora – s cílem zůstat u moci, aby mohli dále „sloužit“ svému lidu. Naopak se na MV ČR mají zamyslet nad tím, aby Sbor očistili od vlivu různých, zcela „nenahraditelných“ generalissimů, kvůli kterým právě Ti nejschopnější od Sboru odcházejí.
Ve Věstníku ÚNMZ č. 4/2024 je kromě jiného uvedeno:
| Hlavní stránka | Minulý zápisník |