V současné době, plné nejistot a asymetrických informací, jsem pozitivní profesní počin nehledal v zemi, kde to mysleli dobře, ale dopadlo to jako vždycky. Tentokrát uvedu dva příklady ze sousedního Rakouska, ve kterém svět snad ještě normálně funguje:

1. V městečku našeho druhého domova si letos místní hasiči vyměnili jednu ze dvou požárních cisteren za novou. Přitom je evidentní, že vozidlo má „tovární“ červený odstín a nebylo z veřejných prostředků přestříkáno na setrvale blednoucí oranžovo-růžový hnus:



2. V našem sousedství postavili nový hotel. Byli jsme účastníky stavebního řízení, a proto jsem si s vnukem chtěl ověřit, zda se realita skutečného provedení chráněné únikové cesty neliší od stavebního výkresu:



Neliší (dokonce informační tabulka na stěně je břidlicová) – nejsou zde žádná hořlavá okna nebo dveře, žádné hořlavé podlahy nebo schodišťová madla, žádná recepce jako „přirozená“ součást únikové cesty (ta je důsledně požárně oddělena), žádné technické rozvody (ani pod jakousi krycí vrstvou EW 30), žádné volně vedené elektrické kabely bez nebo s prapodivnou klasifikací (ani sloužící systémům požárně bezpečnostních zařízení), žádné elektrické rozvaděče s „jedinečnou“ požární odolností, žádné hořlavé nástěnky (ani o vymezené ploše), žádné výdejní automaty na nápoje, kondomy či jiné zboží, žádná květinová výzdoba z plastů (ani o vymezené velikosti), žádné židle či sedací nábytek s čalouněnou částí, žádný hořlavý předmět umělecké či historické hodnoty (ani soška sv. Floriána).

Poznámka: Docela vtipně konkrétní stav komentoval jeden tuzemský, zatím docela mladý profesní projektant, cituji: „Tohle až bude u nás, tak my už tady nebudeme…“. Co dodat více – snad jen fakt, že východy z CHÚC jsou ve směru úniku trvale průchozí a nejsou ničím blokovány:

Během měsíce srpna nešlo ani v Rakousku přehlédnout epidemii mimořádných stupňů požárních poplachů v ČR. Začalo to 3.8. požárem skládky pneumatik o ploše 15000 m² (cca 17 jednotek s 26 cisternami). Dále už profesní weby raději plochy vzniklých požárů neuváděly (anebo napsaly takovou, která neodpovídala více než miliardové škodě). Dne 14. 8. následoval požár výrobní haly plastů pro automobilový průmysl, který vznikl během pracovní doby v cca 11 hodin dopoledne (celkem 39 jednotek + vrtulník - údajně v době příjezdu HZS již hala hořela v plném rozsahu…???). Následně dne 25.8. hořela venkovní skládka u třídírny odpadu (cca 31 jednotek) a ve stejný den pak skládka vyřazených dřevěných pražců (při více denním zásahu se na místě vystřídalo 70 jednotek ze 6-ti krajů ČR); v tomto případě mě docela pobavilo mediální vyjádření zasahujícího hasiče, že skládka byla tak rozlehlá, že do ní nemohli vodou „dostříknout“ a tak povolali dva policejní vrtulníky (jako kdyby hasicí efekt těch 195 shozů/900 litrů vody mělo na obrovský energetický potenciál hořících pražců, se spotřebou 44 mega litrů vody, nějaký zásadní vliv – podíl leteckého hašení zde činil ani ne 4 promile).

Nejen tyto mimořádné události mi nejdou dohromady s novoročním předsevzetím ústředního náčelníka HZS, který se v roce 2023 chtěl osobně zaměřit na požární prevenci. Přitom doba byla letos docela příhodná k systémovým krokům (proběhla totiž další novelizace vyhl. MV č. 23/2008 Sb.). Nelze totiž bohorovně přihlížet, jak si firmy „nasyslí“ na venkovní skládku hořlavých látek nekonečných rozměrů de facto cokoliv a když se něco stane, tak se milý státe na své náklady „pěkně postarej“ (nás při požáru okolní životní prostředí nezajímá a případnou škodu uhradí pojišťovna). Přitom hasiči dobře vědí, že požáry velkých skládek se nedají v reálném čase a s běžnými náklady uhasit (a ten zvláštní stupeň poplachu bývá u hořících skládek jenom drahé námětové cvičení).

Již jsem o tom psal v Zápisníku několikrát – velikost venkovních skládek hořlavých hmot je nutné významně limitovat tak, aby v případě vzniku požáru mohly být uhašeny bez mimořádného úsilí: např. plasty, pneumatiky, ojetá vozidla s limitní plochou 400 m² a výškou do 3 m; ostatní tuhé hořlavé látky s limitní plochou 600 m² a výškou do 5 m. Pak musí následovat bezpečná odstupová vzdálenost (1,5 m x pokles intenzity radiace na 15 kW/m²) a teprve pak další blok volné skládky, případně jiný objekt. Kdo chce více a menší proluky, pak musí míru analogické bezpečnosti prokázat (Howgh).

Poznámka: Nynější stav lze glosovat tuzemským rčením - „přijít s křížkem po funuse“. Dne 30.8. 2023 totiž uvedla ČTK zprávu, cituji: “Hasiči se teď budou chtít zaměřit na místa, kde hrozí podobný požár.“

Ve věcné souvislosti se ještě jednou vrátím k chabému, anebo žádnému výkonu požární prevence. V případě venkovní skládky dřevěných pražců se rozlehlá skladovací plocha přece dala členit na menší bloky. Stále totiž platí historická ČSN 49 0071 „Uspořádání skladů dřeva z hlediska požární bezpečnosti“ (je sice z dubna 1969, vyšla ve slovenském jazyce, ale jistá provozní pravidla pro skládkování dřeva stále deklaruje).

V případě výrobní haly plastů pro automobilový průmysl se při dílčím pohledu na detailní fotku z požáru nabízí hned dvě otázky:

1. Proč je před okny výrobní haly, v jejím v požárně nebezpečném prostoru, umístěna venkovní skládka plastových palet a přepravních boxů?
2. Copak to odhořívá ve střešní konstrukci (neměla být vzhledem k rozměrům výchozího požárního úseku v provedení pouze s konstrukcemi DP1)?

Další otázky již nejsou z fotky patrné, ale vycházejí z celkového kontextu:

• Jaký byl skutečný půdorysný rozměr požárního úseku výrobní haly (nevyžadoval instalaci odpovídajícího systému požárně bezpečnostního zařízení)?
• Byla skladová část požárně oddělena od výrobní části (nedocházelo k nadměrnému skladování výrobků přímo na ploše výrobní haly)?
• Jaká byla organizace PO v závodě (požár vznikl v pracovní době a v době příjezdu HZS byl již na celé ploše haly)?
• Je skutečně hašení vrtulníky tak efektivní, jak za ně lobbují někteří generalissimové HZS (skutečně potřebovaly okolní trávník i sousední silnice zálivku)?

Poznámka 1: Stručné profesní shrnutí – uvedený provoz 5. skupiny výrob v dotčeném objektu může mít bez požárně bezpečnostních zařízení výchozí plochu cca 2700 m². Pokud z portálu Mapy.cz určím podle zobrazeného měřítka půdorys haly na 70 x 125 m, dostávám plochu 8750 m². To už nejde realizovat jen tak „mir nicht-dir nichts“. Kladu si proto otázku, kde asi „soudruzi“ na dotčeném orgánu SPD udělali chybu (chyby), anebo to bylo zase jinak…???

Poznámka 2: Nakonec opět vzájemné souvislosti – co z toho, že kvůli požáru byla na určitý čas zastavena výroba v Kolínské automobilce, hlavně že si naši hasiči v Žebráku tak pěkně zahasili…

Ve Věstníku ÚNMZ č. 8/2023 je kromě jiného uvedeno: