|
|
Hledání PPP (profesně pozitivních případů) je v dnešní době nesmírně těžké – zřejmě budu zajíždět do ulice Ukrajinská v našem městě tak dlouho až budou všechny stávající domy zdejšího bytového bloku celoplošně zatepleny minerální izolací (bohužel, než jsem se druhý den vrátil na místo, ukázku vyfotit, již byla celá fasáda pokryta stěrkou a na zemi zůstaly jenom zbytky použitých balíků izolace):
Přesto příklad jedné ulice zdaleka nesignalizuje optimistický trend. Realita je spíše opačná. Nedávno jsem zaznamenal tlak investora na projekční firmu, aby minerální izolaci, konkrétně navrženou ve štítové stěně novostavby (tj. zcela správný postup, neb tato stěna zasahovala do požárně nebezpečného prostoru jiného objektu), nahradil polystyrénem (odvolával se na ujednání smlouvy, že projekt má být ekonomický). Coby podpůrný argument doložil stanovisko „Cechu plastových zateplovačů“, že i v takovém případě lze polystyrén použít a současně přinesl také písemný souhlas s tímto „papírem“ od územního odboru HZS, kde se novostavba bytového domu realizuje…???
Poznámka 1: : Přiznávám, že se mi v konkrétní kauze nepodařilo získat jméno příslušného pracovníka HZS, který místo řádného návrhu od autorizovaného, profesního projektanta, preferuje nesystémové vyjádření lobbyistické kohorty (nelze proto zjistit, zda šlo o délesloužícího příslušníka, co má s investorem ty správné „sociální vazby“, anebo o „novou vlnu“, která vzhledem k současné úrovni i systému výuky o PBS a jejích principech zhola nic neví). I když pominu ryze profesní fakt, přijde mi docela absurdní, aby se z hlediska zachování stejných hygienických podmínek uvnitř bytu, vydávala náhrada difúzně otevřené obvodové stěny, stěnou difúzně uzavřenou za ekonomické řešení (když k tomu přidáme nezbytné větrání, s rekuperačním výměníkem).
Poznámka 2: : Přesto se ještě vrátím k avizovaným principům PBS - parametry nehořlavosti + požární odolnosti obvodových stěn, zasahujících do požárně nebezpečného prostoru, musí být splněny po celou dobu trvání II. fáze plně rozvinutého požáru (aby nedošlo k přenosu požáru). Vůči tomu zkouška podle ČSN ISO 13785-1 je výhradně zkouškou reakce na oheň (tj. pro podmínky úvodní I. fáze rozvoje požáru), kde se na zkušební vzorek působí hořákem o výkonu 100 kW (navíc po omezenou dobu). Kdo někdy nahlédl třeba do ČSN 73 0802, tak si zde může přečíst větu, cituji: „za okamžik vzniku požáru může být považováno samovolné hoření uvolňující více než 0,2 MW tepla (tj. 200 kW).
Soudím, že u nás pro někoho stále platí socialistická zásada: „Každý velký požár je pro hasiče požehnáním“, neboť během půl roku provedl Vladimír Vrtulníkovič v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR již druhou lobbyistickou přednášku (ve vztahu k jednomu lesnímu požáru v NP České Švýcarsko). Proti minulé prezentaci svou salámovou metodu ještě více přitvrdil:
Je smutné stále dokola konstatovat, proč v současném, téměř rozvratu veřejných financí (kdy v roce 2025 jenom z úroků státního dluhu budeme ročně platit sto miliard korun), máme pokračovat v rozpočtové nezodpovědnosti a zvyšovat neefektivně výdaje - třeba kvůli jednomu požáru (který se z hlediska pravděpodobnosti hned tak opakovat nebude). Proto jsem se na Open AI zeptal, co na tuto skutečnost říká umělá inteligence:
|
Dobrý den! Děkuji za upřesnění otázky. Pokud jde o pořízení vrtulníku nebo letadla pro hasiče v ČR po velkém lesním požáru v Národním parku České Švýcarsko, tak to závisí na konkrétních podmínkách a potřebách hasičů. Vrtulník může být pro hasiče velmi užitečným nástrojem při hašení požárů a záchranných operacích v těžko dostupných oblastech, jako jsou horské oblasti, lesy nebo vodní plochy. Vrtulník může rychle dopravit hasiče a materiál na místo události a umožnit jim lépe monitorovat požár z výšky. Nicméně, pořízení vrtulníku je nákladné a vyžaduje speciální výcvik a vybavení, takže by se mělo zvážit, zda je to pro hasiče v ČR skutečně nezbytné a efektivní řešení vzhledem k jejich potřebám a finančním možnostem. Variantní řešení - vypůjčení vrtulníku pro zvládnutí krizové situace, jako je velký lesní požár, může být efektivnější řešení, než pořízení vrtulníku vlastním nákladem. Využití pronajatého vrtulníku umožní hasičům získat přístup k letadlovému vybavení bez nutnosti investovat velké množství peněz do pořízení vrtulníku a souvisejících nákladů na údržbu a výcvik. Nicméně, rozhodnutí o použití pronajatého vrtulníku versus pořízení vrtulníku vlastním nákladem by mělo být založeno na důkladném zhodnocení potřeb hasičů, finančních možností a dostupnosti letadlového vybavení v oblasti. Hasičské letadlo by mohlo být pro ČR užitečné pro rychlou reakci na požáry a snadnou dostupnost k odlehlým a obtížně přístupným oblastem. Nicméně, rozhodnutí o pořízení hasičského letadla pro ČR by mělo být zváženo s ohledem na mnoho faktorů, jako jsou náklady na pořízení a provoz letadla, potřeba vzhledem k četnosti a rozsahu požárů v ČR, dostupnost letišť a technické vybavení. Nakonec, rozhodnutí o pořízení hasičského letadla by mělo být učiněno s ohledem na celkovou efektivitu a potřeby hasičů v ČR a s cílem minimalizovat rizika a náklady na provoz letadla. |
Poznámka: Možná ještě výstižněji než korektní umělá inteligence, shrnul dubnový seminář v Parlamentu dlouholetý znalec profesních poměrů, cituji: a) -: vrtulníky jsou na cestě; b) - do toho nějaké upravené speciály "TITAN apod." na lesní požáry; c) - hoši s VŠB můžou začít nabírat do svých firem absolventy na zpracovávání "Posouzení požárního nebezpečí lesních porostů". Osobně bych ještě doporučil, aby vrchnímu náčelníkovi někdo konečně vysvětlil, že každou korunu, kterou stát vydá, musí od někoho vzít!!!
Do Rakouska a zpátky jezdíme autem přes Mikulov a nyní kvůli vnoučatům, také přes Dolní Dvořiště. Při návratu sleduji u hranic setrvalý stav, který se v médiích kritizuje téměř 30 let (tj. sjíždění z dálnice na „okresku“, na které mají problém se vyhnout dvě protijedoucí auta, lemovanou kasiny a bordely, kde stále mají své nezastupitelné místo plastoví trpaslíci…). Poslední dobou k tomu panoptiku přibývají kulisy nevzhledných plechových krabic, nekonečně rozlehlých skladů, většinou situovaných na nedávno ještě kvalitní zemědělské půdě (což ve vyspělých zemích žádný právní předpis nepřipouští).
U nás sice máme vyhláškou „zezávazněna“ ustanovení ČSN 73 0845, která rovněž takovou variantu provedení standardně nedovoluje. Jenže, hlavně pro zahraniční investory, zde provozuje monumentální službu tuzemská skupina užitečných idiotů (kterým místo věcného řešení, více záleží na osobním benefitu). U jednoho z dotčených bych se blíže zastavil (indicie jsou totiž více než zjevné). Zejména proto, že jde o „mimořádnou osobnost českého stavebnictví“, kterou v rámci oslav 30. let od svého založení ocenila komora ČKAIT. Soudím, že pokud je někdo ceněná osobnost, měl by jít ostatním příkladem (veskrze kladným):
Poznámka: V historické souvislosti se sluší připomenout, že neomezená velikost požárního úseku průmyslového výrobního objektu ČR nic dobrého nepřinesla (jen montovny nebo lisovny plastů, s energeticky náročnou výrobou, bez významné přidané hodnoty, kde většinu špatně placených zaměstnanců tvoří zahraniční, agenturní pracovníci). Příslušné ustanovení již dávno mělo být v ČSN 73 0804 zrušeno (tj. nelze investorům, a to ani bohatým, zahraničním, dávat „bianko šek“ - tj. dej tam „českou trojku“ a můžeš v ČR dělat cokoliv). Naopak musí být formulováno ustanovení – chceš-li nekonečný rozměr požárního úseku, pak musíš prokázat, že v případě vzniku požáru proběhne bezpečná evakuace osob a požár bude v době příjezdu jednotek HZS již uhašen, anebo omezen na takovou míru, aby byl dohašen bez zbytečného úsilí. A pro sklady, kde je koncentrace hořlavin násobně vyšší, je tento cílový požadavek násobně potřebný.
Zase Středočeský kraj a zase zvláštní stupeň poplachu (jaká náhoda …???) – dne 27. dubna ve večerních událostech na ČT vysílali příspěvek, že již od oběda hoří v blízkosti Kladna skládka autovraků a požár + sloup kouře je vidět na desítky kilometrů daleko:
Na profesním webu uváděli, že ihned po příjezdu prvních hasičů bylo upřesněno, že jde o rozsáhlý požár, který zachvátil obrovskou hromadu autovraků, které jsou naskládány na ploše asi 80×20 metrů do výšky deseti metrů. Proto bylo nakonec nasazeno 120 hasičů z 20-ti profesionálních i dobrovolných jednotek, s 30-ti cisternami a jedním automobilovým žebříkem (na rozdíl od požárů vrakovišť v MS kraji, kde zásahu velel V.V., zde jednoznačně chyběly vrtulníky…).
Poznámka: Dokonce i z ilustrační fotografie požáru je patrné jaký „pořádek“ na dotčeném vrakovišti panoval. V obecném kontextu stále poukazuji na fakt, že skládky jakéhokoliv druhu hořlavých látek podceňujeme. Tady skutečně nejde o řešení, kdy připustíme nakupit množství hořlavých nebo částečně hořlavých látek na jednu obří hromadu a od té pak jakýmsi pofiderním (ryze zastaralým) způsobem určíme odstupovou vzdálenost. Zde je nutné aplikovat nový přístup – z celospolečenského hlediska je nepřípustné, aby při mimořádných událostech na skládkách vznikaly rozsáhlé požáry, které vyžadují enormní nasazení sil a prostředků; a navíc významně škodí okolnímu prostředí: Musí být stanoveny limity (nejlépe hasičskou vyhláškou, neb k tomu mají statistiku) – třeba vrakoviště aut může mít max. blok 400 m2, při výšce do 4 m. A kdo chce větší, musí prokázat, že má takové technické zajištění skladky, aby k požáru vyžadující vyšší než I. stupeň poplachu nedošlo.
Ve Věstníku ÚNMZ č. 4/2023 je kromě jiného uvedeno:
| Hlavní stránka | Minulý zápisník |