|
|
Hrad již definitivně opustil nejznámější český vozíčkář i jeho „Spolek přátel organizovaného zločinu“. Nový nástupce by v profesní oblasti mohl pomocí odstranit „nálet na blbé“, neboť pravidelné houkání sirén je projevem totalitního systému (a to nejen podle George Orwella…). Na druhé straně bych rozhodně nedoporučovat realizovat myšlenku „zapojit do proměny Hradu architekta Pleskota" (aby to s východy nedopadlo tak fatálně, jako v multifunkční aule Gong v Ostravě-Vítkovicích).
Poznámka: A co napsat do učebnic dějepisu o čerstvém prezidentovi ve výslužbě? Podle mého soudu stačí konstatovat, že „pokazil na co sáhl“. Přitom pomíjím jeho činy ve funkci vrchního kladeče věnců (zde dělal hanbu republice hlavně v zahraničí). Spíše myslím na jeho předchozí exekutivní působení, neboť optikou výhledové strategie – místo abychom rozvíjeli výrobu farmaceutickou nebo čipovou, kde jsme měli solidní základnu, tak jsme za štědrých státních pobídek (jeho éry) stavěli pro zahraniční firmy hlavně fabriky, kde v energeticky náročné výrobě lisujeme plastové díly pro německý, či jiný automobilový průmysl, anebo budovali nekonečně rozlehlé sklady. A pranýřem jeho strategické geniality budiž (mega) továrna na staré, kulaté monitory v Hranicích na Moravě; přitom rozhodnutí udělal v době, kdy již většina z nás měla doma plochý monitor (naštěstí sklárna na skleněné korpusy k těmto obrazovkám se ve Valašském Meziříčí nedostavěla…)
Jako profesně-pozitivní událost tentokrát nabízím setkání pětiletého vnuka s požárním poplachem, o kterém mi vyprávěl (když jsme v Rakousku smutně sledovali, jak nám za oknem jarní bouřka mocně rozpouštěla sníh na sjezdovce) - jedno dopoledne, kdy nešel kvůli nachlazení do školky a skládal si v pokoji stavebnici Lego, začala v domě houkat siréna. Vyšel z pokoje a oznámil to mamince, která v ložnici kojila měsíční holčičku. Máma mu řekla, aby si rychle oblekl mikinu, bundu a obul si zimní boty. Maminka přestala kojit, rovněž se oblekla, vzala miminko do nosítka a začali společně po schodišti sestupovat z 9. patra do přízemí (pro evakuaci mají CHÚC typu B, s požární předsíní). Cestou dolů potkávali další obyvatele domu (vnuk si nejvíce pamatoval na paní černošku, která vyběhla z bytu jen v županu a pantoflích). Když byli skoro v přízemí, vyšel proti nim pán a oznámil, že se zase mohou vrátit zpět, protože nejde o požár, ale o cvičnou zkoušku elektrické požární signalizace v domě.
Poznámka: Na jedné straně kvituji, že rodina ctí zásady, jak se chovat při požárním poplachu ve výškovém domě. Na druhé straně však předpokládám, že cvičný požární poplach i případná kontrola EPS se v místě provedení oznamuje předem.
Ještě se obrazem vracím k příspěvku v minulém Zápisníku, kdy v komorovém občasníku “Zprávy a informace ČKAIT“ (vydání 1/2023) publikovali zavádějící propagandu o zaručeně "nehořlavém" polystyrénu. Zejména chci vyvrátit uváděný blud, že pěnový polystyrén kontaktního zateplení nehoří do stran (pro větší názornost je škoda, že se jedná o požár, který probíhal v posledním podlaží):
Současně konstatuji, že rovněž ve zmiňovaném Polsku, s tímto „stavebním“ materiálem měli jisté „zkušenosti“ již dříve (což jsem uvedl např. v dubnu 2015):
Tak nenápadně začal "nehořlavý" polystyren hořet
A tak významně "nehořlavý" polystyren nakonec hořel:
Poznámka: Nejdříve v obecné rovině – v Hospodářských novinách jsem nedávno četl, jak si tuzemské banky samy napsaly zákon o poplatcích za předčasné splacení hypoték (zatím platil výnos ČNB, že poplatek má pokrýt běžné administrativní náklady, a to do max. výše 1000,- Kč). To se bankám nelíbilo, a tak samy zformulovaly návrh zákona, který má být předložen parlamentu ČR ve znění nikoliv na straně klientů, ale bank (…peněžní domy si podle návrhu budou moci u předčasného splacení naúčtovat jak administrativní náklady 1000 korun, tak i část úrokového nákladu na pořízení peněz…). Také vám to připomíná profesní stav, jak zateplovači pěnovým polystyrénem nebo výrobci lehkých obvodových plášťů s plastovou izolací, přes „bíle koně“ v různých Centrech Technické Normalizace a TNK si sami formulují normová ustanovení, aby jejich byznys dobře šlapal…
Telefonoval projektant (stavař), že mu dal kontakt jejich požární specialista, a to v záležitosti, zda byl vydán oficiální výklad k ČSN 73 0831 - jestli požární hlídka může nahradit v objektu Elektrickou Požární Signalizaci. Tak jsem mu dělil, že pouze v jednom případě (dále cituji ze stanoviska):
|
Akceptování požární hlídky, jako náhrady elektrické požární signalizace, je přípustné jedině v součinnosti s požární jednotkou, dočasně umístěnou bezprostředně u posuzovaného shromažďovacího prostoru, a to po celou jeho provozní dobu. |
Dotazů, hlavně takových, proč nestačí jenom samotná požární hlídka (zejména u jednorázových akcí se shromážděním většího počtu osob), přichází stále více. Jsem v tomto směru skeptický a mohu přidat aktuální (vlastní) zkušenost, jak to s požárními hlídkami probíhá v praxi – byli jsme s manželkou na vystoupení českého horolezce v nedávno zkonstruovaném kulturním domě Poklad v Ostravě-Porubě. Po místních zkušenostech mě ani nepřekvapilo, jak v hlavním sále přidávali židle do postranních, evakuačních uliček. Dokonce situaci „inovovali“ tak, že přítomní mohli sedět přímo ve východech ze sálu, opatřených panikovým kováním:
Poznámka: Bez úspěchu jsem zkoušel najít alespoň nějakou požární hlídku. Přitom mě velmi překvapilo, že i po více než pětileté zásadní rekonstrukci kulturního domu, obě hlavní únikové trasy ze sálu, končí v přízemí, v prostoru vstupního foyeru se šatnami. Tím více se přikláním ke zrušení socialisticky „úsporné“ kategorie změny stavby skupiny I.
Tato glosa může mít titulek: “příběh jednoho obrázku“. Nedávno jsem totiž konzultoval s jednou profesně působící osobou, stanovení potřeby vody pro hašení 50 MW požáru nákladního auta v tunelu. V této souvislosti jsem obdržel v příloze materiál, který projektové organizaci poskytl územně příslušný, krajský náčelník pro IZS.
Pointa příběhu je zřejmá z následujícího srovnání – vpravo je obrázek z Rozborového úkolu k zavádění požárních Eurokódů do soustavy ČSN (podle mých pokynů jej v grafickém systému Corel nakreslila v roce 2004 manželka) a vlevo, to co následně „vyzkoumal“ doktorand Vladimír Vlček:
Poznámka: Co dodat více…?
Nevím. zda si generálové HZS (a Vladimír Vrtulníkovič zvlášť) všimli obřího schodku ve státním rozpočtu za jediný měsíc (únor 2023), kdy rozdíl mezi příjmy a výdaji činil neuvěřitelných 119,7 miliardy korun (v březnu dokonce 166,2 miliardy), což je absolutní rekord v historii existence ČR.
Ve věcné souvislosti mi přijde až neskutečné zjištění, které nedávno proběhlo tuzemským internetem:
|
Správa státních hmotných rezerv (řízená MV ČR) vypsala dne 30. září 2022 soutěž na dodávku pěti vyprošťovacích automobilů, s pohonem 8 × 8 s nosností výložníku jeřábu nad 20 tun. Nabídky mohli účastníci doručit nejpozději do 28. listopadu 2022. Předpokládaná cena uvedená v zadávací dokumentaci byla stanovena na 70 248 000 korun bez DPH. Místem dodání měly být skladové kapacity Hasičského záchranného sboru. Jedním z těchto míst byl sklad HZS Pardubického kraje, a to i přesto, že pardubičtí hasiči již v říjnu 2021 uzavřeli s firmou KOBIT, spol. s r.o., smlouvu na dodávku vyprošťovacího vozu s jeřábem nad 20 tun za částku 16 758 500 korun bez DPH. |
Poznámka: Podle osob znalých souvislostí bylo výběrové řízení pro nové, veskrze zbytné hračky, předem připraveno pro jediného zájemce (již „osvědčenou“ firmu Kobit, která podá nabídku, a jako konkrétní subdodavatelé pak budou f. HIAB a EMPL, které jsou na trhu nejdražší). Jenže se přihlásili zájemci dva, a tak byla soutěž zrušena. Prozatím …?
Ve Věstníku ÚNMZ č. 3/2023 je kromě jiného uvedeno:
| Hlavní stránka | Minulý zápisník |