Sice již klimatologicky nastal poslední podzimní měsíc, přesto „dušičkové“ teploty setrvale odmítaly opustit letní hodnoty a topná sezóna u nás ještě neudeřila v plné síle. Nicméně v hlavním vysílacím čase na ČT 1 nás opakovaně dráždí „sponzoráky“ s veřejnoprávně nepřípustnou reklamou na „dobré“ uhelné kotle (co na tom, že většina civilizovaných zemí je dávno zakázala - nám přece stačí náš malý, „zasmrádlý“ svět).

Bohužel, kvůli přetrvávajícímu spalování tuhých paliv, musím korigovat úvodní pozitivní poznámku z minulého Zápisníku. Neboť když u sousedů začala externí firma s celkovou úpravou střešní konstrukce, tak nejdříve odstranila její vrchní vrstvy až na úroveň mezikrokevní izolace. Dobře viditelný dřevěný trám, bezprostředně přilehlý k líci stávajícího komínového zdiva, ponechali bez jakékoliv úpravy (výměny). Navíc jeho profil zvýšili smrkovým hranolem o dalších 100 mm (aby se na střechu mohla položit přídavná vrstva izolace na bázi HOBRY). Pak natáhli plastovou folii a vše překryli dřevěným bedněním. Následně provedli komínové oplechování a položili vrchní krytinu:

Poznámka: Z vnější strany vše vypadá jako profesionální práce. Jenže, na vadný trám uvnitř střešní konstrukce už žádný, ani sebepečlivější kominík, neuvidí. A fotka se správným řešením pro kominíka se přece může snadno upravit ve Photoshoppu…?

Ve sváteční den 28. října naši profesní veřejnost asi nijak významně nepřekvapilo, když se kohorta modrých genaralissimů zase rozrostla (nesmyslně – nejen vůči celkovému stavu hasičů, ale především kvůli zbytečnému navýšení státních výdajů). Konkrétně se jednalo o další podržtašku ústředního náčelníka (tentokrát z úrovně generálního ředitelství HZS). Mě však na státní svátek více zaujalo udělení medailí Za hrdinství pro dva příslušníky policie, s oficiálním zdůvodněním: „Zachránili život několika osobám při evakuaci hořící ubytovny v Táboře“.

Poznámka: Možná nemám přesné záznamy, ale po nedávné slavnosti na Pražském hradě začínám pochybovat, kdo vlastně v Táboře zachraňoval spící osoby z hořící ubytovny. Navíc mi přijde zcela absurdní udělovat konkrétním hrdinům státní vyznamenání, namísto zaměření exekutivy na podstatu problému - konečně vyřešit, proč více než 30 let od změny společenského systému, musí při požáru budit spící osoby v zasaženém objektu až lidé z auta náhodně projíždějícího kolem…???“

Ze všech současných nabídek školení, konferencí, aktivů, webinářů apod. může profesní veřejnost nabýt dojmu, že tuzemskou PBS nakonec spasí aktuální novelizace "elektrikářské" ČSN 73 0848 a zavedení důsledných odkazů v ostatních normách na její inovované znění.

Přitom ze systémového hlediska jde o normu zcela zbytečnou. Nejen proto, že jsme zapomněli na instalaci elektrických rozvodů „pod omítkou“ nebo že prostup kabelů stavební konstrukcí se nejlépe utěsní vložením klasické výplně z minerální vlny. Rovněž stále neumíme akceptovat skutečnost, že do prostoru chráněné únikové cesty žádné hořlavé materiály z principu nepatří, anebo na fakt, že elektrické zařízení má z hlediska obecné míry bezpečnosti několik stupňů jištění, které umožňují konkrétní obvod odpojit od napájení ze sítě. A k evidentně protěžovaným „požárně odolným kabelům“ (přitom neúměrně nákladným) zbývá dodat, že jejich požadavek na instalaci dává smysl v jediném případě – pokud kabel pro napájení čerpadla požární vody k hašení požáru, nelze z prokazatelných důvodů umístit „pod omítku“, a ten pak volně vede uvnitř požárního úseku, ve kterém právě hoří. Všechno ostatní je ryze obchodní záležitost, neboť většina normových požadavků se týká kabelů pro zařízení s funkční činností v I. fázi rozvoje požáru (EPS, SOZ, nouzové osvětlení, evakuační rozhlas…), která je z hlediska tepelné expozice charakteristická lokálním požárem jednotlivě hořících předmětů uvnitř objektu (zde lze těžko hledat racionální důvod pro „požárně odolný kabel“ i když nebude pod omítkou…). Možná by stačilo, kdyby si zpracovatel normy naprogramoval pro I. fázi požáru jednoduchý, leč vypovídající simulační model (na následujícím zobrazení je prostor o ploše 1000 m² a světlé výšce 6,0, kde probíhá lokální požár o intenzitě 6,0 MW v čase 600 sekund). Fialové 3D kontury představují oblasti s limitní teplotou 100°C; ve spodní části obrázku je podélný řez teplotním profilem ve středu ložiska požáru:

Poznámka: Celý humbuk kolem „nové“ ČSN 73 0848 mi připomíná analogii s nedávným společenským očekáváním, které mělo zlevnit tuzemské byty o 4% vzhledem ke zrušení daně z nabytí nemovitosti a přitom se kupci dočkali jejich skokového zdražení?! Velmi příhodně vzniklou situaci komentoval jeden, dnes již zesnulý profesní projektant, který citoval slova zkušeného stavbyvedoucího z kontrolního dne: „Přišli hasiči, to zase potečou peníze“.

Od minulého měsíce nám začalo platit x – té recyklované znění kmenových ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804. Pokud na webu nahlédnu do „sponzorovaného“ přístupu k technickým normám, tak zde najdu pouze nabídku zboží s dávno prošlou dobou spotřeby (nadále se mohou směle označovat jako České Socialistické Normy).To, že obě normy od let 2009 a 2010 permanentně zachovávají inovativní neplatnost fyzikálních i fyziologických zákonů (konkrétně v případě evakuace osob při požáru), by pro jejich vydavatele minimálně zasloužilo nominaci v kategorii družstev na ocenění „Bludný balvan“, udělované tuzemskou společností skeptiků Sysifos.

Tentokrát nebudu po autorech/vydavatelích těchto dalších, zbytečných novelizací požadovat něco tak zásadního, jako konečně upustit od preferované ochrany majetku a přejít k prioritní ochraně osob - tj. místo návrhových požadavků na II. fázi plně rozvinutého požáru (navíc, podle dvou protichůdných metodik) se systémově přesunout k projektovým řešením pro úvodní I. fázi požáru a zajištění ochrany osob před kouřem (neboť právě kouř bývá v 99,9% případů příčinou ztrát na životech). Místo toho se nyní zaměřím jen na „společenskou“ poptávku:

• Citát z tisku: „Rozvoji dřevostaveb brání v ČR přísné požární normy“ – ani se nedivím, když u vícepodlažních dřevostaveb stále platí normativní, taxativní požadavek na požární odolnost obvodové stěny, zajišťující stabilitu objektu - 90 minut. Přitom v téže stěně máme zpravidla osazeno běžné okno, s výplní tabulovým dvojsklem, které má požární odolnost cca 6 minut. Odborník žasne, laik se diví. Přesto „papírově“ je vše v naprostém pořádku a v normě se nemusí nic měnit, neboť ve zkušebně se stěny testují jako zcela celistvé (jenže už někdo viděl dům bez oken a dveří – možná snad v Kocourkově…).
• Citát z tisku: „Nové garáže, s nabíjecími místy pro elektromobily, mají být kvůli povinné instalaci EPS dražší o 30-40 tisíc Kč na jedno auto“. V tomto případě je dotčená norma stále ve stavu zrodu (dokonce již byli přizváni k "tvorbě" zástupci automobilového průmyslu) a neznám proto případné znění. Co však podle celé řady simulačních modelů vím zcela jistě (psal jsem o tom více v zápisníku 11/2021):

1. Vzhledem k nízké konstrukční výšce hromadných garáží, žádný současný systém SOZ nezajistí odvětrání kouře vzniklého při požáru jednoho vozidla mimo dýchací zónu přítomných osob!!!
2. Ani sebelepší SHZ neuhasí hořící vozidlo, ať jde o tradiční nebo na elektrické či jiné bázi (karoserie auta + bezpečnostní skla fungují vůči kapkám vody jako efektivní deštníková clona)!!!

V převažující většině stávajících i nových garáží je rozhodujícím prvkem bezpečnosti parametr viditelnosti a tomu odpovídající počet východů do snadno dosažitelných únikových cest (připomínám pasáže ze Zápisníku 02 a 02/2023). Následující obrázek vyjadřující, že rovněž v garážích není prioritní ochrana parkujících aut, ale ochrana přítomných osob, nechť je považován za opakování, který může být pro zpracovatele normy hlavní mantrou.

Poznámka: Docela by mi vadilo vydání normy, ve které každá garáž bude mít systém EPS, dokonce s požárně odolnými kabely. A v prostorech pro pobyt spících osob nám bude stačit bateriové čidlo v předsíni, ve kterém se baterie po prvním vybití vyhodí a obyvatele, v případě vzniku požáru, mohou vzbudit lidé z auta, které náhodou projíždí kolem. Těm pak na Pražském hradě slavnostně předáme státní vyznamenání….

Pro odlehčení předchozích skutečností uvedu na závěr glosu nepožární. Ve svátek 28. října byl náš pětiletý vnuk poprvé s tátou na domácím fotbalovém utkání Baníku Ostrava. Druhý den mi povídal: Dědo my jsme tam všichni křičeli: „Baník, …“ - přitom volali to nejsprostší slovo (chceš ho slyšet?) a k tomu tleskali.

Poznámka: Co dodat více – měl prý chipsy, Fantu, klobásu, cibulové kroužky a příště by chtěl jít zase …

Ve Věstníku ÚNMZ č. 10/2023 je kromě jiného uvedeno: