V minulém Zápisníku představovalo profesní pozitivní zprávu skutečné provedení chráněné únikové cesty v rakouském třípodlažním penzionu (analogie české kategorie OB3). Nyní uvedu srovnání se současnou tuzemskou realitou (manželka chtěla nedávno ochutnat místní kulinářskou specialitu: „smažené hovězí dršťky“). V objektu jsme bohužel ve 3. NP přespali:

Inu klasická česká varianta provedení CHÚC – koberec na podlaze, dřevěné madlo + výplň zábradlí i nezbytná dekorační výzdoba (snad jen hnidopich by upozornil na „vyháčkovaná“ ramínka samozavíračů a na požární dveře fixované v trvale otevřené poloze odpadkovým košem).

Možná na papíře, v projektové dokumentaci, mohlo být navrhované řešení v souladu s normou. Ale proč si při kolaudaci objektu nikdo nevšinul, že schodišťový prostor bez okenních otvorů, nepůjde v případě vzniku požáru reálně odvětrat (snad jen pokud si někdo přinese žebřík a z něj dosáhne alespoň na jedno ze dvou střešních oken; přitom otevření druhého okna nad schodišťovou šachtou bude i z žebříku velmi obtížné).

Poznámka: Pro nenapravitelné optimisty přece jen najdu jeden pozitivní případ. Soused začal doma více topit dřevem v krbu. Proto chtěl vyvložkovat komín a současně v nadstřešní části nahradit vápenopískové cihly lícovaným zdivem. Když při práci kominík odstranil střešní oplechování zjistil, že stávající trám prochází blízko vnějšího povrchu komínového zdiva. Zakázku sice dokončil, ale požadoval úpravu dotčeného trámu a zaslání fotografie s řádnou úpravou tesařských prací. Teprve pak mu vystaví potvrzení k bezpečnému užívání komína.

Znovu se vracím k nedávnému požáru objektu spol. Novares v Žebráku (se škodou bratru za půldruhé miliardy Kč). Zejména proto, že jsme s několika profesními kolegy vedli diskusi na téma, jak se to mohlo stát – jaké vlastně bylo požárně bezpečnostní řešení, kdo tento projekt odsouhlasil k realizaci a kdo následně toleroval takový způsob užívání.

Pokud po mimořádném průběhu požáru sám požádám orgány HZS o bližší informace, zpravidla se mi dostane strohého úředního sdělení, že vzhledem k vyšetřování případu žádné bližší informace neposkytují (např. k požáru v ústavu sociální péče v Roztokách u Prahy, jsem ani jako autor dotčené projektové ČSN za více než jeden rok žádnou odpověď nedostal; možná již nastal stav: „vyšetřování skončilo, zapomeňte“). Proto mě v občasníku komory ČKAIT Z+i 4/2023 zaujal titulek článku „Profesní aktivy oborů a specializací ČKAIT jsou důležitým prvkem profesní samosprávy“, ve kterém bylo uvedeno, že PA oboru Požární bezpečnost staveb má nového předsedu. Ve věcné souvislosti doporučuji, aby se touto cestou profesní veřejnost dozvěděla, kdo projekt pro spol. Novares zpracoval, kdo jej u HZS schválil, případně kdo a za jakých podmínek provozní stav toleroval. Zjištěné skutečnosti by následně měly být v komorovém tisku veřejně publikovány.

Poznámka: O pádu jedné lávky pro pěší přes Vltavu v Praze se na stránkách komorového tisku popsalo hodně papíru. Proto, především k podpoře všech poctivě pracujících projektantů PBS, rozhodně nebude na škodu zveřejnit nestandardní postupy, vedoucí v konečném důsledku k nestandardním průběhům požárů. Anebo budeme nadále tiše přihlížet, jak si různí šíbři, se svými prověřenými kontakty u HZS, dělají z nás prosté duše a ze zdejší PBS „trhací kalendář“…???? “

Opět na téma analogické citátu z Farmy zvířat George Orwella: „Všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější“ (tentokrát při jednáni u HZS). Na legendární hlášku jsem si dne 19. záři 2023 vzpomněl při četbě článku Hospodářských novin, kdy pod mezititulkem Gočár neplnil dnešní normy stálo, cituji podstatnou část textu:

Mám s výtvory architekta Pleskota jistou, velmi negativní zkušenost. Proto jsem panu redaktorovi poslal e-mail - velmi rád od Vás uvítám odkaz na ve Vašem článku uváděnou výjimku z ČSN. Ve věcně souvislosti (jako zpracovatel ČSN 73 0831:2000) konstatuji, že zmíněný "věhlasný" architekt je autorem přestavby plynojemu na Multifunkční aulu Gong v Ostravě – Vítkovicích, ve které 880 diváků (!!!) v horní části hlediště nemá k dispozici žádný započitatelný východ. Proto nemohu pozitivně hodnotit další "spásný" nápad v analogickém stylu (zejména proto, že výjimky z ČSN jsou již více než 20 let zrušeny).

Poznámka: Zatím, podle očekávání, od pane redaktora žádná odpověď nepřišla…

V minulém měsíci se rozjela nová dotační akce „Oprav dům po babičce“ – to nám zase pěkně nabobtná naše teplé, polystyrénové království. Nejde přitom jenom o fakt, že na akci je vyčleněno 40 miliard korun, ale zejména jde o médii avizovanou inovativní výhodu, že celou dotaci obdrží žadatel ve výši 100% předem.

Bezprostředně po spuštění akce se vyrojily firmy, které ochotně nabízejí, že případným zájemcům dotaci za mírnou úplatu vyřídí. Pro názornost cituji z nabídek: “Na celou fasádu navrhujeme dát tepelnou izolaci v podobě polystyrenu o tloušťce 20 centimetrů. Na izolaci se totiž nevyplatí šetřit. Nejvíc totiž stojí samotná práce a na centimetrech izolace už člověk moc neušetří. Naopak, o to méně pak domácnost uspoří na výdajích za energie, když dá tenčí polystyren" (to si snad píší přes nastrčené osoby polystyrénáři sami…???).

Pokud pominu profesní důvody, kdy si při min tloušťce 200 mm polystyrénu uděláme z nehořlavé stavby, stavbu hořlavou – tak zejména z difúzně otevřené stavby se po této aplikace stane stavba difúzně uzavřená. A když k tomu přidáme nová plastová okna, tak si uvnitř pěkně „zabetonujeme“ oxid uhličitý, který každý člověk vydechuje v objemu 18 – 20 l/hodinu (ten jen tak mikro ventilací neodvětráme, což nám současné simulační modely jasně ukazují).

Poznámka: : Přitom záměr nemá podporu ani v Národní ekonomické radě vlády. „Tohle je asi zoufalá snaha rychle najít nějaký zdánlivě bohulibý způsob utracení peněz. Pokud se chceme považovat za zemi s tržní ekonomikou, tak bychom si měli tento druh dotací zakázat,“ říká člen rady a ekonom Daniel Münich.

Tak nám nedávno zainteresované subjekty pěkně poklepaly zednickými kladívky na základní kámen stavby multifukční haly Arena Brno:

Ponechávám stranou rozdílné názory, které zazněly v diskusi na ekonomicky – provozní účel výstavby další „super haly“ pro 13 tisíc diváků v Brně (když blízko se nacházejí dva adekvátní objekty – jeden v Praze a druhý ve Vídni). Mě osobně na této akci zajímá hlavně skutečnost, že Arena Brno má být „výkladní skříňí moderního požárního inženýrství“, jak se o ní v médiích, při prezentaci simulačního modelu evakuace osob, zmiňoval zpracovatelský subjekt, napojený na místní akademické kruhy (který toho zatím v oboru PBS příliš mnoho nedokázal).

Poznámka: Více jsem o tématu psal v prosincovém Zápisníku roku 2021. Uběhly téměř dva roky a zřejmě si na pohled do výkladní skříně budu muset počkat až na dokončení bratru 6-ti miliardové stavby, protože s žádostí o získání výsledků avizované simulace jsem, bohužel, nikde nepochodil…

Nakonec jedna glosa zdánlivě neprofesní. Nedávno totiž Nejvyšší kontrolní úřad navštívil v rámci svého dozoru příspěvkových organizací Českou agenturu pro standardizaci. A výsledky, při srovnání s ostatními, to byly vskutku více než zajímavé; dále cituji z mediálně publikovaných zjištění:

Poznámka: Ze strany ČAS jistě brzy uslyšíme zpochybnění výsledků kontroly a omílání mantry, že „jednala s péčí řádného hospodáře“. Přitom NKÚ vůbec nekontrolovala faktickou stránku věci, a to jak ČAS zabezpečuje tvorbu a vydávání ČSN, které odporují fyzikálním zákonům a nepokrytě deklarují lobbistické zájmy (zejména v oboru PBS můžeme najít celu řadu konkrétních příkladů). Nechci generalizovat, ale kdo nemá v pořádku finance, tak zpravidla nemá v pořádku ani ostatní náležitosti.

Ve Věstníku ÚNMZ č. 9/2023 je kromě jiného uvedeno: