Na začátku srpna jsem dostal následující e-mail, jehož podstatnou část dále uvádím:

Mimořádný Zápisník (jak mě požádal pisatel) jsem sice nevydal, přesto jsem mu v odpovědi uvedl širší kontext vzniku požáru:

Mohl jsem ještě dodat, že ani Národní Park nemůže být svým postavením „nad zákonem“ (proč před případnou katastrofou varovali dotčené orgány jenom starostové přilehlých obcí…?). Celá situace, bez jakéhokoliv preventivního zásahu mi připadá jako kdyby v zaplněném skladu sena a slámy majitel dovolil, aby si do něj veřejnost chodila opékat špekáčky a hlídače poslal na dovolenou…

Poznámka: Bezprostředně poté, co vydatný déšť v závěru měsíce srpna požár definitivně uhasil, začaly se v médiích objevovat první vlaštovky „pozitivních“ souvislostí. Třeba v ČRo na stanici Radiožurnál se nechal přiznaný expert slyšet, že rozsáhlý požár lesa byl pro místní přírodu vlastně požehnáním a že dřevěný popel je přece výborné hnojivo…???

Nezastírám, že ve věcné souvislosti mě především zajímají čísla (zejména fyzikální povahy). A exaktní fakta jsou v případě bezprecedentní mimořádné události v NP České Švýcarsko více než výmluvná:

• Výskyt 2,5 milionu m³ suchého dřeva, při hustotě cca 450 kg/m³, představuje 1,125 miliardy kilogramů hořlavé látky.
• Při normativní výhřevnosti 16,75 MJ/kg tato zásoba vytváří energetický potenciál 18,844 miliardy MJ.
• Pro ohřátí 1 litru vody z 20°C na 100°C se spotřebuje 80 * 4186 = 0,335 MJ tepla; k vypaření 1 litru vody ohřáté na 100°C se spotřebuje dalších 2,257 MJ, což při součtu specifického a výparného tepla činí 2,592 MJ/kg.
• Pro vyrovnání energetického potenciálu suchého dřeva je potřeba 18,844 * 10⁹/2,592 = 7,27 miliardy litrů vody (7 270 000 m³).
• Ve škole jsme se učili, že při zásahu kompaktním proudem se k hašení efektivně využije jen 20% dodávané vody; u tříštěné vody pak 50%.
• Reálná potřeba vody pro konkrétní stav spadá do intervalu 14,5 až 36,35 miliard litrů vody.
• Z dostupných informací je zřejmé, že vojenské vrtulníky shodily na požářiště 4 miliony litrů vody a policejní pak dalších 3 miliony litrů, což představuje interval 0,048 % až 0,019 % celkové potřeby (údaje kolik vody shodily zahraniční vrtulníky + letadla jsem bohužel nedohledal).

Poznámka: Z výsledků vyplývají dva racionální závěry: prioritně - není možné v dané lokalitě akumulovat (bez dalších opatření) tak obrovské požární riziko a sekundárně – z peněz daňových poplatníků není efektivní nakoupit v ČR jeden či více hasičských vrtulníků.

Do třetice na téma: „Stíny letošního žhavého léta“ – ústřední generalissimus obsadil v červenci snad všechna u nás dostupná média. Bylo vskutku málo možností, kde se právě nevyskytoval; snad chyběl jenom náčelníkův večerní projev k národu na celoplošných televizních stanicích:

V rámci pomýlené osobní strategie – významně potlačíme preventivní činnost HZS a následně se při velkých požárech budeme veřejně naparovat jací jsme borci - údajně sám působil jako „ohlašovna požárů“ (aby se v NP vůbec začalo něco dít), sám sháněl techniku, sám svolával hasiče z celé republiky, sám řešil finance na naftu pro SDH. Už snad chybělo, aby osobně na místo zásahu vozil osvěžující nápoje, anebo sám s přilbou na hlavě v hřenských soutěskách hasil. Jako by snad jiní hasiči nebo velitelé ani neexistovali (koho mi to z nedávné, chaotické pandemické doby jen připomíná…). Přitom hlavní mediální pozornost si zasloužily především stovky bezejmenných dobrovolných i profesionálních hasičů, kteří přímo na místě, v těžkých podmínkách a v dlouhých pracovních směnách zásah prováděli.

Hasičská One Man Show skončila dne 1. srpna, když hlavní protagonista vyhlásil lokalizaci požáru (neb situace zřejmě vyžadovala pozitivní zprávu). Pěkně děkuji za takový „lokální“ požár, který dosud zuřil na ploše 600 hektarů. Přání zřejmě bylo otcem myšlenky a pravděpodobně si neuvědomil energetickou bilanci zasažené plochy (kromě toho soudím, že v době lokalizace je potřeba mít na místě převahu techniky i hasební látky). A zase neúprosná čísla - v Eurokódu 1 je lokální požár limitován max. průměrem 10 metrů. I kdybych k tomu ve venkovním prostoru přidal jistotu desetinásobku, tak zbývající plocha požáru by neměla přesáhnou jeden hektar …!!!

Poznámka: Následně o dalším hašení požáru začali referovat tiskoví mluvčí na různých úrovních HZS. Přitom od začátku měl ústřední náčelník přenechat organizaci zásahu svým, k tomu funkčně příslušným zástupcům. Spíše měl připravovat strategii ke zlepšení požární prevence v ČR, aby k takovým událostem nedocházelo, abychom u nás téměř každý týden nemuseli vyhlásit mimořádný stupeň poplachu (a ve středních Čechách zvlášť) a nebyli jsme z hlediska PBS evropskou „banánovou“ republikou (kde lze postavit bez jakéhokoliv omezení cokoliv). Ale především v této energeticky a vůči následkům současné války v Evropě složitém období, měl vyjednávat s kompetentními místy o předání "Civilní obrany" zpět do působnosti armády ČR.

Během léta tradičně zavítám do rodné vesnice. Nejde přitom vynechat návštěvu hospody a zajit na kus řeči s dřívějšími kamarády, kteří v obci trvale bydlí. Většina z nás tehdy prošla místním Sborem dobrovolných hasičů (a že jsme zde něco v požárním sportu dokázali) a „hasičina“ zůstala v povědomí u řady z nich. Proto u piva došlo také k hovorům na téma, jak se leckde porušují požární předpisy a zpravidla nikomu to dnes vlastně nevadí.

Mě zaujalo počínání zahraniční firmy PWO, která v blízkém Valašském Meziříčí provozuje továrnu na výrobu dílů pro automobilový průmysl. Hoši, co tam pracují popisovali, že v hale o velikosti asi jednoho hektaru jsou nastavěny regály, ve kterých je uložena spousta hořlavých látek (hlavně obalové kartony nebo polystyrénové proložky na dřevěných paletách). A údajně přímo uprostřed tohoto „stohu“ pracují svařovací automaty. Sice žádnou fotku v mobilu neměli (prý je u nich zakázáno cokoliv fotografovat) a tak jsem si doma zmíněnou fabriku prohlédl na leteckém snímku:

S tím hektarem měli chlapi pravdu (viz plocha ve žlutém ohraničení). Dokonce zmíněná firma plánuje rozšíření o min. stejnou plochu, a to směrem na vedlejší volnou zemědělskou půdu. Z veřejně dostupných informací mám neblahý pocit, že „Logisticko výrobní hala“ (profesně více než podivuhodný název), prošla stavebním i kolaudačním řízením a má k provozu souhlas od místního HZS. Můj pocit vychází zejména z faktu, že v roce 2015 dotčený objekt získal ve své kategorii ocenění „Stavba roku Zlínského kraje“ (máme přece zajištěná nová pracovní místa, kdo by přitom na nějakou PBS hleděl, že…).

Poznámka: Dokážu si představit, jak flexibilní profesní projektant napsal do PBŘ, že se jedná o lisovnu plechů a jiných kovových součástek. Že případný výrobní prostor i navazující velkoprostorový „výrobo-sklad“ jsou požárními úseky bez požárního rizika, a tudíž bez požadavku na vybavení jakýmkoliv požárně bezpečnostním zařízením. Jenže, do čeho se případné komponenty balí, jak se před expedicí skladují, jaký je technologický tok, anebo o případné změně používaných materiálů, zřejmě nikde v projektu ani řádka. Odhaduji, že podle současné nesmyslné hasičské „kategorizace", objekt spadá mezi stavby, kam hasiči vůbec nemusí chodit. To je škoda, protože jde o můj rodný kraj a docela rád bych viděl, aby někdo kompetentní ze zlínského HZS firmu PWO v rámci neohlášené preventivní kontroly navštívil.

Ve Věstníku ÚNMZ č. 8/2022 je kromě jiného uvedeno: