Máme další, klimatologicky setrvale teplejší léto, a to se vším všudy. Místo profesních záležitostí jsem se tentokrát spíše věnoval čtyřletému vnukovi, který u nás přes prázdniny pobývá. Přesto mi neunikl požár jednoho kombajnu a k tomu 17 hektarů shořelé okolní plochy (inu nepoučitelní velko-zemědělci; však škodu pojišťovna uhradí a dotace na hektar plochy zase přijde).

Poznámka: Místo portálu YouTube jsem vnukovi ukazoval zajímavá videa ze simulačních modelů požáru nebo průběhu evakuace osob. Jedli jsme přitom z misky borůvky. Pár jich okusil a konstatoval, že jsou kyselé. Reagoval jsem klasickou dospěláckou mantrou, že jde o zdravé ovoce s vitamínem C. Na to mi sdělil, že nejvíce vitamínů je přece v medicíně!

Na základě průběhu minulých událostí zřejmě většinu profesní veřejnosti nepřekvapí, jak kauza požáru „ústavu sociální péče“ v Roztokách (s neuvěřitelným skóre 60:2+55) spěje postupem času do zapomnění. V médiích se k tématu za poslední měsíc objevil pouze jeden příspěvek, ve kterém autor při slohovém cvičení opisuje oficiální stanoviska, jak se v daném objektu vyšetřuji nebo vylučují příčiny požáru.

Jenže o hrubém porušení pravidel ze strany profesního orgánu státní správy a potažmo příslušného stavebního úřadu, nikde žádná zmínka. Natož o tom, jak provozovatel tohoto „sociálního zařízení“ při aplikaci pravidel PBS již dříve evidentně podváděl, a to za „laskavého“ souhlasu místního HZS (sice v jiném kraji, ale u objektu totožného účelu užívání). Snad chybí, jenom nominace letošní události na „Zásah roku“, což se v hasičských kruzích zpravidla použije, pokud dojde k fatálnímu selhání.

Poznámka: Mediální pokrytí nejen tohoto tragického požáru má obvyklou formu – naši novináři se bohužel až příliš často staví na stranu výkonné mocí (státu, policie, hasičů…) a jenom papouškují jejich tvrzení. Přitom investigativní žurnalistika ve veřejném zájmu, která by vedla k řádnému vyšetřovaní případu a exemplárnímu potrestání zainteresovaných osob, by nejen tuzemské stavební prevenci významně pomohla (stačí připomenout precedens, když prvního poslance eskortovali v „železech“ do vyšetřovací vazby).

Ve věci nápravy „znásilněného“ znění ČSN 73 0831:2011, jsem si letos dopisoval s novou garniturou na MPO ČR. Nakonec se cestou subordinace ÚNMZ – ČAS, ozvala ředitelka Odboru standardizace. Zvolila klasický, byrokratický postup (přestože již dříve jsem ministerstvu vše zdůvodnil a specifikoval de facto návrat ČSN ke znění z prosince 2001 + přepsání jedné číslovky ve třetím odstavci ustanovení 5.3.2.1 ze dvou na tři, což za hodinu práce může zvládnout běžný zaměstnanec agentury) – přesto požadovala technické + ekonomické zdůvodnění, zejména účel, význam, přehled výchozích podkladů, včetně předložení navrhovaného záměru v anglickém jazyce (údajně pro účely posouzení národní práce u evropské normalizační organizace CEN).

Protože jsem nechtěl, aby do „Bruselu“ odešlo konstatování, jakým amatérským a současně ryze účelovým způsobem dnes v ČR „upravujeme“ tuzemské normy v oboru PBS, požádal jsem paní ředitelku o případné alternativní vyřízení. Ve věcné souvislosti jsem uvedl, že za vzorový koncept mi stačí kopie žádosti o změnu Z1 ČSN 73 0842. Konkrétně v souvislosti s již realizovanou úpravou této normy vůči přípustné instalaci plastových podhledů ve stájích pro prasata. Bohužel mě odmítla sdělením, dále cituji:

Nezbylo, než úřední mašinerii vyhovět; s ohledem na překlad do anglického jazyka jsem proto zvolil formu stručnou:

• Účelem navrhovaného záměru je vrátit text současného znění ČSN 73 0831 do stavu výchozího znění z prosince 2001; sledovaný význam spočívá zejména v tom, aby ustanovení normy nebyla v rozporu s fyzikálními zákony pohybu + fyziologickými pravidly evakuace osob a současně u vnitřních i vnějších shromažďovacích prostorů negenerovaly podmínky obecného ohrožení, a to v případě vzniku požáru, anebo panikové situace, která zde může nastat i z jiných příčin, než je vznik požáru.

Poznámka: Aby technické zdůvodnění bylo pochopitelné i neprofesní veřejnosti zasílám v příloze dvě srovnávací videa, které obsahují průběh evakuace osob z vnitřního hlediště, podle výchozího znění normy z roku 2001 a fatální stav, který bez dalšího průkazu připouští současné znění normy. Vzhledem k ceně lidského života považuji v tomto případě ekonomické zdůvodnění za bezpředmětné.

• Výchozím podkladem pro zpracování úkolu je text původního znění ČSN 73 0831:2001.

Poznámka: Oni si to v Bruselu stejně nepřečtou, neboť v závěru úřední korespondence je uvedena zjevná „zamítací položka“ – kladně se totiž k záměru musí vyjádřit příslušná TNK a jako garant také MV ČR (soudím, že nelze očekávat žádné pozitivní vyjádření, neboť v obou subjektech dnes bohužel neznám nikoho, kdo problematice evakuace osob za panikové situace rozumí a je současně aktivně činný při programovaní simulačních modelů této problematiky). Docela by mě však zajímalo, z čí vůle paní ředitelka v čele Odboru standardizace ČAS od roku 2018 stojí…???

Nedávno jsem obdržel e-mail, cituji: “Pro výpočet parametrů SOZ je požadována hodnota požárního zatížení v intervalu 1 – 999 kg/m². V projektu PBŘ je požární zatížení 3360 kg/m². Tuto hodnotu program na Vašich webových stránkách odmítá. Můžete mi prosím napsat proč je program nastaven na 999“.

Místo dlouhého psaní jsem žadateli zatelefonoval. Blíže mi specifikoval, že se jedná projekt „bezobslužného“ skladu hořlavých látek o ploše cca 5000 m² a výšce 12 m, kde systém nuceného SOZ se má zapínat ručně až po aktivaci sprinklerů SHZ. K tomu sdělil, že pro nezakouřenou výšku 6,0 m a pro limitní p=999 kg/m² mu normativním výpočtem vychází pro jednu kouřovou sekci 22 ks odtahových ventilátorů.

Vysvětlil jsem, že na interním „nelimitovaném“ programu mu výpočet provedu i pro avizovaných 3360 kg/m², ale akceptovat tak vysokou hodnotu (i když jde o „výpočet“ z PBŘ jiného zpracovatele), rozhodně nepovažuji za správné řešení (následující výsledek je, prosím, výlučně informativní, nejen proto, že při stejném odsávacím výkonu by těch ventilátorů v jedné kouřové sekci muselo být dokonce 82 ks !!!):

V navazující diskusi jsem konstatoval, že u drtivé většiny konvergenčních úloh modelových simulací, mi ve skladech hořlavých látek vychází negativní výsledek ve vztahu k efektivní funkci SOZ. Projektant oponoval, že na požadavku instalace SOZ ve skladech trvají při schvalování projektů dotčené HZS, a to s odkazem na znění normy. Nezbylo mi než vysvětlit, že normový požadavek je skutečnost, kterou dále není nutné prokazovat a že zpravidla existuje také jiné řešení, které však již musí prokázat (třeba pomocí simulačního modelu).

Poznámka: Možná je škoda, že v tuzemské normativní příloze H ČSN 73 0802 není pro navrhování SOZ uvedena v jejím úvodu ověřovací rovnice (případně grafický nomogram), jestli posuzovaný prostor lze vůbec "požárně" odvětrat – ve světě se často používá rovnice Q_konv <= 900 · Y^2.5, kde Q_konv je konvektivní podíl na uvolňovaném teple v [kW] a Y je nezakouřená výška v [m]. Přitom SOZ může efektivně fungovat výhradně v I. fázi rozvoje požáru, která trvá zpravidla 10-15 minut (v této době asi nikdo soudný nepředpokládá, že v zasaženém prostoru odhoří stovky nebo dokonce tisíce kilogramů požárního zatížení).

V posledním občasníku ČKAIT stojí za profesní pozornost dvě věci. V úvodníku najdeme úvahu předsedy komory na téma, že pokud se dnes hovoří o nových předpisech pro garáže, tak na prvním místě mají zajišťovat bezpečnost (osob). Současně dává ke zvážení nutnost dalšího zdražování výstavby, zejména ve vztahu k ochraně materiálních hodnot (pojištěných aut). Na straně 20 je zařazen článek dua: Vokurka (předseda Autorizační rady ČKAIT) a Kratochvíl (člen Autorizační rady ČKAIT pro obor PBS), s titulkem: „Kdo bude zpracovávat požárně bezpečnostní řešení staveb?“ Autoři textu v něm alibisticky konstatují, že oni nic, to všechno hasiči; konkrétně cituji:

Z hlediska praktického dopadu vyplývá, že v souladu s přechodným ustanovením zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, je možné do 1. prosince 2023 požárně bezpečnostní řešení u staveb I. a II. kategorie zpracovávat podle dosavadní zažité praxe. Pro stavby kategorie III. je možné PBŘ zpracovávat pouze autorizovanou osobou PBS, a to až do 1. prosince 2026. Do tohoto termínu musí případní zájemci úspěšně složit u tuzemského HZS zkoušku z „kamarádství“, která se bude oficiálně nazývat „specializace PBS“.

Poznámka 1: Jak je vůbec možné, aby mandát zastupovat profesní projektanty v komoře ČKAIT měl tabulkový příslušník HZS, který projektování PBS vůbec nemá v popisu práce a tuto činnost ve svém hlavním zaměstnání ani nemůže provádět (o případné meloucháře v oboru rozhodně nestojíme, natož aby nás někde zastupovali). Jak nedávno konstatoval jeden dlouholetý profesní projektant: „pokud jej uvidím mluvit v televizi, okamžitě ji vypínám“.

Poznámka 2: Docela by mě zajímalo, z jakého racionálního důvodu mají u nás hasiči takovou pozici, že jim bez námitek procházejí v parlamentu právně zcela nepřijatelné věci (dříve retroaktivita pro „posuzo“, dnes „kategorizace staveb“, neboť již nechtějí důsledně vykonávat SPD a navíc uloží řádně autorizovaným projektantům, aby u nich složili ještě dodatečnou zkoušku). Přijde mi absurdní, až mě některé z „bebčákových dětí“, co přímo ze školy přešly do řad HZS, bude zkoušet z principů PBS, například v budovách sociální péče, když tuto normu ani neměli ve školních osnovách. Podle celé řady naprosto vadných projektů staveb kategorie „sociální péče“ nebo „shromažďovací prostory“, které schválili k realizaci, to dnes spíše vypadá, aby profesní zkoušku znalostí naopak podstoupili právě oni.

Zrovna (27.7.) jsem jel autem na včelnici, abych do úlů vrátil plásty po skončeném vytáčení medu, když na stanici Radiožurnál Českého rozhlasu hovořil současný ministr vnitra. Zřejmě se rozhodl promluvit, neboť před budovou ministerstva vnitra v Praze na Letné bylo cítit spálené dřevo. Nevěřícně jsem poslouchal, co vlastně posluchačům sděloval – tuzemští hasiči prý mají jasno, protože za těch 30 let je jejich podfinancovanost obrovská (ano pane ministře, stále opakovaná lež se může jevit jako pravdivá, zejména když požár jednoho skalnatého národního parku na severu Čech, ve kterém leží na zemi 2,5 miliónu kubíků suchého dřeva, smrdí až v Praze); cituji:

Kde asi a od koho jsem už podobná slova slyšel? Doufám, že tomu nebezpečí nebudeme čelit ve stylu“ „ano, bude líp“ – již si nepořídíme hasičský vrtulník (těch se u nás dá dnes vypůjčit tolik, že si na místě požáru málem překážejí), ale rovnou hasičská letadla, s nádržemi na min. 6000 litrů vody.

Poznámka 1: Již na začátku profesní dráhy mi starší kolegové říkali, že „každý velký požár je pro naše hasiče požehnáním“. Přesto bych se pana ministra na dálku dotázal, zda se někdy byl podívat v hasičské garáži (třeba v našem kraji "razovitem")? A že taková „stará“ terénní Tatra dobrovolných hasičů je pro hašení lesních požárů docela vhodné vozidlo, protože dojede i tam, kam se moderní vozidla nedostanou, a ještě přitom dopraví 9 m³ vody.

Poznámka 2: V současné době stojíme v čele EU. Proto, zejména, v souvislosti s případnou četností výskytu tisíci hektarových lesních požáru v ČR, můžeme přijít s návrhem, aby hasicí letadla (místo plýtvání na problematické dotace) nakoupila přímo EU. Pak je může na své náklady provozovat ze dvou operativních základen Sever / Jih. To mi přijde jako efektivní forma unijní spolupráce - při takovém řešení by jistě ubylo vážných tváří:

Ve Věstníku ÚNMZ č. 7/2022 je kromě jiného uvedeno: