Poznámka: Dopředu se omlouvám, neboť dnešní Zápisník pojednává především o nedávných událostech, které mě vedly ke zjištění, že se dnes stydím za to, v jaké profesi působím – analogicky mi její aktuální stav připomíná provoz na pozemních komunikacích, pokud Policie ČR zcela rezignuje na preventivní činnost a veškerou snahu soustředí pouze na výjezdy k šetření nehod.

Ručka.jpg(1 kb) V souvislosti s dalším milníkem na cestě tuzemského HZS do zatracení (tehdy - zbytečný miliardový oheň v Mladé Boleslavi), jsem v letošním únorovém Zápisníku citoval osobu dobře znalou místních poměrů: „Bohužel prevence zde dostává na frak i nadále a s každým dalším požárem si nachází i nové dno. A kdo tvrdí, že spása je na dohled v podobě nového GŘ HZS ČR, ten ještě nepochopil, jak ve velkém průseru jsme“. Stále více než výstižná slova, ovšem bez naděje světla na konci tunelu…

Přitom na začátku roku šlo výhradně o škody materiální. Bohužel nedávný požár v Roztokách u Prahy, kde v ústavu sociální péče, se šedesáti lůžky, byly dvě osoby usmrceny a dalších padesát pět zraněno, představuje mimořádnou událost naprosto bezprecedentní (tipuji, že tři zbývající se možná nevrátili z vycházky, anebo tato lůžka nebyla vůbec obsazena…). Z profesního hlediska zde nenacházím výstižný ekvivalent hodnocení pro totální průšvih. Přitom zazněla také málo uvěřitelná informace (konkrétně ze strany vedení tohoto ústavu), že ještě před příjezdem hasičů všichni zaměstnanci budovu opustili, ale jednali tak údajně na základě pokynů ze strany IZS …???.

Člověk nemusí být zrovna profesní genius, aby i z veřejně publikovaných fotografií zjistil, že celoplošným „přetažením“ střešních trámů před líc obvodové stěny níže situovaného podlaží téhož objektu + dřevěné bednění, včetně ostění oken a použitím vnější vrstvy z asfaltových šindelů, byl z hlediska PBS vytvořen hořlavý objekt, což je podle příslušné ČSN 73 0835:2006 provedení zcela nepřípustné.

Proto jsem bezprostředně po události zaslal dotčenému krajskému HZS jednoduchý, písemný dotaz - zda mohu z profesních důvodů požádat o sdělení data, kdy bylo místně příslušným HZS vydáno souhlasné stanovisko k ústavu sociální péče v Roztokách u Prahy, ve kterém došlo dne 1.6. 2022 k požáru. Po týdnu čekání jsem narazil na bariéru mlčenlivosti – z pozice kpt. mgr., právníka oddělení zjišťování příčin vzniku požárů úseku prevence a civilní nouzové připravenosti, jsem byl místo poskytnutí informace úředně „odpálkován“ (údajně jsou k předmětnému požáru ze strany Policie ČR činěny úkony trestního řízení, proto mi HZS kraje nemůže k dané věci poskytnout jakékoliv informace).

Poznámka: Netuším, jak může sdělení data jednoho, reálně již vydaného písemného stanoviska, ovlivnit vyšetřování případu. Schovat se za právníka a jeho alibistickou odpověď spíše ukazuje na snahu něco závažného ututlat. Ve věcné souvislosti (tj. dvě bezprecedentní události v jednom kraji v rozmezí 122 dnů) soudím, že přinejmenším musí abdikovat krajský generalissimus i jeho podnáčelník pro prevenci. Přitom nelze opomenout že „ryba smrdí od hlavy“ a současná celostátní situace při výkonu požární prevence je tak špatná, že nastal čas zgruntu obměnit všechny ústřední funkcionáře. Přece totální průšvih, s tragickým "skóre" 57/60 nelze vyřešit tím, že Gř HZS zase ustaví další „pracovní“ skupinu, která opět nic nevyřeší (jenon se počká až se „mediální“ bouřka přežene). Neboť již dříve byla avizována v případech: „Bohumín, „Patrol“ i „Mladá Boleslav“ (docela by mě zajímalo k čemu se pověření důstojníci dobrali…). Bohužel k zásadní personální obměně HZS není momentálně vhodné politické klima, neboť ministr vnitra ČR má dnes úplně jiné starosti.

Ručka.jpg(1 kb) Pokud člověk nemá informace přímo od zdroje, tak je zpravidla hledá v médiích (i když většinu z nich mimořádná událost zajímá hlavně v aktuální den). Výjimku tentokrát tvořil deník Hospodářské noviny, které se k tématu vrátily 9. 6. 2022, s návodným titulkem: „Alzheimer centrum v Roztokách vyhořelo dřív, než stihlo dodělat potřebné protipožární zabezpečení“. Text má řadu profesních vad, přesto však prokazuje, že o nesprávném postupu zainteresovaných projektantů i rozhodování dotčeného eráru není žádných pochyb, cituji: „Budova v Roztokách byla původně zkolaudovaná jako hotel. Na přelomu let 2020 a 2021 požádali o stavební povolení k rekonstrukci, po které se měla budova znovu zkolaudovat. Povolení se dává zpravidla na dva roky. V rámci přestavby měli zajistit i podle zákona potřebné požární hlásiče,“ říká vedoucí stavebního úřadu v Roztokách. Ve výroční zprávě Domov Alzheimer mimo jiné uvádí i to, že v rámci probíhající rekonstrukce dokončení vyššího protipožárního zabezpečení plánovali.???

Za trestuhodné ve zmíněném článku považuji zejména vyjádření skutečného „odborníka“ na problematiku PBS - dnes poslance Drahoslava Ryby (za hnutí ANO, předsedy sněmovního podvýboru pro HZS). Konkrétně nejen vůči neslýchanému komunistickému limitu 50-ti osob, ve vztahu k instalaci standardních systémů EPS; dále cituji z textu článku: „Domovy jsou často ve starších objektech. Vzhledem k tomu, že požárů v podobných zařízeních bylo hodně a s vysokým počtem úmrtí, zákon se přijal a dalo se do něj překlenovací období. Domovy s pečovatelskou službou musí mít odpovídající požární signalizaci podle kapacity do tří let, tedy nejpozději do konce listopadu roku 2024, líčí Ryba. Domov v Roztokách tedy zákon neporušil. Na vybudování vyššího stupně zabezpečení měl ještě 2,5 roku.“.

Jenže pane poslanče Rybo (pobírající gáži na úkor nás, daňových poplatníků) – pečovatelská služba je z titulu profesní ČSN 73 0835:2006 definována jako poskytování sociální péče klientům v jejich domácnostech. Jenže občané postižení mentálním, degenetativním onemocněním musí mít zajištěnu péči ústavní formou. Navíc je primární chybou, že jste se vůbec nezmínil o základním principu - jaké požárně bezpečnostní řešení musel dotčený nehořlavý objekt mít, když se v roce 2020 změnilo jeho užívání z „hotelu“ na ústav sociální péče (tj. klient musí v požárním + kouřotěsném požárním úseku požár v objektu přečkat bez újmy na svém zdraví, aniž by musel být evakuován mimo budovu). Příklad vhodného provedení již více než 10 let nabízí obrázek na mém profesním webu:

Poznámka: Neskutečné, zavrženíhodné, nepřípustné!!! Po diskusích s několika profesně působícími projektanty i s příslušníky HZS považujeme za nepředstavitelné, aby příslušný HZS vydal souhlasné stanovisko a potažmo stavební úřad povolil do užívání objekt k danému účelu z hlediska PBS zcela nevhodný. A to v jakési fiktivní verzi kvazi „zkušebního provozu“, kdy se požadovaná opatření budou postupně doplňovat…!!!??? To opravdu výkon státního požárního dozoru skutečně tak hluboko klesnul?

Ručka.jpg(1 kb) Do třetice se vracím k problematice tuzemských sociálních zařízení, provozovaných pod obchodním názvem: „Alzheimer centrum“. Neboť v našem kraji razovitem jsme v roce 2015 nastražili a možná stále provozujeme další „časovanou nálož“. Konkrétně v areálu lázní Darkov (věcně asi nepřekvapí, že souvisí se stejnou „obecně prospěšnou společnosti“ jako v Roztokách).

Pro připomenutí bližších souvislostí uvádím:

Zmíněný dokument stále archivuji. Jenže byl vystaven konkrétnímu subjektu, a proto nevím, jak s materiálem dále naložili. V obecné rovině jsem tehdy celou skutečnosti popsal v lednovém Zápisníku roku 2016 (kdo si na věc ještě pamatuje, může následující text přeskočit):

Na samotný úvod roku 2016 mám jednu málo optimistickou zprávu – nejohavnější profesní konflikt zájmů nepředstavuje, když PBŘ stavby bez výčitek svědomí vypracuje schvalující příslušník HZS, ale pokud jej sepíše jeho vlastní manželka (která v tomto oboru „podniká“). Na konkrétní ukázce vzkvétajícího českého byznysu se sociálními službami, ve vztahu k osobám trpícím Alzheimerovou chorobou (dále jen ACH), lze s úžasem pozorovat, jak je celá záležitost sofistikovaná:

  • V rámci páchání všeobecného dobra se nejprve založí „obecně prospěšná společnost“ (fakt , že něco je již ze samotného názvu všem prospěšné, mě docela děsí…).
  • Pak si v tuzemsku vyhlédneme nějaký, dnes zpravidla nevyužitý lázeňský objekt, zbudovaný třeba za první republiky.
  • Pak prostřednictvím místního stavebního úřadu a v součinnosti s územním odborem HZS jej necháme znovu „zkolaudovat“ do provozu na původní kapacitu 120 osob (na kolaudaci se může třeba vymalovat a zasklít rozbitá okna).
  • Následuje krok, kdy prostřednictvím profesního projektanta v roli užitečného idiota, ale s platným razítkem ČKAIT (působícího ve „Zlámané Lhotě“ a jejím okolí), necháme vypracovat samostatné PBŘ na dílčí část objektu. Do vybraného „předpolí“ pak umístíme výsadek 10-ti osob s diagnostikovanou ACH a současně přiznáme, jak pro ně vytvoříme separátní požární úsek, hodnocený jako LZ1 (vše pěkně v souladu s ČSN 73 0835).
  • Tento „projekt“, který nikdy nebude realizován (ale sepsané PBŘ se nám dále bude hodit), necháme schválit; nejdeme však cestou územního odboru, ale souhlasné stanovisko (bez připomínek), nám vystaví krajský HZS (v jehož teritoriu se objekt nachází a kde současně působí vztahově „podjatý“ příslušník).
  • Na připraveném území poté začne konat flexibilní „manželka s kulatým razítkem“. Vyhodnotí nedávných 10 osob za původní účel užívání a k tomu přidá dalších 109 pacientů, rovněž trpících ACH. Bez uzardění do PBŘ napíše, že přece nejde o změnu užívání (neboť tam v předchozím, schváleném PBŘ již 10 osob s ACH „bylo“ – to, jak se z lázeňského provozu stane 100% sociální ústav, však zjevně opomíjí).
  • Pro jistotu, aby se předešlo případným námitkám ve věci nárůstu osob s omezenou schopností pohybu (nad limity podle pravidel ČSN 73 0834), zasloužilý, emeritní primář (CSc.) z jedné tuzemské nemocnice, na žádost veřejně „prospěšné“ společnosti vystaví „papír“, ve kterém konstatuje, že u pacientů s ACH, brouzdajících přes den po chodbách jejich oddělení, se nejméně 20% pohybuje docela samostatně (z úhlu jeho pohledu se možná jeví jako schopní samostatného pohybu - jenže co bude následovat v noci, za přítomnosti kouře, blikajících majáků, bodových reflektorů, pobíhajícího personálu i přízračných hasičů v maskách dýchací techniky, včetně všudy přítomného lomozu, provázející požární zásah – pak se nemusí samostatně pohnout ani jeden z nich).
  • Na příslušném krajském HZS se pak nové PBŘ, pro objekt se 119 klienty trpících ACH, bez jakýchkoliv problémů schválí jako změna stavby skupiny I. (aby vše bylo „krystalicky čisté“, tak souhlasné stanovisko, opět bez připomínek, místo „podjatého“ manžela podepíše a orazítkuje kolega z vedlejší kanceláře).
  • Kolaudaci však krajský HZS nedělá (tu zodpovědnost přece na sebe nevezme) a pošle tam znovu územní odbor HZS (ten přitom akceptuje dva zázraky - první, když se prohlášením „facility managera“ obecně „prospěšné“ společnosti staly stávající výplně otvorů požárními dveřmi a druhý, když nově instalované nepožární sádrokartonové příčky získaly pouhým slovním vyjádřením patřičnou požární odolnost).
  • A pak už jen zbývá z jedné strany fakturovat a z druhé strany (s minimálními pořizovacími náklady) mnoho dalších let v poklidu čerpat od státu příspěvky na poskytování sociální péče …(mají na to přece všechny potřebné „papíry“).

Poznámka: Tento postup vykazuje všechny znaky spáchání úmyslného trestného činu. A pokud balík dokumentace, který mi ležel k posouzení na stole, představuje pověstnou „špičku ledovce“, je možné konstatovat, že jde o projevy zločinu organizovaného. Jen nevím, proč se tuzemský stát do protizákonného jednání tak evidentně zapojuje….?

Ručka.jpg(1 kb) Informační centrum projekční komory ČKAIT vydává časopis Stavebnictví (jehož měsíční, příp. dvouměsíční vydání řádní členové komory pravidelně obdrží). V posledním dvojčísle 06/07 byl mj. publikován článek, s titulkem: „Nové logistické centrum firmy Lidl v Buštěhradu“. Mohl bych klidně začít na téma „malé domů“, pokud autorem článku je HIP Ing. Hana Hrubá, od generálního projektanta stavby TORION s.r.o. - Plzeň (přitom jednatel této společnosti, Ing. Robert Špalek, se nedávno stal novým předsedou ČKAIT).

V článku jsem více než předsedův „střet zájmů“ hledal profesní souvislosti, protože mě eminentně zajímalo, jak se „jednička v čerstvosti“, na zastavěné ploše 60000 m2, vypořádala s tuzemskou problematikou PBS. Asi ne každého čtenáře však uspokojil obecný text, cituji: „Konstrukční řešení bylo nutné navrhnout nejen z hlediska požadavků logistiky skladu, ale také se zřetelem k požárnímu zabezpečení objektu, kde vzhledem k velkým plochám požárních úseků a výšce skladování, probíhala při přípravě projektové dokumentace jednání přímo se zástupci HZS“.

Vzhledem k faktu, že stavba je realizována na území v působnosti krajského HZS (kde již letos vznikly dvě výše uvedené, bezprecedentní mimořádné události) a skutečnosti, kdy v publikovaném textu nebyl uveden profesní zpracovatel, poprosil jsem autorku článku, zda mi může sdělit, kdo z jejich kolegů, případně subdodavatelů, byl zpracovatelem požárně bezpečnostního řešení této stavby.

Bohužel jsem se žádné reakce z její strany zatím nedočkal - tak jsem si na webu projekční kanceláře prohlížel fotky z realizace a docela by mě zajímalo, jak a čím budou ve velkoskladu hasit regálové sestavy, se zbožím na paletách, fixovaným stahovací PE fólii:

Tak jsem si cvičně dílčí „kousek“ v simulačním modelu FDS zkusil – při této jednoduché konvergenční úloze potravinářské zboží ve fólií vesele hoří i když na ně od stropu chrlí vodu zaplavovací sprinkler, s intenzitou dodávky vody 675 l/mim (pro názornost zobrazení je na výšeku ze simulačního modelů záměrně potlačena produkce kouře - zústávají jen plameny a tříštěná voda):

Poznámka: Z hlediska sídla projekční firmy si neodvažuji predikovat, zda ve velkoskladu f. Lidl nebude náhodou místo sprinklerů použit systém s „trvalým“ snížením obsahu kyslíku …

Ručka.jpg(1 kb) Máme léto, nastala doba dovolených, prázdnin a rozličných volno časových aktivit – v této souvislosti doporučuji nenechávat bez dozoru nabíjet elektro-koloběžku nebo kolo doma v obýváku:

Poznámka: Potom ani rychlý příjezd hasičů nestačí…

Ručka.jpg(1 kb) Ve Věstníku ÚNMZ č. 6/2022 je kromě jiného uvedeno:


Hlavní stránka Minulý zápisník