Na pozadí událostí, tradičně spojených se svátkem 8. května, můžeme bez nadsázky parafrázovat Napoleonův historický výrok: „Každý příslušník modré armády má ve své torně generálskou hůl, neboť stádo nejvyšších hodností se nám rozrostlo o další dva kusy (jednoho z nich jsem dokonce na místní VŠ vyučoval v předmětu: „Prevence a řízení PO“).

V hierarchii povyšování však není zajištěna genderová vyváženost (asi chybí vlivný klub: „Asociace hasičských důstojnic“), protože zatím jde výlučně o patriarchální spolek. Současně asi nikoho nepřekvapí, když si ústřední náčelník prosadil, aby mu na výložky přidali další hvězdu. Přitom měřeno stavem požární prevence (odsunuté na vedlejší kolej), která sportovní terminologií aspiruje na sestup do nejnižší třídy okresního přeboru, anebo vůči okolnostem tragického zásahu u požáru v Bohumíně, či zbytného utrácení veřejných financí, je hlavní generalissimus přinejmenším na totální degradaci.

Poznámka: Nabízí se otázka, proč jeho žádost o další povýšení nebyla na pražském Hradě „roztrhána“ stejně, jako u plukovníka Koudelky a zda vůbec jde o subjekt nyní vhodný k vedení modrého Sboru? Nejen proto, že nám zřejmě nastávají těžké časy. Přitom i v těžkých časech stát rozděluje peníze daňových poplatníků a utrácet je může pouze s tím, že pro ně zajišťuje nezbytnou službu nebo pomoc.

Na začátku května si naši požárníci ve zvláštním stupni poplachu zase „pěkně zahasili“. Konkrétně u požáru na ploše 2500 m². Na profesním webu uvedli, že přítomny byly jednotky ze všech deseti stanic pražských profesionálních hasičů, čtyři jednotky profesionálních podnikových hasičů a několik jednotek dobrovolných hasičů. Kupodivu nešlo o zásah ve skladovém nebo ve výrobním areálu, ale o bytový dům. Současně psali, cituji: „Plameny se v době příjezdu první jednotky z bytu v posledním patře rozšířily do obložení střechy“ (z barvy + intenzity oblaku kouře lze usoudit, že se jednalo o produkty hoření látek na bázi plastů):

Ve věcné souvislosti se sluší připomenout základy PBS – separátní požární úsek má po dobu požadované požární odolnosti zabránit rozšíření ohně do bezprostředně souvisejících části objektu. U bytového domu se zpravidla předpokládá, že se jednotky PO dostaví v čase, který nepřesahuje požární odolnost instalovaných stavebních konstrukcí (tj. u bytů alespoň 30 minut) a mohou při následném zásahu požár bez mimořádného úsilí zlikvidovat, a to ve výchozím požárním úseku (jenže při pohledu na část postiženého objektu má realita k očekávanému standardu neskutečně daleko):

V současné době průměrně velký požární úsek jedné obytné buňky bytového domu zdaleka nepřesahuje plochu 100 m². Proto avizovaných 2500 m² požáru, který probíhal v denních hodinách, vyžadující nasazení 10-ti vodních proudů, vyvolává celou řadu otázek:

• Kdo projekt profesně zpracoval?
• Kdo k projektu vydal profesní souhlasné stanovisko?
• Kdo a jakým způsobem projekt realizoval?
• Jaký byl výsledek profesní části kolaudace?
• Bude celý proces od projektu až po hašení, příslušnými orgány HZS důsledně analyzován?
• Budou na základě analýzy přijata opatření k zabránění podobných excesů?

Poznámka 1: Předpokládám, že „papírově“ bylo všechno v naprostém pořádku - použité tepelné izolace zaručeně „nehořlavé“ (jistojistě doložené osvědčeními, s razítky pražských státních podniků xxxÚS), všechny požárně dělicí konstrukce instalovány na správném místě a odpovídající normativním požadavkům. A pro včasné zjištění požáru přece v předsíních jednotlivých bytů sloužila bateriová kouřová čidla. Přesto v profesní skepsi soudím, že nejen soudruzi z NDR někde museli udělat chybu …???

Poznámka 2: „Nehořlavá“ izolace, na bázi pěnových plastů, ve stavebních konstrukcích (nejen střešních) – bohužel znám u nás jenom málo zkušených profesních projektantů nebo hasičů, kteří by takovou zvrácenost navrhli, anebo schválili…

Do letošní celostátní hasičské ankety „Zásah roku“ mám jeden zaručeně dobrý tip. Přišel mi nedávno e-mail s předmětem 9:0 a fotkou „přesilovka“:

Když jsem si „událost“ dohledal na profesním webu, stálo tam následující: „Devět jednotek hasičů zasahovalo v areálu bývalého Dolu 9. květen ve Stonavě (okres Karviná), kde hořel dřevěný domek (o půdorysu 3 x 3 m) uvnitř velké haly (strojovny těžní věže), určené k demolici. Požár s nulovou škodou se obešel bez zranění“.

Tak to má být, tak je to správné - boj s maximálním nasazením, i když se jedná o drobnou vestavbu v budově vyhrazené ke zbourání. Soudím, že v „progresivním“ Integrovaném bezpečnostním centru Moravskoslezského kraje, nepříliš povedený software načetl podle zadané adresy souřadnice GPS a získal výchozí bod. Pak z programové nabídky poloměrů: 10 - 20 - 30 km, zvolil střední hodnotu, opsal imaginární kružnici a povolal k zásahu všechny jednotky, které spadaly do této plošné množiny prvků.

Poznámka: V normálním režimu by zkušený okresní dispečer poslal jednu osádku 1+2, aby zajela na místo ověřit, co se tam děje. Přitom bezmála 0,75 miliardy korun, které se na „budování“ Centra z evropských dotací vyplýtvaly, šlo použít na něco pro obyvatele kraje daleko potřebnějšího (přitom toho ke zlepšení v našem regionu, s velmi špatným životním prostředím, není zrovna málo…).

Samozvaný hasičský učitel „Igor Hnízdo“ opět mediálně zaperlil. Sice již nepovídal o zásahu vrtulníkem při požáru hotelu Olympik, ale informoval občany o tom, jak a na co používat přenosné hasicí přístroje. Televizní pořad Věda 24 (na stanici ČT 24), sleduje v neděli ráno v 9 hodin jen málo běžných občanů, a proto většině naší veřejnosti zůstane naštěstí utajeno, že k hašení požáru rozpálených olejů v domácnostech jednoznačně navrhoval použít typ práškový nebo sněhový (???):

Asi měl špatnou domácí přípravu, neboť již v roce 2003 publikovali na profesním webu obsáhlý článek na téma, čím hasit hořící jedlé oleje a tuky, ze kterého lze vyjmout, cituji:

Poznámka: : Docela by mě zajímalo jestli „pan učitel“ nemá v produkci stanice ČT 24 nějakého příbuzného, neboť profesních bludů již tam veřejně napovídal hodně…

Abych neglosoval výhradně události souvisící s hašením případných požárů, vrátím se ještě jednou k problematice návrhu znovu vzkříšené normy ČSN 73 0838 PBS – Garáže. Z došlých reakcí na text v minulém Zápisníku vybírám dva příspěvky (jeden ze strany profesních projektantů a druhý z tábora HZS – při věcném zachování obsahu sdělení, jsou příspěvky formulačně zkráceny):

Poznámka: Lidé na prevenci Gř HZS, včetně všech na CTN PAVÚS, kteří se kolektivně „vyskytují“ u návrhu této normy, mi připadají jako velmi sebevědomé osoby, co se naučily lyžovat podle příručky u stolu. Jenže pak je postavili na svah a nastala katastrofa !!! Inu, sestavit od základů novou ČSN, to není rozhodně totéž, jako smolit přílepky ke stávajícím normovým ustanovením.

Nejprve krátká neprofesní odbočka, která zřejmě bude mít významnou profesní souvislost - každoročně si před začátkem cyklistické sezóny nechávám v servisu, co sídlí v sousední ulici, seřídit kolo. Při placení berou výhradně hotovost. Proto jsem pravidelně těch 1500,- Kč nosil s sebou. Letos však za stejné služby požadovali 3000,- Kč (takovou sumu běžně v peněžence nenosím, a tak jsem musel zajít pěšky k nejbližšímu bankomatu).

Nechci v souvislosti s nynější „inflační vlnou“ domýšlet, jak to výhledově bude vypadat na stavbách - soudím, že nejen v naší profesi proběhne produktová optimalizace, kdy levný materiál se musí nahradit materiálem ještě levnějším. A dosavadní „papírová“ válka vstoupí do jiné dimenze, s řádově vyšší dynamikou (přitom se zase najdou flexibilní subjekty, co na "optimalizaci" budou významně profitovat).

Poznámka: Proto se ani vůbec nedivím některým profesním kolegům nebo hasičům, že v očekávání věcí příštích vážně uvažují o trvalé změně zaměstnání…

Ve Věstníku ÚNMZ č. 5/2022 je kromě jiného uvedeno: