|
|
Za profesní pozitivum poslední doby považuji skutečnost, že již druhý měsíc jsme byli ušetřeni periodického „Náletu na blbé“ (podle vyjádření Gř HZS se stejně jako v březnu nerozezněly sirény, a to ve snaze předejít nežádoucí panice mezi obyvatelstvem, především pak mezi občany z Ukrajiny, kteří uprchli před válkou do České republiky).
Nedávno jsem na profesním webu zaregistroval, jak se hasiči sami pochválili poté, co tak pěkně „provětrali“ druhé pásové vozidlo (Hägglunds). Konkrétně - dvě desítky hasičů, z pěti jednotek, zasahovaly v rámci taktického cvičení, zaměřeného na likvidaci požáru kuchyně horské chaty Barborka a záchranu tří osob, které se při požáru nadýchaly kouře:
Pominu, že šlo o klasické cvičení ve stylu „Potěmkinova vesnice“ a zřejmě o „potřebné“ motohodiny jinak zbytné techniky. Jako člověk znalý poměrů na místě samém, soudím, že při reálné mimořádné události může v pasáku + jeho přívěsu dorazit na místo zásahu oněch 20 hasičů. Pak hbitě vysednou, všichni uchopí lopaty a začnou usilovně hasit požár házením sněhu z blízkého okolí. Ve skutečnosti mě však více zaujal stav povrchové úpravy vozidla – zřejmě ten krajský, inovativní odstín oranžovo-růžového hnusu neustále samovolně „bledne“ (vůči výchozímu stavu) i když se řádně dodržují všechny stanovené metodické pokyny (zejména odstavování ve stínu a přikrývání autoplachtou…)???
Poznámka: Přesto opustím profesně skeptický pohled, který vyplývá z převažujícího počtu nepříznivých událostí. Smekám totiž před příslušníky HZS ČR, kteří v rámci výkonu služby pracují na krajských asistenčních centrech pomoci Ukrajině (nejen zato, jakým pohnutým osudům válkou postižených osob musí denně čelit).
Na webu Hospodářských novin uvedli dne 12. 4. 2022 rozhovor s paní architektkou (v info boxu o ní mj. psali, že je pracující matkou 4 dětí a vystudovala katedru architektury UMPRUM Praha), která vede české zastoupení jedné anglické architektonické firmy (v ČR se údajně podílí na řadě veřejných staveb). Mě zaujala zejména pasáž, jak se staví v Anglii, zatímco u nás „efektivní“ výstavbě bráníme, včetně „oblíbené“ mantry na téma dřevostaveb, které tuzemské požární předpisy (na rozdíl od světa) připouštějí jenom čtyřpodlažní.
Ani náhodou netvrdím, že v naší profesi jsou návrhové předpisy průběžně novelizovány podle úrovně současných poznatků. Na druhé straně však nemůžeme být „otloukánkem“ pro kohokoliv, kdo umí pěkně kreslit. Tak jsem paní redaktorce, co vedla rozhovor a současně také světaznalé paní architektce poslal na dané téma několik vět:
|
Ve včerejším rozhovoru s titulkem "I v ČR chci stavět vysoké dřevostavby" sděluje čtenářům paní Viktorie Sxxxxx naprostý nesmysl, cituji: „...V Anglii už dávno zjistili, že lidé stojí moc peněz. A navíc u staveb z betonu se dlouho čeká, než uschnou. Budovy se tam staví ze železných konstrukcí, které se na stavbě rychle smontují. U nás to ale nejde, my kovové konstrukce nemůžeme používat. Důvodem je, že prý hoří víc, a proto musí být ještě speciálně postříkané..." Podle rámcových učebních osnov pro základní školy se s chováním kovů za vyšších teplot musel v hodinách fyziky seznámit v ČR každý (min. v 7. třídě). Proto mě překvapuje, že k publikování takových "faktů" se uchyluje celostátní deník, jehož jsem předplatitelem. Věcně konstatuji, že cokoliv v nedávné době HN uvedly jako "inovací" v oboru Požární bezpečnosti staveb (např. "nehořlavé" izolace z pěnového polystyrénu, či polyuretanu, anebo coby vědeckou novinku propagovali po 20 letech požární simulační modely), se významně rozcházelo s realitou. Rovněž u výškových dřevostaveb se paní V.S. velmi mýlí - tzv. "inženýrským postupem" může i v ČR navrhnout jakoukoliv výšku objektu, dokonce i dřevěného - jen by pro případ požáru musela prokázat bezpečnost osob i majetku (tj. min. dvě úniková schodiště a nepustit oheň na vnější stranu fasády) - to by se dnes panečku investorům pěkně prodražilo. Ta normativní čtyři podlaží, která paní V.S. tak omezují v její tvůrčí činnosti, totiž nemusí dále nijak prokazovat!!! Uvedené konstatování neberte jako výlev rozzlobeného investora, ale jako sdělení profesního projektanta, který se problematice dlouhodobě věnuje a je mu nesmírně líto, jakým amatérským způsobem je na naši profesi nahlíženo. |
Poznámka: Co dodat více (žádná reakce z dotčených stran). Možná, s prominutím, brutální příměr – jak by si matka čtyř dětí představovala jejich společný seskok z okna ve 4. podlaží u požárem zasažené normativní dřevostavby (není to tak dávno co u nás, dokonce za přítomnosti hasičů, lidé skákali na zem z 11. podlaží, a to u objektu zcela nehořlavého)…???
V roce 2008 jsem byl úředním dopisem „na věčné časy“ vyloučen z technické normalizace ČR. Sice jsem již 14 let mimo „struktury“, ale to neznamená, že problematice PBS přestávám rozumět (notabene u pasáží, které jsem v ČSN sám zformuloval).
V rámci vyřizování profesních dotazů jsem narazil na skutečnost, jak podle současných inovací je přípustné v hledišti vnitřního shromažďovacího prostoru navrhovat bez dalšího průkazu až 130 sedadel v jedné řadě (místo původních max. 26 sedadel). Obratem jsem proto v březnu 2021 vyzval věcně příslušné ministerstvo ke sjednání nápravy této fatální chyby (odbyli mě formátem sdělení „pasáčkovi z Beskyd“, že věc předávají ÚNMZ, který od té doby nijak nekonal…).
V rámci ročního jubilea nečinnosti jsem přístup státu k bezpečnosti svých občanů otestoval znovu (nejen proto, že se změnila vládní garnitura). Tentokrát jsem neargumentoval profesní terminologií požární bezpečnosti staveb, ale zajištění podmínek „bezpečné“ evakuace osob (co nyní generuje dotčená ČSN) jsem přiblížil formou dvou video-sekvencí ze simulačního modelu. Usoudil jsem totiž, že nejen pro laika může být obrazový výstup více vypovídající.
Na první ukázce výseku ze simulace je stav platný v době vydání normy v roce 2001:
Poznámka: Podle kompromisu dohodnutého v roce 2001 musí diváci opustit prostor hlediště do dvou minut (ve vyspělých civilizovaných zemích byl již tehdy evakuační limit max. 90 sekund).
Na druhém soutisku je průběžně zachycen stav přípustný v současné době (v konkrétním, srovnávacím příkladu až 130 osob v jedné řadě sedadel):
Poznámka: Předpokládaná doba evakuace 390 sekund je v případě vzniku požáru za všemi fyziologickými parametry přítomných osob. A to nebyla při simulaci zohledněna varianta panikové situace, která při mimořádné události (spojené nejen s požárem a distribucí kouře), může podmínky evakuace násobně zhoršit.
Kromě obou videí jsem letošní podání doplnil o krátký text s konstatováním, že jako občan vítám strategii současné vlády v oblasti „deagrofertizace“ státní správy“, a proto očekávám v této záležitosti jiný přístup než vloni. Do přílohy jsem jako vzorek realizovaného účelového přístupu, připojil soupis kroků když nedávno Gř HZS + ÚNMZ horlivě splnili zadání velkochovatelů prasat, aby ve stájích mohly být instalovány plastové podhledy. Tak uvidíme…
Pokud by se konalo mistrovství světa v přepisování norem PBS, nynější reprezentanti České republiky by v této disciplíně neměli konkurenci (zejména v kategorii „volný styl“). Uvedený výrok je aktuální v souvislosti s I. návrhem nově „vzkříšené“ ČSN 73 0838 PBS Garáže, který právě koluje mezi profesní veřejností.
Sice netuším, čím se na věcně dotčeném Technical Standardisation Centre pražského PAVÚS smysluplně zabývají, ale pod elaborát, připomínající svou skladbou „vrabčí hnízdo“, bych se styděl podepsat. Korunu absurditám z mého pohledu nasazuje sdělení, že pokud čtenář narazí v textu na XXX XXX XXX - zde může v připomínkách doplnit varianty, které ho napadnou (svatá prostoto, dopiš si sám …).
Z obsahu vyplývá hluboká neznalost vstupní problematiky, zejména průběhu hoření současných i výhledových vozidel v garážích, včetně jejich případného hašení a všech možných souvislostí. Přitom bez těchto poznatků nelze seriózně přistoupit k sestavení základní koncepce normy (která v tomto případě evidentně chybí a podle toho materiál také „vypadá“).
Není předmětem formátu Zápisníku rozebírat text jednotlivých ustanovení; přesto se zastavím u podstatných dílčích parametrů, které měli autoři návrhu získat v době pečlivé přípravy podkladů:
5.7.2 V hromadných garážích s celkovou kapacitou více než 10 stání, ve kterých není navrženo zařízení pro trvalé snížení obsahu kyslíku v chráněném prostoru podle ČSN EN 16750+A1 ani samočinné stabilní hasicí zařízení (SSHZ) podle ČSN 73 0810 a podle článku 5.6 této normy a také v hromadných garážích s celkovou kapacitou více než 40 stání (bez ohledu na SSHZ) musí být:
To podle mě zformuloval někdo, kdo taková zařízení prodává, anebo je za jejich šíření prostřednictvím norem dobře placen.
Poznámka: S důkladnou výchozí přípravou souvisí s fakt, proč je pro požární větrání stále uváděn jako základní návrhový parametr konvektivní tepelný výkon požáru. Proč to musí zpracovatel PBŔ dále přepočítávat přes dva „normativní“ vzorce. Daleko efektivnější je přímo stanovit návrhový parametr - např. u konvekčních osobních vozidel, bez vlivu SHZ, objem 30 m3/s, a kdo chce méně, nechť takovou hodnotu prokáže.
Přišla mi pozvánka z komory ČKAIT, abych se za 1500,- Kč zúčastnil něčeho, kde mi kromě oběda v menze nenabídnou nic dalšího – snad jenom reklamu na „sklad pneumatik vybavený zařízením na snižování kyslíku“ od firmy, kterou provozuje soudruh „zpracovatel i syn“ a nedávno dodávali třetí straně toto zařízení.
Poznámka: Závěrem loňského roku jsem o tomto zázraku psal v Zápisníku, jako „o perspektivní naději“ pro všechny tuzemské flexibilní subjekty. Inu jak prosté, milý doktore Watsone …???
Ve Věstníku ÚNMZ č. 4/2022 je kromě jiného uvedeno:
| Hlavní stránka | Minulý zápisník |