Místo profesní pozitivní zprávy, tentokrát zařazuji úsměvnou položku, publikovanou ve výběru z denního tisku na portálu iROZHLAS dne 30.11. 2022 (text uvádím v plném znění):

Ve vybraných kruzích modrého Sboru jde o klasickou Never Ending Story, která by těžko prošla na detektoru lži. Nově mě překvapila jejich již 100 % inflace (ještě nedávno totiž činilo „podfinancování“ jen 5 miliard).

A nyní ze světa sci-fi, zpět do reality…

Související události na sebe zpravidla navazují. V minulém Zápisníku jsem glosoval, jak místní HZS nectí jedno ze základních ekonomických pravidel (tj. nesmyslné pořízení osobních vozidel na úkor firemního Cashflow). Proto není až tak velkým překvapením, že se na parkovišti u krajského ředitelství právě hromadí odstavená osobní vozidla (zřejmě nevyhovují, neb nemají jednotnou povrchovou úpravu jako nové Tuscony z Nošovic):

Poznámka 1: Věcně příhodným shledávám historický fejeton Jana Nerudy „Kam s ním“ (tehdy se jednalo o slamník, který se proležel a sláma, po několika marných pokusech, nakonec skončila jako podestýlka ve stáji místního mlékaře).

Poznámka 2: Přitom nedávno (7. října 2021) sám ústřední generalissimus přebíral před továrnou Auto Škoda 48 nových vozidel. Nějak podezřele se nám u modrého Sboru množí osobní auta – jen doufám, že část z nich nakonec nesmění, třeba za jeden hasičský vrtulník…???

Za jiných okolností to mohla být pozitivní zpráva. V rámci oslav 30. let od svého založení ocenila komora ČKAIT 30 mimořádných osobností. Nic proti institutu jubilejních ocenění. Přesto soudím, že cena se má udělovat za životní výkon, a nikoliv za ojedinělé dílo (mám neblahé tušení vůči projektu velkoskladu, zpracovaný nedávno firmou samotného předsedy ČKAIT, neboť na písemný dotaz, kdo je autorem nestandardního řešení PBS, mi nikdo neodpověděl):

Poznámka: I když pominu jiné věcné důvody (např. nesmyslnými přílepky udržovat stav již zcela zastaralých tuzemských norem PBS nebo „ambasadora“ zateplování budov zaručeně nehořlavým polystyrénem), u mě ztratil kredit, když osobně pomáhal R. Zoufalovi vyškrtat většinu dílčích položek z poslední revize ČSN 73 0821 (neb starší spolupachatel nezvládal editaci zdrojového textu s vloženými obrázky).

Opět nastal čas vybrat mezi glosami letošního Zápisníku příspěvky do tradiční profesní ankety Blbost roku. Do užší nominace se tentokrát dostaly následující události:

1. I. návrh nově „vzkříšené“ ČSN 73 0838 PBS Garáže, kdy z bezkoncepčního textu vyplývá hluboká neznalost nejen výchozí problematiky, ale také základních souvislostí (inu vhodit do jednoho pytle všechny „dobré“ ingredience ještě nemusí přinést lepší výsledek).
2. Marná snaha o nápravu fatální chyby v poslední změně ČSN 73 0831, neboť ředitelka odboru standardizace ÚNMZ/ČAS nedokázala ani na videu rozlišit dva srovnávací příklady pro hlediště, ve kterých (při shodném počtu i šířce východů) je dnes přípustné, místo výchozího limitu 26 sedadel v jedné řadě, instalovat vedle sebe až 130 míst??? (a ještě se „písemně“ divila, proč je prostor s 5x větším počtem sedadel v jedné řadě, násobně větší…).
3. Tragický požár v Roztokách u Prahy v ústavu sociální péče se šedesáti lůžky, při kterém byly dvě osoby usmrceny a dalších padesát pět zraněno (tak negativní skóre jsme ještě v ČR nikdy nezaznamenali).

S plnou odpovědností tímto za Blbost roku vyhlašuji bezprecedentní mimořádnou událost v Roztokách u Prahy. V přímé souvislosti nejde o první případ, neboť tentýž provozovatel opakovaně, bez nutných normativních úprav, „přeměnil“ budovu sloužící k ubytování na ústav sociální péče. A zároveň jde o trestuhodné mediální vyjádření nového „odborníka“ na problematiku PBS (dnes poslance Drahoslava Ryby za ANO, předsedy sněmovního podvýboru pro HZS), který do novinového článku uvedl, že domov v Roztokách u Prahy měl na vybudování vyššího stupně zabezpečení ještě 2,5 roku (asi není nutné připomínat, že v oboru PBS žádný „zkušební provoz“ neexistuje a všechna normativní opatření, která nařizuje kapitola 10 ČSN 73 0835:2006, musí být realizována nejpozději před nástupem prvních klientů do zařízení; o řádné rekolaudaci objektu k danému účelu užívání ani nemluvě).

Poznámka: V profesní anketě se zaměřuji především na problematiku požární bezpečnosti staveb. Pokud bych se měl, zejména podle počtu letošních III. a mimořádných stupňů poplachu, zaměřit také na tuzemské hasební zásahy, musel bych vyhlásit hned několik samostatných kategorii (počet jednotek, škoda, plocha požáru, nasazená technika, doba trvání zásahu, případně jeho náklady). Přesto soudím, že i zde existuje příčinná souvislost s výchozí anketou – jak po letošním tří-miliardovém požáru v Mladé Boleslavi výstižně konstatoval profesně orientovaný kolega: „Požární prevence si s každým dalším požárem nachází i nové dno. A kdo tvrdí, že spása je na dohled v podobě nového GŘ HZS ČR, ten ještě nepochopil, jak ve velkém průseru jsme“.

Právě v Kataru probíhá fotbalové mistrovství světa. Kvůli letním vedrům sice netradičně v zimním termínu, nicméně se po 28 dnů koná na zcela nových stadionech. Profesně je však evidentní, že za hranicemi ČR bývá vytvoření podmínek bezpečné evakuace osob základní prioritou stavebního řešení (následující ukázka je z Al Thumana Stadium):

Poznámka: Počty i rozmístění únikových uliček rozhodně nesvědčí o počtu 130 sedadel v jedné řadě (v detailu jsem jich napočítal 25), anebo o mezní době evakuace 15 minut, jak nedávno anonymní, dutá hlava vepsala do změny ČSN 73 0831 (a přes evidentně racionální argumenty na tom u nás vládnoucí úřednická třída nehodlá zhola nic změnit…).

Nejde profesně přehlédnout nedávné dva požáry obchodních jednotek, vyžadující III. nebo zvláštní stupeň poplachu (a že se jich letos, navzdory rostoucímu počtu hasičských generálů, urodilo):

• V prvním případě mě zaujala informace, cituji: „Před pátou hodinou ranní přijali hasiči na tísňové lince oznámení o požáru prodejny supermarketu Penny v Chodově na Sokolovsku. Již první volající uvedl, že celá vstupní část prodejny je v plamenech, které se navíc rychle šíří. V době příjezdu prvních hasičů na místo byla prodejna již celá zasažená požárem a začala se propadat střecha“.



Poznámka: Doba zpozorování požáru a následný rozsah hoření detekuje skutečnost, že v objektu nebyla instalována EPS, anebo byla v noci vypnuta. Přitom EPS v režimu „bez trvalé obsluhy“ je sice přípustná u vnitřního shromažďovacího prostoru (SP), pokud tento zrovna není v provozu. Jenže případě diskontu PENNY jde o prodejní sklad a ve skladech musí být instalovaná EPS v trvalém provozu, kvůli včasnému zpozorování požáru (a pokud zpracovatel PBŘ váhá mezi SP anebo diskontem, kde většina prodávaného sortimentu se skladuje přímo na prodejně, tak schvalující HZS se musí v rámci předběžné opatrnosti přiklonit k méně příznivé variantě).

• Ve druhém případě mě zaujal další letošní zvláštní stupeň poplachu ve Středočeském kraji - na oficiálním webu moc neprozradili, a proto jsem si vypůjčil text ze zpravodajského portálu: „Hasiči vyjeli k požáru obchodního centra ve středu Benešova v pondělí po 15. hodině. Hlášen byl v obchodě s oblečením nad prodejnou Billa. Později museli dokonce vyhlásit čtvrtý, tedy nejvyšší stupeň poplachu. Zásah trval celou noc. Příčina požáru zatím není jasná“.



Poznámka: Rovněž v tomto případě mám vážnou pochybnost o řádném provedení objektu z hlediska oboru PBS. Evidentně se nejedná o jednopodlažní obchodní centrum, tak proč se kouří ze všech otvorů v obvodovém plášti?. Nabízí se přinejmenším související otázka – jaké bylo členění objektu do požárních úseků? Další otázka se vztahuje k požárně bezpečnostnímu zařízení (které nelze z vnější strany pozorovat); pokud bylo v objektu instalováno SHZ, proč nesplňovalo svou základní funkční definici – uhasit požár v první fázi jeho rozvoje, případně jej omezit na takovou míru, aby byl následně uhašen bez zbytečného úsilí?

Ve Věstníku ÚNMZ č. 11/2022 je kromě jiného uvedeno: