První profesní pozitivní zpráva blíže souvisí s kutilskou činnosti (říznul jsem se na cirkulárce) - čekání na ošetření v chirurgické ambulanci jsem si krátil pozorováním stavu PBS blízké fakultní nemocnice. Kupodivu jsem shledal, jak spojovací krček mezi dvěma pavilony realizační firma dodatečně zatepluje minerální vlnou (jistě by se v ČR našel nějaký „flexibilní“ projektant, s dobrými vazbami na místní HZS, který mohl napsat, že komunikační propojení „není objektem zdravotnického zařízení“ …):

Druhá pozitivní skutečnost je dokonce z Pražského hradu, kde místní jednotka HZS dostala nové multifunkční zásahové vozidlo, které nemá povrchovou úpravu v oranžovo- růžovém hnusu (zřejmě kvůli exponované památce ctí tradiční červenou barvu, případně epidemie přemalování do naší metropole ještě nedorazila):

Poznámka: Nedávno veřejnoprávní Radiožurnál vysílal příspěvek na téma: „Která červená barva je pro hasiče ta správná…?“. Posluchači se dozvěděli, jak MV ČR zadalo výzkum na dané téma, a proto v rámci „výzkumu“ jezdil po republice červený Ford Mustang, se symboly příslušnosti k HZS. Ve věcné souvislosti mi přijde neskutečné, když jeden všehoschopný bafuňář modrého Sboru, se na základě jisté diplomové práce rozhodl pro oranžovo-růžový kabát a teď se, k tíži daňových poplatníků, musí „oficiálním výzkumem“ tento úlet vyvracet (přitom se stačilo podívat do civilizovaných zemí, jakou barvu mají tamní hasičská vozidla …).

Dne 25. března 2018 uváděly snad všechny zpravodajské weby informaci o požáru v ruském obchodním centru (s děsivou bilancí 64 mrtvých). Řada z nich spekulovala na téma, zda oběti požáru zabil kouř nebo plameny. A podle nejmenovaných zdrojů publikovala tisková agentura TAAS zprávu, cituji: “Při požáru se uvolňoval z oteplení budovy a z plastových obkladů stěn jedovatý dým …“

Následně se v tuzemském českém mediálním prostoru, začala přetřásat otázka: „Jsou česká obchodní centra bezpečná? Veřejnost mělo v dané souvislosti uklidnit oficiální oznámení, jak hasiči u nás udělají za rok 10000 preventivních kontrol (profesně zaměřený občan jistě zpozorněl, nikdo totiž blíže nespecifikoval, kde a za jakých podmínek kontroly proběhly …). Možná nejen on si klade otázku - proč se taková věc přetřásá až po nějaké velmi tragické události a proč požární bezpečnost vnitřních shromažďovacích prostorů není předmětem setrvalého zájmu orgánů státního požárního dozoru?

Jako zpracovatel výchozí ČSN 73 0831:2001 konstatuji – rozhodně bezpečná nejsou. Při oznámení reálného faktu nepůsobím jako „generál po bitvě“, neboť na neutěšený stav tuzemských obchodních center a degradaci souvisejících ČSN, upozorňuji dlouhodobě (nejen proto, že tuzemské, plošně neomezené, dnes zpravidla stavěné dvou až šesti podlažní objekty, mohou mít podle dosud platného normového ustanovení pouze jedno nadzemní podlaží a k tomu pouze jedno, separátní podzemní podlaží hromadných garáží). Stále platí varování z mé osobní návštěvy konkrétního objektu, publikované v internetovém Zápisníku v prosinci 2012:

Skutečně věříte oficiálnímu tvrzení, že v ČR je v případě vnitřních shromažďovacích prostorů (a u těch rozsáhlých zvlášť) všechno pořádku a že jsou provozovány pod bedlivým dohledem dotčených orgánů státní správy(v Rusku se událost přihodila výlučně na bázi pravděpodobnosti, kdy vůči rozlehlosti území, je zde statistický počet dotčených objektů vyšší; nedostatky v naší části střední Evropy jsou historicky analogické); podle mého soudu se nabízí celá řada fundamentálních otázek:

• Proč je v systému PBS stále upřednostňována ochrana majetku před ochranou osob?
• Je instalovaná „česká trojka“ (EPS + SHZ + SOZ) dostatečnou zárukou bezpečné evakuace osob?
• Jaký je systém prokazování reálné účinnosti systémů SHZ + SOZ a zejména jejich vzájemného ovlivňování?
• Proč je v ČR dosud možné, aby systém EPS, prostřednictvím přídavných elektromagnetů, blokoval nouzové východy s instalovaným panikovým kováním?
• Nemohou v ČR pracovníci ochrany objektů (zpravidla pobírající minimální mzdu), vypnout v dozorovaném objektu systém EPS, anebo nastavit čas vyhlášení požárního poplachu tak, aby je zařízení „nerušilo“ v jiné činnosti?
• Proč při „znásilnění“ výchozí ČSN 73 0831 v roce 2011 byl v ustanovení 5.2.5 zrušen zákaz použití plastů na obvodové stěny u všech objektů s vnitřními shromažďovacími prostory?
• Proč při „znásilnění“ výchozí ČSN 73 0831 v roce 2011 byl významně snížen min. počet únikových východů, ve vazbě na velikost shromažďovacího prostoru?
• Proč od „znásilnění“ výchozí ČSN 73 0831 v roce 2011 se může posuzovat evakuace osob podle rychlostních a kapacitních limitů, které na únikových trasách neodpovídají fyzikálním zákonům?
• Mohou všechny výše uvedené nedostatky nahradit volně vedené kabely s „požární odolností“ a tlačítka „Central/Total stop“?

Poznámky: Pokud se zamyslím nad výkonem funkce náčelníka HZS (kterému nejde prioritně o povýšení do vyšší hodnosti, o klidný profesní život a o výměnu techniky cca 1 x za pět let), pak doporučuji přistoupit k výkonu požární prevence ve shromažďovacích prostorech na svěřeném území následovně:

1. Časté namátkové kontroly, prováděné v rozdílných provozních časech (s průkaznou foto + video dokumentací a následným blokovým postihem fyzických osob), zejména s využitím všech příslušníků, kteří „slouží“ v odděleních „ochrany obyvatelstva“.
2. Při výskytu opakovaných závad v zajištění podmínek bezpečné evakuace osob, následuje finančně významná pokuta příslušné organizaci.
3. Při třetím opakování následuje zastavení provozu.

Netřeba zdůrazňovat, že závadou je blokování nebo zúžení evakuačních tras a zejména nemožnost otevření panikového kování do 1 sekundy od stlačení horizontálního madla (soudím, že ostatní provozovatelé si zvolený postup opakovaného státního dozoru, mezi sebou brzy sdělí prostřednictvím sociálních síti, a budou na problematiku zajištění podmínek pro bezpečnou evakuaci osob nahlížet zcela jinou optikou – třeba pokud zjistí, že blokování Exitů je úmyslný trestný čin obecného ohrožení ...).

Nedávno, při upoutávkách na pořad „Host Radiožurnálu“, byl ve vysílání veřejnoprávní stanice, avizován rozhovor s ústředním náčelníkem HZS (generalissimem „Němá barikáda“) s tím, že mu posluchači mohou prostřednictvím rozhlasového webového portálu položit otázku.

V dané souvislosti mi na Skype napsal známý (překladatel z německého jazyka), jestli nemá do rozhlasu zaslat dotaz na téma erární „rozmařilosti“ - kdy společně s majitelem zahraniční firmy, jednali na krajském HZS, s jistým podnáčelníkem (o zřízení jednotky HZS v průmyslové zóně); přitom si podle vybavení nebyli jistí, zda jsou skutečně na návštěvě v kanceláři státního úředníka a nikoliv ve specializovaném obchodě firmy Apple. Odepsal jsem mu, že dotaz je sice aktuální, ale jak znám formát těchto pořadů, takovou otázku nedostane host ani náhodou.

Přesto jsem si rozhovor pouštěl při práci (jako kulisu na „webovém pozadí“) a vydržel poslouchat celou hodinu až do konce. Bohužel tak slabý pořad o ničem, jsem už dlouho na ČRo nezaznamenal - kromě doprovodné hudby, jako kdybychom se na rozhlasových vlnách vrátili v čase o 30 roků nazpět (tiskovým odborem Gř HZS předpřipravené otázky i odpovědi + dotazy diváků na okrajová témata: „Jak se stát hasičem?“, „Něco kuriózního ze zásahu?“, anebo kvalita filmu “Skleněné peklo”). Profesně mi nic podstatného nepřinesla ani mediálně vyčpělá témata o: „ zásahu v muničním skladu ve Vrběticích“, „zpevňování sesuvu půdy v Bulharech“ a „vytažení spadlé lávky v Tróji“.

Poznámka: Škoda, že diskusní nahrávku moderátorky: „vidím hustě sprinklery v garážích“, vrchní hasič posluchačům jenom slabě „zasmečoval“ sdělením: „ Opatření stavební je na velice dobré úrovni“. Nehodlám kvalitu takové informace klasifikovat; přesto netuším, zda dobrou úrovní náčelník myslel 30 let provozované a nedávno shořelé dřevěné schodiště jistého hotelu v Praze, nebo fatální podmínky evakuace osob z multifunkční auly GONG v Ostravě-Vítkovicích, či snad teprve plánované vydání 6-ti mega Kč v jasně cílené „veřejné“ zakázce na zpracovatele nových profesních ČSN. Mě osobně by třeba zajímala oficiální odpověď na významný nárůst statistiky rozsáhlých požárů a zejména vysvětlení, proč je tuzemská požární prevence personálně drcena modrou „civilní obranou“ (dnes u HZS tak preferovanou, přestože četnost případné událostí v oblasti CO je na srovnatelném území pravděpodobnostně v řádu o 10^-3 nižší, než případ vzniku požáru)?

Dne 11.2. 2016 ve večerních “Událostech” na ČT1 , v příspěvku k požáru ústředního stavědla v žst. Bohumín, tiskový mluvčí SŽDC sdělil cituji: “... technologie byla vybavena „samozhášecím zařízením“ a je překvapením, že k něčemu takovému vůbec došlo...”. Coby profesní projektant jsem se zajímal o bližší podrobnosti a bylo mi obratem sděleno:

Od daného slibu uběhl více než rok; proto, místo dalšího čekání, jsem se dotázal znovu a následně dostal odpověď z odboru komunikace SŽDC, cituji:

Poznámka: Vyšetřování skončilo, zapomeňte (důkazy jsou zlikvidovány); přesně na této skutkové podstatě je postaven byznys řady subjektů v oboru PBS…