Nedávno tuzemská média informovala, že za poslední volební období se 8x zvyšovaly mzdy ve státní správě. Což může být z celospolečenského hlediska jistě pozitivní zpráva, pokud za to erár poskytuje občanům kvalitní služby.

Zůstanu u naší profese. Minulý měsíc se vlivem povětrnosti nahnul během noci jeden strom nad objekt místní sauny. V 9 hodin dopoledne přijely v barvách oranžovo-růžového hnusu, hned tři vozidla územního HZS k „profesionálnímu“ zásahu – automobilový jeřáb, požární žebřík a dopravní vozidlo s úplným družstvem. Velký jeřáb zabral celou šířku provozně vytížené dvoupruhové vozovky, a proto 5 příslušníků státní policie odklánělo v 300 metrovém úseku dopravu na objížďky (v jednom směru 1 km a ve druhém 12 km). Přesto, tímto málo uvěřitelným nasazením státních zaměstnanců, trvalo odstranění z vertikální osy vychýleného stromu neskutečných 6 hodin, slovy "šest hodin" (chodil jsem se na „festival neschopnosti“ dívat, protože vlivem stejné povětrnosti vypadla elektřina a nešlo ten den pracovat).

Poznámka 1: Pocházím z hornatého venkova, takže o kácení i nakloněných stromů mám jisté povědomí. Kdyby místo početné skupiny hasičů a policie přijel jeden, státem „nasmlouvaný“ a každodenní prací zocelený profesionální dřevorubec, stačil by mu k likvidaci této události běžný traktor pro lesní práce, motorová pila a rozkládací žebřík. Nejprve by ke stromu přistavil žebřík, upevnil lano a napnul jej navijákem (předpokládám, že zvolí směr mimo vozovku). Pak by po stranách stromu provedl dva boční zápichy na celou hloubku pilové lišty (aby se strom při pádu nezaštípl), poté vytvořil klín ve směru tahu lana a z 1/3 nařízl strom. Nakonec by strom navijákem vyrovnal a převrátil na pádovou stranu. Celý zásah, včetně rozřezání na menší kousky, u něj odhaduji na max. 1 hodinu práce (jenže k tomu by nepřijela udělat propagaci do večerního zpravodajství televize …).

Poznámka 2: Docela mě zajímá, zda o nasazení sil a prostředků rozhodl nějaký plechový, špatně naprogramovaný „robot“, anebo člověk „operační důstojník“. Nechápu, proč v našem kraji "razovitem" automobilový jeřáb, zabírající kvůli šířce ve stabilizační poloze všechny jízdní pruhy a automobilový požární žebřík, patří mezi nejvhodnější stroje pro kácení dřeva - když podle selského rozumu může hasičům stačit běžná plošina a k ní příslušník s motorovou pilou + jeden pomocník. Soudím, že pro vyhodnocení efektivnosti nějakého dotačního programu (z něhož zřejmě bylo pořízeno, pro běžnou práci HZS nepotřebné vozidlo) museli u modrého Sboru vykázat motohodiny … (škoda, že se nikdo nezeptal těch lidí, kterým kolem jejich domů najednou zbytečně projelo za 6 hodin cca 15 tisíc aut a těch, co si zbytečně zajeli 12 km…).

O dovolené se často dívám kolem sebe, jak některé věci dělají v zahraničí a srovnávám s tím, jak konáme u nás doma. Třeba v městečku našeho druhého bydliště v Rakousku, vedou dráty vysokého napětí přímo nad střechami domů:

To v ČR za minulého režimu (který nectil privátní vlastnictví pozemků) si státní rozvodné závody k usnadnění své práce, zákonem vymezily po obou stranách elektrického vedení „ochranná pásma“ o šířce 12 - 30 metrů (podle velikosti napětí), kde nemohly být umístěny žádné stavby, ale ani stromy nad 3 metry výšky (což vlastně platí dodnes…???). A k tomu tuzemští hasiči v roce 2008 „svou“ vyhláškou přidali další 4 metry, které později „novelizací“ změnili na neuvěřitelnou formulaci, cituji: „Stavba a nástupní plocha pro požární techniku se umísťuje a navrhuje mimo ochranné pásmo nadzemního vedení vysokého napětí".

Poznámka: To, že již 27 let zavádíme v ČR právní systém, který deklaruje základní princip ochrany privátního majetku a současně za situace, kdy zemědělské půdy setrvale ubývá, daná situace docela vypovídá o smýšlení „tvůrců“ našich zákonů a ministerských vyhlášek. Přitom u sousedů to energetikům ani hasičům nevadí…

Dne 4. 8. 2017 hořel v Dubaji mrakodrap (v krátké době to byl v oblasti Perského zálivu již třetí v pořadí). Tentokrát nedošlo k obětem na životech, přesto požárně izolační hmota, nastříkaná na obvodových stěnách výškové budovy, zase tak pěkně hořela; z noční fotografie je zcela evidentní, jak se požár po plastech ve fasádě šířil nejen směrem nahoru, ale odkapáváním hořících částic také směrem dolů:

Poznámka: Klasicky se jedná o další vítězství obchodního ducha nad hmotou - bohužel, za betonovou stěnu objektu, ani ten sebeúčinnější sprinkler nedostříkne. Ještě, že u nás chybí tuzemský investiční kapitál, a zatím v ČR tak vysoké mrakodrapy nestavíme…

Při programování simulačních modelů plošně rozsáhlých objektů, je možné najít v zaslaných podkladech různé nestandardní návrhové postupy (ať už záměrné, neúmyslné, pojaté v dobré víře, anebo neznalostní). Ale když na takové řešení narazím u zcela běžné stavby, na kterou územní HZS vydal souhlasné stanovisko, přijde mi taková věc alarmující.

V rámci simulačního modelu jsem posuzoval evakuaci osob ve vazbě na předpokládanou dobu zakouření, a to z podzemní garáže pro cca 15 aut, zřízenou pod bytovým domem. Po zkušenostech z celé řady předchozích simulací dobře vím, že podzemní garáže nejdou reálně odvětrat a navrhl jsem raději vytvořit další východ z prostoru garáže na volné prostranství.

Současně s evakuací osob a simulací zakouření vnitřního prostoru, od požáru jednoho osobního vozidla, jsem do programu zařadil většinu parametrů, které byly pro konkrétní stavbu navrženy v rámci profesních projektů EPS a SOZ.

Výsledek simulace:

• po cca 150 sekundách poslední z přítomných osob (senior a následně matka s dvěma dětmi, po jejich uvolnění z autosedaček) již opustili prostor garáže, ale ještě nebyl vyhlášen požární poplach (v rámci systému EPS byl v posuzovaném prostoru navržen liniový teplotní kabel, indikační teploty 68°C, údajně: „…co kdyby si do garáže přišli kluci zakouřit…“ a na ústředně EPS nastaven ověřovací čas T1 = +60 sekund);
• dříve než systém EPS přítomné osoby detekovaly vznikající požár vozidla smyslově (podle fyziologických hodnot, které lze programově nastavit).
• na podmínku, uvedenou v profesním projektu SOZ, ve věci záměrného odkladu spuštění nuceného větrání SOZ za +120 sekund od vyhlášení požárního poplachu (cituji z TZ: “Start indukčního ventilátoru musí být zpožděn o 120s, aby došlo k plné evakuaci osob z garáže.)“, jsem v simulačním modelu vůbec nereagoval a nucené větrání spustil ihned po vyhlášení požárního poplachu (vedle zpracovatele je k TZ dokonce přiložena signatura diplomovaného technika, který si za příjmením uvádí text: “znalec v oboru Požární ochrana, specializace: SOZ“).
• fyzikální zákon o zachování hmoty však platí i v podmínkách požáru a ani s parametry výkonu nuceného odsávání 20 m³/s, později nic nevyvětráte (výsek ze simulace znázorňuje stav právě dokončeného normativního výpočtového času 900 sekund a směrové vektorové šipky dokládají, že podávací ventilátor typu JET i odtahový axiální ventilátor fungují):

Poznámka 1: Protože, šlo o běžný, orgánem již schválený případ, mám obavu, že se změnou projektu: „nahradit nefunkční nucené větrání dalším východem z garáže“, projektant stavby u příslušného HZS nepochodí. Zkusím predikovat, kdy dotčení posuzovatelé projektu budou tvrdit, že uvedené profesní projekty jim v době vydání stanoviska vůbec nebyly předloženy, anebo mohou nabízet řešení, že oni znají „odborníka“, který umí SOZ hromadné garáže zaručeně dobře navrhnout. Uvidíme, co bude v oficiálním písemném vyjádření.

Poznámka 2: Věcně není na škodu připomenout základní fakta - přirozené SOZ v garážích za bezvětří nefunguje nikdy a nucené SOZ by vyžadovalo systém EPS, který dokáže adresně zjistit požár konkrétního vozidla; pak se pohyblivé/otáčivé rameno potrubí VZT bez zpoždění přesune do místa ložiska požáru, kdy na konci potrubí se do 4 stran „rozvinou“ boční akumulační stěny, které nad půdorysem hořícího vozidla vytvoří „záchytný trychtýř“ a bude se odsávat s výkonem alespoň 30 m³/s (což dnes odpovídá současným 0,5 tuny plastů, použitých při výrobě jednoho osobního vozidla střední třídy). Jedině tak je možné zajistit po celou dobu návrhovou dobu 900 sekund, aby nezakouřená výška nad podlahou neklesla pod „normovou“ úroveň 1,9 metru (přitom vytvoření této výšky není v nízkých prostorech bez akumulačního prostoru zpravidla reálné). Kdo tvrdí něco jiného, nemluví pravdu a je pouze „obchodníkem s pravděpodobností“ (ano, větrání garáží „umí“ podle normy navrhnout, ale pouze za předpokladu, že za jeho profesního působení v nich nikdy nebude hořet …), anebo je na místním HZS velmi dobrým známým. Přitom stačí, aby se na HZS podívali do interní dokumentace, pořizované k jednotlivým požárům (mají daleko více možností, než já mimo systém) a zde shledali, jak "dobře" větrají takové, již zkolaudované podzemní garáže, s instalovaným nuceným SOZ, když v nich dojde k požáru, byť jediného vozidla:

Poznámka 3: Ani si nelze vynutit řešení, že nucené větrání podzemních garáží slouží k zajištění čtvrté základní funkce PBS: „umožnit účinný zásah požárních jednotek“, když v garáži pod bytovým domem mohou hasiči zasáhnout bez problémů z vnější strany, a to zejména v prostorech, jejichž konstrukční hloubka nepřesahuje 20 metrů (a pokud příslušníci chtějí vstoupit dovnitř, tak si po lokalizaci požáru mohou prostor „odvětrat“ přetlakovým agregátem, o výkonu 23 500 m³/ hod., který si vozí k zásahu s sebou). V praxi přitom může nastat návrhový paradox - pokud ve stejném objektu bude také vyšší podlaží s garážemi, kde není třeba žádné SOZ (neb je splněna "normová" podmínka F_o nad 0,025 m^1/2); přitom viditelnost zde, kvůli očekávané emisi kouře z jednoho vozidla, bude zpravidla menší, než v prostoru s nucenou, byť ne zcela normově funkční, nucenou výměnou vzduchu.

Never ending story - telefonoval mi pán, jehož firma dělá zateplené fasády. Údajně vůbec nerozumí formulacím, které jsou dnes uvedeny v aktuální ČSN 73 0810; jestli v jejich aplikační firmě nemohu provést školení zaměstnanců. Napřed jsem se zeptal, zda nejde o legraci (údajně nešlo). Tak jsem mu vyhověl a proškolil jej obratem, bez nároku na honorář:

Jenže po tomto školení vyšlo najevo, jak se naše pohledy na věc systémově rozcházejí – on je rád, že zatepluje a já jsem rád, že zateplení nemám ….