Usilovně jsem hledal v podkladech aktuální pozitivní zprávu z profese PBS. Zpravidla v dané věci mívám nouzi o vhodné příklady. Proto zkusím jednu optimistickou predikci ze sportovního světa. Nedávno dávali v televizi přímý přenos utkání 3. předkola fotbalové „Evropské ligy“ (hrála CZ Bělehrad se Spartou Praha). Byl jsem zvědav, jak se předvedou stomiliónové zahraniční „posily“ preferovaného, metropolitního klubu. Podle předvedeného výkonu mohu všem příznivcům Baníku Ostrava oznámit, že se vůbec nemusí bát rychlého návratu zpět do 2. fotbalové ligy…

Nakonec jsem při třídění podkladů pro novou zakázku, jeden dobrý příklad našel. V roce 2014, jako výsledek vyhodnocení výpočtu simulačního modelu v jednopodlažním skladu s paletovými regály, jsem objednateli předepsal, že i když má na stropě nově instalovány výkonné sprinklery typu ESFR, tak pro efektivní uhašení požáru v I. fázi jeho rozvoje, musí v každém regálu, a to vždy po pěti sloupcových blocích, vytvořit volnou vertikální mezeru (aby horké zplodiny mohly bez omezení stoupat vzhůru a nešířily se pod regálem nekontrolovatelně do stran, kam ani sebelepší sprinkler „nedostříkne“). A vážení i po třech letech se opatření dodržuje („čest a sláva“ vedení závodu i územně příslušnému HZS).

Léto je dobou festivalů. Nedávno, při rozhovoru ve veřejnoprávní rozhlasové stanici Radiožurnál, se jeden z organizátorů několikadenní módní přehlídky místních celebrit (z oboru film) pochlubil, jak do hlavního sálu umí „nacpat“ o 300 lidí více, než činí jeho provozní kapacita (k tomu posluchačům doplnil: „jen se o tom nesmí moc hlasitě mluvit …).

Do stejné kategorie trestných činů úmyslného obecného ohrožení, patří jiná kulturní akce (zde čerpám přímo od zdroje z řad organizátorů) - v našem kraji razovitem jistý populistický zpěvák (27. 7. 2017 o něm hudební kritik Jan Rejžek napsal v Lidových novinách, cituji: „další provařený estébák“), podmiňoval provedení koncertu ve vítkovické multifunkční aule Gong, prodejem minimálně 2000 lístků (slovy: "dvou tisíc", jinak nevystoupí…???). Proto se do záležitosti vložil sám „rozložitý“ majitel objektu, uchopil telefon a věc na příslušných místech osobně zařídil. O tom, jak fatálně nevyhovující byl při modelové simulaci FDS průběh evakuace osob ze sálu s „kapacitou“ pro 1527 sedících diváků, jsem podrobně, včetně názorného videa, informoval poměrně nedávno!!!

Poznámka: Riziko záměrného přeplňování kapacity shromažďovacího prostoru, spadá do kategorie: „čekání na průšvih“ (slušně řečeno). Přitom akcím, kde se vyskytuje větší než velké množství osob, mají u HZS věnovat zvláštní, až eminentní pozornost. Znám erár a vím, jak to v oněch institucích chodí – jenže, pokud dojde na mimořádnou událost, tak začnou padat modré hlavy ve vertikální linii a žádný služební zákon je přitom nezachrání…

Na jaře mj. napsali na webu: „… nový náčelník prevence a CO Plk. Ing. Daniel Miklós MPA po ukončení studií na FBI VŠB-TUO nastoupil na Gř HZS a začal tam pracovat v sekci prevence a civilní nouzové připravenosti...“. Již uplynulo 100 dnů doby hájení od jeho jmenování do funkce, coby vrchního náčelníka republikové požární prevence. Ze stavu událostí soudím, že tento orgán viděl oheň, snad jenom když někdy otevřel dvířka u kamen. Inu umí zřejmě pouze to, co jej místní Fakulta Bizarního Inženýrství (ne)naučila. A zřejmě, v jeho setrvalém zaměstnání na ústřední instituci poznal, že se to zde erudovanými odborníky zrovna nehemží. Bohužel opět klasický tuzemský personální jev, kdy jako přímý daňový poplatník, musím přispívat na mzdu kariérního úředníka, který se v řídící funkci projevuje jako sněhulák nebo dřevěné hrablo v hokejové brance.

Přitom, nový náčelník nebyl zatížen činy, a možná ani vnějšími vazbami svých předchůdců. Neočekával jsem od něj, že v prvních 100 dnech „zatrhne plasty na stavbách“, anebo je pošle zpět na místo, kam výlučně patří – tj. mezi hořlavé materiály. Shodou okolností však mohl operativně využít faktu, kdy z věžáku vyhořelého bytového domu v Londýně exhumovali z popela již 87 kostru, a požádat na pražském ÚNMZ zastupující ředitelku odboru technické normalizace, aby bez náhrady zrušila bezprecedentní národní přílohu (zpracovanou pražským PAVÚS, na objednávku zainteresovaných firem) k ČSN ISO 13785-1:2010 Zkouška reakce na oheň pro fasády – Část 1: Zkouška středního rozměru. Dále se mohl zasadit (cestou příslušných, zpravidla pražských Autorizovaných osob) o zrušení platnosti všech „certifikátů“, které na základě této účelové zkoušky byly vydány. A také mohl zahájit práce na systémovém zřízení oborového centra technické normalizace, a to přímo na Gř HZS (a tím vyřadit z procesu všehoschopné, zpravidla ekonomicky zainteresované zpracovatele profesních ČSN, kteří se dnes projevují ve zřejmém konfliktu zájmů a v evidentním spojení s realizačními firmami).

Poznámka: Všechno to mohl pěkně vyřídit na území hlavního města a nemusel přitom ani používat služební vozidlo (stačilo MHD). V kraji razovitem, kde zrovna bydlím, lidé o člověku, který se neumí postavit realitě, říkají: “ten nemá koule …“. Anebo je všechno zase docela jinak - polystyrén na fasádách budov není v tuzemsku vnímán, stejně jako vymontované filtry pevných částic (u bratru jednoho miliónu českých vozidel s naftovými motory), jako celé společnosti škodící zlo, ale jako něco echt výhodného, co umí ušetřit peníze. A oboje má/nemá celá řada osob, v jejichž pravomoci je takovému zlu čelit…

I po letech na profesi PBS stále pohlížím optikou svého prvního zaměstnání (nastoupil jsem tehdy na krajskou inspekci požární ochrany), tj. stanovená pravidla se mají dodržovat. Ani náhodou nepatřím do skupiny „ohýbačů“ norem (slušně řečeno); přesto mi některé produkty profesních kolegů přijdou poněkud absurdní (pak se nesmíme divit názorům investorů nebo stavbyvedoucích, kteří často ironizují: „přišli hasiči, to zase potečou peníze…). Namátkou uvedu tři příklady z poslední doby:

• V podkladech k zakázce na simulaci evakuace osob + zakouření prostoru v podzemní garáži, projektant PBŘ, předepsal pro druhý východ, který z podzemní garáže ústil přímo na volné prostranství, požární dveře s klasifikací EW 30 DP1 + kouřotěsně a opatřené samozavíračem (zdůvodnění logiky tohoto požadavku bylo, že tak chce norma …).
• Projektant PBŘ sdělil investorovi, že požadavek na klasifikaci EW 15 pro kouřovou zábranu SOZ, provedenou z ocelového plechu, neumí sám prokázat. Doporučil mu, ať žádost o posouzení předloží místní autorizované zkušební laboratoři. Ta odepsala zpět, že průkaz lze provést výlučně na základě zkoušky (a připojila cenovou nabídku v řádu statisíců korun). Poté jsme celou sestavu otestovali ve virtuální zkušební peci, s výsledkem kdy radiační kritérium W bylo překročeno ve 12 minutě zkoušky. Nezbylo než nahlédnout do příslušné ČSN, kde je dnes uveden návrhový požadavek D₆₀₀ 30 (tj. ověření na celistvost a stabilitu působením teploty 600°C po dobu 30 minut); tak proběhl druhý simulační pokus se stejným vzorkem (při normomou požadovaných zkušebních podmínkách pro kouřové zábrany), tentokrát již s pozitivním výsledkem (jen pro zajímavost, ve 30 minutě nebyla hodnota radiace, měřená 1 metr před středem vzorku, větší než 7,5 kW/m²).
• Napsal jeden nedávný absolvent mé ostravské alma mater, jak mu při zpracování PBŘ požárně nebezpečný prostor (PNP) od vrat garáže částečně zasahuje na sousední pozemek (situaci plánuje řešit stínící konstrukcí a chtěl s jejím návrhem poradit). Nějak se mi celá věc nezdála, a proto jsem tazateli zavolal. Při rozhovoru vyšlo najevo, že nedokáže rozlišit mezi pojmy zjednodušené a podrobné vyhodnocení hranic PNP. Reálně totiž odstup k sousedům nepřesahoval. Soudím, že na odborně zaměřené VŠ by studentům měl takovou základní věc vysvětlit příslušný pedagog hned v první hodině, ve které se probírají odstupové vzdálenosti. Pokud tak nečiní, měli by jej ze služeb zaměstnance státní školy okamžitě propustit (kvůli plýtvání penězi daňových poplatníků); a jestli, s benevolencí svých nadřízených, výuku „fláká“ setrvale, tak má věc vysvětlit, alespoň stipendistu, doktorandovi, který za něj výuku voboru PBS supluje…

V létě se sluší uvést něco odlehčeného – přesto má následující informace jistý profesní vztah. Začal jsem na jaře včelařit (jako kdysi dělával můj dědeček, sedlák). Jenže, úly jsem si musel vyrobit sám, neboť hotové produkty se standardně prodávají s vnitřní izolací pěnovým polystyrénem (a pak se všichni diví, proč jsou dnešní včelstva tak náchylná k různým nemocem...). Důsledně jsem proto naše úly zateploval minerální izolací.