Ručka.jpg(1 kb) Nedávno psali na webu, volně cituji: „ Je to divná doba, pokud žijeme v časech, kdy lékař ničí zdraví, školy ničí vzdělanost, právníci ničí právo, media ničí informovanost, státní banka ničí ekonomiku, obchodníci ničí kvalitu, politici ničí morálku a prezident ničí vážnost svého úřadu …“. K uvedenému výčtu můžeme s jistotou přidat profesní fakt, že hasiči ničí svůj obor (na úkor civilní obrany, která jim ani náhodou systémově nepřísluší – říkají tomu pěkně po vojensku: "ochrana měkkých cílů) a v novelizovaných normách řady 73 08xx dnes místo základních pravidel nacházíme lež. Přesto kolem sebe musíme hledat pozitivní věci:

Ručka.jpg(1 kb) I tento příspěvek je možné zařadit mezi pozitivní zprávy, neboť na podvod se zpravidla přijde (v tomto případě dokonce probíhá náprava). V rámci jedné zakázky se simulačním modelem ověřovala funkce v objektu již instalované vodní clony, a to z hlediska ekvivalentní účinnosti klasifikaci EW 30 (územní HZS nevydal souhlasné kolaudační stanovisko, neboť vodní clona neměla ve smyslu pravidel ČSN 73 0873 dostatečnou prostorovou hloubku).

Investor zrovna nepůsobil v oboru PBS, a proto jsem ve věci návrhových podkladů sám oslovil přímého dodavatele zařízení, z jisté metropolitní firmy. Pan jednatel se mě ptal, proč vlastně chci vodní clonu testovat simulací, když oni dané problematice dobře rozumějí, neboť jim dlouhá léta výpočty prováděl renomovaný místní odborník. Pak se přece jen uvolil poslat mi kopii „Protokolu o funkční zkoušce SHZ“. Tímto do mé sbírky: „Zločinci, podvodníci a jiná …“ přibyl další významný exemplář.

V záhlaví protokolu jsou kromě jejich firmy uvedena rovněž barevná loga „Cechu EPS České republiky" (vzhledem k charakteru zařízení soudím, že zde nejde o cech „polystyrénářů“) a „Člena profesní komory požární ochrany“ (zřejmě, aby „papír“ vypadal pro osoby neznalé, co možná nejvěrohodněji). Jenže kromě data provedení, jsem v protokolu o zkoušce nenašel vůbec žádný číselný údaj (o nečitelném podpisu provádějící osoby ani nemluvě). Pro odstrašující příklad dále cituji k průběhu zkoušky: Na nově instalovaném SHZ-vodní cloně byla provedena funkční zkouška aktivací detektoru s následným předáním povelu přes ústřednu SHZ pro otevření solenoidového ventilu a spuštění hašení. Během zkoušky byla sledována činnost všech komponentů systému. Zařízení nevykazuje žádné závady ve své činnosti a je tedy plně funkční. Po ukončení zkoušky bylo zařízení dáno do pohotovostního stavu.

Když jsem přesto požadoval při zkoušce naměřená data, odbyli mě sdělením, že protokol obsahuje vše, co požaduje příslušná vyhláška. Nechci nyní spekulovat o tom, co nějaký úředník na Gř HZS napsal do jejich „vyhlášky“, ale obecnými frázemi žádný výpočtový program nenakrmíš (proto se nakonec do získávání podkladů musel oficiální cestou zapojit investor).

Poznámka: Průběh simulace i to, k čemu jsou nám dobré jakési „odborné“ profesní komory, přesahuje rámec tohoto Zápisníku. Realita je však taková, že vzhledem k setrvalým planým poplachům opticko-kouřových čidel, instalovaných v prašném prostředí výrobního provozu, je výstřik vody mechanicky zastaven na kulovém kohoutu, hned za elektroventilem. Takové drobnosti, že dodavatel vodní clony nezrealizoval v PBŘ navrženou dvousmyčkovou závislost spouštění clony (tj. kouřové + teplotní čidlo), anebo i když šlo o stávající vodní clonu, tak dodavatel obratem snížil původně deklarované výstřikové parametry osazených hubic (prostou úvahou jsem totiž zpochybnil údaj, kdy z potrubí o jmenovité světlosti DN 32, nemůže z vnitřního požárního vodovodu, ani při tlaku 0,4 MPa, vytékat ze čtyř hubic jimi uváděné množství vody). O tom, že vlastní simulační výpočet rovněž nedopadl zrovna nejlépe, raději nemluvě (naměřené hodnoty jsou neúprosné - již v úvodním čase, do pěti minut od spuštění normativního požáru, úroveň radiace ve vzdálenosti 1 m před otvorem, několikrát překročila limitní hodnotu 15 kW/m2, přípustnou pro klasifikační kritérium W).

Ručka.jpg(1 kb) Nedávno se jedna tuzemská tělocvična měnila na víceúčelový vnitřní shromažďovací prostor. Vzhledem k nízkému parametru odvětrání Fo jsem na dotaz zpracovateli PBŘ vysvětlil výchozí princip, že v těchto prostorech není pro instalaci SOZ rozhodující parametr Fo (který prokazatelně funguje až ve II. fázi plného rozvoje požáru, kdy panujicí teplotní podmínky již nejsou slučitelné se životem osob), ale posouzením doby zakouření te, vůči předpokládané době evakuace tu. K vysvětlení jsem přidal podmínku, že srovnání obou časů musí být prokázáno integrálním výpočtem a nikoliv zcela zavádějící empirickou rovnicí (17) ČSN 73 0802 a aplikací taxativních parametrů evakuace osob, podle dispozic inovované tabulky 23 téže normy. Následně mi projektant zaslal e-mail, ve kterém konstatuje, že po dohodě s územně příslušným HZS ještě požádal o vyjádření koordinátora HZS kraje, který mu poskytl toto sdělení, cituji:“

Má-li shromažďovací či jiný prostor omezený přirozený odvod zplodin hoření a kouře (podle poznámky k čl. 6.1.11 ČSN 73 0802), musí být vybaven SOZ (samočinným odvětrávacím zařízením) pokud splňuje některou z podmínek uvedených v písmenech a),b),c) čl. 6.1.11. ČSN 73 0802.

Vámi uvedený shromažďovací prostor s omezeným přirozeným odvodem zplodin hoření a kouře, velikosti 2,4 SP ve VP1, určitě splňuje podmínku bodu a1) čl. 6.1.11 ČSN 73 0802. Je umístěn v nadzemním podlaží s výškovou polohou menší než 45 m a je v něm víc jak 150 osob. V daném prostoru tedy musí být instalováno SOZ.“

Co více dodat k faktu, jak úřední šiml "řehtá". Možná krátkou informativní ukázku ze simulačního modelu, z nedávno dokončeného výpočtu konkrétního vnitřního SP, kde se prověřovalo ohrožení osob radiací, při evakuaci po vnější únikové trase (zůstal mi doma jako nepotřebný – oproti skutečnosti jsem totiž ve střešním plášti zadal větší plochu otvorů uzavřených „makrolonovou výplní)“. Přitom jsem zvolil poměrně významný zdroj tepla (k vyvození hodnot radiace vně objektu byla podle přílohy E ČSN EN 1991-1-2 použita standardní rychlost uvolňování tepla RHRf = 250 kW/m2 , při max. ploše lokálního požáru Af = 78,5 m2, tj. průměr ohně do 10 m). A světe div se, v rámci I. fáze rozvoje požáru se v celém obvodovém plášti, vlivem okolních teplot, „otevřel“ pouze jeden otvor (blízko osy plamene); takže avizovaný parametr Fo, jako výchozí rozhodovací faktor, s problematikou zajištění podmínek pro bezpečnou evakuaci osob, vůbec nesouvisí (navíc k porušení jediné plastové výplně došlo až po skončení evakuace vnitřního prostoru, a to v čase cca 460 sekund):

Přitom I. fáze rozvoje požáru (ve které z fyziologických příčin může probíhat evakuace osob) standardně spadá do časového intervalu 0-600 sekund. V tomto konkrétním případě byl čas simulace záměrně prodloužen až na limit 900 sekund. Přesto o nic lepší stav přirozeného odvodu zplodin hoření, nenastal ani v době cca 875 sekund, kdy poslední osoby vycházejí z příslušné CHÚC objektu (pro pozorování stavu zakouření vnitřního prostoru je fasáda zobrazena jako transparentní):

Poznámka: Na závěr nezbývá než konstatovat, že v konkrétním případě parametr Fo významně přesahoval historickou normovou poznámkou deklarovanou limitní hodnotu 0,035 m1/2. Možná je načase, aby třetí tisíciletí zavítalo i na koordinací osvícený krajský úřad a současně připomnělo, zda-li dnešní metodická pravidla pro tvorbu norem připouštějí, aby poznámka za článkem obsahovala návrhovou hodnotu!!!

Ručka.jpg(1 kb)

Ve Věstníku ÚNMZ č. 5/2017 je kromě jiného uvedeno:


Hlavní stránka Minulý zápisník