 Zápisník září 2016

Na nedávném mistrovství světa v požárním sportu (Ostrava – srpen 2016) reprezentoval ČR také jeden hasič z naší vesnice. Proto jsem zašel na Městský stadion a se zájmem sledoval účastníky(ce) v disciplíně „běh na 100 metrů s překážkami“. Na tribuně si ke mně posléze přisedl můj někdejší služební nadřízený a zahájil hovor tím, že čas se nám oběma pomalu krátí, tak proč v Zápisníku uvádím samé nepozitivní věci? Odvětil jsem mu, že bohužel nejde o pesimismus, ale o soudobou realitu (a že je mi zejména líto, na jakou úroveň požární prevence v našem kraji klesla).

Abych mu přece jen udělal radost, tak následně uvedu hned dvě pozitivní zprávy. První se týká, jednoho rodinného domu v podhorské vesnici (občas kolem něj jezdíme), který se právě v celé své ploše dodatečně zatepluje minerální izolací (dokonce mě na tento fakt upozornili i moji známí – mezi nimiž dělám setrvalou osvětu o soudobém kreténismu v aplikaci pěnového polystyrénu). A druhý se týká stavu, kdy obě únikové trasy, vedoucí ze čtyřpodlažní polikliniky při fakultní nemocnici v Ostravě-Porubě, již volně nekončí v přízemní tržnici, na kterou byl postupně přeměněn předchozí vestibul (dokonce došlo na jakési požární oddělení obou schodišťových prostorů ...):

Sice mou radost (coby někdejšího výrobce požárních dveří) kalí fakt, že zdvojené závěsy na dveřním křídle jsou osazeny nejen nahoře, ale také v dolní části otvíravé sestavy (druhý spodní závěs je totiž z hlediska únosnosti zbytečný) a zejména detail, ve kterém stabilizační kolík není instalován uprostřed výšky dveřního křídla, ale přímo mezi závěsy (což mi z požárního hlediska přijde zcela nesmyslné, pokud střední závěs chybí):

Z pozice profesního projektanta jsem rovněž na první pohled nezjistil, jakým způsobem je připojen samozavírač, fixující obě křídla v otevřené poloze, a to ve vazbě na lokální, případně objektové kouřové hlásiče. A protože v provozní době byly dveře setrvale otevřeny, není mi znám racionální důvod instalace panikového kování s horizontálními madly (možná se zde projevuje efekt, kdy bezpečnostní audit celé fakultní nemocnice zajišťuje americká firma). Současně konstatuji, že dosud stále platí základní princip PBS o zachování nezbytné šířky únikové trasy v celé její délce; takže pokud ústí do prostoru schodiště na každém podlaží dvoje dveře (např. o šířce cca 2 metry), pak východ z této ÚC na volné prostranství nemá mít průchozí šířku menší než právě tyto dveře, případně nemá být užší, než k němu vedoucí schodišťové rameno (to však jistě místní HZS prověřil a následně schválil …) .

Poznámka: Ještě jednou se však vracím k mistrovství světa v požárním sportu – docela mě překvapilo, když při slavnostním ceremoniálu, spojeném s předáváním cen v kategorii „stovka-žen“, se tuzemský hasičský generalissimus Ryba nedostavil ke stupňům vítězů ve své služební uniformě, ale přišel neformálně v jakémsi tričku s krátkým rukávem. V konfrontaci, s vedle něj stojícími dvěma pány v oblecích, to bylo zjevně nepatřičné (pokud se vrchní hasičský kladeč věnců za svůj erární stejnokroj stydí, tak si přece mohl vzít na sebe civilní „šolnu“ …).

Dávka pozitiv z předchozího měsíce je tímto vyčerpána a dále následuje styk s každodenní realitou. Při cestě na chatu v moravskoslezských Beskydech, manželka dostala chuť na opékaný špekáček. Tak jsme poblíž silnice (letos úředně přejmenovanou na „dálnici“) zastavili v jednom supermarketu, zkraje okresního města. Než manželka vystála frontu v oddělení uzenin, zevloval jsem kolem. A podle toho, jaký plastový hnus tam visel ze stropu, tak v místním obchodě zřejmě hasičskou kontrolu už dlouho neviděli:

Tak nevím – na žádost seriózních tazatelů jsem byl nucen si přečíst pouhé dva články setrvale "inovované" ČSN 73 0810:2016 (a oba bohužel špatné – až si člověk říká, že větší hovadinu ani nemohli vymyslet). Pokud se coby nostalgický uživatel hloupého telefonu zamyslím nad současným stavem ČSN, konstatuji, že zřejmě právě nyní se začíná v plné síle projevovat fakt, kdy „nová vlna přepisovačů norem“, kosí základní principy PBS jako širokorozchodný kombajn při žních, anebo k nim bez jakékoliv logické i věcné souvislosti vkládá přívažky nesmyslných ekonomicko-obchodních, případně pro někoho provozně „výhodnějších“ ustanovení, které nemají ani cenu papíru na němž jsou vytištěny. A lidé působící v profesi PBS jsou dnes (stejně jako v celé české společnosti) čím dál apatičtější. A tak si „noví tvůrci“ formulují po svém, co jim vlastní, anebo zainteresovaný byznys velí, a prochází jim to bez většího povšimnutí (čest výjimkám ...). Přitom špatná norma je jako zkažené jídlo, ale navržené stavby z toho mají potíže po celou dobu své životnosti.

Poznámka: Možná je na místě příhodné parafrázovat slova klasika: „Tento způsob PBS zdá se mi být posledních pár let poněkud nešťastným a dobrých nových ustanovení je šlakovitě málo“. Někomu to může připadat jako věčné remcání, ale já rozhodně neremcám proto, že se mi remcat primárně líbí, nýbrž proto, aby situace nebyla ještě horší.

K poznámce v minulém Zápisníku, ve věci "zviditelňování" modrého Sboru našeho razovitého kraje oranžovo-růžovými "hasičskými" auty, jsem z řad osob, které se racionálně orientují ve služebním prostředí HZS, obdržel několik reakcí, že se s touto pomýlenou akcí rovněž neztotožňují. Jako dostatečně vypovídající, ocituji (se souhlasem autora) podstatnou část jednoho příspěvku:

„…onou reflexní barvou musela být nastříkaná všechna zásahová vozidla – příkaz VELKOVEZÍRA (VV). Nutnost se vysvětlovala bezpečnostními vědeckými studiemi hrazenými z fondů EU, diplomovými pracemi na FBI apod. Říkalo se, že přestříkání jednoho vozidla vyšlo cca na 300.000,- Kč. V rámci kraje to musel být šílený balík. Prý speciální barva s min. pěti vrstvami. A uměl to v tu dobu kupodivu pouze jeden člověk někde na frýdecko-místecku.

Ze zkušeností ale vím, že ani min. pět nástřiků nepomohlo, neboť po dvou letech na občasném slunci se reflex jakoby vypařil. A tak mezitím přijatí koordinátoři či metodikové vymýšleli v rámci své pracovní činnosti opatření, jako např.: ve službě vyšetřovatele příčin požáru s vozidlem mimo areál HZS auto odstavovat do stínu a přikrýt autoplachtou …“.

Poznámka 1: Diskutující se příliš v ceně i životnosti nátěru nemýlil. Podíval jsem se na web veřejných zakázek MV ČR a tam zrovna u jednoho východočeského dopravního podniku „vysoutěžili“, pro HZS našeho razovitého kraje, zakázku: „Kompletní obnova laku vozidla na speciální odstín RAL 3024 reflexní, doplnění bílou RAL 9003 signální“. A tato zbytečnost činí neuvěřitelných 250 000,- Kč (tj. smluvní cena s DPH); ano, slovy dvěstěpadesát tisíc korun, vážení daňoví poplatníci (tj. zejména ve vztahu k porušování povinností při správě cizího majetku).

Poznámka 2: Pokud by před takto, v rámci "obnovy" přestříkané služební vozidlo, přivedla paní učitelka třídu mateřské školky, tak se vsadím, že žádné z dvaceti děti, by na jednoduchou otázku – jaká je to děti barva? - správně neodpovědělo: no přece „zářivě červená“. A to se nám ve veřejnoprávní televizi ukazuje téměř v přímém přenosu, jak po zuby ozbrojená zásahovka odvádí do vazební věznice jednu sexuálně aktivní sekretářku, která před Vánocemi doslala od jistého lobbisty kabelku za 200 000,- Kč. Přitom netušíme, kolikrát se u téhož vozidla, po dobu jeho aktivní služby, musela obnova laku provádět (údajně "práce" započaly již v roce 1995…).

Proslýchá se, že současný nemastný-neslaný ústřední generalisimus HZS, byl potvrzen vykonávat svou funkci dalších pět let (bohužel, opakovaný smutný doklad toho, že na vrchol se nemusí dostat ten nejlepší). Co bych mu asi, jako "hasič v.v.", poradil do nastávající pětiletky pro zlepšení profesní kvality modrého Sboru:

Akceptuji fakt, že kvůli existujícímu služebnímu poměru nemůže od Sboru okamžitě propustit všechny „šíbry“, kteří si ze svěřených území udělali vlastní gubernii a ani jejich „podrž-tašky“, kteří jim v takovém vpravdě privátním konání horlivě přikyvují.

Může však začít pracovat na změně vnitřního klimatu, aby službu konající příslušníci nebyli ve Sboru setrvale vystavení kasárenskému duchu strachu (v takovém prostředí se pak velmi špatně pracuje a vzniká podhoubí k tomu, co je uvedeno v předchozí odrážce).

Potlačit ničím nepodloženou a setrvale rostoucí prioritu CO u modrého Sboru, zejména ve vztahu k preventivní PO (jsem si vědom toho, že naučit se, nekonkrétním, povšechným blábolům o imaginární ochraně obyvatelstva, je při stejném platu i služebních výhodách neskonale snadnější, než se seznámit s množstvím exaktních nebo taxativních pravidel preventivní PO, dbát na jejich každodenní aplikaci a rovněž držet krok s vývojem současných poznatků v oboru).

Není možné akceptovat stav, kdy jeden „umí sehnat peníze“ a má všechno, na co si vzpomene a druhý, když si chce koupit tužku, tak musí vyplnit tři administrativní formuláře (přijde mi totiž pane „generální“ zcela nemístné, když si jednatel velké německé firmy, která chce investovat v ČR, smutně povzdechne, že při pracovním jednání vůbec nevěděl, zda právě sedí ve značkové prodejně firmy Apple, anebo v kanceláři jistého krajského podnáčelníka).

V souvislosti s předešlým odstavcem je nezbytné zavést racionální, centrální plánovaní potřeb, nutných k výkonu činnosti modrého Sboru i jejich společný nákup. A to nejen u věcí provozního charakteru, ale rovněž u zásahové techniky (není možné plývat veřejnými prostředky v tom smyslu, aby některá vozidla na guberniích vyjížděla z garáže jen proto, že se zrovna musí dostavit na pravidelnou STK ...".).

Pokud má HZS vykonávat státní požární dozor není logické, aby tvorbu ČSN v oboru zastřešovala instituce pracující na komerční bázi a modrý Sbor pak paradoxně pouze dohlížel na dodržování předpisů, se kterými nemá vlastně nic společného (navíc tato instituce nedisponuje v pracovním poměru k dané činnosti, tj. v oblasti PBS jediným odborníkem; je pak s podivem, pokud dnes například normu pro ně sepíše externista v subdodávce, jako samojediný autor, který vůbec neabsolvoval hasičské vzdělání, ani u Sboru nikdy nepracoval - proto nezná tolik potřebné souvislosti, byť se základům problematiky PBS naučil ve výchozím kurzu, který jako minimum, k výkonu profese projektanta, připouští stát).

Profesní ČSN se musí nadále tvořit tak, aby vyjadřovaly základní principy a nikoliv přání investorů, provozovatelů nebo majitelů staveb, případně realizačních firem.

Proto doporučuji přímo u modrého „Sboru“ ustavit „Centrum technické normalizace“ a pokud na jeho personální obsazení nemá ústřední instituce schopné lidi, využít k tomu formu úzké spolupráce s vhodnými příslušníky z nižších organizačních stupňů, kteří jsou navíc blíže reálné praxi (peníze na tuto činnost se snadno najdou ve vnitřních rezervách Sboru, stačí jen zastavit nesmyslný „přestřik“ vozidel HZS z již zaplacené a z hlediska dlouhodobé životnosti garantované, tovární červené, na jakousi časově limitovanou oranžovo-růžovou).

Poznámka: Když jsem nastoupil do svého prvního zaměstnání, působil tehdy ve funkci centrálního náčelníka člověk, který sice nebyl po odborné stránce nejlepším z nás. Ale měl jednu důležitou osobní vlastnost – výraznou paměť na lidi; a tak znal většinu svých podřízených, často dokonce jejich křestním jménem. Proto zpravidla věděl, co od koho může očekávat. Člověk aspirující na řídící funkci by se měl s takovou vlastností buď narodit, anebo si ji, pokud to vůbec jde, velmi rychle osvojit - současnému komandýrovi Sboru by taková dovednost více než slušela. A tak zásadní pravidlo, kdy při tvorbě nové ČSN, muselo tehdy v rámci všech organizačních složek proběhnout interní připomínkové řízení, snad netřeba zdůrazňovat!!!

Je letní přestávka, ochozy zimních hokejových hal (až na občasná využití při koncertech hudebních skupin) zejí prázdnotou – tak jsem si jednu nedávno zkolaudovanou vyfotil. O tom, jaké zde ve vnitřním shromažďovacím prostoru panují podmínky pro bezpečnou evakuaci osob, se podrobněji zamyslím příště:

Ve Věstníku ÚNMZ č. 8/2016 je kromě jiného uvedeno:

Od 1. září 2016 začne platit ČSN EN 54-22 (34 2710) Elektrická požární signalizace - Část 22: Nulovatelné lineární hlásiče teplot; (současně se zrušuje ČSN EN stejného označení i názvu ze září 2015).

Od 1. září 2016 začne platit ČSN EN 50200 ed. 3 (34 7105) Zkušební metoda požární odolnosti pro nechráněné kabely malých průměrů určených pro použití v nouzových obvodech; (současně se zrušuje ČSN EN stejného označení i názvu z února 2007).

Hlavní stránka

Minulý zápisník