Když jsem brýlatému pánovi, co se „srdečným“ mediálním úsměvem, nám denně v proudu nic neříkajících frází, servíruje v televizi jakési uspokojení, posílal na loňské Vánoce PF, ve kterém melodie známé koledy podkreslovala fatální průběh evakuace z vítkovického Gongu (kde 880 osob nemá v dotčeném prostoru žádný východ – což hodnotím za největší šílenost PBS v ČR, spatřenou na vlastní oči), narazil jsem na webu rovněž na politikovu soukromou adresu.

Přišlo mi tehdy docela podivné, že jde o e-mail: bosobotka@seznam.cz; nechat si na jeho postu zdarma dostupnou e-mailovou schránku, když mohl použít např. @gmail.com (který má alespoň „dvoufaktorovou autentizaci“ - tj. pro přihlášení z jiného zařízení se vyžaduje kromě hesla ještě potvrzující SMS), nesvědčí o mimořádné počítačové gramotnosti současného šéfa státní exekutivy.

A jak už to zpravidla bývá, co se má pokazit, tak se pokazí - hackeři na začátku roku 2016 údajně prolomili jeho heslo (spíše bych tipoval na nějaký scrrenovací prográmek, který byl obsažen v rozkliknuté příloze u zaslaného e_mailu). Z posléze zveřejněných textů, mě upoutaly dva:

• Jeden mu v únoru 2015 psal státní tajemník pro EU, cituji:„Začátkem března budu v Berlíně, tak proberu s poradcem kancléřky pro EU, jestli je něco, co by chtěla slyšet“ (je to téměř rok a stejný tajemník je pořád ve funkci, místo toho, aby jej premiér vyhodil, neboť vůbec nehájí zájmy ČR a poníženě podlézá – což svědčí o slabošství samotného premiéra a o vlichocování se politickému vedení většího státu…)

• Druhým je dopis se žádostí o přidělení postu. Následující text doporučuji zařadit na úvod i na závěr všech tuzemských slabikářů pro 1. ročník ZŠ, aby již malé školní děti věděly, jak se v naší „demokracii“ správně dělá politika; dále cituji: "Slávku, já vím, že máš hodně důležitých rozhodování a omlouvám se za to, že Tě vyrušuji, ale i přesto, udělej si, prosím, na tento e-mail chvilku času. Jak víš, mám už 60 let, a proto jsem Tě prosil v důvěrném e-mailu i v dopise o odpovídající post, např. již zmíněného politického náměstka kdekoliv. Dovoluji si Ti ten e-mail připomenout. Možná, že v návalu práce jsi ho nečetl. Tak, prosím tě, Slávku, vyslyš moji prosbu a zaujmi pro mne pozitivní stanovisko. Dopředu Ti za Tvoji přízeň děkuji. S úctou … ". (Škoda, že nemám takovou povahu, natož stranickou příslušnost, abych napsal Bohoušovi, že už mám také 60 let, aby mi přidělil post náměstka na vnitru, že bych tam udělal „fukéř“, po kterém by se někteří generalissimové, nadplukovníci + hlupáci u Sboru, nezastavili ani na nepopulárním fleku, kde je náplní práce mačkat bzučák ve vrátnici…).

Zrovna na přelomu roku 2015/2016 rozsáhle hořel luxusní hotel Address Downtown v Dubaji:

Možná si řeknete, proč by nás měl právě zajímat nějaký požár, vzniklý ve vzdáleném Orientu. Jenže z průběhu konkrétního požáru je možné vydedukovat jisté souvislosti, a to zejména pro příslušníky HZS, kteří u nás řídí výkon státního požárního dozoru.

Zřejmě i v ČR se najde jen málo optimistů, kteří budou tvrdit, že mezinárodní hotel, vysoký 302 metrů, neměl v prostorech s požárním rizikem instalováno sprinklerové SHZ. Proč tedy požár, který vznikl ve 20 patře, nebyl v zárodku systémem SHZ indikován a uhašen, či omezen na takovou míru, aby jej bylo možné dohasit bez zbytečného úsilí – když jednotky zápolily s plameny dalších 20 hodin a bylo možné pozorovat jejich rozšíření na více než dalších 20 podlaží …? (osobně mě nepřekvapuje šíření ohně po fasádě, protože nástřik monolitického betonu z vnější strany budovy hořlavou polyuretanovou izolací, je zločinem na PBS nejen v ČR, ale vice mě překvapuje rozšíření požáru z pokoje na fasádu – vždyť, kvůli odolnosti proti nárazům větru, muselo být jako výplň otvorů u „mrakodrapu“ použito „kalené“ bezpečnostní sklo, a to nevypadne z rámu dříve, než při prohřátí tabule skla nad 500°C). Zmíněná souvislost nám však jasně sděluje, že ono to SHZ není tak všehoschopné, jak si doposud namlouváme …

V případě průběhu nedávných požárů zase jednou došlo na mé „oblíbené“ téma: „Chceš-li snadno přijít o střechu nad hlavou – tak si postav blízko svého rodinného domu přístřešek pro auta (nejlépe pro dvě a více).“ Dne 5. ledna 2016 mi webový filtr nabídl, že v našem kraji razovitem došlo ke vzniku požáru osobního automobilu pod přístřeškem a požár poté zapálil zaručeně „nehořlavý“ polystyrén kontaktního zateplení u novostavby. Z fotodokumentace jsem usoudil, že asi nezapálil celodřevěnou, prokazatelně hořlavou kůlnu, stojící hned vedle přístřešku:

Venku hasičům na práci pěkně sněžilo ...! Přitom nechci, aby funkčně zodpovědné osoby, u tohoto požáru sofistikovaně přemýšlely třeba nad tím, proč entalpie (tj. energie, potřebná k pokračování oxidační reakce), je u pěnového polystyrénu násobně nižší, než u dřevěného bednění zahradní budky; a jaký to má při obdobné teplotě vznícení srovnávaných hořlavých materiálů praktický dopad. Přesto by mohli ze spisu o požáru alespoň podumat nad tím, zda požár přece jen netrval déle, než tuzemsky „normových“ 15 minut (což je doba zkoušky, kterou jsme jako jediní na světě znásilnili mezinárodní zkušební normu ISO 13785-1, a to systémově nepřípustnou českou přílohou). Pokud existuje vůle, stačí cestou ÚNMZ, nařídit pražskému PAVÚS, aby tuto přílohu, sepsanou pod taktovkou zateplovačů, konečně zrušil a zaroveň stanovit dobu k provedení nových zkoušek reakce na oheň u fasádních systémů s hořlavou izolací.

Občas zachytím mediální „vlaštovku“ k evidentně zpackané akci „požární dveře s odolností 7 minut“ – nedávno do veřejnoprávního ČRO I vypustili z ČOI zprávu o tom, jak testované požární dveře nevyšly; a k tomu přidali „obranu“ jednoho z přistižených, který do éteru namítá, že jejich dveře byly před zkouškou špatně osazeny a špatně seřízeny ve státem akreditované laboratoři a že se proto dále budou bránit soudní cestou …???.

Nikdo však už k tomuto blábolu nedodal další komentář. Třeba, jak za doby mého podnikatelského působení, byl „přistižený inženýr“ jedním z největších podvodníků v oboru. Označovali jsme jej jako „obchodního cestujícího s požárními atesty“. Nikdo rovněž posluchačům nesdělil, že skokové prohnutí dveří a porušení jejich celistvosti při vyšší teplotě, bylo způsobeno materiálovou záměnou vnitřní izolační výplně (která z úsporných důvodů nahradila původně odzkoušenou originální, zahraniční výplň). Anebo nikdo na vysvětlenou nekonstatoval, jak při testu šlo o běžné dveře, které byly zakoupeny ve veřejné maloobchodní síti, kdy si zákazník, podle přiloženého návodu k obsluze, může dveře doma osadit i seřídit sám; a že odborní pracovníci zkušebny, kteří zazdili a před zkouškami seřídili, podle stanovených normových pravidel, tisíce jiných požárních dveří, záměrně pochybili zrovna u těch jeho dveří a rovněž u dveří dvou dalších „výrobců, kteří používali stejně lacinou vnitřní izolaci.

Ve Věstníku ÚNMZ č. 1/2016 je kromě jiného uvedeno: