 Zápisník září 2016

V rámci pozitivních informací, opět udělám radost svému bývalému šéfovi, a to hned 2x:

Zase jsme byli nakupovat špekáček a je vidět, že místní hasiči přece jen do supermarketu občas zajdou (jednak zmizely ze stropu visící plastové plachty a v oddělení alkoholických nápojů dokonce dřevěný baldachýn i s umělými šlahouny vinné révy).
Ve středu 7. září 2016 jsem kolem poledne bílil sklep na jablka a přes otevřené dveře bylo slyšet sdělení z místního rozhlasu: „Za několik minut začne zkouška sirén“ (takže až všechny začaly houkat, nevyvolaly u mě srdeční arytmii, neboť nezvěstovaly válku, živelnou pohromu ani požár...).

V neděli 25. 9. 2016 jsme se v podvečer vraceli domů z chaty a na západním horizontu právě stoupal vysoký sloup černého dýmu:

Podle hustoty kouře a velikosti oblaku jsem konstatoval, že zřejmě zas někde hoří budova se zaručeně nehořlavými plasty v obvodovém plášti (zblízka situace před příjezdem jednotek PO vypadala na amatérském snímku takto:)

Doma jsem pak sledoval požární web a tam psali, cituji: „V Kopřivnici hořela střecha nákupního centra, na místě zasahovalo sedmnáct hasičských jednotek“. Z doprovodného textu za titulkem vyplynulo, opět cituji: „hasiči hasili plochou sendvičovou střechu obchodního centra“; a že šlo zatím o letošní druhý nejvážnější požár v našem razovitém kraji, neboť i přes včasný zásah se požár rozšířil do tří velkých prodejen, čímž způsobil škodu cca 50 miliónů korun (z profesionální fotky vyplývá, že skutečně hasili střechu):

Z hlediska PBS se nabízí celá řada otázek, neboť objekt byl zcela určitě vyprojektován i realizován podle kodexu ČSN 73 08xx:

Jak byl v rámci projektu vyhodnocen konstrukční systém objektu?
Tvořily poškozené obchodní jednotky samostatné požární úseky?
Nebyly překročeny mezní rozměry požárních úseků?
Vykazovala vůbec střešní konstrukce požární odolnost?
Přesahovaly dělící požární stěny zjevně hořlavou střešní konstrukci?
Pokud nebylo realizováno požární oddělení jednotlivých obchodních jednotek, byly alespoň splněny náležitosti vůči instalaci PBZ?
Pokud v objektu bylo aktivní PBZ, proč se vlastně požár rozvinul z I. do II. fáze požáru?
Jakým způsobem se požár rozšířil z místa vzniku na střechu objektu?
Proč se požár šířil i v době nasazení jednotek PO?
A mnoho dalších ....

Poznámka: Něco je zcela určitě špatně. První jednotka HZS přijela na místo poměrně záhy (podle amatérského videa na YouTube odhaduji dobu cca 10 minut); přesto došlo k tak masívnímu rozšíření požáru. V této souvislosti musím znovu konstatovat, že v rámci HZS se vůbec nevyužívá potenciálu, který se skrývá ve zpracovaných spisech o požáru. Minimálně na Gř HZS již dávno mělo být ustaveno analytické oddělení, které vyhodnotí příčiny rozšíření všech požárů, vzniklých v objektech realizovaných podle kodexu ČSN 73 08xx a následně podle zjištěných poznatků navrhuje změny ČSN, případně je ve struktuře HZS přímo tvoří (např. v civilizovaných zemích, pro které provádím simulace FDS, se nikdy nestane, aby v objektu s navrženým SHZ, byly instalovány sendvičové pláště s jinou izolací, než s minerální vlnou – protože nejen sprinkler, ale také hasicí proudnice, dovnitř panelu na hořící pěnovou izolaci zkrátka nedostříknou; a tak nezbývá nic jiného, než aby se všemi negativními důsledky, izolace postupně sama „vyhořela“). A o zásadních systémových změnách, ve smyslu reálného třídění konstrukčních systémů stavebních objektů, snad ani není nutné se dále zmiňovat...

Během pracovního dne 27. 9. 2016 mě speciální internetový vyhledávač, ve vztahu k hasičské problematice, upozornil na aktuální zprávu v Karvinském deníku: „Hasičům se převrátila zbrusu nová vysokozdvižná plošina, jeden hasič se zranil“. Přečetl jsem si i následný text – tato nehoda se stala při prvotním zkoušení nové techniky ve stanici Havířov, a to na rovné, zpevněné ploše a za bezvětří. Současně bylo uvedeno, že se nejedná o první případ, když se při analogickém zkoušení převrhla stejná technika ve Frýdku–Místku (ještě, že při prvotních testech nejsou v koši lidé, ale barel s vodou). V textu článku stálo m.j., cituji: "Jedna plošina AP 40 Bumar, která má dosah až 44 metrů, přišla na bezmála 17 milionů korun. Hasiči jich v lednu při slavnostním předávání v ostravském Trojhalí dostali šest“; v článku jsem narazil také na odstavec, opět cituji: "Šmejdy za miliony - plošiny vyrábí polská firma. Množství závad a také tyto vážné nehody budou s největší pravděpodobností důvodem k vrácení strojů výrobci. Hasiči se na ně nemohou spolehnout….“

Celkový pohled na místo havárie

Detail stavu podvozku převráceného vozidla

Poznámka: Obrázky z pádu výškové techniky, ve vícefunkční kombinaci plošina + žebřík, instalované na podvozku Mercedes-Benz, jsou samy o sobě docela výmluvné. Zejména mi přijde velmi podivné, proč na straně pádu jsou zasunuty zpět do podvozku vozidla obě stabilizační podpěry. Jinak musím konstatovat, že již za dob minulého režimu, a to i při fatálním nedostatku valut, se automobilové žebříky, natož jejich kombinace s plošinou a současně dostupností přes 40 metrů, nakupovaly výhradně ve vyspělých západních zemích, s dlouholetou strojírenskou tradicí, u firem osvědčených značek, garantujících kvalitu i spolehlivost. Jistě, zřejmě "zakázku někdo vysoutěžil", anebo to byl zase nějaký "dotační zázrak". Přesto věřím, že hasiči do zadávacích podmínek, kromě jistě nejdůležitějšího požadavku na oranžovo-růžovou fasádu, nezapomněli napsat také nezbytnou funkční vlastnost "stabilita", aby se technika při provozu nepřevrátila; anebo museli vzít to, co jim obchodníci nabízeli (měřeno sloganem: "výrobek nemusí být dobrý, hlavně když je krásný"). Osobně, coby zodpovědný velitel HZS, bych se dodávce "neznačkové" výškové techniky, pocházející ze země s převažující zemědělskou tradicí, docela bránil. Jinak si myslím, že avizované policejní vyšetřování nic nepřinese a všichni na této "vývratové" akci zainteresovaní příslušníci, chráněni služebním zákonem, zůstanou v klidu sedět na svých, jistě velmi kvalitních kancelářských židlích - propouštět by se mohlo snad jen v případech, pokud by v přímém přenosu ze slavnostního předání této výškové techniky, pozvracel (promintě mi ten výraz, ale nic hnusnějšího mě jako důvod nenapadlo), zjevně pod vlivem alkoholu, podřízený příslušník přítomnou manželku svého nadřízeného.

Poměrně často se v profesní praxi setkávám s prostoduchou mantrou, která se snaží bagatelizovat problematiku PBS a přitom její nositelé fňukají, jak jim návrhové požadavky PO komplikují výstavbu. Ze strany realizačních firem to zpravodla bývá ve stylu: „takové řešení firma realizuje na jiných objektech a vždycky to prošlo až ke kolaudaci“, anebo za strany investora: „Standardně, tak jako na celém světě, jsou prvky TZB realizovány z různých druhů plastů - děje se tak dlouhá léta a dosud nebyl zaznamenán žádný problém“, případně od konkrétního dodavatele zařízení: "Dodáváme ventilační systémy téměř do všech evropských zemí, a požadavek na klasifikaci reakce na oheň pro naše výrobky jsme dosud nezaznamenali".

Pozitivně pak hodnotím ty územní nebo krajské HZS, kteří se takovou lacinou progandou nenechají ovlivnit a standardně trvají na dodržení návrhových požadavků podle kodexu ČSN 73 08xx.

O to více mě pak překvapuje, když ve stejném, transparentním režimu nepracuje Gř HZS - tesknou mantru akceptuje a ve zjevné součinnosti se zainteresovaným subjektem, se ji dokonce snaží uvést do života (místo toho, aby zjevně deklarovala, že stojí na straně podřízených HZS, tak preferuje pomoc straně, která rozhodně nemá problematiku PBS v "popisu práce"). Onehdy jsem v rámci běžné profesní agendy (při vypracování stanoviska k ČSN, kterou jsem zpracoval) obdržel v podkladech dopis čj. MV-83533-2/PO-PRE-2016 (autorského dua Skalská/Vohnický, u kterých z mého pohledu zatím není známá jakákoliv odborná činnost v oboru PBS), jak v podbízivém duchu píší jakémusi lobbistickému spolku (konkrétně Svazu chovatelů prasat); za zaznamenání stojí zejména poslední dva odstavce:

O současném personálním obsazení Takové Normální Komise č. 27 pro PBS je zcela zbytečné diskutovat. Proto si vůbec nekladu otázku, kdo jsou ti: „někteří členové TNK 27“. Ale minimálně základní profesní soudnost jsem od nové náčelnice odboru prevence očekával – neboť veřejným dopisem souhlasit s tím, že stáj pro prasata může být vlastně totéž, co lůžkové zdravotnické zařízení skupiny LZ 2, případně oddělení JIP nebo ARO, je více než za hranou. Na druhé straně však nepochybuji o tom, že řidič červeného vozu Jeep Cherokee do další novelizace ČSN 73 0842 vepíše cokoliv si bude zainteresovaný subjekt přát.

Poznámka: Přijde mi však velmi zvláštní, když uvážím, kdo je v ČR největším chovatelem prasat. A v souvislosti s tím, jak nedávno v rámci návrhu státního rozpočtu "přidal" hasičům 300 miliónů korun, zřejmě očekává jistou kompenzaci. Proto se obávám, aby tlak na podřízené subjekty ze strany Gř HZS, nebyl veden v duchu předvolebního hesla: „finance jako firmu už řídit umíme …“

Avizovanou sportovní halu, s podivuhodným řešením trasy únikových cest, zařadím do Zápisníku během dlouhých podzimních večerů (zatím totiž bylo více denních aktualit, a to jsem zcela opominul fakt, jak místní Alma mater se v celosvětovém hodnocení vysokých škol propadla o 500 míst dozadu, když si na ni letos ve srovnávací agentuře blíže posvítili, a ona podváděla s pseudocitacemi ...)

Ve Věstníku ÚNMZ č. 9/2016 je kromě jiného uvedeno:

Od 1. října 2016 začne k přímému použití platit anglické znění ČSN EN 16733 (73 0892) Zkoušky reakce na oheň stavebních výrobků - Stanovení náchylnosti stavebního výrobku k souvislému doutnání.
Je možné se přihlásit do připomínkového řízení k úkolu technické normalizace č. 73/0082/16 Zkoušení požární odolnosti provozních instalací - Část 2: Požární klapky (přejímaný mezinárodní dokument: EN 1366-2:2015 – zpracovatel PAVÚS Praha).

Hlavní stránka

Minulý zápisník