Ručka.jpg(1 kb) V souvislosti s organizačně i technicky složitým zásahem jednotek HZS při nedávné tragické nehodě na železničním přejezdu ve Studénce, prokazatelně zaviněné řidičem kamiónu, který se jízdou po dané trase vyhýbal placení mýtného, možná stojí připomenout základní fakta (stačí k tomu statistické údaje publikované na webu) - na spotřební dani za benzín a naftu se ročně vybere přes 80 miliard korun (peníze měly sloužit k výstavbě a údržbě silničních komunikací, což je erárem původně deklarované zdůvodnění této daně). Přitom na výstavbu a opravy silnic jsem v oficiální materiálu SFDI našel výdajový rámec na rok 2015 ve výší 43 miliard Kč. Logicky se nabízí otázka - na jaké účely jde zbylá částka a k čemu dále slouží výběr za mýto v hodnotě 8,0 miliard Kč, výběr silniční daňě ve výši 5,1 miliardy Kč a nezanedbatelný zisk z prodeje dálničních známek za 4,1 miliardy Kč.

Poznámka: V našem kraji razovitém jde za 53 týdnů o již druhou tragickou nehodu ze stejné příčiny (vloni koncem července dva kamiony, vyhýbající se placení mýta, průjezdem přes lázeňské městečko, mezi sebou zcela slisovaly osobní auto i s jeho osádkou). Možná nastal čas, aby se erární úředníci smrtelně vážně zabývali tím, jak zabránit brouzdání plně naložených kamionů po okresních cestách – místo toho, aby vymýšleli jak peníze, získané třeba z výběru mýta, vhodně odklonili na tradiční předvánoční navýšení svých platů …?

Ručka.jpg(1 kb) Z průběhu, svým rozsahem lokálního požáru ve vestavěných hromadných garážích, pod jedním tuzemským obchodním centrem, je evidentní, že instalované požární odvětrání (byť navržené v souladu s ČSN 73 0802), nedokáže podzemní garáže odvětrat. O tom svědčí nejen následující fotografie z vyústění vjezdu do garáže, ale i vyjádření HZS, kdy z vlastní podzemní garáže bylo evakuováno 11 osob a z přízemních prodejních prostor dalších 300 osob. Přitom hořelo jediné osobní vozidlo, a to ještě před příjezdem HZS se spustilo vodní SHZ a zásahová jednotka dotčené auto jedním proudem pouze dohasila.

Poznámka: Ještě, že požár vznikl v neděli krátce po poledni (venku bylo tropických 35°C ve stínu a většina soudných občanů se chladila u vody). Ve věcné souvislosti však konstatuji, že to není vůbec první případ, kdy „trochu“ hořelo v nějakém požárním úseku pod obchodním centem a zasahující HZS nebo místní šerifové museli z jiného, a rovněž zakouřeného požárního úseku, evakuovat nakupující zákazníky. Možná by tuzemští hasičští doktoři, jejichž hustota na km2 je nejvyšší na světě, se vážně začali zabývat problémem, proč se kouř při požáru tak snadno dostává z jedno separátního požárního úseku do druhého. Zda již není vhodná doba opustit oblast PBS, ve které každá psí bouda musí mít střechu s požární odolností - a nezaměřit celostátní úsilí také na šíření požáru a zplodin hoření v I. fázi požáru, zejména tam, kde se očekává vyšší koncentrace osob (třeba přetlakovými filtry, uzavřenými z obou stran kouřotěsnými dveřmi a v prostorech s nízkou akumulační výškou nepreferovat málo funkční, „potěmkinovský“ systém SOZ, před četností únikových východů).

Ručka.jpg(1 kb) Ruská ruleta v ostravské “Multifunkční aule GONG – – dokončení hasičsky veskrze smutného příběhu:

Před vlastním programováním simulačního modelu mi manželka rázně odmítla sestrojit v grafickém programu 3D model kruhového, stupňovitého hlediště (údajně na každém kroku dnes vidím, jaký je stav PBS ve veřejně přístupných budovách našeho města, a tak proč by zbytečně plýtvala režijními hodinami na průkaz toho, co je i laikovi zřejmé). Tak jsem musel v rámci programu udělat hlediště nezakřivené a se sedadly v jedné výškové úrovni. Z mojí amatérské dílny hlediště při pohledu shora vypadá takhle:

Poznámka: Manželka by to zvládla daleko precizněji, ale k prověření podstatných skutečností to rozhodně stačí. Pro úsporu strojového času se bude simulovat jenom část horního hlediště, s vyšším počtem - 880 sedících osob. Ty budou jednosměrnými uličkami mezi bloky sedadel dále pokračovat vodorvným ochozem ke dvěma reálným, započitatelným východům, označeným po stranách červenými šipkami (východy indikované modrými šipkami nelze řadit mezi započitatelné, neboť cesta k nim prochází prostorem s požárním rizikem).

V ověřovacím simulačním programu nemají unikající osoby nastaveno žádné zpoždění (doba evakuace jim začíná časem 1 sekunda). Současně jsem rychlost evakuovaných osob v hledišti nenastavil hodnotou vu/3, ale vzal jsem standardních vu = 30 m/min, která pro pohyb po rovině odpovídala normové hodnotě v době vydání stavebního povolení.

Nejdříve jsem musel všech 880 diváků umístit do výchozí polohy v řadách pevných sedadel (na následujícm výseku z počátku simulace jsou pro názornost zobrazení potlačeny všechny konstrukce, vidíme jen jejich "drátěný model"):

Následuje výsek evakuace v čase 30 sekund - kritickým místem jsou schůdky (blíže viz červené ohraničení), vedoucí z prostoru hlediště na střední, dělicí ochoz směřující k postranním východům (osoby ještě se zdržující v hledišti mají modrý dres a osoby, které již vstoupily na ochoz, mají dres oranžový):

Stav evakuace v čase 60 sekund – z výseku je evidentní, že pohyb osob výrazně omezuje nedostatečná šířka uliček mezi jednotlivými bloky sedadel, navíc vedoucí pouze jedním směrem:

Stav evakuace v čase 90 sekund - což je čas, který v civilizovaných zemích zpravidla představuje limitní čas ukončení evakuace osob ve vnitřním shromažďovacím prostoru:

Stav evakuace v čase 180 sekund - což i ve velmi kompromisní ČSN 73 0831 znamená mezní dobu evakuace osob při instalovaném požárním odvětrání (SOZ):

Stav evakuace v čase 300 sekund – je evidentní, že limitujícím faktorem pro evakuaci osob z prostoru vlastního hlediště se staly kapacitně nedostatečné postranní východy (jednotlivé dveře mají světlou šířku pouze dva únikové pruhy):

Stav evakuace v čase 600 sekund – přestože výpočet simulace byl nastaven na limitní dobu trvání I. fáze rozvoje požáru (tj. zpravidla 10 minut), nebyla evakuace 880 osob z horní části hlediště ukončena (fronty před bočními východy nejsou vyprázdněny a zůstává v nich cca 100 osob):

Shrnutí na závěr: Pokud se bude za analogických podmínek simulovat pohyb osob po schodech dolů, ve skutečném profilu stupňovitého hlediště, budou při vzniku panikové situace očekávané časy evakuace osob ještě delší. A to jsem do programu EVAC zahrnul výhradně dospělé osoby (tj. muže a ženy) a nikoliv děti, či důchodce. Navíc do střední, dělicí uličky v reálné situaci jistě zamíří také poměrná část osob z dispozičně blízkých řad sedadel ze spodní části hlediště. Jinak se simulací prokázala obě dříve vyhodnocená negativa – mezi bloky sedadel jsou navrženy příliš úzké uličky a započitatelných východů je šlakovitě málo. Když jsem letos na jaře sháněl výkresové podklady pro simulaci, dostal jsem tip, že multifunkční aula Gong byla také součástí programu mezinárodní konference „Požární ochrana“ na VŠB Ostrava (nechtělo se mi zbytečně utrácet za Sborník příspěvků, přesto by mě zajímalo, o čem tam vědci diskutovali – možná jakým způsobem stavbu z hlediska základních principů PBS napravit…?).

Poznámka: Dovoluji si navrhnout nové české přísloví: „Když je něco na první pohled špatně, je to špatně i na druhý pohled a ani sebepřesnější výpočet špatnou věc nespraví“. Jen doufám, že představitelé z jistě vlivné České asociace hasičských důstojníků nemají příliš lehké spaní. Možná by mohli konečně veřejně projevit svou osobní statečnost a zakázat v multifunkční aule Gong provoz (signifikantní podklady k tomu mají). Anebo, se třeba „pochlapí“ samotný ústřední orgán, protože pokud se v „Gongu“ něco stane, bude to ostuda celého Sboru (neboť všichni dotčení se začnou bránit konstatováním, že Sbor přece stavbu schválil …). To už mi onehdy sdělila i referentka na stavebním úřadu v Ostravě -Vítkovicích. Bez ohledu na to připomínám, že v čase evakuace 10 minut, může být uvnitř hlediště ještě cca 100 osob.

Ručka.jpg(1 kb)

Stejně jako mnozí z Vás jsem na konci prvního pololetí obdržel opakovanou výzvu z ÚNMZ k prodloužení placeného přístupu do databáze ČSN. Tak jsem jim odepsal, že vzhledem k bezprecedentnímu kroku, který vedl v tomto roce ke zdražení přístupu do databáze ČSN o 100%, jsem rozhodl přejít na režim přístupu pouze do těch částí ČSN, na které se v přílohách odkazuje vyhláška MV č. 23/2008 Sb. (a odkázal jsem na judikát NSS, ze dne 28. května 2015, sp. zn. 1 As 162/2014, podle něhož je ÚNMZ povinen zajistit přístup k „zezávazněným“ ČSN bez poplatku).

Asi za tři minuty po odeslání e_mailu přišla odpověď, ze které je podle mého soudu evidentní, jak ÚNMZ coby státní instituce, nerespektuje rozhodnutí příslušného soudu (zřejmě v ČR pouze občan musí …). Dále cituji v plném znění stanovisko, které mi referentka informačního centra ÚNMZ Jana Melicharová, v rámci jednoho e_mailu, uvedla hned 2x:

Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) není v současné době oprávněn poskytovat jakékoliv normy zdarma. Rozsudek Nejvyššího správního soudu je tzv. kasačním rozhodnutím, kterým se ruší Rozsudek městského soudu v Praze č. j. 11A3/2014-32 a věc (žádost o poskytnutí technických norem dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím), se vrací zpět Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud má podle § 110 odst. 2 písm. a) s. ř. s. pravomoc současně se zrušením rozsudku soudu první instance zrušit i napadené rozhodnutí správního orgánu, tuto pravomoc NSS v rozsudku č. j. 1 As 162/2014 nevyužil a v odst. č. 53 naopak uvedl pro Městský soud v Praze následující pokyn: „… Městský soud proto v dalším řízení bude muset zjistit, zda nejsou dány jiné důvody pro odmítnutí žádosti stěžovatele o poskytnutí požadované informace v podobě úplného znění technických norem ve stavebnictví. Za tím účelem by měl též dát prostor k vyjádření se k této otázce oběma účastníkům řízení. Pokud zjistí, že tu jiný důvod pro odmítnutí žádosti stěžovatele o informace není, bude muset zrušit rozhodnutí žalovaného o odvolání a rozhodnutí Úřadu o odmítnutí žádosti a současně Úřadu nařídit požadované informace poskytnout.“ Teprve po dokončení tohoto nového řízení, ve kterém je Městský soud v Praze vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu, bude jasné, jak v celé věci dále postupovat. Do té doby bude ÚNMZ postupovat v souladu s dosavadní praxí, tj. dle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a jeho prováděcích předpisů, zejm. úhradové vyhlášky.

Pro krátké osvěžení paměti přípomínám část toho, jak NSS ve věci rozhodl:

„Je věcí Úřadu, jak tento svůj závazek splní, například zda příslušné technické normy zveřejní na webových stránkách, jak to ostatně v případě jedné z norem učinilo Ministerstvo pro místní rozvoj, nebo jestli zvolí jiné vhodné řešení. Vzhledem k tomu, že takovou možnost Úřad nevyužil, bylo zcela namístě domáhat se úplného znění technických norem ve stavebnictví v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím“, uvedl k dané věci soudce zpravodaj Filip Dienstbier..

Poznámka: Tak, jsem přístup do databáze všech ČSN zrušil (ty současné pro mě ztratily svou základní technickou hodnotu) a vyčkávám, protože v civilizovaných zemích se s technickými normami nekšeftuje !!!!

Ručka.jpg(1 kb) Ve Věstníku ÚNMZ č. 7/2015 je kromě jiného uvedeno:

  • Od 1. srpna 2015 začne platit změna Z2 ČSN 73 0802:2009 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty.

  • Od 1. srpna 2015 začne k přímému použití platit anglické znění ČSN EN 54-26 (34 2710) EPS - Část 26: Hlásiče oxidu uhelnatého – Bodové hlásiče; dále ČSN EN 54-27 EPS - Část 27: Hlásiče kouře pro potrubí; dále ČSN EN 54-29 EPS - Část 29: Multisenzorové hlásiče požáru – Bodové hlásiče využívající kombinaci kouřových a teplotních senzorů a dále ČSN EN 54-30 EPS - Část 30: Multisenzorové hlásiče požáru – Bodové hlásiče využívající kombinaci oxidu uhelnatého a teplotních senzorů.

  • Od 1. srpna 2015 začne k přímému použití platit anglické znění ČSN EN 15882-2 Rozšířená aplikace výsledků zkoušek požární odolnosti provozních instalací - Část 2: Požární klapky.

  • Od 1. srpna 2015 začne k přímému použití platit anglické znění ČSN EN 13381-3 (73 0858) Zkušební metody pro stanovení příspěvku k požární odolnosti konstrukčních prvků - Část 3: Ochrana aplikovaná na betonové prvky (současně se ruší ČSN P ENV 13381-3 Zkušební metody pro stanovení příspěvku k požární odolnosti konstrukčních prvků - Část 3: Použitá ochrana betonových prvků, z března 2003).

  • Je možné se přihlásit do připomínkového řízení k úkolu technické normalizace č. 27/0015/15 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní úpravy výtahů určených pro dopravu osob a osob a nákladů - Část 72: Požární výtahy (přejímaný mezinárodní dokument: EN 81-82:2013 – zpracovatel Unie výtahového průmyslu Praha).

  • Je možné se přihlásit do připomínkového řízení k úkolu technické normalizace č. 73/0045/15 Zkoušení požární odolnosti provozních instalací - Část 2: Požární klapky (přejímaný mezinárodní dokument: FprEN 1366-2 – zpracovatel ÚNMZ Praha).


Hlavní stránka Minulý zápisník