Nedávno jeden zákazník poptával konkrétní simulační model. Zahraniční investor chtěl rozšířit svou továrnu, jejíž projekt i následná kolaudace z roku 2007, spočívaly na docela chatrných základech – zjevně účelovém PBŘ, vyfutrovaném posudky od “expertů”, jejichž jedinou kvalifikací k danému účelu, bylo zaměstnanecké razítko z cinknuté fakulty místní VŠ. Máme sice třetí tisíciletí, ale přesto jsem doporučil, aby si investor použití simulačního modelu pro danou stavbu nejprve předjednal na příslušném HZS.

Investor se podle doporučení zařídil. Na krajském HZS na něj v zasedačce čekalo šest, vzorně vystajlovaných příslušníků “modré armády”. A v průběhu jednání jeho vysokoblahorodí, náčelník “zejména pro civilní obranu a občas pro požární prevenci”, zřejmě aby zapůsobil před svými druhy, že má ambice být ještě vyšším náčelníkem, anebo aby přítomným dokázal, že manažerský titul, či vědeckou hodnost, nezískal v nějakém víkendovém kurzu na Lipně, povstal a zapíchnul prst do výkresu s technologickou dispozicí. Důležitě prohlásil, že právě zde chce mít požár, při kterém bude probíhat evakuace osob z objektu. Jenže jako na potvoru, zrovna trefil místo, kde se k sobě pájejí hliníkové výměníky chladičů. Tam nic nezapálí ani vhozený pětilitrový “Molotovův koktejl”.

Následně mi přišlo docela legrační, jak v daném prostoru musel sám investor vymýšlet fiktivní požár. Perlou v hitparádě požadavků však bylo, když onen náčelník, jako vstupní podmínku pro evakuaci, chtěl zařadit zpožděnou reakci osob, vůči akustickému vyhlášení požárního poplachu, o celou jednu minutu. A pokud systém EPS objektu je nastaven, (pro eliminaci planých poplachů) na opakovanou signalizaci (s prodlevou na ústředně 30 sekund), tak výsledky simulačního modelu ukázaly, jak na hlavy osob, které podle požadavku náčelníka, klidně postávaly poblíž ložiska požáru, spadlo za 1 minutu “pouhých” 770 l litrů vody, z již otevřených hlavic sprinklerů rychlé reakce.

Nepřišlo mi férové dotčenému investorovi (který coby subjekt neznalý věci, si vyjednal špatné vstupní podmínky), vyfakturovat sto tisíc korun, za měsíc práce, ve kterém proběhly dva řádně objednané výpočty simulačních modelů, A do závěrečné technické zprávy konstatovat negativní výsledek, se zdůvodněním, že hloupost se nevyhýbá lidem ani zastávané funkci.

Tak jsem přidal další měsíc a provedl dva nové výpočty simulačních modelů, jednak s nastavením okolních podmínek podle současných normových pravidel (pro jistotu – neboť jejich splnění se nemusí dále prokazovat) a navíc simulační výpočet evakuace osob, ve vztahu k reálným podmínkám vzniku a průběhu požáru, v nejméně příznivém místě velkorozměrového, výrobního prostoru.

Poznámka: Soudný člověk ze své podstaty preferuje věci smysluplné, před úkony zjevně nesmyslnými. Proto, když jsem od investora obdržel koncept zápisu ze zmíněného jednání, tak jsem mu nabízel, že nejdříve na svém pracovišti (kde mám digitálně archivovánu celou řadu ukončených příkladů), provedu všem zainteresovaným výklad k problematice modelové evakuace osob. Bohužel nikdo nereagoval, ani nepřišel. Jenže něco nereálně požadovat, je jedna věc a faktické dopady, jsou věc druhá. Možná si pan náčelník neuvědomil, že simulační modely nejsou papírové posudky, do kterých je možné zakomponovat jakoukoliv hloupost. Asi neví, na kolik valut přijde strojový čas velkokapacitních cloudových serverů, které s  železnou pravidelností započtou každou ukončenou “jádrohodinu” (ta se musí zaplatit, jinak nedostanete zpět potřebná data). A výpočty evakuace osob, prováděné současně s průběhem požáru, jsou navíc “setsakra” časově náročné, protože u osob, na rozdíl od fyzikálních veličin, není možné jednotlivého člověka rozdělit na miliony malých částí a ty pak předat dále miliónům dílčích procesorů k urychlení běhu výpočtu. Jenže úředník za svou chybu nikdy nikomu platit nemusí – tak jsem ji zaplatil sám, za naši líbeznou Českou republiku. Dělám to rád, jak s oblibou tvrdí moje manželka a ještě mě to přitom baví...

Začnu seshora - kdo na totalinózním ústředí vykonává státní správu a jaká je celková úroveň požární prevence:

Ale, zpět k instinktům - vím, jací lidé tehdy na jednotlivých štábech CO vegetovali, jak byli časově vytíženi a vůbec, jakou měli pracovní náplň. Přesto se nestačím divit, když nedávno ve večerních televizních zprávách vidím, jak tuzemský “automat na slova”, co vede státní exekutivu, plombuje červený kamion a konvoj vozidel, s výrazným označením Hasiči, vyráží na Ukrajinu s dodávkou humanitární pomoci (přitom v rámci “mezinárodní vytěžovací služby by to kamiony, které pendlují na Východ, určitě zvládly levněji). A další den znovu večerní zprávy a tentokrát v  červeném nákladním autě, se stejným výrazným nápisem, příslušníci HZS odvážejí z areálu zemědělské farmy, bedny s plastickou trhavinou …..????

Poznámka: Tak nevím – teď už snad zbývá jenom příslušníky modré armády ozbrojit (jistě i takové smělé myšlenky se pod velitelskými brigadýrkami rodí) a vyrazit na nějakou válečnou misi. Ale kdo, páni důstojníci, bude dělat tu každodenní, požární prevenci, která k úkolům HZS bytostně patří ….