Hlavní stránka |
Parafrází hlášky paní Müllerové ze Švejka “Tak nám zdražili normy …”, lze uvést informaci o faktu, jak ÚNMZ od 1. ledna zdražil o 100% nahlížení do databáze ČSN. Ze svého úhlu pohledu věc zařídili jistě “mazaně” – cenu ponechali stejnou, ale dobu placeného přístupu zkrátili, z jednoho roku na 6. měsíců (kdo nevěří, může se zatím zdarma podívat do Sbírky zákonů).
Celá záležitost mi přijde systémově vadná, neboť řada ustanovení norem je právně “zezávazněna” současnou vyhlaško-tvorbou, nikým nevolených úředníků tuzemských ministerstev (navíc, za své formulační hlouposti nijak nepostižitelných). A my, pracující lid v podzámčí státu, kteří pod trestem odnětí svobody, musí platit daně, vybíraných pro zajištění obživy eráru, jenž nám nesmyslnými předpisy, s odkazy na ČSN, stále něco víc nařizuje – tak abychom si mohli přečíst, co po nás exekutiva vlastně žádá, musíme si za dané zjištění ještě zaplatit.
Poznámka
: Tento stav mi přijde stejně absurdní, jako kdyby si žáci mohli výhradně za úplatu nahlédnout do textu školního řádu. Současně je zřejmé, že na fintu se skrytým zdražením, musel přijít úřední mozek, v pohodlí své, nepochybně dobře vytopené kanceláře (tj. jako kdyby pravidelný nájem za byt se nezměnil, jen se musel jednou uhradit na začátku a podruhé na konci měsíce). Jeho “osvíceným” nápadem dotčení uživatelé totiž nyní musí 2x ročně hlídat termín, 2x ročně se musí znovu zaregistrovat (při překročení termínu byť o jeden den, je služba bez milosti odpojena), 2x ročně vyplnit do banky příkaz k úhradě poplatku a 2x ročně zaplatit paní účetní za zakalkulování další účetní položky (tj. u těch, co nedaní paušálem). Jako životní optimista bych očekával, že alespoň pánové, co řídí naše zákonně-povinně “odborové” sdružení ČKAIT, budou něco namítat na naši obranu (jako osoby, zpravidla již v důchodovém věku, u kterých svými členskými příspěvky jistě zlepšujeme jejich životní úroveň, k tomu určitě mají dostatek času …).Možná jste také zaregistrovali nový směr “podnikání” v ČR. Tlupa všehoschopných subjektů si nejprve založí účelové s.r.o.; následně “za hubičku” sežene opuštěná kasárna v pohraničí, prázdnou odborářskou ubytovnu, neprosperující hotel, anebo dokonce najde “volný” 8-mi podlažní panelák. A v rámci páchání kolektivního dobra, začne “zvelebovat” objekty, dosud ležící ladem. Zařídí nové nátěry pokojů, nechá zasklít rozbitá okna, opravit zámky na dveřích a někteří dokonce natřou fasádu. Pak nad průčelí vyvěsí velký, barevný nápis: “Nebe na zemi”, “Slunečný dvůr”, “Krásná vyhlídka” a ti méně kreativní třeba: “Penzion spokojeného života”. K tomu udělají ve vybraných kruzích reklamu a začnou do objektů svážet výhradně přestárlé občany, kteří vlivem svého věku, anebo souběžného mentálního či jiného postižení, se již nemohou sami o sebe postarat. A od příbuzných, co z objektivních či subjektivních příčin nemohou své blízké denně zaopatřovat, vybírají pravidelně měsíční zálohy za pobyt (ti schopnější možná dosáhnou i na dotace…inu, je to přece “díra na trhu”). Byznys kvete a firmy vesele poskytují své “ubytovací” služby (dokonce tak, že “službu konající personál” si vůbec nevšimne, jak jejich klient je již několik dní po smrti …).
Většina zmíněných společností přitom tvrdí, jak ani o milimetr neporušuje zákony této země. Do funkce jednatele vyberou osobu v pozici “bílého koně”, kterou vybaví podrobným manuálem, jak v dané situaci postupovat. Zejména jde o to, vyběhat na úřadech souhlasné stanovisko, že vůbec nedošlo ke změně užívání objektu (objekt přece vždycky sloužil k bydlení nebo ubytování osob…). A pokud pozorný stavebný úřad, přesto pošle firmu k hasičům, má pan jednatel v tašce kopie několika vybraných stránek ČSN 73 08xx a v nich barevně zvýrazněny pasáže, které se jim k tomuto tvrzení mohou zrovna hodit. A zmíněný schvalovací manuál končí vloženou stránkou, na níž je tučný nápis “V řadě míst ČR již máme stejné objekty povoleny !!!” (se kterou pak na jednání pan jednatel vytrvale mává). A pokud firmy se svou argumentací neuspějí, tak na “kousku” objektu si nechají schválit řádný projekt (tj, včetně změny užívání), ale k danému účelu pak využijí celý objekt.
Nezbývá než konstatovat - kdo chce páchat v ČR nepravosti, ten to vždy uskuteční. Dokažme jim, alespoň v tomto případě, že v naší profesi “přes to vlak nejede”.
A takto může vypadat "ráj na zemi" na území dnešní ČR (skutečně se nepíše rok 1515, ale 2015):
Poznámka: Jistě není třeba připomínat, že v daných objektech se rozhodně nejedná o jednotlivý anebo náhodný výskyt osob s omezenou schopností nebo neschopných samostatného pohybu. Zcela jednoznačně se jedná o zařízení sociální péče, a na změnu užívání objektu se vztahuje v plném rozsahu ČSN 73 0835. Tato norma přitom navazuje na ČSN 73 0802, kde platí letitý princip o dvou únikových cestách z objektu (pro výskyt více než 12-ti takových osob) a případná jedna CHÚC, přípustná jako částečná výjimka v kapitole 9. a 10. ČSN 73 0834, je v této normě kompenzována celou řadou jiných technických opatření.
Minulý měsíc jsem obdržel dlouhý dopis, v němž si jeden ze zkušených příslušníků HZS oprávněně stěžuje na pravidla, které dnes platí při instalaci armatur vnějších požárních hydrantů v zastavěném území.
Telefonicky jsme spolu celou záležitost podrobně rozebrali. V daném kontextu mohu širší technickou veřejnost informovat, že zpracovatel příslušné normy, již od dob základní školní docházky, umí v praxi aplikovat matematický operátor dělení (např. ke stanovení podílu mezi - vzdáleností k objektu – vůči délce hadic, kterou si zásahová vozidla vezou k požáru s sebou). Stejně tak umí pochopit zřejmé racionální souvislosti (např. jak vhodně dimenzovaný hydrant, může být instalován ve stejné vzdálenosti od objektu jak vodní nádrž).
Léta běží, a možná je čas připomenout hlavní okolnosti, které na přelomu let 2001/2002 nastaly při zpracování poslední revize ČSN 73 08073. Vedu si archív docela pečlivě a tak nejdříve ocituji úvodní odstavec a dále 3. odrážku průvodní zprávy, přiložené ke spisu dokončeného normalizačního úkolu (dokument je termínován k datu 14.11. 2001):
Průvodní zpráva: Předložený konečný návrh revize ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – Zásobování požární vodou, vychází ze zadávacích podmínek normalizačního úkolu, z připomínek členů TNK 27 Požární bezpečnosti staveb (projednáno na zasedání dne 12.6. 2001) a z doporučení při projednání v SC1 Projektování požární bezpečnosti staveb (ze dne 26.6. 2001 a 25. 10. 2001). Hlavní změny proti předchozímu vydání:
|
A v tomto smyslu bylo zpracováno dotčené ustanovení normy v konečném návrhu ČSN 73 0873:
Jenže v závěru roku 2001 se standardní proces revize ČSN 73 0873 začal měnit na postup ryze nestandardní. Následující den po zasedání TNK 27 (proběhlo 13.12. 2001 a většinou hlasů: 8 - pro, 2 - proti, 2 - se zdrželi, byla přítomnými odsouhlasena nutnost vydání této ČSN), rozeslal Gř HZS přípis (Č.j. PO – 4588/SPD-2001), ve kterém se mj. uvádí, cituji: “doporučujeme sloupec Hydrant upravit následovně …” (ve výčtu hodnot pak uvádějí zpravidla o 100% kratší délky). V navazujícím přípise z počátku roku 2002 (Č.j. PO – 366/SPD-2002) již Gř HZS zkrácené délkové hodnoty u “Hydrantů” závazně požaduje a navíc si klade podmínku, že pokud vše nebude splněno, pak trvají na tom, aby vydání normy bylo zastaveno.
Poznámka: V krátkém exkurzu do historie ještě uvedu, že následně jsem si dopisoval z tehdejším ČSNI o tom, že úředníci aparátu Gř HZS nejsou zdaleka obdařeni nejvyšší moudrostí, že naprostá většina příslušníků HZS z nižších organizačních složek Sboru, kteří vykonávají reálnou praxi, zastává odlišný názor než ústředí. A že v případě Gř HZS se nejedná o instituci, s funkcí stálého člena Rady bezpečnosti při OSN, disponujícím “právem veta”. O tom, jak v roce 2001 začal na Gř HZS vát “nový svěží vítr” a jak často tam různé nátlakové skupiny leštily dveřní kování, jsem tenkrát bohužel nenapsal (zřejmě z důvodu malého časového odstupu od událostí … ).
Přišla mi svým obsahem zoufalá žádost od jedné paní, jejíž rodina si naplánovala postavit na vesnici rodinný dům. Údajně mají před jednopodlažním objektem zřídit, cituji: “… 17 metrů dlouhou nástupní plochu”. Tak jsem jí odepsal, že nástupní plocha, sloužící pro případný zásah HZS vnějškem objektu, se zřizuje u výše než čtyřpodlažních objektů. Současně jsem jí doporučil, ať změní subjekt, který vypracoval profesní část projektu.
Tím však záležitost neskončila. Druhý den přišlo vysvětlení, že takový pokus již učinili, ale se stejným výsledkem. K tomu byly připojeny dvě přílohy - stanovisko územního HZS a text příslušného PBŘ. Přitom stanovisko HZS, bylo takové formulářově všeobecné, že souhlasí při dodržení PBŘ a pod tím podpis nějakého praporčíka (co zřejmě za nějaký přestupek dočasně pracuje jako “vechtr” na vrátnici Sboru). A v PBŘ bylo v předmětné záležitosti sepsáno toto:
Osobně zpracování projektů metodou bude/bude ze zásady neuznávám. Vzhledem k bizarnosti požadavku na investora, jsem nakonec zpracovateli dotčené PBŘ zatelefonoval. Subjekt se při rozhovoru jevil jako docela asertivní - proto jsem mu navrhnul zaslat celý elaborát na profesní komoru ČKAIT, k posouzení, za co tam vlastně rozdávají příslušná “kulatá razítka”. Po tomto sdělení šla kupodivu asertivita stranou a zpracovatel mi sdělil, že zapsat takový nestandardní požadavek do části 4.1 PBŘ, po něm vyžadoval sám příslušník HZS.
Poznámka:
Tak nevím. V programování tomuto stavu říkáme cyklická smyčka. Pokud, skutečně příslušník HZS chtěl zlepšit podmínky pro zajištění požárního zásahu (např. tím, aby bylo možné rychle odstavit vozidlo z komunikace I. třídy, vedoucí souběžně úzkou ulicí, ve které navržený dům stojí), jistě bylo možné tuto skutečnost investorovi v PBŘ blíže osvětlit (třeba tím, že objekt je zcela oplácán polystyrénovou izolací a požárně nebezpečný prostor zasahuje do všech stran na sousední pozemky).Tak nám zase vyšla změna ČSN73 0804 - v elektronické databázi ÚNMZ již je novelizovaný text publikován. Jen zběžně jsem nahlédl a v některých pasážích se mi vybavuje hláška starého pana krále z pohádky Pyšná princezna “…odvolávám, co jsem odvolal …”. Celá tvorba ČSN 73 08xx mi v poslední době připomíná továrnu na salámy – něco vyrobíme a když to nevyjde, tak to namícháme znovu (a Gř HZS, vládnoucí v tomto procesu jako instituce, s byť ničím nestanoveným, přesto de facto vykonávaným právem veta, se v daném systému chová jako cinknutá potravinářská inspekce…).
Ve Věstníku ÚNMZ č. 1/2015 je kromě jiného uvedeno:
Od 1. února 2015 začne platit ČSN EN 60695-2-11 ed. 2 (34 5615) Zkoušení požárního nebezpečí - Část 2-11: Zkoušky žhavou/horkou smyčkou - Zkouška hořlavosti konečných výrobků žhavou smyčkou; současně se s účinností od 2017-03-13 zrušuje ČSN EN stejného označení i názvu z listopadu 2001.
Od 1. února 2015 začne platit ČSN EN 60754-1 (34 7104) Zkouška plynů vznikajících při hoření materiálů z kabelů - Část 1: Stanovení obsahu halogenovodíku; (idt IEC 60754-1:2011+ IEC 60754-1:2011/Cor.1:2013); současně se od 2017-01-27 se zrušuje část ČSN EN 50267-1 (34 7104), část ČSN EN 50267-2-1 (34 7104), část ČSN EN 50267-2-2 (34 7104) a část ČSN EN 50267-2-3 (34 7104) – všechny vydány v srpnu 1999.
Od 1. února 2015 začne platit ČSN EN 60754-2 (34 7104) Zkouška plynů vznikajících při hoření materiálů z kabelů - Část 2: Stanovení acidity (měřením pH) a konduktivity; (idt IEC 60754-2:2011); spolu s vydáním ČSN EN 60754-1 (34 7104), se současně od 2017-01-27 zrušuje ČSN EN 50267-1 (34 7104) Společné metody zkoušek pro kabely v podmínkách požáru - Zkoušky plynů vznikajících při hoření materiálů z kabelů - Část 1: Zkušební zařízení, dále ČSN EN 50267-2-1 (34 7104) Společné metody zkoušek pro kabely v podmínkách požáru - Zkoušky plynů vznikajících při hoření materiálů z kabelů - Část 2-1: Postupy - Určení obsahu kyselinotvorných halogenových plynů, ČSN EN 50267-2-2 (34 7104) Společné metody zkoušek pro kabely v podmínkách požáru - Zkoušky plynů vznikajících při hoření materiálů z kabelů - Část 2-2: Postupy - Určení stupně kyselosti plynů během hoření materiálů kabelů měřením pH a vodivosti, ČSN EN 50267-2-3 (34 7104) Společné metody zkoušek pro kabely v podmínkách požáru - Zkoušky plynů vznikajících při hoření materiálů z kabelů - Část 2-3: Postupy - Určení stupně kyselosti plynů během hoření materiálů kabelů stanovením váženého průměru pH a vodivosti kompositních materiálů - všechny vydány v srpnu 1999.
Od 1. února 2015 začne platit změna Z1: ČSN EN 60695-2-11:2001 (34 5615) Zkoušení požárního nebezpečí - Část 2-11: Zkoušky žhavou/horkou smyčkou - Zkouška hořlavosti konečných výrobků žhavou smyčkou.
Od 1. února 2015 začne platit změna Z1: ČSN EN 50267-1:1999 (34 7104) Společné metody zkoušek pro kabely v podmínkách požáru - Zkoušky plynů vznikajících při hoření materiálů z kabelů - Část 1: Zkušební zařízení.
Od 1. února 2015 začne platit změna Z1: ČSN EN 50267-2-1:1999 (34 7104) Společné metody zkoušek pro kabely v podmínkách požáru - Zkoušky plynů vznikajících při hoření materiálů z kabelů - Část 2-1: Postupy - Určení obsahu kyselinotvorných halogenových plynů.
Od 1. února 2015 začne platit změna Z1: ČSN EN 50267-2-2:1999 (34 7104) Společné metody zkoušek pro kabely v podmínkách požáru - Zkoušky plynů vznikajících při hoření materiálů z kabelů - Část 2-2: Postupy - Určení stupně kyselosti plynů během hoření materiálů kabelů měřením pH a vodivosti.
Od 1. února 2015 začne platit změna Z1: ČSN EN 50267-2-3:1999 (34 7104) Společné metody zkoušek pro kabely v podmínkách požáru - Zkoušky plynů vznikajících při hoření materiálů z kabelů - Část 2-3: Postupy - Určení stupně kyselosti plynů během hoření materiálů kabelů stanovením váženého průměru pH a vodivosti kompositních materiálů.
Od 1. ledna 201x začne k přímému použití platit anglické znění ČSN EN 1365-2 (73 0854) Zkoušení požární odolnosti nosných prvků - Část 2: Stropy a střechy (EN 1365-2:2014); současně se ruší ČSN EN stejného označení i názvu z května 2000.
Od 1. ledna 201x začne k přímému použití platit anglické znění ČSN EN 1366-1 (73 0857) Zkoušení požární odolnosti provozních instalací - Část 1: Vzduchotechnická potrubí; (EN 1366-1:2014); současně se ruší ČSN EN stejného označení i názvu z února 2000.
Od 1. ledna 201x začne k přímému použití platit anglické znění ČSN EN 13381-5 (73 0858) Zkušební metody pro stanovení příspěvku k požární odolnosti konstrukčních prvků - Část 5: Ochrana aplikovaná na spřažené ocelobetonové prvky (EN 13381-5:2014); současně se zrušuje ČSN P ENV 13381-5 (73 0858) Zkušební metody pro stanovení příspěvku k požární odolnosti konstrukčních prvků - Část 5: Použitá ochrana železobetonových prvků z března 2003.
Je možné se přihlásit do připomínkového řízení k úkolu technické normalizace č. 73/0017/15 Zkoušení požární odolnosti nosných prvků - Část 2: Stropy a střechy; přejímaný mezinárodní dokument: EN 1365-2:2014 – zpracovatel PAVÚS Praha.
Hlavní stránka | Minulý zápisník |