Hlavní stránka

Ručka.jpg(1 kb) Pokud je zvykem na přelomu roku bilancovat, nemusí to být vůbec dlouhé povídání – neboť současná PBS viditelně kulhá, často chodívá o francouzských holích, u velkých staveb zpravidla jezdí na invalidním vozíku a při jejich změnách bývá trvale ležícím pacientem. Naše profese překmitla někam úplně jinam, zkušení harcovníci přestali věřit, noví nechápou principy, natož věcné souvislosti. Přitom nynější hasičský pontifik na konci jednoho podzimu zaplaval do svého úřadu a setrvale zůstává v zimním spánku i přes všechny změny ročních období.

Přesto všem zainteresovaným do celého roku 2015 přeji pevné zdraví, veselou mysl, víru, odhodlání i nezdolný optimismus. Všechny tyto atributy budeme ke své práci potřebovat.

Ručka.jpg(1 kb) Když vloni vrcholila kauza “5-ti minutové požární dveře manželka zkušeně tvrdila, že mediální bouřka přejde a žádnému z hříšníků se nic nestane. A sama si záhy ověřila realitu. V jeden adventní podvečer si totiž vyšla s kamarádkou, která zrovna hledala lepší pracovní místo, korzovat kolem stánků městských předvánočních trhů. Ta jí při popíjení tradičního “svařáku” sdělila, jak zrovna byla u firmy vyrábějící požární dveře na osobním pohovoru. Přitom jí dali zajímavou platovou nabídku, a ptala se ženy, zda o této firmě něco nevíme.

Asi nepřekvapím, když uvedu, že kamarádka navštívila jednu z firem, co v tuzemsku vyrábějí proslulé požární dveře se zaručenou odolnosti proti ohni 5 minut. I přes obecné povědomí, co všechno je v ČR dnes možné, se primárně nabízí otázka - jak veřejně přistižená firma (co jiného je nezpochybnitelným důkazem, než výsledek zkoušky ve státem akreditované zkušební laboratoří), může v  absolutním klidu nabírat nové zaměstnance, místo toho, aby jí za tento hnusný podvod byla udělená pokuta v likvidační výši (jak nás v roce 1997 při školeních k novému, údajně z Evropy převzatému  “zákonu 22”, všichni státní vlezdobruselisti horlivě přesvědčovali – moc dobře si na ta slova, jako tehdejší výrobce dveří pamatuji)…???

Poznámka 1: Osobně soudím, že dotčené státní orgány, které kauzu aktivovaly, ve světle výrazně negativních zjištění, vůbec neví, jak s nimi dále naložit. Ono totiž nestačí jen prkenně sedět na televizí přenášené tiskové konferenci a důležitě se mračit do kamery. Nikdo z exekutivy totiž nechce veřejně přiznat, že šlo o řetěz institucionálních pochybení, které umožnily přistiženým podvodníkům tak nehorázně podvádět. Právníci jistě výhodně poradili a kauzou dotčení výrobci se proti výsledkům odvolali a vesele vyrábějí dál (odhaduji, že ze stejného “aušusového” materiálu). A celá věc pro ně byla vlastně reklamou, za kterou nemuseli vůbec nic platit.

Poznámka 2: Vloni mi jeden z přistižených dokonce telefonoval o radu – určitě se prý odvolají neboť, zkušebna vůbec nezazdila dveře do pece za jejich osobní přítomnosti. Sdělil jsem mu, že takový argument je zcela bezpředmětný – nelze totiž zpochybnit instalaci typových požárních dveří + standardních ocelových zárubní, které se nabízejí komukoliv, v běžné maloobchodní distribuci. A které si, podle zákonem povinně vyžadovaného “návodu k obsluze”, může instalovat každý zákazník sám. Absolvoval jsem na vlastní oči cca 240 zkoušek požárních dveří – přitom i z videa pouštěného při loňské tiskové konferenci ČOI je evidentní, že chyba není na straně zkušebny, ale že prohnutí otvíravého křídla směrem ven ze zárubně, zavinila vnitřní výplň dveří a dále k tomu negativně přispěl co nejlevněji sestavený obvodový rám. Vlastně existuje jen jedno řešení – dohledat datum, kdy příslušná “Autorizovaná osoba” vydala certifikát k výrobku a zkontrolovat, kolik dveří výrobce po tomto datu vyrobil. Počtu/ploše expedovaných výrobků, pak musí odpovídat vyfakturovaná dodávka zahraniční dveřní výplně, kterou výrobce prokazatelně použil při výchozí zkoušce. Pokud se zjistí rozdíl, bude nutné všechny výrobky stáhnout a vyměnit (tak se to přece standardně dělá u automobilů). Jiná, správná cesta k nápravě totiž nevede – to, že si výrobce nově vyzkoušel požární dveře v zahraniční zkušebně a zase je v ČR vyrábí dále, snad ani není třeba komentovat (neboť to není náprava již uskutečněných obchodních případů).

Ručka.jpg(1 kb) Večer 9. prosince 2014 jsem, jako každý jiný den, šlapal na rotopedu a přitom sledoval na ČT1 hlavní zpravodajskou relaci. V jednom příspěvku mě upoutala reportáž o události, kdy pes zachránil dvě spící osoby před totální otravou oxidem uhelnatým, unikajícím v novém rodinném domku z hořícího krbu na dřevo. Pak následoval střih do hlavní auly VŠB Ostrava, kde za katedrou mluvil do mikrofonu zástupce pořadatele jedné celostátní akce. Přítomným v auditoriu sděloval, volně cituji: “V ČR chybí koncepce instalace bateriových hlásičů na oxid uhelnatý …”. Kdyby neměl modrou uniformu a zlaté plukovnické výložky, myslel bych si, že zde právě deklamuje náčelník nějakého spolku prodejců, či dovozců konkrétního výrobku, případně zde tvrdě pracuje flexibilní “šmejd”, který důchodcům na výjezdním zasedání, nutí ke koupi jistý, zaručeně potřebný výrobek ….

Poznámka: Nám však chybí úplně jiná koncepce - místo propagace konkrétního výrobku, na akademickou půdu patří odborná diskuse o fyzikální podstatě problému – co vlastně způsobuje současnou epidemii otrav oxidem uhelnatým v domácnostech. A z této diskuse pak vzešlá osvěta, jak efektivně zajistit přívod čerstvého vzduchu do vnitřních prostorů, s provozem otevřených tepelných spotřebičů (i spálení 1 kg dřeva v krbu spotřebuje 4-5 m3 vzduchu). Neboť v nesmyslné snaze uspořit za každou cenu (a to i za cenu lidského života), nezřídka v intencích státní propagandy, zateplujeme, izolujeme, měníme okna i dveře za dokonale těsná a ztrácíme při tom všem šetření zdravý rozum. Již v roce 2008 MV ČR do jakési “vyhlášky” vepsalo jednu pitomost, o instalaci bateriového čidla na kouř do předsíně bytu. To, že se kouř vůbec nemusí k čidlu v předsíni dostat, i když je ze své fyzikální podstaty ve vznosu, je zřejmé z řady prováděných simulaci. Ale kam vlastně podle “vyhlášky” nařídíme instalovat to bateriové čidlo na oxid uhelnatý (který má naneštěstíl téměř stejnou objemovou hmotnost jako okolní vzduch) - má to být znovu na stropě v předsíni, nebo co nejblíže místu vzniku, případně do všech pobytových místností. Jenže, stále se vždy a znovu nabízí otázka – a v jaké výšce nad podlahou, páni důstojníci …???

Ručka.jpg(1 kb) Požární bezpečnost staveb a výklad dějin – na první pohled se uvedené srovnání jeví jako dva neslučitelné pojmy. Ale posuďte sami – druhou prosincovou neděli uvedla veřejnoprávní ČT1 hraný dokument na téma “České století”. Tam bylo tvůrci filmu tuzemským divákům prezentováno, jak k rozhodnutí o rozdělení federace došlo až na základě počtu hlasů, které v červnu 1992 vítězným stranám v ČR a SR dali jejich voliči. Jenže si stále pamatuji, jak jsme měli v květnu téhož roku ve středočeském Roučmídově mlýně, vícedenní zasedání, tehdy ještě federální TNK 27. Podle programu jsme měli rovněž projednat, jak se přepíše celá soustava ČSN 73 08xx (poplatná v řadě oblastí dřívějšímu společenskému systému). Po úvodním slově tehdejšího předsedy TNK 27 (konkrétně - budou zpracovány samostatné ČSN na téma: jednotné požární riziko, jednotné ekonomické riziko, únikové cesty, odstupové vzdálenosti, stavební konstrukce ….; dokonce jsem měl za domácí úkol připravený 1. návrh dílčí normy “Požární bezpečnost dřevostaveb”). Po úvodním proslovu vystoupil zástupce české Hlavní správy požární ochrany a sdělil nám, že tato práce je bezpředmětná, neboť již bylo rozhodnuto, že se oba státy ke konci roku 1992 rozdělí..

Poznámka: Nechtěl bych být v roli mladého kantora, který dnes učí děti ve škole novodobé dějiny ČR (zvláště pokud ještě žijí pamětníci). A Stvořitel norem po tomto zasedání objevil kouzlo odborných posudků, někteří jsme začali podnikat, do čela nové TNK 27 byl zvolen nekompetentní člověk a s ním nová koncepce ČSN 73 08xx zřejmě skončila ve sběrně druhotných surovin.

Ručka.jpg(1 kb) Rád konstatuji, že stále máme velmi pozorné a vnímavé profesní projektanty – následují příspěvek mi přišel poštou začátkem srpna:

Přikládám na povzbuzení (co tíží nás, tížilo už naše dávné předky) a důkaz, že jsem se měl víc učit dějepis, alespoň bych nebyl v současnosti tak překvapený z vývoje:

"Demokratické zřízení doplatí na to, že bude chtít vyhovět všem. Chudí budou chtít část majetku bohatých a demokracie jim to dá. Mladí budou chtít práva starých, ženy budou chtít práva mužů a cizinci budou chtít práva občanů a demokracie jim to dá. Zločinci budou chtít obsadit veřejné funkce a demokracie jim to umožní. A až zločinci demokracii nakonec ovládnou, protože zločinci od přírody tíhnou po pozicích moci, vznikne tyranie horší, než dovede nejhorší monarchie anebo oligarchie."

Sokrates (4. června 399 př. n. l. v Athénách, v době Hellénské demokracie).

Ručka.jpg(1 kb) Pro dané období roku se možná hodí krátká pohádka o pěnovém polystyrénu:

Nejprve bylo (tj. hořlavé), pak nebylo (tj. zaručeně nehořlavé) a dlouho ještě nebude (tj. zase hořlavé) - neboť ti, co vše připustili, strčili hlavu do korupční oprátky, kterou může poskytovatel plnění kdykoliv utáhnout…

Poznámka: Dnes už není lež prostě lží, ale “kreativní práce s pravdou”. Nedávno zveřejnili v německém “Der Spiegel” informaci, že zelenými spasiteli tolik protěžované solární panely oddálí globální oteplování země o celých 37 hodin. Což je podobné zjištění, jako když studenti + pedagogové na nejprestižnější americké technické vysoké škole (MIT Boston), si dali práci a v rámci školních cvičení spočítali, že při dodatečném zateplování staveb pěnovým polystyrénem (zvláště ve východní Evropě tak oblíbené kratochvíli), budou celkové náklady na výrobu izolace, její přepravu, aplikaci a posléze i recyklaci zbytků o 35 % vyšší, než momentální “úspora”, kterou jejich instalace přinesla.

Ručka.jpg(1 kb) Ve Věstníku ÚNMZ č. 12/2014 je kromě jiného uvedeno:


Hlavní stránka Minulý zápisník