Ze vzorku předložených PBŘ mám poslední dobou pocit, že nejpropracovanější část těchto slohových cvičení, zpravidla sepsaných v čase budoucím, tvoří osazení jakýchsi tlačítek CENTRAL STOP/TOTAL STOP. Přitom stačí nahlédnout do „normy“ ČSN 73 0848 a je evidentní, kdo tuto zhůvěřilost (sice mě napadá výstižnější sprosté slovo…) do zmíněné ČSN „zapracoval“. Jde totiž o klasické obchodně-ekonomické ustanovení, neboť v konečném důsledku se do praxe zavádí instalace dalších vypínačů elektrické energie (a těch máme podle letitých pravidel, platných pro projektování silnoproudých elektrických rozvodů, jistě dostatek). Docela by mě v tomto kontextu zajímalo, kdo ze současných členů Takové Normální Komise č. 27 zbytečně předepsané vypínací prvky v ČR prodává přímo ve svých, anebo ve „spřátelených“ firmách.
Abych neremcal sám, dovolím si připojit krátký výňatek z článku „Problematika požární bezpečnosti staveb (PBŘ) z pohledu projektanta silnoproudé elektrotechniky“, který byl publikován na straně 4 v našem komorovém občasníku Z+i ČKAIT 4/2015. Zde autorizovaný technik (specializace elektrotechnická zařízení) konstatuje, že za dobu své projekční praxe, je to nejméně 50 let, co jsou připojovací podmínky stejné a je v nich cituji „ …odjakživa zakotveno, že do neměřené části rozvodu se nesmí nic osadit …“. Stále tak pro distribuci elektrické energie platí, že napájení objektu je možné v neměřené části odpojit pouze vytažením pojistek v pojistkové skříni, umístěné na fasádě objektu (tj. potvrzení stavu, že až za elektroměrovým rozvaděčem lze přidat další vypínač). K článku je připojen také text velmi „konstruktivní“ odpovědi, kterou na dotaz ČKAIT dne 12. května 2015 profesní komoře poskytlo Gř HZS – údajně vzhledem k rozporu požadavků ČSN 73 0848 s připojovacími podmínkami distributorů elektrické energie se v současné době plánuje vyvolat jednání s distributory a MPO ČR.
Poznámka:
Nebude lepší naplánovat a poté zrušit ČSN 73 0848 – která by dnes, kromě několika zainteresovaných firem, nikomu nechyběla. Přece totálních pitomostí z "Eurosojuzu" jsem si za posledních 15 let nechali vnutit poměrně hodně. Dokonce mi připadá, že tlačítka Central-Total/Stop dnes v PBŔ nahradily kdysi neméně populární požární ucpávky (zde rovněž někteří členové TNK 27, aby jim dobře šlapal byznys, vážně navrhovali jejich předepsání po celé trase dopravy vody - tj. od výtoku z přehrady až po poslední trubičku u WC splachovače). Pokud se ještě vrátím k tlačítku Total/Stop, tak by mě zajímalo, jak se při jeho aktivaci zajistí, aby potřebné PBZ dále plnilo svou funkci (např. udržet vodorovně posuvné požární dveře v uzavřené poloze …)?Zřejmě nemusím informovaným profesním projektantům nebo příslušníkům HZS připomínat, jak místní ÚNMZ nedávno reagoval na pravomocné rozhodnutí tuzemského soudu, ve věci zajištění bezplatného přístupu k normám v oblasti stavebnictví. Jak je zřejmé z oficiálních webových stránek Úřadu, tak ve stanovené lhůtě 30-ti dnů poskytli žalobci 4 (slovy čtyři) technické normy, a to: ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací, ČSN 73 6425-1 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, přestupní uzly a stanoviště – Část 1: Navrhování zastávek, ČSN 73 5710 Požární stanice a požární zbrojnice a ČSN 73 4301 Obytné budovy (a její změny).
Tomu se říká „inovativní“ přístup k soudnímu rozhodnutí – jenže, snad jen mentálně retardovaný občan může věřit skutečnosti, že v oblasti stavebnictví máme v ČR pouze čtyři technické normy. Ve skutečnosti jde o nebezpečný precedens, v rámci něhož je obyvatelům ČR názorně demonstrováno, jak se soudní rozhodnutí na státní instituce nevztahuje. Erár, zaštítěný jakýmsi beztrestným kolektivistickým syndromem, platný rozsudek nepokrytě považuje „za cár papíru“, se kterým si pravomocně odsouzená instituce může dělat co sama uzná za vhodné – jen pro informaci připomenu dílčí pasáž z odůvodnění rozsudku č.j.: 11 A 3/2014 – 82 ze dne 7. září 2015:
Ustanovení § 196 odst. 2 stavebního zákona přitom říká: „Pokud tento zákon nebo jiný právní předpis vydaný k jeho provedení stanoví povinnost postupovat podle technické normy (ČSN, ČSN EN), musí být tato technická norma bezplatně veřejně přístupná.“ Podle Nejvyššího správního soudu jde přesně o situaci, kdy zvláštní zákon stanoví jiné podmínky rozmnožování a rozšiřování technických norem, jak ustanovení § 5 odst. 8 zákona o technických požadavcích na výrobky předvídá. Tyto zvláštní podmínky pak nemohou být jasnější - technické normy, podle kterých vzniká povinnost postupovat v souladu se stavebním zákonem nebo jiným právním předpisem, který ho provádí, musí být bezplatně a veřejně přístupné. |
Poznámka:
V dané souvislosti mě napadá staré přísloví: „Vlk se nažral a koza zůstala celá ...“. A protože ÚNMZ se ke svému postupu veřejně hlásí, navrhuji tento úřad zrušit a znovu jej konstituovat (možná nikoliv v podřízenosti jednoho rezortního ministerstva). Neboť jak má občan respektovat soudní rozhodnutí, když jej nedodržují samy státní instituce. Za analogický příklad klidně může sloužit řádně doručená soudní obsílka, podle níž se potrestaný muž má do 30-ti dnů dostavit do věznice k nástupu výkonu trestu – tak tam dotčený přijde, na vrátnici ukáže svůj občanský průkazu a obratem odchází zpět domů, neboť se přece v termínu na určené místo dostavil …???Ještě jednou se vracím k problematice profesního projektování a posuzování dokumentace staveb orgány státní správy. Občas mám chuť do technické zprávy k PBŘ napsat kontrolní text (dokonce hned na úvod nebo do závěru), že „...dnes si Karkulka cestou přes les k babičce oblékla žluté šaty...“ (zatím jsem však nenašel objednatele, který by s tímto nápadem souhlasil …). Při vzniku rozdílných názorů na problematiku PBS mezi investorem a dotčenými úřady, zpravidla obdržím „normální“, většinou již úřady schválené PBŘ (tj. neposlal mi jej ani projektant, ani příslušný HZS). Ze zásadních důvodů nepřijímám každou zakázku, přesto i v případě odmítnutí, musím zaslané podklady prostudovat. Jenže po seznámení s fakty, často žasnu a kladu si zásadní otázku, zda někdo předkládané PBŘ na územních HZS vůbec čte:
projektant ani schvalující orgán si nevšimli, že v posuzovaném objektu se vyskytuje vnitřní shromažďovací prostor velikosti 4 SP;
klienti v domě s pečovatelskou službou mají pobývat v běžných bytech, tj. v požárních úsecích nezajištěných proti proniku kouře;
ošetřovatelská oddělení ústavů sociální páče nemají na příslušném podlaží vytvořeny prostory umožňující horizontální evakuaci osob do sousedního PÚ;
v objektu je dvojnásobně předimenzován požadavek na požární odolnost konstrukcí, ale chybí v něm nezbytná druhá úniková cesta;
všechny dveře v objektu se otevírají proti směru úniku osob, anebo dveře na únikových cestách jsou při provozu blokovány proti otevření jakýmsi technickým zařízením;
systém EPS se v projektu prezentuje jako nadstandardní řešení (údajně po dohodě z HZS), ale přitom vůbec neovládá požární klapky VZT, které vzhledem k charakteru navrhovaného prostoru musí, jako normový požadavek zajišťovat;
rozsáhlá volná skládka recyklovaných plastů má stanovenu pouze poloviční odstupovou vzdálenost, než by odpovídalo požadované vysoké hustotě tepelného toku (nehledě k tomu, že letité normové pravidlo o výšce plamenů hu = 6 m neodpovídá současným poznatkům a je výrazně poddimenzováno).
Přitom neřeším takové drobnosti, pokud ve výrobní hale (s vestavěnými plošinami) má tentýž ocelový sloup, podpírající nosnou střešní konstrukci, v půlce své výšky vyšší požární odolnost a ve druhé části nižší; stejně tak, když zapátrám po autorovi PBŘ v evidenci ČKAIT, zjistím, že jeho "kulaté" razítko je dávno neplatné.
Poznámka:
Dovolím si zopakovat svůj názor na tzv. „podmínečná stanoviska“ HZS k projektům PBS – nadávno jsem uvedl , že návrh řešení požární bezpečnosti stavby je ve svém důsledku analogický počítačovému programu: buď to počítá nebo nepočítá – stejně tak platí: buď je projekt dobrý a může se vydat stavební povolení, anebo má chyby a nejdřív se musí opravit. Tak proč se dělají jakési kompromisy, jejichž výsledek může být při pozdější kolaudaci stavby velmi problematický ???
Nakonec něco okrajově profesního – tuzemská generalita HZS, se zase jednou ukázala. Místo důrazu na poctivý, každodenní výkon požární prevence, rozhodla si zase zahrát na „modré vojáčky“ a pod bedlivým dohledem masmédií (1.- 2. září 2015) rota 90-ti příslušníků postavila v Poštorné stanové městečko (asi tím „modré mozky“ v ČR chtěly zastavit současnou migrační vlnu):
Jenže po nějaké době (23. října. 2015), již s menší slávou, některá media vydala zprávu s titulkem a doprovodným textem, cituji: „Tábor pro uprchlíky v Poštorné zmizí. Jen do konce října bude stát provizorní stanový tábor u břeclavské části Poštorná. Pak zmizí, aniž by se naplnil krizový scénář a tábor se zaplnil uprchlíky …“: Bohužel, jak jsem již uvedl dříve - stěhování národů nezastaví hasičské stany …:Poznámka:
Jen by mě jako daňového poplatníka zajímalo, kdo to zbytečné cvičení CO, provedené z vůle a plánů řídících „krizových“ důstojníků HZS, zaplatil …???
Ve Věstníku ÚNMZ č. 10/2015 je kromě jiného uvedeno:
Od 1. listopadu 2015 začne k přímému použití platit anglické znění ČSN EN 1364-1 (73 0853) Zkoušení požární odolnosti
nenosných prvků - Část 1: Stěny (jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN stejného čísla i názvu z května 2000). Od 1. listopadu 2015 začne k přímému použití platit anglické znění ČSN EN 1366-2 (73 0857) Zkoušení požární odolnosti
provozních instalací - Část 2: Požární klapky (jejím vyhlášením se zrušuje ČSN EN stejného čísla i názvu z února 2000). Od 1. listopadu 2015 začne k přímému použití platit anglické znění ČSN EN 13381-9 (73 0858) Zkušební metody pro stanovení
příspěvku k požární odolnosti konstrukčních prvků - Část 9: Ochrana aplikovaná na ocelové nosníky s otvory ve stojině (převzetí EN 13381-9:2015). Je možné se přihlásit do připomínkového řízení k úkolu technické normalizace č. 34/0041/15 Zkoušení požárního nebezpečí
- Část 11-20: Zkoušky plamenem - Zkouška plamenem o výkonu 500 W (přejímaný mezinárodní dokument: EN 60695-11-20:2015 – zpracovatel SVÚOM s.r.o. Praha).
Je možné se přihlásit do připomínkového řízení k úkolům u technické normalizace č. 38/0019/15 a 38/0018/15 Přenosné
prostředky pro stříkání hasiv dodávaných požárními čerpadly - Část 1: Přiměšovače PN 16; - Část 2: Savičky přiměšovače (přejímané mezinárodní dokumenty:
FprEN 16712-1 a FprEN 16712-2 – zpracovatel ÚNMZ Praha).
Hlavní stránka
Minulý zápisník