Ručka.jpg(1 kb) V pondělí 14. září 2015 mi přišel e-mail, že předchozího dne zemřel Vladimír Reichel. Pohřeb se konal o týden později v malé obřadní síni krematoria v Praze – Strašnicích. Přestože Vladimír cca dvě dekády nepůsobil zrovna na straně barikády, kterou jsem hájil, musím konstatovat, že nepřehlédnutelná kapacita profesního oboru si zasloužila důstojnější rozloučení (s většími poctami).

Poznámka: Měl jsem z obřadu dojem, že zde probíhá tryzna za souseda z ulice, který se dožil úctyhodného věku 85 let (zaznělo 5 skladeb z reproduktoru + krátký, nezúčastněný projev zaměstnance pohřebního ústavu, dokonce s faktickými chybami) a nikoliv s člověkem, který v ČR založil nový profesní obor. Přitom, co se týká pracovního nasazení, odborné erudice, formulačních schopností a predikce, neměl v oblasti požární bezpečnosti staveb, i přes jeho výstřednosti v posledním období, sobě rovného.

Ručka.jpg(1 kb) Zrovna jsem v ovocném sadu trhal v rámci samosběru jablka, když mi zapípal mobil se zprávou, že odvolací soud potvrdil verdikt předchozí instance - stavební technické normy musí být přístupné zdarma.

Po dvou letech soudů a odvolání přijal Městský soud v Praze pravomocné rozhodnutí ve věci přístupu k technickým normám ve stavebnictví. Příslušný soud tak potvrdil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z května 2015, ve kterém je určeno, že podle stavebního zákona musí být technické normy, které jsou podle tohoto zákona nebo jeho prováděcích vyhlášek závazné, zpřístupněny bezplatně a veřejně (přitom je věcí ÚNMZ, jak tento svůj závazek splní, například zda příslušné technické normy zveřejní na webových stránkách, anebo jestli zvolí jiné vhodné řešení). Na zpřístupnění norem má ÚNMZ, který ČSN a ČSN EN ve stavebnictví spravuje, lhůtu 30 dní.

Poznámka: Ve věcné souvislosti jde o zásadní změnu názoru soudů na danou problematiku. Před sedmi lety jsme se o totéž, společně s tehdejším ombudsmanem Otakarem Motejlem, pokoušeli u Ústavního soudu ČR, a to v rámci zrušení příslušných paragrafů vyhlášky č. 23/2008 Sb. – argumentovali jsme tehdy skutečností, že pokud je na něco odkaz v nějaké obecně platné vyhlášce nebo v zákoně, musí být takové sdělení veřejně přístupné (tj. jestliže stát v právním předpisu odkazuje na technickou normu, je jeho povinností zajistit veřejnou a bezplatnou dostupnost takové normy). Jenže US tehdy naši stížnost zamítl – na základě rozhodnutí zjevně podjatého soudce zpracovatele (právník Musil totiž dříve působil na Policejní akademii MV ČR a problematickou vyhlášku kupodivu vydalo rovněž MV ČR). A veřejný přístup pak US odůvodnil úsměvným konstatováním, cituji: "Do technických norem je možno v pracovních dnech nahlédnout zdarma na hasičských záchranných sborech krajů (krajských ředitelstvích, územních odborech) či za poplatek v technických knihovnách krajských měst. Zásada veřejného a bezplatného přístupu k českým technickým normám tak není porušena". Ha, ha…. možná nastal čas zrušit také celou „nablblou“ vyhlášku. Jen tak, pro ověření stavu, jsem dne 30. 9. 2015 zavolal na ifo-linku ÚNMZ, kdypak dotčené normy zdarma zprovozní a zatím dělali „mrtvého brouka“ …

Ručka.jpg(1 kb) V pátek 12.9. 2015, v hlavní zpravodajské relaci Události, uvedla ČT 1, že technologické zkoušky požárního větrání v pražském tunelu Blanka dopadly dobře – obrazový příspěvek redaktor doplnil slovním komentářem, že kouř z požáru jednoho osobního vozidla se vyvětral za několik desítek sekund (což však je z hlediska podmínek případné evakuace osob velmi neurčitý pojem).

Přestože jsem, jako většina občanů ČR, pravidelným měsíčním plátcem televizní daně, stále více mi odvysílané zprávy připomínají, že za peníze koncesionářů je provozováno médium veřejné lži, kdy pod strategií „správný úhel pohledu“, se divákům celoplošně servírují „zaručeně pravdivé informace". Následující obrázek je sice výsekem z televizní reportáže, přesto o ledačems vypovídá:

Předně „umělý“ bílý kouř a reálný tmavý kouř, prosycený sazemi z hořících plastů, není totéž; rovněž teplota "umělého" kouře a teplota kouře při skutečném požáru vozidla není totéž (možná proto je na snímku zadýmen s různou intenzitou celý profil tunelu). Ale hlavně mě překvapilo, jak nevelký je generátor „umělého“ kouře na zádi osobního vozidla, neboť ventilátor o potřebném výkonu cca 20 až 40 m3/s rozměrově i výchozí rychlostí proudění zplodin hoření vypadá úplně jinak. Navíc nekomentuji nejpodstatnější parametr (který z televizní reportáže nemohu zjistit), a to časový úsek vývinu kouře – protože vyvětral se tunel Blanka za několik desítek sekund po zastavení produkce kouře, anebo ještě v době setrvalého vývinu kouře …???

V posledních pěti letech jsem docela často prováděl simulace požárů osobních vozidel v různých situacích. A v této souvislosti konstatuji, že v rámci tzv. „optimalizace“ (tj. snižování výrobních nákladů za každou cenu) dnešní osobní automobily běžně obsahují 1/3 hořlavých plastů (vůči celkové hmotnosti vozu) a k tomu náleží ještě hořlavé provozní kapaliny. Přitom v simulačním modelu se ve skutečném měřítku a hlavně za reálných fyzikálních podmínek může změřit libovolná fyzikální veličina. Jen pro informaci (zalovil jsem v archívu letošních simulačních výpočtů) – produkce kouře u požáru vozidla střední třídy, s obsahem paliva v nádrži 5 litrů, má následující časový průběh:

A větší osobní automobil, třeba kombík nebo SUV produkují kouře evidentně více:

Poznámka: Podle toho, co je dnes v ČR obvyklé, soudím že „zkoušky“ proběhly zejména proto, aby na draze instalované požární větrání tunelu Blanka někdo vystavil ten správný papír (případně si za zjevně „potěmkinovskou zkoušku“ nechal dobře zaplatit). Mám jen praktickou otázku - co takhle požár dodávkového vozidla převážející hořlavé materiály, anebo plně naložené nákladní auto, které městským tunelem může taktéž projíždět??? Jen doufám, že zkoušky neprováděla firma „Zpracovatel i syn…“.

Ručka.jpg(1 kb) Jinak v souběžném čase se v celostátním, tištěném mediu vyjádřil k předraženému tunelu Blanka, také sám ředitel firmy fungující coby generální dodavatel, který mj. prohlásil, cituji: "Pražský tunel Blanka není předražený, ale zbytečně drahý". Stavbu označil , opět cituji: „…za supertunel a Bentley mezi tunely …"". Velkorysý je podle něj například systém větrání, opět cituji: "V tunelu je vozovka vlastně mostem, pod nímž je velký prostor pro kabely a větrání. Tubus tunelu prý mohl být menší, kdyby se někdo rozhodl, že vzduch nepůjde pod mostem."

Z následujícího průřezu profilem tunelu je zřejmé, že pan ředitel Metrostavu o „vozovce na mostě“ mluvil pravdu:

Necítím se být specialistou PBS na silniční, či železniční tunely. V daném kontextu mě však zajímají vztahové souvislosti. Z nich je patrné, že každý tunel projektovaný nebo dokončený během posledních cca deseti let, byl v ČR předražen kvůli nadstandardním požárně bezpečnostním opatřením (kdo tedy nadstandardní ustanovení do normy nebo do projektu napsal a jakou měl k tomu motivaci …?).

Při krátkém exkurzu do historie konstatují, že dne 7. června 2004 mě pozvali na zasedání pracovní skupiny, kterou vedl jeden ambiciózní, leč v té době již suspendovaný, vrchní náčelník modrého Sboru. Tato skupina připravovala novelizaci ČSN 73 7507 Projektování tunelů pozemních komunikací. Na schůzce se sešli hlavně ekonomicky či institucionálně zainteresovaní (Metrostav, Subtera, Ředitelství silnic a dálnic …). Měl jsem pro ně připravenu ukázku s výpočtem integrální doby zakouření dílčího úseku tunelu o délce 300 m (vyšlo mi tehdy 119 sekund) i simulaci evakuace osob (vyšel mi čas 122 sekund). Na závěr svého vystoupení jsem konstatoval, že prostory s nedostatečným objemem pro akumulaci kouře (kam tunelová trouba bezesporu patří), se v reálných podmínkách nedají požárně odvětrat. Za vhodnější řešení jsem doporučil provést četnější průchody do sousední tunelové trouby (navrhoval jsem rozteč 120 metrů). Přítomní pokývali hlavami a jeden pán mi sdělil, cituji: „Evropská direktiva pro tunely má vzdálenost mezi východy 500 m“. Na závěr svého vystoupení jsem přednesl standardní požadavek, aby návrhy této ČSN, s významnou vazbou na problematiku PBS, byly projednány na řádném zasedání tehdejší TNK 27. K tomu mi sdělil pan předsedající, cituji: „Stát jsme u této ČSN my…“ a konstatoval, že hlavní bude zajistit dostatečnou požární odolnost železobetonové obálky tunelu. Již mě v této záležitosti dále nikdo nekontaktoval a problém později "snadno" vyřešil odborník na všechno v oboru PBS (sice státní zaměstnanec, leč mezi zpracovateli normy byl uveden jako reprezentant privátního subjektu Prometheus Servis). Norma vyšla v lednu 2006 (tj. časově spadá do doby projektování tunelu Blanka). Tři normová ustanovení, ve vazbě na požární větrání tunelu, si dovolím dále uvést v plném znění, neboť směle mohou aspirovat na nejvyšší umístnění v soutěži „Faktická i formulační demagogie“ – kromě fantasmagorické, nezakouřené vrstvy do výšky 2,5 m od povrchu vozovky při podélném větrání tunelu, neříká totiž nic, ale současně může být navrženo cokoliv - např. u ekonomicky nejnákladnějšího systému příčného požárního větrání tunelu (tj. v době kdy v městském tunelu dojde k požáru a současně k dopravní zácpě neumožňující odjezd vozidel), se stanoví pouze pravidlo na spuštění tohoto typu větrání ihned po zjištění vzniku požáru (pak se nesmíme divit, že klidně můžeme mít v Praze „super tunel…“). Takové ustanovení by v tehdejší TNK 27 neprošlo ani první etapou připomínkového řízení:

Poznámka 1:Dodnes nechápu, jak bylo možné ve třetím tisíciletí otisknout ve státní normě takový paskvil, který v rukou všehoschopných individuí následně stojí veřejný rozpočet desítky miliard korun. Sice od prosince 2013 jsou výše uvedená ustanovení v téže normě korigována, ale znovu všeobecně a bezbřehé pole působnosti pro zainteresované „zpracovatele“ normy nadále trvá. Jenže původci těchto obrovských škod se dnes na nás venku blahosklonně usmívají a přitom v některých jiných případech orgány činné v trestním řízení, v přímém přenosu zatýkají osoby, které dostávaly od „přátel“ jenom dražší vánoční dárky. Tak nevím...???

Poznámka 2:Pokud odbočím od problematiky PBS a sleduji související internetové články k této předražené stavbě, získávám neblahý dojem, že si v Praze, místo dokončení celkového obchvatu hlavního města, postavili skrz centrum zbytečnou „zkratku“, jen aby dopravní zácpy posunuli z jednoho místa dále do jiné části metropole. Rovněž by mě zajímalo, kolik bude ročně stát taková provozní údržba a servis velmi nákladného zařízení (což by u venkovního obchvatu zajisté nebylo potřeba)?

Ručka.jpg(1 kb) Ve Věstníku ÚNMZ č. 9/2015 je kromě jiného uvedeno:

  • Od 1. října 2015 začne platit změna Z1 ČSN EN 54-12:2003 (34 2710) Elektrická požární signalizace - Část 12: Hlásiče kouře - hlásiče lineární využívající optického světelného paprsku.

  • Od 1. října 2015 začne k přímému použití platit anglické znění ČSN EN 54-22 (34 2710) Elektrická požární signalizace - Část 22: Nulovatelné lineární hlásiče teplot (EN 54-22:2015).

  • Od 1. října 2015 začne k přímému použití platit anglické znění ČSN P CEN/TS 15989 (38 9300) Požární automobily a věcné prostředky - Grafické symboly pro ovládače, zobrazovací zařízení a pro značení; (CEN/TS 15989:2015 - jejím vyhlášením se zrušuje ČSN P CEN/TS 15989 Požární automobily a technické prostředky - Značky pro ovládače a ostatní indikační prvky, z července 2010).

  • Je možné se přihlásit do připomínkového řízení k úkolu technické normalizace č. 07/0011/15 Tlakové nádoby na plyny - Provozní pravidla; (změna ČSN 07 8304:2011 – zpracovatel: Ivana Petrašová, Brno).

  • Je možné se přihlásit do připomínkového řízení k úkolu technické normalizace č. 16/0003/15 Stavební kování - Elektricky řízené únikové systémy pro použití na únikových cestách - Požadavky a zkušební metody; (přejímaný mezinárodní dokument: EN 13637:2015 – zpracovatel: ÚNMZ Praha).


Hlavní stránka Minulý zápisník