|
|
Zápisník 2014 | Hlavní stránka |
Z veřejnoprávní televizní obrazovky nový premiér a všichni jeho ministři i ministryně, nás zásobují
samými nadějnými záměry, jak nejpozději do dvou let budeme mít v naší vlasti konečně “ráj na
zemi” (inu slibem neurazíš). Jenže zrovna v profesní souvislosti u resortu MV ČR tento
mediální optimismus nesdílím – ministrem byl totiž jmenován subjekt, který ve svém osobním životě
nejdříve podnikal v zásadním oboru: “koupě zboží za účelem dalšího prodeje”;
potom překvaltoval na politiku, kde si za 9 měsíců “udělal” práva v Plzni (prý
titul nepoužívá, neboť stačí, že prošel voličským testem…). K tomu patří dosud neuzavřené
šetření ve věci jeho možného podílu na přerozdělování regionálních evropských dotací.
A důvěryhodnosti mu nepřidává ani vnitrostranická nálepka “korouhvička”,
co si pořídil docela sám svou účastí na rychlokvašené povolební schůzce, která se jednu
podzimní sobotu skutečně konala v lánském zámečku. Dokonce současná vládní kolegyně,
ministryně spravedlnosti, na jeho adresu dodala, cituji: “Pokud
bude mít znalosti odpovídající tříletému bakalářskému studiu, pak je to překvapující a jistě i
obdivuhodné – člověk mu může ten intelekt, který má, když to tak rychle zvládl, jen závidět”
. Ano, noblesně vyjádřeno – jenom vskutku nevím, jak si takového ministra budou vážit
všichni služebně podřízení příslušníci HZS …?
Poznámka:
Profesně jsem fandil návrhu, aby se šéfem resortu vnitra stal “nepolitik”, konkrétně David Ondráčka, vedoucí české pobočky Transparency International. Aktivity této nevládní instituce jsem zmiňoval v loňském červencovém Zápisníku, a to když veřejnost informovali o probíhající “korupci” při tvorbě ČSN řady 73 08xx. S nestrannou osobou v čele resortu rostla má víra, že se konečně personálně rozloučíme s celým oddílem i jeho velitelem, kteří to v Praze na Gř HZS mysleli s civilní nouzovou připraveností tak upřímně, že požární prevenci přivedli do nejhoršího stavu v dějinách této země. Jenže, nakonec opět zvítězila politika, a tak případný podnět k řešení dané problematiky, budou zase vyřizovat titíž úředníci, kteří současný marast sami svým jednáním způsobili ...???
Nejprve to byla informace ze zdroje “Proslýchá se …”. Pak mi ale zatelefonoval konkrétní člověk z
tuzemské výrobní firmy, zda jim neporadím, jak dál při nových zkouškách požárních dveří.
K odůvodnění svého požadavku uvedl, že Česká obchodní inspekce, si v roce 2013 opatřila
v maloobchodní prodejní síti jejich výrobek (typové dřevěné dveře) a nechala jej
následně otestovat v akreditované zkušební laboratoři - s výsledkem více než nedostatečným.
Postižený výrobce, jako hlavní důvod negativního výsledku zkoušky požární odolnosti uváděl, že zkušebna
údajně jejich výrobek kondiciovala kratší dobu než stanoví norma a navíc montáž zkušebního vzorku
prý neprovedli jejich odborní pracovníci.
To už mě docela zajímalo a později jsem na internetu nahlédl do materiálu Kontrolní činnost ČOI – projekty 2013” a skutečně v plánu akcí je zařazena také následující položka:
Požádal jsem proto ČOI o podrobný výsledek ze všech provedených kontrol dané komodity a bylo mi koncem ledna 2014 sděleno, cituji: “Předmětná kontrolní akce stále probíhá a po jejím ukončení bude všem zájemcům o výsledek podána informace na webových stránkách ČOI”
Volajícímu jsem nakonec vysvětlil, že jejich problém s prohýbáním zahřívaných dveří nebude v délce kondiciování požárních dveří, které v prodejním skladu mohly absorbovat zvýšenou okolní vlhkost (na to by při běžné teplotě nestačily měsíce) a ani v montáži vzorku do zkušební pece jejich firmou – ale v preventivním výrobním postupu, spočívajícím v provedení rámu křídla ze speciální lamely a z případného přerušení plochy vnitřní výplňové desky.
Předpokládám, že uzavření celé kontrolní akce kauzy nebude pro ČOI jednoduché. Mé poznatky spojené s vývojem, zkoušením i výrobou požárních dveří jsou následující:
Výrobce, za účelem dosažení co nejlepšího výsledku, dodá ke zkušebnímu vzorku (někdy až po provedené zkoušce) výkresovou dokumentaci, která je jiná (zpravidla nákladově levnější) než ta, co byla skutečně odzkoušena.
Zkušebna většinou neprovede na jednom z dodaných vzorků jeho detailní rozebrání a ověření s výrobcem poskytnutou výkresovou dokumentací.
Při certifikaci výrobku se opakovaná kontrola výroby dělá povrchně bez znalosti věcí (dokonce kontrolor AO, co vládne veledůležitým razítkem, nemusí systému výroby požárních dveří vůbec rozumět a posuzuje pouze “papíry”).
Poznámka
: Problémy se správnou dokumentací zkušebního vzorku považuji za zcela zásadní. Něco málo o tom z praxe vím - občas ještě zkušební vzorky požárních dveří firmám navrhuji. Následně, když mám udělat také klasifikaci výrobku podle výsledků zkoušek, tak obdržím kopii zkušebního protokolu, kde je v příloze uveden výkres ve skladbě, který bych si nikdy nedovolil nakreslit, natož vyexpedovat. Anebo je výkres shodný s mým návrhem, ale z detailů přiložené fotodokumentace vyvodím, že zkoušeno bylo něco jiného. Věřte, že ani pro mě není příjemné vracet protokol akreditované zkušební laboratoři zpět k opravě. Navíc v situaci, když je vzorek definitivně spálen a vyvezen na skládku odpadu. Pokud nedojde k zásadní změně přístupu v ověřování dodaných podkladů se vzorky, ještě před zahájením vlastní zkoušky, tak nevěřím v žádné zlepšení stavu… (a navíc, když nám to nevyšlo v ČR půjdeme stejným způsobem zkoušet k sousedům, anebo přineseme do ČR stejně “závadný” protokol ze zahraničí).
Světově uznávaný architekt českého původu, působící ve Švýcarsku, v nedávném rozhovoru pro
naše noviny konstatoval, cituji:
| „Ve Švýcarsku je stavění velmi regulované. Já mám více či méně na každou věc, kterou dělám, přesný regulativ. Švýcaři jsou všichni v klidu, architekti i úřady, protože vědí, že vše běží přesně podle zákona. Nedůvěra, kterou v Čechách všude cítím, a možnost si to usnadnit ve Švýcarsku není. Nikdo se tam nic nepokusí ani malinko obejít. V Česku regulace jsou, ale máte možnost je obcházet. Zvláštní je tu ten, kdo to nedělá“. |
Poznámka:
K tomu mohu přidat vlastní malou zahraniční zkušenost, s novostavbou objektu pro bydlení ubytovaní v sousedním Rakousku. V řadovém domě, který má jeden byt v přízemí, další v prvním patře a nahoře dvoupodlažní podkrovní byt, byla již pro 3 byty zřízena chráněná úniková cesta. Její větrání zajišťují otvory v nejnižším + nejvyšším podlaží , ovládané motoricky pomocí tlačítek na podlažích. Provedení schodiště, včetně nášlapné vrstvy, dále zábradlí i madla byly výhradně nehořlavé. Instalované dřevěné požární dveře do jednotlivých bytů jsou současně kouřotěsné a měly do dveřního křídla vestavěný samozavírač. Vnitřní dveře v apartmánu mají osazeny mezipokojové zámky, které se dají otevřít nástrojem i z vnější strany. Nikde však nebyla kouřová čidla na baterku či přenosný hasičák v kuchyni. No zkuste s takovými požadavky přijít za architektem či investorem u nás ...
V posledním lednovém týdnu nám v hlavních večerních zprávách sdělil
vrchní hasičský náčelník (který
se mi v této funkci jeví jako osoba s charismatem mokré žínky na nádobí), že občanům kvůli
dodatečným odvodům pro HZS z povinného ručení vozidel, stoupne jeho výše o 50 korun na osobní auto. Když
jsem při poslechu zpráv došlapal svou denní várku na rotopedu, šel jsem si údaj zkontrolovat do složky –
mám kupodivu platit 5,76 více. Buďme shovívaví, možná zatím neviditelný i neslyšitelný náčelník co
byl, za své nehynoucí zásluhy pro Sbor, dne 28.10. 2013 presidentem ČR jmenován do hodnosti brigádní
generál – si jenom popletl čísla (anebo kdoví, co kouřil před vystoupením v maskérně …)
Ve Věstníku ÚNMZ č. 1/2014 je kromě jiného uvedeno: