Hlavní stránka

Ručka.jpg(1 kb) Na začátku letošní topné sezóny nás na chatě navštívila sousedka, která na horách pobývá celoročně. Chodila s “oběžníkem” a zjišťovala, kdo si objedná kontrolu komína specializovanou firmou. Současně informovala, že ten kdo nebude mít řádnou prohlídku, tomu v případě požáru nemusí pojišťovna vyplatit žádné plnění.

Manželka, jako zodpovědný majitel nemovitosti, kterou zdědila po svých předcích, souhlasila. Naopak, já jsem v této záležitosti jaksi zapochyboval. Neznalost zákona neomlouvá a tak jsem ponejprv ve svém profesním životě nahlédl do dotčeného Nařízení vlády č. 91/2010 Sb. A shledal jsem následující:

I po seznámení s předpisem mé pochybnosti zůstávají. Jsem osoba vysokoškolsky vzdělaná v oboru. Z technických norem Komíny, Připojování spotřebičů paliv ke komínům, Tesařské práce stavební i Požární bezpečnost lokálních spotřebičů a zdrojů tepla jsme v souladu s učebním plánem skládali zkoušku. Dokonce jsem tyto normy sám později také vyučoval (nejvíce se kupodivu tato látka líbila kubánským studentům – uvedli, že to u nich nemají a tato problematika je jako zcela nový poznatek velmi zaujala). K meritu věci – v roce 2008 jsem na chatě nový “certifikovaný” komín sám postavil (ve skladbě betonová tvarovka, provětrávaná vzduchová mezera, minerální izolace a festovní keramická vložka). Komín má dostatečný vnitřní průměr (200 mm), správnou účinnou délku, a při stavbě jsem upravil v podstřešním prostoru (kam není přístup a ani tam běžně není možné vidět) všechny okolní dřevěné konstrukce. Topíme výhradně suchým dřevem a na to, že komín je čistý a dobře táhne, nepotřebuji žádné “nařízení vlády”, ale správnou funkcí poznám v kamnech hned, jak zatopím. Dokonce před příchodem kominického revizora jsem si v e_shopu zakoupil příslušné nářadí a komín poprve po šesti letech vymetl (dole jsem nabral jen půl lopatky sazí, a to býváme na chatě cca 100 dnů v roce).

Poznámka: Držitel živnostenského oprávnění v oboru skutečně přišel. Měl v sobě tak 10 slivovic. Na nic se nedíval a ztěžka dosedl v kuchyni na židli. Manželka mu uvařila kafe, podepsala “předvyplněný” formulář a zaplatila za provedenou “kontrolu” (i kdyby byl “kominík” zcela fit, tak bez mikrokamery s dálkovým ovládáním, kterou by musel navrtaným otvorem v podhledu zavést do nepřístupného podstřešního prostoru, by stejně nic nezjistil). Spíme však klidně, neboť jestli do roka případně vyhoříme, tak nám pojišťovna jistě zaplatí plnění. Máme totiž na to přece ten správný papír. Jenom mi všechno přijde poněkud zvláštní. Zase nám “moudrý” stát něco nařizuje, ve jménu toho, aby jinému kvetl byznys a věcné okolnosti se zcela opomíjejí.

Ručka.jpg(1 kb) Následující příhoda na první pohled nemá s problematikou požární ochrany vůbec žádnou souvislost. Nedávno totiž nacouval do naší “slepé” ulice rozměrný stěhovací kamion. Za ním zastavilo osobní auto, které, jak se záhy ukázalo, patřilo k exekuční firmě. Poté přijela dodávka firmy, poskytující zámečnické služby a konečně zvláštně zbarvené auto, z něhož vysedli dva maníci v černých kombinézách, se žlutým nápisem “policie” na zádech. Protože, dnes se loupí docela sofistikovaně, tak jsem pro jistotu nahlédl na webu do katastru nemovitostí. Skutečně u dotčeného objektu byla zapsána zátěž ve formě: “výkon exekučního rozhodnutí prodejem majetku”. Protože pán, který přes ulici v rodinném domě bydlí, se často chlubil, jak úspěšně podniká v Rusku, celkem mě zajímalo, jaké vybavení má doma. Kupodivu parta stěhováků vynesla do kamionu jedno stolní rádio, dále jeden skládací stolek a jednu plátěnou rybářkou stoličku. Pak něco hodinu kutili uvnitř a vytáhli z domu několik dřevotřískových desek, které jsem odhadl na demontované police z vestavěné skříně. To bylo vše, chlapi zvedli rampu, nasedli a odjeli pryč. Na domě nechal exekutor vyvěšený nějaký papír formátu A4 a přítomní zámečníci vstupní dveře do objektu zase řádně uzavřeli. Za 3 dny dorazil domů majitel objektu. Strhnul vylepený papír a záhy přijel velký náklaďák s logem “Stěhováček”, ze kterého celé dopoledně parta chlapů vynášela rustikální nábytek a ostatní zařízení zpět do domu.

Tak jsem přes víkend o této příhodě mluvil u nás na chatě v místní hospodě. Normální chlapi u stolu se smáli. Jenže český manažer jedné tuzemské pobočky zahraniční firmy se nesmál. Prý to u nich dělají stejně, pokud má do fabriky přijít nějaká ohlášená kontrola – třeba hasiči nebo zahraniční majitel. To vždycky najmou kamiony a všechen “bordel” vyvezou za město. A pokud “kontrolní” akce skončí, tak všechno navezou zase nazpátek a kola českého kapitalismu se točí vesele dál.

Ručka.jpg(1 kb) Jistě jste si všimli, že nedávno byla ve Sbírce zákonů publikována, autory jistě dobře promyšlená, změna jedné hasičské vyhlášky, která nabude účinnosti již od 1. Listopadu 2014; konkrétně:

221

VYHLÁŠKA

ze dne 15. října 2014,

kterou se mění vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti

a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
Nechci zde probírat jednotlivá ustanovení, ale docela “zajímavě” se již na první pohled jeví tato úprava:

§ 17

Způsob určování činností se zvýšeným a s vysokým požárním nebezpečím

V § 17 se doplňuje odstavec 7, který zní:


”(7) Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí se rozumí

  1. stavbou pro shromažďování většího počtu osob - stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2,

  2. stavbou pro obchod - stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m2,

  3. stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace - stavba nebo její část určená k užívání

  1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací,

  2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo

    3.

  3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče,

  1. stavbou ubytovacího zařízení - stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek.".

A rovněž krátká, ale o to zásadní korektura textu jednoho odstavce následujícího paragrafu:

§ 18

Složité podmínky pro zásah

bylo:

  1. ve stavbách, které jsou určeny pro ubytování osob s omezenou schopností pohybu a orientace 25), ve stavbách ubytovacích zařízení 26) o 7 a více nadzemních podlažích nebo o 4 a více nadzemních podlažích, pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové cesty,

bude:

  1. ve stavbách pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, ve stavbách ubytovacích zařízení o 7 a více nadzemních podlažích nebo o 4 a více nadzemních podlažích, pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové cesty,

A jak si již mnozí stačili všimnout, tak stavby pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace nejsou nijak omezeny půdorysnou plochou, výškou či podlažností objektu, počtem přítomných osob a ani účelem využití. Formulační perla autorů novely, která se svou prostou genialitou, blíží výtvorům někdejší státní plánovací komise, nám centrálně zajistí, že veškeré stavby, kde se mohou vyskytnout těhotné ženy nebo osoby doprovázející děti do 3 let věku (např. běžné bytové domy, rodinné domy, obchody, ambulantní a další zdravotnická zařízení, státní až obecní úřady, pošty, banky, knihovny, hotely, penziony, restaurace, objekty veřejné dopravy, kulturní zařízení, kostely památkové objekty a možná i plavecké bazény,či jiná sportoviště) - zřejmě budou muset mít zpracováno “posuzo” (posouzení požárního nebezpečí), případně DZP (dokumentaci zdolávání požárů).

Poznámka: Soudím, že v případě této novelizace jde o zjevně účelový restart “posuza”, spojený s inflačním rozšířením na téměř všechny objekty. V této souvislosti uvedu malou historickou exkurzi. V první polovině 90. let minulého století, jsem navštívil vrchního náčelníka na Gř HZS, a to ve věci konečného návrhu zákona č. 203/1994 Sb., který měl novelizovat předchozí zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně. Hovořil jsem tehdy zejména o zcela nové příloze k tomuto zákonu, nazvané: “Činnosti a objekty se zvýšeným požárním nebezpečím”. Přitom jsem náčelníka informoval o tom, že při formulaci požárně bezpečnostních parametrů, které byly převzaty do této přílohy z původního znění zákona, jsem byl v letech 1983-85 přítomen a dokonce část z nich formuloval. Jenže tehdy byly navrženy ve zcela jiné souvislosti, než k čemu mají být využity v novém zákoně. Náčelník mě vyslechl, ale neposlechl. Naše setkání zakončil slovy, které si dodnes jasně vybavuji”: “...Franto, alespoň necháme hasiče si vydělat ….”. Pokud je mi známo, tak právě kvůli problémům s “posuzem” musel nakonec ústřední funkci opustit. Osobně bych přivítal, pokud analogický personální dopad postihne také původce současného pokusu o znovuvzkříšení “posuza” nebo zpracování DZP.

Ručka.jpg(1 kb) Ve Věstníku ÚNMZ č. 10/2014 je kromě jiného uvedeno:


Hlavní stránka Minulý zápisník