Hlavní stránka

Ručka.jpg(1 kb) Po čase se vracím k informaci na stejné téma – ke stavbě předraženého, tentokrát nikoliv železničního, ale silničního tunelu, placeného z veřejných rozpočtů. Odpovědný státní úředník (investor) se ve věci navýšení ceny zase vymlouval na požárně bezpečnostní opatření. Konkrétně, v září 2014 publikoval seriózní denní tisk zprávu o tom, jak protikorupční policie prošetřuje zakázku, podle níž dva tubusy silničního tunelu, v jednom moravském krajském městě, o délce 1,2 km, měly stát podle projektu 3 miliardy Kč (což již v době schvalování projektu bylo veřejně kritizováno jako velmi drahá stavba) a nakonec si erár tunel pořídil za bratru 12 miliard Kč.

K tomu ředitelka územní pobočky ŘSD vysvětlovala hlavní příčinu navýšení nákladů takto, cituji: “ ..změnou norem, spojenou s povinností pořídit nejvyspělejší požárně bezpečnostní opatření”. Tak jsem nahlédl do úvodu dotčené ČSN 73 7507 Projektování tunelů pozemních komunikací, kde se uvádějí odpovědné osoby:

Vypracování normy

Zpracovatel: ELTODO EG, a.s., IČ 45274517, prof. Ing. Pavel Přibyl, CSc., Ing. Karel Kraus, Ing. Petr Zobaník,


ve spolupráci s:

METROPROJEKT Praha, a.s., Ing. Karel Závora, Ing. Otakar Hasík, Ing. Miroslav Novák

MD ČR, Ing. Lubomír Tichý, CSc

Prometheus Servis, Ing. Petr Bebčák

Ředitelství silnic a dálnic ČR, Ing. Pavel Minařík

Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Dana Bedřichová

Poznámka: Vyšetřování zřejmě probíhá, a proto nechci spekulovat o tom, jak nějaká firma typu: “spoluzpracovatel i syn, s.r.o” na zmíněnou stavbu také “nejvyspělejší” požárně bezpečnostní zařízení “vyprojektovala” i dodala. Do takových podrobností, jak se kolem tvorby ČSN dnes v tuzemsku pohybují subjekty, které ani náhodou nejsou čistostkvoucí lilie, protikorupční policie zřejmě nepůjde. Přesto si dovolím o výmluvě paní ředitelky zapochybovat, a to jestli za neuvěřitelným navýšením nákladů se neskrývá také něco jiného. Protože dotčená norma byla vydána v roce 2006 a do roku 2014 neprošla žádnou změnou a rovněž ve výčtu českých miliardářů podle časopisu Forbes nepřibyla žádná nová jména.

Ručka.jpg(1 kb) Stalo se již tradicí, že z materiálů, které mi průběžně zasíláte, uzavírám anketu blbost roku, a to zpravidla v předstihu. Letos byla dlouho horkým favoritem plastová nadpražní lišta zateplovacího systému ETICS, která spolu se “zaručeně nehořlavým” polystyrénem a prokazatelně “odzkoušenou” vrstvou krycí omítky 6,5 až 10 mm, je jistě po všech směrech vynikající (zejména proto, jak na stavbě budou realizační firmy tuto vrstvu v požadované tloušťce zcela jistě provádět i fakturovat). Analogie však zjevně ukazuje na nedávno cvičně  testované požární dveře, kdy se jako výchozí odzkoušela “opancéřovaná” sestava a ve skutečnosti se vyrábělo křídlo z jakéhosi recyklovaného, dutinkového “kartonu”.

Jenže na trhu se mezitím objevil zateplovací systém nové generace, který podle původců řešení rozhodně “nemá chybu”, a proto jej letos řadím k favoritům na vítězství. Z médii publikovaného reklamního článku si dovolím ocitovat část “odborného” zdůvodnění, aniž bych tímto chtěl výrobku dělat jakoukoliv reklamu:

Nová verze využívá navíc izolační jádro z fenolické pěny. Ta totiž odolává požáru mnohem lépe než ostatní pěnové materiály. Při testu, kdy byla deska s fenolickou pěnou vystavena přímému ohni po dobu tří minut, neprohořela, došlo pouze k zuhelnatění povrchových vrstev desky. V rámci soutěže Výrobek roku 2013 získala tato protipožární varianta Zlatou cenou profesní poroty a zároveň hlavní cenu.

“Normou požadované použití požárních pásů z minerální vaty u fasádních systémů na bázi polystyrenu může být u kontaktně montovaných zateplovacích systémů s izolantem na bázi polystyrenu u vyšších bytových domů problematické,” říká Ing. Xxxx Yyyyy, soudní znalec v oboru stavebnictví.

A dále vysvětluje: “Je zřejmé, že v důsledku působení žáru plamenů se pěnový polystyren nad místem výšlehu plamene mění v taveninu, která se chová jako viskózní tekutina a stéká ve směru gravitace. V případě provedení souvislého požárního pásu z minerální vlny s vysokou teplotní odolností se však tavenina hromadí nad pásem, kde hrozí vylitím.”

Na základě dosud provedených zkoušek proto odborníci vidí jako perspektivní obložení nadpraží a případně i ostění stavebních otvorů deskami z fenolické pěny, které prokazatelně nehoří.

“Z mého pohledu jsou skutečně pokrokovou  variantou řešení, protože nevytváří souvislou bariéru a umožňují tavenině z pěnového polystyrenu volně odtékat, aniž by docházelo k jejímu hromadění,” tvrdí Ladislav Valeš.

Poznámka 1: U předchozího velmi inovativního textu mě docela překvapuje zjištění, jak se “zaručeně nehořlavý” polystyrén vlivem působení plamenů mění v taveninu a rovněž kolosální objev, jak zázračná fenolická pěna je při požáru mnohem lepší než dělicí pásy z minerální vlny. Ale rozsáhlou citaci jsem použil záměrně, s cílem dokladovat, jak dříve vyhlášené blbosti roku “žijí dále” a vyvíjí se k příznivějšímu obrazu. Např. loňský vítěz, který ve zdařilém expertizním posudku, byl zpracovatelem vyzdvižen jako “největší vynález po cihle”, však časem o tuto zásadní charakteristiku přišel:

Poznámka 2: Kromě těchto skutečností, které zdaleka nemusí páchat sám zpracovatel, ale třeba editačně zdatný objednatel posudku, zatím nehodnotím věcnou správnost. Kdy jedním z odkazových podkladů je “Posouzení požární odolnosti…” z autorské dílny PAVÚS Praha, kde jako zpracovatel není uveden kmenový zaměstnanec společnosti, ale externista Ing. Karpaš. Přitom když vstupní parametry jeho výpočtu k vrstvě krycí omítky tl. 28 mm, aplikované na izolačním polystyrénu, aby bylo dosaženo objednatelem požadované na klasifikaci EI 45 DP1, kontrolně vložím do výpočtu prostupu tepla v simulačním modelu FDS – docela se divím, jaký výsledek mi ze simulačního programu vyjde (rozhodně to není 45 minut – ale co, hlavička papíru je od PAVÚS a podpis ředitele společnosti vše kryje (jenže, to už je úplně jiné téma …..).

Ručka.jpg(1 kb) Abych odlehčil od setrvalých problémů současné PBS, přidám k lepšímu své nedávné zkušenosti s fungováním tuzemského zdravotnictví. Po 25 letech boje se srdeční arytmií, mi bohužel nezabírá žádný z léků, schválený k použití na území ČR a hrazený prostřednictvím zdravotního pojištění. Cca 10 let mi kardiolog předepisuje přípravek zahraniční. Vystavený recept jsem vždy odevzdal v lékárně kardiocentra a cca za dva dny si pak předepsaný lék vyzvednul a uhradil jeho cenu v plné výši (na krabičce byl vždy český nápis: “přípravek se používá v rámci specifického léčebného programu”). Koncem prázdnin mě však službu konající magistra překvapila sdělením, že z rozhodnutí vyšší instance, může mimořádné dovozy léků ze zahraničí provádět výhradně lékárna při fakultní nemocnici. V tomto “farmaceutickém obchodě” si nejprve řekli o zálohu ve výši 1000,- Kč, k tomu vydali žlutý šatnový lístek, s pořadovým číslem šest a vyprovodili se sdělením, že akce “dovoz” bude trvat cca jeden týden. Po týdnu jsem zavolal a jiná “obchodnice” mi sdělila, že dovoz trvá nejméně 14 dnů a prý zaplacením zálohy jsem sám přistoupil na jejich pravidla hry. Přitom pilulky, které mě chrání před srdečním selháním se doma tenčily, a tak jsem požádal svého lékaře o nový recept. Již nebyl toho dne v ordinaci, ale vyzvedával dítě ve školce. Přesto se na pracoviště vrátil, náhradní recept vystavil a manželka jej hned odeslala poštou známému do Liberce. Ten druhý den předpis obdržel, zajel do nejbližší německé lékárny za hranicemi (Žitava), tam lék zakoupil a poslal ten samý den poštou zpět. Ráno následujícího dne v 10 hodin dopoledne jsem otevřel poštovní schránku a byl zachráněn. Celá anabáze trvalo pouhých 43 hodin. Současně jsem festival neschopnosti fakultní lékárny nechal proběhnout až do konce – za 27 dnů se mi ozvali. Tentokrát telefonoval pan lékárník. Vydal mi zboží, doúčtoval chybějící částku a předal jedno balení léků, kupodivu rovněž s německými potisky, na které oproti lékárně v Žitavě vydělali jenom 1025,- Kč. Krabičku jsem otevřel a doufal alespoň v český příbalový leták – nestalo se tak (svůj český jsem totiž přeposlal známému, bývalému příslušníku HZS, co trpí stejnou nemocí, jako informaci pro jeho lékaře o přípravku, který je v civilizovaném světe pro srdeční arytmii lékem tzv. “první volby”).

Ručka.jpg(1 kb) Ve Věstníku ÚNMZ č. 9/2014 je kromě jiného uvedeno: