![]() |
Poznámka: Tentokrát chybí tradiční tematický obrázek od manželky (chřipka); místo něj zařazuji edukativní snímek, který zachycuje oheň na fasádě roubenky (při nedávném požáru v Halenkově – dva mrtví).
Proti očekávání nezačnu komentářem k tragické události v Mostě, ale postupuji chronologicky, neboť uplynulý měsíc byl na výskyt profesních událostí zcela mimořádný (bohužel, ne zrovna pozitivních).
Všechno začalo v americkém Los Angeles, kde jako jinde na světě vítali Nový rok 2025 odpalováním světlic, včetně jejich dopadu na možná i nemožná místa. Bohužel dlouhotrvající sucho v dané oblasti, v kombinaci se silným větrem, následně vyvolaly sérii celoplošných požárů, s fatálními dopady na statisíce lidí. Ve věcné souvislosti konstatuji, že jsem vždy skeptický, pokud se v mediálním prostoru objeví titulek, že promluvil „odborník“, zpravidla působící ve státní instituci, díky čemuž pod titulkem uváděný názor má vyznívat jako hluboká pravda (vůbec nepřekvapuje, že opět mudroval bioklimatolog, který je autorem legendárního blábolu: „že holiny by hořely rychleji, než stojící suché stromy v lese“, co dosud nepochopil zásadní profesní fakt, že požární odstupové vzdálenosti fungují výhradně za meteosituace bezvětří, o energetické bilanci požáru ani nemluvě).
K získání odbornosti totiž člověk potřebuje léta praxe v daném oboru. Rozhodně nestačí nastoupit po škole do instituce, co má vědu uvedenu ve svém názvu, případně vycestovat na zahraniční stáž (odbornost i její uznání profesním okolím si holt nevysedíte, jak to u akademických židlí nezřídka bývá). Přiznávám, že se kloním k názoru amerického odborníka (podle zveřejněné fotky nejde o žádný rychlokvašený produkt na téma: „hasič“, byť nemá jméno opentleno tituly: prof. Ing. Mgr., Ph.D.), který prohlásil, cituji podstatnou část: „ Nebyl to klasický lesní požár, který se šíří ze stromu na strom, ale požár, který přeskakoval ze střechy jedné budovy na druhou. Pro oheň tady byly hlavním palivem budovy“ (holt žádný suchý porost na holinách…):
Poznámka: Zveřejněný obrázek, nechť je dostačeným poučením pro jiné české „odborníky“, co dnes tak usilovně lobbují za normativní výškové dřevostavby. Vzhledem k panujícím klimatickým poměrům v LA drtivá většina rodinných domků bývá postavena ze dřeva. To, co vidíme na spáleništi, je de facto dřevostavba, rozvinutá z vertikální do horizontální roviny (kde, až na pár zděných budov, vše lehlo popelem). Přitom je evidentní, že šlo o šíření ohně z vnější strany jednoho objektu na fasádu/střechu + dovnitř druhého. Současně konstatuji (vzhledem k jedné zakázce v dané oblasti), že mám docela povědomí o stavu, jak bývá v dané lokalitě profesně zajištěn vnitřek objektu (automatické požární hlásiče ve všech pobytových místnostech, nejen v „předsíni“ jako v ČR; navíc jsou domy "vyfutrovány" bytovými sprinklery, napojenými na rozvody vnější požární vody, co mají průměry potrubí 500 mm i více). Přesto hasit nestačí, neboť sprinklerové systémy jsou provozně dimenzovány na první fázi rozvoje požáru.
Brzy poté (2. ledna 2025) byla zveřejněna agenturní zpráva ČTK (s přispěním zdrojů z HZS) s titulkem: “Jedna žena zemřela, stovka se evakuovala“, za kterým následoval text: „ V Karlových Varech zasahujeme u požáru bytu v domě s pečovatelskou službou, požár je uhašený, dokončuje se evakuace všech osob z domu“. Hořet začalo ve čtvrtek krátce po půlnoci v jednom z bytů. Obyvatele domu hasiči preventivně evakuovali, informoval mluvčí krajských hasičů Martin Kasal: „Hoří jedna bytová jednotka, ale je nutná evakuace všech osob z objektu. Většina z nich je s omezenou pohyblivostí. Velitel zásahu proto vyhlásil třetí stupeň požárního poplachu“.
Požáry objektů sociální péče sleduji zvlášť pečlivě. Při bližším zkoumání vyšlo najevo, že jde o osmipodlažní dům (původně sloužil jako „penzion“), který byl v letech 1992-93 „předělán“ na dům s „byty se zvláštním určením“. A tak slouží dodnes:
Optikou současných požadavků na požární bezpečnost zařízení sociální péče, je z výše uvedeného textu i z obrázků zřejmé, že realita se s návrhovými požadavky významně rozchází – zejména chybí požární a současné kouřotěsné oddělení všech bytů (aby v jednu hodinu ráno nebylo nutné všechny vystresované, a nedávno ještě spící osoby, vyvádět ven); o problematice evakuačního výtahu a výhradně nehořlavého konstrukčního systému objektu ani nemluvě. Opakovaně se nabízí zásadní otázka, zda již nenadešel čas opustit socialisticko/komunistickou ČSN 73 0834, neboť v civilizovaných zemích platí pravidlo – pokud někdo nabízí placenou službu, měl by ji poskytovat v objektu, který splňuje všechny současné požadavky (nejen požární).
Poznámka: Bohužel, tak daleko jsme se u nás v profesním myšlení na rozhodujících postech zatím nedostali. Tuzemští optimisté přesto doufají, že snad po 35 letech konečně zrušíme vzduchotechnickou zrůdnost, že jedna díra do velikosti 0,2 x 0,2 metru nešíří kouř, ba ani požár (případně pokud je takových děr více, stačí mezi nimi vzdálenost 0,5 metru??? Ha,Ha,Ha…).
12. ledna 2025 v ČR zaplnil celý mediální prostor tragický požár, který vznikl předchozího večera v Mostě, s děsivou bilancí 7 usmrcených osob. Nyní, s jistým časovým odstupem, považuji za „nošení dříví do lesa“ konstatovat, že při požáru „černé stavby“ hospodského fóliovníku s dřevěnou kostrou, vyšperkovanou v komunikačních uličkách volně stojícími plynovými plamenomety, bylo všechno špatně (ano, lidé dnes svými mobily vyfotí cokoliv):
Co však nelze opomenout je skutečnost, že na postiženém místě všichni zodpovědní státní zaměstnanci trestuhodně ignorovali do očí bijící nedostatky. Nejen hasiči, kteří se ústy svého krajského tiskového mluvčího bezprostředně po požáru holedbali, cituji „Restauraci hasiči znají, chodí do ní. Věděli, kam mají jít“, což poté do televizních kamer bezelstně potvrdil také územní náčelník HZS, který se vydával za velitele zásahu. Soudím, že sázkový kurz se limitně blíží hodnotě 1,0 také na skutečnost, že situace byla dobře známá rovněž činovníkům místního stavebního úřadu a možná i úřadu finančního (z „přístavby“ přece musíte platit vyšší daň z nemovitostí, než „z ostatní plochy“). Osobně bych v dotčených erárních službách neměl klidné spaní, neboť příbuzní zemřelých nebo vážně zraněných mohou prostřednictvím svých právníků podat žalobu, neboť v konkrétní kauze je stát, svým mnohaletým nicneděláním, přinejmenším sekundárně zodpovědný za smrt 7 osob a 5 vážně zraněných.
V celostátním kontextu však tato mimořádná událost zcela zapadá do zvrácené strategie současného ustředí HZS – minimalizovat výkon státního požárního dozoru a následně po zásazích u velkých požárů (mediálně jistě hojně sledovaných) hlasitě nárokovat novou techniku, peníze nebo lidi; to, že občas může „pár osob“ zemřít, nějak ustojíme (neb mediální zájem zpravidla netrvá ani týden) a v rámci vyšetřování požáru všechno svedeme na provozovatele (který se sice choval tak, jak jsme mu dovolili). A skutečně, už 16.ledna začal veřejně „skuhrat“ plk. Valouch z Gř HZS, že „hasiči nemají lidí“, údajně na kontroly jen 200 osob (číslo mi zdaleka nesedí – otevřel jsem si na webu kontakty HZS a jen v našem kraji „razovitem“ jsem na prevenci napočítal 20 osob a na civilní obraně dalších 22). Přitom tak jednoduchou kontrolu (jaké topidlo, kde může být instalováno) zvládne kromě vrátného u HZS snad každý hasič.
A ještě další souvislost (aktivistický náčelník na místě samém). Mnoho hasičů se tetelí blahem, když na vlastní oči spatří modráska nejvyššího (a pak ho všude fotí). Mě by však docela zajímalo, co zrovna našeptával úřadujícímu MV a co podle špinavých rukavic sám hledal kolem požářiště (ztratil tam snad klíče od vozidla ???). Myslím, že situaci v mizerném výkonu požární prevence zase ustojí, když ho neodvolali za zjevné pochybení ve vybavení výškovou technikou u nejtragičtějšího bytového požáru v Bohumíně (přitom podle závažnosti a fatálních následků by měl skončit nejen ústřední náčelník HZS, ale také resortní ministr).
Poznámka: Když jsem se na začátku profesní dráhy učil v oboru „na hasiče“, vraceli jsme se se starším kolegou z požární kontroly v Olomouci. Tehdy ještě nebyla dálnice, a proto jsme jezdili zkratkou přes vojenský újezd Libavá. Když jsme sjížděli z Oderských vrchů dolů, k městečku Potštát, tak na jeho okraji, u benzínové pumpy, pálila její obsluha na otevřeném ohni použité plastové obaly od olejů. Kolega zastavil, vystoupil z auta, nechal si přinést hasicí přístroj a sám oheň uhasil. Navíc obsluze pro výstrahu uložil blokovou pokutu ve výši 100,- Kč. Analogicky mohl některý z hasičů, co v Mostě chodili do hospody, sdělit provozovateli, že obalení pergoly plastovou fólií eliminuje případné náhradní únikové možnosti z restaurace a že používaná topidla s otevřeným ohněm do tohoto prostoru rozhodně nepatří (možná stačilo, aby důsledně trvali na odstranění evidentních závad – ani nemuseli nikomu dávat blokovou pokutu). Přitom po místních hasičích nikdo nechtěl systémové řešení - proč u nás více než 34 let stále platí socialistické šetřící pravidlo, že vnitřní prostor do 100 přítomných osob může mít jen jeden východ…!!!
Do večerních Událostí na ČT zařadili dne 17. ledna reportáž o veřejném projednání stavby multifukční haly na okraji Pardubic pro 22 tisíc diváků (údajně ikonická DD aréna – Dynamo Dědek/Dědek Dynamo?). Nechci teď řešit, že ve střední Evropě již jedna multifukční arena stojí v Praze, druhá ve Vídni a třetí se právě za 6 miliard staví v Brně. Ani nechci řešit, jak věkem poměrně mladý investor ke svému bohatství přišel (z vlastní podnikatelské praxe moc dobře vím, že dopracovat se k významnějšímu majetku poctivou a současně vysoce daněnou prací je v podstatě vyloučeno). Primárně, jako autora výchozí ČSN 73 0831:2001, mě zajímá návrh správného řešení únikových cest. A z dohledatelné prezentace konceptu haly, hodnotím pouze čtyři uličky mezi bloky sedadel u delší strany ledové plochy, jako zjevně nedostatečné (o sklonu tribun, ve vztahu k podmínkám evakuace osob, ani nemluvě):
Nabízí se klasická Cimrmanovská hláška: „A není to málo Antone Pavloviči…“, neboť pro bližší srovnání – hala v Tampě pro 19000 diváků, z roku 1996 jich má šest (navíc v mírnějším sklonu tribun):
Poznámka: Znovu se bláhově pokusím u dotčených orgánů státní správy získat konkrétní podklady, pro ověření podmínek evakuace simulačním modelem. Jen doufám, že mě neodmítnou jako u multifukční haly v Brně, kde simulaci provádělo jisté akademické pracoviště, které se tehdy v médiích chlubilo, že to bude „výkladní skříň“ současné PBS v ČR…???
Aby toho nebylo málo, tak 21. ledna zpravodajské agentury informovaly o nočním požáru v tureckém horském hotelu. Údajně se ze 4 podlaží požár rozšířil až střechu 12-ti podlažní budovy a lidé se zachraňovali spouštěním z oken po svázaných prostěradlech (přesto 79 osob z 278 přítomných hostů zemřelo a desítky dalších jsou zraněny). Z detailu fasády je patrné, že se nejednalo o klasickou dřevostavbu, ale o budovu s hořlavým obkladem:
Ve věcné souvislosti chci důrazně apelovat na současné „normotvůrce“ nově avizované přílohy k ČSN 73 0802, která se má týkat výškových dřevostaveb, aby konečně začali vnímat realitu. Odkazuji na svá, již několikrát opakovaná základní návrhová pravidla pro dřevostavby (přitom v Turecku šlo zřejmě jen o dřevěný obklad):
Chápu, že to nebude nikterak levná záležitost. Nelze však přijmout návrhová pravidla, která dnes profesní veřejnosti nabízí docela nedávno „na hasiče“ přeučený statik Kuklík. Ten bohužel nevystoupí ze svého výchozího profesního omezení, neboť na problematiku PBS nahlíží výlučně z perspektivy snížení únosnosti dřevěného prvku odhořením jeho průřezu (panu Kuklíkovi vřele doporučuji aby, až se vypnou hořáky zkušební pece, nejásal nad dosaženým výsledkem, ale trpělivě počkal a pozorně sledoval, co se zkušebním vzorkem bude dít dále). Možná by mu lidé, s nimiž u HZS mluví, měli připomenout základní definici požárního úseku, což je stavebně vymezený prostor, ve kterém může požár vzniknout, rozhořet se i zaniknout, aniž by se v návrhové době požární odolnosti šířil dále.
Současně netuším, zda při hlasování o tomto návrhu se najde v TNK 27 někdo příčetný. Spíše se obávám, že všechno skončí jakýmsi avizovaným „normativním“ postupem, který bez dalšího průkazu dovolí aplikaci masivních, křížem lepených prvků, případně natírání dřevěných fasád „protipožárním“ nátěrem každé dva roky (což nebude nic jiného, než další normový „bianco šek“, generující obecné ohrožení).
Poznámka: Podle mého soudu systémové normové ustanovení vyžaduje formulaci: „ Požární bezpečnost každé dřevostavby, vyšší než dvě podlaží, musí být ve všech návrhových parametrech prokázána. Stejná pravidla platí pro případné venkovní obklady fasád z hořlavých hmot“. Odpovědnost za konkrétní řešení se musí přenést na zpracovatele projektu (nikoliv na papír, přílepkem do zcela nevhodné normy). Případně použít formulaci: “Za normativní postup, aplikovaný u výškových dřevostaveb a navržených bez dalšího průkazu, bude zodpovědný „stvořitel“ Kuklík“.
Nakonec něco nepožárního – 21. ledna jsem sledoval zbytečně okázalý nástupní projev staro-nového prezidenta USA. Vlastně mě zaujalo jen jedno oznámení: “Vyšleme člověka na Mars“ (k tomu jsem našel vyjádření jeho hlavního sponzora Ilona Muska, který má rovněž působit v kulisách americké administrativy, že vylodění je plánováno na rok 2028). Jen aby to nedopadlo, jako s ukončením války na Ukrajině za 24 hodin po jeho návratu do nejvyšší funkce – když novináři z serveru BBC News Trumpovi hned první den ve funkci připomněli jeho předvolební slib, odvětil: „Jsme teprve v půli dne, zbývá mi ještě polovina. Uvidíme“.
Poznámka: Bohužel…
Ve Věstníku ÚNMZ č.1/2025 je kromě jiného uvedeno:
Hlavní stránka | Minulý zápisník |