V Ostravě 2015-05-20

Věc: ČSN 73 0802 – konzultační stanovisko

V posledním době se při programování a následném vyhodnocení simulačních modelů FDS setkávám se systémovou chybou, která vyplývá z navrhování akumulačních sekcí a jejich kouřových přepážek, zřizovaných v rámci požárního odvětrání (SOZ).

Specifikace:

1. Již v I. fázi rozvoje požáru mívá vzniklý oblak kouře určitou dynamiku. Nejprve stoupá vzhůru a poté se podél horizontální stavební konstrukce, kruhovým šířením rozlévá do stran - pokud narazí na kouřovou přepážku nezastaví se o ni, ale v krátkém časovém úseku přepážku obteče (červené šipky znázorňují hranu kouřové přepážky a zelená šipka již indikuje prostup kouře přes právě otevřenou klapku střešního odtahu SOZ); přitom normativní příloha H ČSN 73 0802 předpokládá, že šíření oblaku kouře, při funkčním SOZ (tj. otevřené přítokové i odtahové otvory), zastaví navržené kouřové přepážky a zabraní tak jeho rozlivu mimo hranice akumulační sekce, dotčené vznikem požáru a současně vytvoří v jisté úrovni nad podlahou požadovanou nezakouřenou vrstvu:



Rozliv oblaku kouře (řez) v rámci výchozí sekce v čase 22 sekund

2. Po obtečení vytvořené podstropní kouřové přepážky ( její hranu indikují červené šipky) se oblak kouře dále volně rozšiřuje v sousední akumulační sekci, a to i přesto, že v požárem dotčené akumulační sekci jsou aktivovány všechny, podle normy navržené, odtahové střešní klapky (blíže viz tři zelené šipky):



Rozliv oblaku kouře (řez) do sousední akumulační sekce v čase 50 sekund

3. V čase nepřesahující 5 minut od začátku požáru, se oblak kouře již přiblížil ke kouřové přepážce další akumulační sekce (její hranici tentokrát indikuje fialová šipka). Současně je zřejmé, že kouř i přes funkční SOZ zaplnil celý výchozí prostor objektu s ložiskem požáru (blíže viz žluté ohraničení) – přitom zde není patrná žádná nezakouřená vrstva nad podlahou:



Rozliv oblaku kouře (řez) ve výchozí i sousední akumulační sekci v čase 260 sekund

4. V čase 5 minut se oblak kouře pod střechou haly rozlil do v pořadí již třetí akumulační sekce (její hranici indikuje fialová šipka):



Rozliv oblaku kouře (řez) do třetí akumulační sekce v čase 300 sekund

5. V čase 5 minut je zachycen pohled shora na stavební objekt v podélném směru (střešní plášť je pro názornost zobrazen jako transparentní):



Rozliv oblaku kouře (podélně) v čase 300 sekund

6. V čase 5 minut je zachycen pohled shora na stavební objekt v příčném směru (z výseku je evidentní, že oblak kouře se šíří do sousedních sekcí jenom v podélném směru výrobní haly); červené + fialové šipky označují příčné kouřové přepážky a modré šipky pak indikují podélnou přepážku:



Rozliv oblaku kouře (příčně) v čase 300 sekund

7. Oblak kouře, který ze své fyzikální podstaty obtéká kouřové přepážky, lze směrovat na jednu stranu objektu (např. v podélném směru ), a to pokud všechny kouřové přepážky, navržené podle principů přílohy H ČSN 73 0802:2009, nebudou mít stejnou hloubku, ale podélná přepážka, která ovlivňuje rozliv kouře jedním směrem, bude hlubší než příčná (zde při světlé výšce haly h_s = 8,3 m, byla příčné kouřová přepážka navržena podle normových pravidel na úrovní 6,5 m nad podlahou a podélná byla zvolena o 0,9 m hlubší):

   

Detail rozdílu mezi podélnou a příčnou kouřovou přepážkou