Tentokrát mám pozitivní zprávu pro všechny „flexibilní“ zpracovatele PBŘ i jejich kamarády(ky) v řadách HZS. Za kreativitu, směrem k nalezení řešení, které by bylo „přívětivé“ vůči nákladům investora, se zpravidla nikomu nic nestane. Mnout ruce si mohou i aktuální členové TNK 27 Požární bezpečnost staveb, co mají svůj hlavní byznys postavený na „optimalizaci“ právě realizovaných profesních projektů.

Minulý měsíc nejen veřejnoprávní média informovala o tom, že za požár v ústavu sociální péče Roztoky u Prahy, kde 2 lidé zemřeli a dalších 55 bylo zraněno, nebude nikdo odsouzen (údajně v objektu shořelo úplně všechno a nešlo určit, co vlastně bylo příčinou vzniku požáru…???). Vedle toho u tragédie, v souvislosti s 16 let provozovanou černou stavbou předzahrádky restaurace „U kojota“ v Mostě, řada webových portálů uváděla titulek: „promlčeno“; dále cituji: „Ačkoliv předzahrádka restaurace U Kojota v Mostě, kde v lednu po převržení plynového ohřívače uhořelo sedm lidí, byla černou stavbou bez stavebního povolení, za její vybudování nebude nikdo postihován. Radnice dala za nelegální přístavbu majiteli hospody pokutu jen 20 tisíc“…???

Také jsem se podivil, ale údajně v kauze Most probíhá trestní řízení a nelze trestat 2x za stejnou věc. Docela by mě však zajímalo, jak je to s aplikací subjektivní a objektivní lhůty podle zákona o PO, kdy správní organ může uložit pokutu do 1 roku, kdy se o věci dověděl, ale max. do 3 let, kdy k porušeni povinnosti PO došlo (kdy se vlastně o porušení povinnosti hasiči dozvěděli, jestliže podle vyjádření samotného velitele zásahu, cituji“ „Restauraci hasiči znají, chodí do ní…“) a proč již dříve v řádných lhůtách nekonali???.

V případě požáru ústavu sociální péče jsem napsal pověřené státní zástupkyni:

Ve věcné souvislosti, s bezprecedentním požárem ústavu sociální péče (dále jen ÚSP) s šedesáti lůžky, kde dvě osoby zemřely a dalších 55 bylo zraněno, konstatuji, že primárně nebyly obžalovány ani souzeny jiné subjekty. Nemám právní vzdělání, ale jako zpracovatel dotčené ČSN 73 0835:2006 Požární bezpečnost staveb - Budovy zdravotnických řízení a sociální péče, jsem v předmětné problematice dostatečně kompetentní (soudím, že v kauze byly opomenuty významné skutečnosti). Základní fakta: Ve smyslu ČSN 73 0835 byl v době vzniku požáru v daném objektu prokazatelně provozován ÚSP. Změnu stavby (původní účel užívání – hotel) na zařízení sociální péče bylo z hlediska požadavků požární bezpečnosti staveb možné realizovat výhradně s plným uplatněním pravidel uvedených v ČSN 73 0835. ÚSP musí být podle požadavků ČSN 73 0835 umístěn v objektu s nehořlavým konstrukčním systémem, a to bez výjimek, které připouštějí související ČSN (celoplošné přetažení hořlavé střešní konstrukce před líc obvodové stěny, směrem do níže situovaného podlaží, není v objektu, kde je provozován ÚSP přípustné). Mezi základní principy ČSN 73 0835 patří rozdělení lůžkové části ÚSP na dílčí požární + kouřotěsné úseky, aby klient v případě požáru mohl mimořádný stav přečkat bez újmy na svém zdraví ve svém pokoji, aniž by musel být evakuován mimo budovu (požadovanému normativnímu řešení evidentně neodpovídá rozšíření požáru na více podlaží objektu, ani počet zraněných osob). Podle zásad ČSN 73 0835 musí být v ÚSP s více než 50-ti lůžky instalováno zařízení elektrické požární signalizace (nebylo). Předpoklady/otázky: V daném objektu nemohl být legálně provozován ÚSP. Jak se v souvislosti s výše uvedenými fakty územně příslušný HZS při svém odborném vyjádření vypořádal ve „Spisu o požáru“ s předepsanou pasáží: „Okolnosti mající vliv na rozšíření požáru“? Bylo požárně bezpečností řešení (dále jen PBŘ) vypracováno v souladu s návrhovými pravidly ČSN 73 0835? Jaké bylo stanovisko územně příslušného HZS k tomuto PBŘ? Proběhla před uvedením do provozu řádná kolaudace objektu? Jaké bylo kolaudační vyjádření územně příslušného HZS? Na základě, jakého pravidla mohl být v ÚSP povolen údajný „Zkušební provoz“? Mají výše uvedená fakta i otázky spojitost s tím, že výrobní ředitel společnosti, která podle mých informací zpracovala PBŘ, je bratrem náměstka pro prevenci a civilní nouzovou připravenost z Gř HZS? Závěr: Otázky jsem si dovolil položit zejména proto, že jsem s žádostí o informace u příslušného HZS sám neuspěl. P.S: Nakonec se nabízí ještě jedna otázka - proč je i po devastujícím požáru ÚSP Roztoky znovu rekonstruován jako objekt s hořlavým konstrukčním systémem?

Poznámka: Zatím jsem z příslušného okresního státního zastupitelství obdržel jen upozornění, že podnět nelze podat cestou přes e-podatelnu (nebylo možné ztotožnit osobu podatele, neboť toto podání nebylo opatřeno uznávaným elektronickým podpisem) a mohu tak učinit přes svou datovou schránku. No uvidíme, zda se kauza znovu „zamete pod koberec“…

Nedávno se na webu objevila aktuální informace z portálu Hlídač státu, a to v souvislosti se žádostmi o poskytnutí výše platu nejvyšších úředníků a zaměstnanců státu. Zveřejněná databáze odpovědí je anonymní, neobsahuje konkrétní jména. Jako příslušník HZS s nejvyšším příjmem je v ní, na základě sdělení samotných hasičů, uveden „Vedoucí pracovník č. 1“. To by ukazovalo, že jde o generálního ředitele HZS, s příjmem za rok 2024 ve výši 3 012 257 Kč + nefinanční bonus: ubytování, vozidlo, notebook a mobilní telefon. Ústřední náčelník však na přímý dotaz, jestli on je tím nejlépe placeným hasičem, neodpověděl. Na tomto portálu je možné sledovat i meziroční srovnání – za rok 2021 bral nejlépe odměňovaný hasič celkem 1 910 329 Kč (právě v polovině tohoto roku nastoupil do pozice generálního ředitele Vladimír Vlček a pak už to byla “jízda“), v roce 2022 již činil jeho příjem 2 811 308 Kč a v roce 2023 poprvé přesáhl třímilionový limit, konkrétně 3 023 000 Kč.

Uvedená čísla naštvala zejména hasičské odboráře, kterým vadí, že mnozí hasiči, co denně zasahují v terénu, mají k platu navíc často jen pár stovek. A že při vysoké inflaci jim v minulých letech příjmy reálně klesly. Zatím co „Vedoucímu pracovníkovi č. 1“ stoupaly díky statisícovým bonusům. Přitom odměny generálnímu řediteli hasičů schvaluje ministr vnitra Vít Rakušan. Podle jeho tiskového odboru dostal Vlček v posledních dvou letech bonusy za „soustavné mimořádné nasazení, vedení, legislativní činnost, finanční zabezpečení a mezinárodní aktivity ve prospěch hasičského záchranného sboru“.

Ryze objektivně – za soustavné, mimořádné „zašlapávání“ požární prevence do země (na úkor mediálně zajímavých zásahů při velkých požárech), za nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky, zejména při nákupu zbytečných hraček nebo přebarvování vozidel na setrvale blednoucí oranžovo-růžový hnus, za nesmyslné nasazování vrtulníků při hašení, za legislativní činnost (aby i po dovršení limitu 65 let mohl zůstat u modrého Sboru ve funkci nejvyšší) i za přímou odpovědnost vůči zbytečným úmrtím osob pří tragických požárech (bytový dům Bohumín nevyjímaje), to vidím minimálně na důvod k bezprostřední rezignaci, nikoliv k soustavným mimořádným odměnám (jiný člověk s tímto rejstříkem by již dávno seděl ve vězení).

Poznámka: Co dodat více – v předmětu jednoho e-mailu, který jsem na dané téma obdržel stálo, cituji: “i čuník občas ví, kdy má dost“…

Hlavní mediální událostí na Velikonoční pondělí sice byla smrt papeže římskokatolické církve, přesto nešlo pominout ani mimořádnou profesní událost. Na portálu Seznam.cz informovali, o vzniku rozsáhlého požáru na skládce volně ložených plastů v Rynholci u Nového Strašecí (vznikl po šesté hodině odpoledne). Z místa stoupá sloup kouře, vidět jsou minimálně 15 metrů vysoké plameny:

Postupně se s informacemi přidali hasiči. Nejprve na síti X psali, že jde o rozlohu skládky cca 200×200 metrů a výšce okolo pěti metrů,“. Dále uvedli, že během večera velitel vyhlásil zvláštní stupeň poplachu. Zasahuje 250 hasičů z 53 jednotek, se 117 kusy techniky. Zapotřebí je taky enormní množství vody. Bohužel tma nedovoluje nasadit vrtulník s bambivakem.

Nějak dané problematice přestávám rozumět. Nejde přece o první rozsáhlý požár velké skládky odpadu v ČR. Toho si tuzemští hasiči (nejen „Vedoucí pracovník č. 1“) museli všimnout i bez soustavného mimořádného nasazení. Přece si někdo „mir nichts – dir nichts“ nemůže usmyslet, že za úplatu k nám sveze z celé Evropy plastový odpad, ten navrší na jednu obří hromadu a pak se „milý státe“ starej, pokud princip „recyklace“ probíhá tak, že se skládka nechá zapálit (a pak se naveze další). Svoboda podnikání rozhodně není bezbřehá a zřízení takové skládky snad vyžaduje souhlas dotčených orgánů státní správy i režim následného dozoru. Přestože změny profesních norem a vyhlášek představují v poslední době velmi rychle-obrátkové zboží, nějakou regulaci skládek hořlavého odpadu v nich nenacházím. Zodpovědní se mohli inspirovat alespoň v ustanovení letité ČSN 49 0071, platné pro skládkování řeziva (na rozdíl od plastů, může mít čerstvá kulatina více než 50 % vlhkosti, což představuje případné hoření s menší intenzitou). Přesto jsou v této normě stanovena limitní pravidla i proluky mezi jednotlivými hromadami. Sice ve Věstníku ÚNMZ č. 6/2007 byl předložen návrh na zrušení této normy – to se však nestalo a norma platí dodnes:

Poznámka: Můj první hasičský náčelník měl ve své kanceláři na stěně nápis, s upraveným citátem Jana Wericha (Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod). Stálo tam: „Kdo chce něco udělat, najde si způsob - kdo nechce udělat nic, najde si výmluvu“. A pokud byl nějaký problém, docela často na něj ukazoval.

Na webu Českého rozhlasu dne 7.4. 2025 napsali, cituji: „Česká republika podle zjištění iROZHLAS.cz riskovala reputační problém, stavba jejího pavilonu na světové výstavě EXPO 2025 v Japonsku se prodražila o 90 milionů korun. Hrozilo, že se kvůli tomu pavilon před zahájením výstavby nepodaří otevřít. Za prodražením výstavby, jak uvádí dokument z ministerstva zahraničí, stojí odlišnosti stavebního řízení v Japonsku. Tamější úřady přicházely s požadavky na úpravy i poté, co projekt získal povolení. Došlo tak na změny kvůli nárokům na požární bezpečnost …“:

Z profesního pohledu na stavbu je na první dobrou evidentní problematická kombinace dřevěných nosných konstrukcí, prosklení a podlažnosti objektu. Soudím, že v Japonsku (na rozdíl od ČR) se požadavky na zajištění únikových cest významně blíží úrovni současných poznatků v oboru (a nestačí získat jen razítko na slohové cvičení, které většinou nikdo na uřadě stejně nečte).

Poznámka: Ani tam zřejmě nejde najít u hasičů mentálně spřízněnou osobu, která by schválila odchylné řešení od ustanovení platných předpisů (i když se jedná o světovou výstavu).

Ve Věstníku ÚNMZ č.4/2025 je kromě jiného uvedeno: