Podivná doba (nejen otravná obezřetnost kvůli Covidu, který zřejmě nepůjde zcela vymýtit) – na fotbalovém mistrství Evropy 2020 (co proběhlo v roce 2021 v 11 různých zemích, dokonce až v Asii) nepostoupili ze základní skupiny „smrti“ do čtvrtfinále ani úřadující mistři světa Francouzi, ani úřadující mistři Evropy Portugalci, ani předchozí mistři světa Němci. A do toho u nás, na jižní Moravě, udeřilo při prudké večerní bouřce tornádo, které svou ničivou silou atakovalo druhý nejvyšší stupeň mezinárodní klasifikace (stopa byla 26 kilometrů dlouhá a 500 metrů široká):

Nad srovnáním, jak může po zásahu tornáda vypadat nový rodinný dům, se chci zamyslet nad aktuální mimořádnou událostí v širší souvislosti. Zejména jde o skutečnost, jak lidé přestali věřit státu, že se dokáže rychle a efektivně postarat o ty, které postihlo neštěstí – v míře nebývalé se okamžitě semkli k solidární pomoci a za dobu kratší než jeden týden darovali postiženým bezmála miliardu korun.

Na druhé straně v téže době vláda ČR dokonce celý den diskutovala na téma, zda státní příspěvek rodinám bude krácen o plnění, které bude později vyplaceno pojištěným osobám, či nikoliv. Případně, po pěti dnech vyhlášený program MPO "Pomoc po tornádu", pro podporu podnikatelů v postižených oblastech, cituji: „Uhradíme okamžitě 80-100% výdajů na pořízení nového majetku“. Jenže tato státní pomoc byla „zastropována“ limitem 1 milion Kč na subjekt (něco jsem v podnikání zažil, a proto 1 milion Kč na pořízení nového firemního majetku, odhaduji tak v řádu nepřesahující 1 % nákladů…???).

Poznámka: Co dodat více. Možná to, jak v první fázi státní pomoci armáda vyslala na místo postižení jen jeden ženijní odřad a krajský hasičský mluvčí k tomu pohovořil, že oni na odklízení trosek se svými silami a prostředky stačí. Tímto kompetenčním paradoxem se jen potvrdil fakt, jakou strategickou chybou bylo převedení „Civilní obrany“ z rezortu armády na příslušníky HZS (výměnou za směšnou, generálskou hodnost) - nejen proto, že armáda disponovala a nadále disponuje potřebnou technikou i lidmi. Na druhé straně modrý Sbor musel prostředky zbytečně nově nakupovat a příslušní velitelé, místo toho, aby organizovali tolik potřebnou a každodenní požární prevenci, začali místo toho organizovat CO …???

Nemohu opomenout další příčinnou souvislost: "Za rasistický článek k tragickému bytovému požáru v Bohumíně padly obžaloby" (uvedli 8.6. 2021 na zpravodajském portálu irozhlas.cz). Protože se jednalo o médium veřejné služby, napsal jsem paní redaktorce, jestli v rámci publikování „vyvážených“ informací, plánuje zařadit také článek: „A kdy, v souvislosti s tímto požárem, padnou tresty za zanedbanou požární prevenci?“:

Bohužel jsem se žádné odpovědi nedočkal, přestože tato skutečnost je minimálně stejně závažná jako rasistický článek (publikovaný na obskurním serveru VlasteneckeNoviny.cz). Soudím, že současný svět se momentálně ve své hyperkorektnosti ubírá prapodivným směrem – nedávno média informovala o trestu pro fotbalistu na 10 zápasů, za údajnou rasistickou urážku (přitom za evidentní, úmyslný kop do obličeje v přímém přenosu a v témže utkání, pachatel dostal stop pouze na tři utkání…).

Poznámka 1: Nechci se stále opakovat, ale skutečně si vůbec nikdo z příslušníků HZS nevšimnul (nejen v Bohumíně), že při rekonstrukci výškového objektu někdo účelově nahradil původní nehořlavé výplně parapetů zábradlí plastovým Makrolonem (který tehdy zasahující příslušníci kropili z požárního žebříku vodou, místo toho, aby z něj prioritně zachránili požárem uvězněné osoby). Přitom, když v sousedním Polsku hořelo v prostoru užívaném pro účely „únikových her“, tak bezprostředně v ČR proběhla, a to za významné mediální pozornosti, jejich celostátní kontrolní akce. Přitom, kdo je zodpovědný za nefunkční požární prevenci (nejen v tomto kraji „rázovitém“) a čemu se věnuje raději, snad není nutné více diskutovat…

Poznámka 2: Ve věcné souvislosti nabízím srovnání se sousedním státem. V Rakousku se náš pan domácí rozhodl, že už nebude provozovat tradiční řemeslo a nad stolařskou dílnou si nechá postavit restauraci + tři podlaží ubytovacího provozu. Coby soused jsem byl účastníkem řízení – z poskytnutých výkresů mi vyšlo, že na stavbě jim nevycházejí odstupové vzdálenosti v rohovém styku stávajícího a nového objektu. Tak jsem příslušnému stavebnímu úřadu (byl jím okresní úřad v St. Johann im Pongau) napsal, že sice přesně neznám rakouské projektové normy, ale podle evropského kritéria radiace 15 kW/m², navržené odstupy mezi okny tomuto kritériu nevyhoví (a přidal k tomu obrázek z počítačové simulace FDS). Sice mi odepsali, že moje námitka (jako souseda vzdáleného 14,9 metru od plánované stavby) není relevantní. Přesto dotčený úřad ve stavebním povolení uvedl, že okna v rohovém styku musí být od sebe vzdálena buď 3,0 metru, anebo když budou méně, tak se vyžaduje pevné zasklení klasifikace EI 30 minut. A co mě upoutalo zejména, jak vedle stavebníka byl hned dalším obeslaným subjektem v pořadí úřad stavební policie (inu u sousedů jejich stavebnictví zřejmě nejede na český papírový „fotonový“ pohon …).

Dne 7. června 2021 odvysílala veřejnoprávní televize, v pořadu Reportéři ČT příspěvek s titulkem Zde hlaste požár; dále cituji z anotace:

Poznámka 1: Stále více sílí hlasy avizující výměnu na postu ústředního náčelníka HZS. Proto jsem v pracovním telefonátu s jedním délesloužícím příslušníkem HZS doporučil, aby konečně navrhli někoho z mladších krajských ředitelů (dokonce jsem dva z nich kdysi vyučoval), co nejsou zatížení žádnými hříchy z minulosti. Jenže jsem dostal odzbrojující odpověď: „ale oni nejsou generálové…???“. Proto můžeme brzy mít nové, jistě pro někoho výnosné obchodní smlouvy, zahrnující jiné kraje (třeba v severní části státu) a možná konečně celou republiku přemalujeme na oranžovo-růžový hnus.

Poznámka 2: Výše uvedená reportáž o ekonomické provázanosti erárních institucí a soukromých subjektů, je možná jednou z příčin proč u HZS stále tak urputně trvají na instalování pouze standardní EPS v objektu (bez ohledu na fakta, že jiné technické prostředky jsou dnes stejně účinné, anebo dokonce lepší…).

Marně hledám něco profesně pozitivního, až nakonec dne 19.6. 2021 najdu na zpravodajském portálu irozhlas.cz informaci k tuzemské akci „Nálet na blbé“ (tj. zoufalé polední kvílení hasičských výstražných sirén každou první středu v měsíci, nehodné technických prostředků 21. století) – konkrétně psali, cituji „Český rozhlas slavil úspěch na 73. ročníku Prix Italia, evropského festivalu rozhlasové a televizní tvorby. Zvítězil v kategorii Hudba s projektem Hudba k siréně“.

Poznámka: Muzikanti skladbu zahráli v laboratoři Výzkumného ústavu vodohospodářského v Praze ve středu 7.srpna 2019 v pravé poledne (jenže, kdo z občanů to přes probíhající kravál venku, slyšel…???).