|
|
Tak jsme se přece jen dočkali. Staré pořádky se vracejí - Červenáček svlékl krizový dres, nasadil si kvádro a zase nám obnovil měsíční „nálet na blbé“ (inu soudružskou strategii, že stát musí svou „péči“ o proletáře pravidelně a hlasitě připomínat pěstují u tuzemského HZS setrvale):
Přesto mám jednu profesní pozitivní zprávu (přišlo mi totiž poděkování od bývalého studenta), ze kterého vyplývá, že občas se u nás ještě najde subjekt, který zavítá do požární zkušebny, za účelem provedení reálné zkoušky (místo toho, aby si našel flexibilního „odborníka“, který mu místo zkoušky napíše "od stolu" zaručeně správný „papír“…):
|
Chci Vám poděkovat, za Vaše doporučení a radu nechat provést zkoušku stávajícího střešní pláště na klasifikaci BROOF (t3). Pro připomenutí, požádal jsem Vás o názor na toto po pohřbu Janka Babeje. Na základě Vašeho doporučení nechat střešní plášť odzkoušet v PAVUS, že by klasifikace BROOF (t3) měla vyjít, jsem investora přesvědčil, aby nechal vzorky střešního pláště odzkoušet a střešní plášť z roku cca 1999 ve skladbě trapézový plech, minerální vlna cca 12 cm, živičná lepenka, klasifikaci BROOF (t3) bez problémů získal… |
Poznámka: Bohužel, je smutné, když pedagog přijde o svého studenta, navíc o studenta, který i vyučujícího něco naučil…
Červnové bleskové povodně ukázaly, že nákaza oranžovo-růžovým hnusem se z našeho kraje „razoviteho“ přesunula dále, konkrétně do kraje Pardubického:
Většina z nás je častým účastníkem silničního provozu – když na komunikaci vznikne situace, vyžadující rychlý průjezd vozidel zdravotní záchranné služby, policie i našich hasičů, je prioritním podnětem k reakci ostatních řidičů kolísavý akustický signál (nikoliv zrakový). A pokud na místě vzniku mimořádné události již zásahová vozidla stojí, pak teprve nastupuje podnět zrakový. Rozhodujícím faktorem však není barva odstaveného vozidla, ale blikající maják (například policie má převažující povrchovou úpravu vozidel v šedém odstínu a jenom málo řidičů ji přehlédne).
Poznámka: Nechci spekulovat o tom, kolik výrobců osobních, užitkových, anebo nákladních vozidel, má takovou „speciální“ barvu ve své standardní cenové nabídce (tj. bez příplatku)? A kolik peněz navíc se utratí dodatečně, pokud se takové vozidlo musí z výchozí červené „přestříkat“? Z pohledu přímého daňového poplatníka lze konstatovat, že nastal čas zbytečné náklady vyčíslit, původce evidentní marnotratnosti potrestat a nechat je v mezích zákona splácet osobní podíl na vědomě způsobených škodách…
Minule jsem v Zápisníku uvedl, že v rámci celospolečenského konsenzu bude minimálně slušným počinem vrátit některé, zbytné, veřejné výdaje. Konkrétně jsem uváděl i částku 4.170 miliónu Kč ze státního rozpočtu na úkol č. VH20182020032, za jakousi „Analýzu bezpečnostních přístupů v oblasti navrhování požární bezpečnosti staveb …“.
Místo vrácení peněz jsem však zaregistroval, že písemný elaborát k tomuto úkolu již byl rozeslán vybraným subjektům do „oponentního“ řízení. Proto jsem na základě zákona č. 106/1999 Sb. (o svobodném přístupu k informacím) požádal o oficiální text nositele tohoto úkolu, kterým byla místní Fakulta Bizarního Inženýrství.
Vůbec mě tam nezklamali, neboť spolehlivě dostáli svému označení - již druhý den po odeslání žádosti jsem obdržel e-mail, ve kterém Karla (doc. RNDr. Karla Barčová, Ph.D., proděkanka pro vědu a výzkum) píše Jirkovi (současný děkan fakulty, můj někdejší student s nevalnými výsledky), cituji:
|
Ahoj Jirko, Co s tím budeme dělat? Vůbec nevím, kdo ten člověk je a zda jsou takové dokumenty veřejné, přestože se odkazuje na zákon o svobodném přístupu k informacím a my jsme příjemcem veřejných prostředků. Jedná se o BV pro potřeby státu, tedy veřejná zakázka, kterou vede za nás Petr Kučera. Děkuji za radu, Karla |
Dobře, alespoň jsem se dozvěděl, že „výzkum“ vede Petr Kučera (doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D.). Bohužel, i přes řadu nabytých titulů, stále jenom osoba bez skutečné praxe v předmětné oblasti požární bezpečnosti staveb (neboť od svých studií ještě neopustil školní lavice). Po tomto sdělení následovala klasická „cyklická smyčka“. Fakulta oznámila, že podle uzavřené smlouvy mi bez souhlasu poskytovatele (MV ČR) vyhovět nemůže. A následně oslovené MV CR mou žádost odmítlo oficiálním úředním aktem, s odůvodněním, cituji: “Informační povinnost ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím se může vztahovat pouze k těm informacím, kterými povinné subjekty v danou chvílí disponují, tzn. k informacím reálně existujícím.“ V zaslaném odůvodnění mě však téměř vyděsilo sdělení, že „Odborným gestorem výzkumné potřeby je GŘ HZS ČR“ (protože v současném personálním obsazení tam problematice PBS nikdo, nebo jen málokdo rozumí…???).
Nějak přestávám chápat současnou realitu, pokud na řídích postech státní správy nebo v ústředních institucích pracují stále méně a méně schopní lidé (snad jde o záměr, aby je špička oligarchů mohla lépe ovládat). Proto se zřejmě nesmím divit skutečnosti, když povinné subjekty reálně nedisponují požadovanými informacemi a přitom elaborát reálně rozesílají do „oponentního“ řízení.
Poznámka 1: Obecné povědomí, že akademické instituce jsou zárukou kvality, ať se jim svěří cokoliv, je v našich končinách iluzorní představou (u místní FBI zvlášť). Sice jsem byl tímto hokynářským způsobem odmítnut, přesto nelze popřít, že poměrně dobře znám systémové, formulační i cenové náležitosti, související s tvorbou původních ČSN řady 73 08xx. Z toho vyplývá, že v této kauze se evidentně něco zastírá. Možná korupční potenciál dotčeného „výzkumného úkolu“, či chybějící erudice, případně pleticha při sjednání, anebo nastavení soutěžních podmínek tak, aby veřejnou zakázku získal spřízněný subjekt a jeho kamarádi.
Poznámka 2: Jestliže při zadání veřejné zakázky všechno proběhlo „křišťálově čistě“, nechci se dočkat stavu, až jednou bude tajený elaborát volně obíhat po internetu (třeba pro obveselení profesní veřejnosti). A v něm zjistíme, že hlavní výstup z „výzkumu“ představuje barevný, koláčový graf, kde 1/3 respondentů si přeje, aby se soustava ČSN 73 08xx nezměnila, druhá třetina je pro zachování současného stavu, ale s drobnými úpravami a zbytek respondentů navrhuje úplné zrušení (neboť v tomto smyslu jsme prostřednictvím komory ČKAIT nedávnou obdrželi k vyplnění „průzkumový“ dotazník). Možná přijde čas položit otázku: „Kdo a proč dostává peníze za nic?“, pokud z tajeného „výzkumu“ nakonec vyplyne prostý fakt, že jedna stránka elaborátu vyjde daňové poplatníky na bratru 100000,- Kč (už jsme takové případy z vybrané „tvůrčí dílny“ viděli…).
Sice následující řádky s naší profesí zcela nesouvisí, přesto vypovídají mnohé o realitě současného světa:
|
Na základě direktiv evropského práva se u nás od 1.7. 2020 změní „Občanský zákoník“, a to ve věci uplatňování reklamací - dvouletá reklamační lhůta zboží je novelou zachována; zánik současné dvouleté „zákonné záruky“ spočívá v tom, že reklamace bude směřovat vůči vadám, které věc měla již při převzetí, nikoliv vůči vadám, které se po převzetí teprve vyskytly. |
Údajně má platit režim, ve kterém do jednoho roku bude průkaz skutečnosti, že výrobek neměl při nákupu vadu ležet na prodejci a od jednoho roku na spotřebiteli. V této souvislosti by mě docela zajímalo, kdo si vědomě kupuje fungl nový výrobek s vadou a kdo vědomě s vadou fungl nový výrobek prodává (to si budou soudní znalci mnout ruce, pokud si každý výrobce i každý kupující, před aktem pořízení nového výrobku vyžádají znalecký posudek, zda věc vykazuje vadu či nikoliv…).
Poznámka: Inu je vidět, že obchodníci a právníci dnes řídí náš svět…
Pro letní odlehčení (neprofesní), něco o skutečnostech, jak u soudu nedávno zcela bezelstně vypovídal Míra Pelta (někdejší šéf tuzemského fotbalu). Prostě, co věta to perla:
Poznámka: Možná dříve než pravomocného rozsudku, se dočkáme nové divadelní hry…
| Hlavní stránka | Minulý zápisník |