Ručka.jpg(1 kb) Podivná doba, kdy se fotbal hraje před prázdnými tribunami a zvukař na stadionu pouští hráčům do reproduktorů pokřik nepřítomných diváků. V naší profesi falešně zněla mediální polnice Gř HZS (omlouvám se těm, komu zapěla pozitivně), když světu oznámila.: „…dne 20. března 2020 přistálo na Letišti Václava Havla první letadlo s nákladem ochranných prostředků, které bylo potřeba vyložit, odvést do skladu v Opočínku, přepočítat a rozdistribuovat do všech krajů celé České republiky. V rámci této akce s pracovním názvem „Operace letadlo“, od 20. března, do neděle 3. května, prošel hasičům rukama materiál z 55 letadel, která přiletěla z Číny. Celkem se na této akci ze strany HZS ČR podílelo 250 hasičů, kteří se střídali ve dvou směnách - materiál byl naložen postupně do 620 nákladních aut, která najezdila přes 350 000 km…“. Takto se v oficiálním prohlášení v podstatě smrskla, bafuňáři HZS tolik protěžovaná služební oblast ochrany obyvatelstva, která evidentně „jede podle pravidel minulých válek“(přitom stará vojenská pravda říká, že sebelepší plán se rozsype po prvním výstřelu…). Jediné pozitivum v této záležitosti vnímám ve faktu, že za mimořádného stavu byly zrušeny celostátní zkoušky sirén.

Poznámka: Klidně si u MV ČR mohou ke sloganu „Pomáhat a chránit“ přidat další: „Vykládka a rozvoz“ (zřejmě nová strategie modrého Sboru pro časy “kdyby nehořelo…“). U mě patří „Operace letadlo“ mezi jasné kandidáty na letošní Blbost roku, neboť ve dnech nouzového stavu, kdy speditérské firmy nemohly zavadit o práci, stát provozoval nejztrátovější doručovací službu nekvalitního čínského zboží (kam se na ně hrabe Česká pošta …).

Ručka.jpg(1 kb) Krátká ukázka (ne)kompetentností eráru na nejvyšší úrovni státní správy, putující tuzemským internetem – následuje výpisek z třístránkového manuálu ze společné tvůrčí dílny MV + MF ČR, který starostové tuzemských obcí dostali místo potřebných roušek (měl řešit jejich rozdělování občanům, včetně sepisování darovacích smluv …): “Z hlediska zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, bude třeba chápat rozhodnutí o poskytování roušek občanům (obyvatelům) jako rozhodnutí v tzv. nevyhrazené pravomoci rady podle § 102 odst. 3 zákona o obcích. Bude přitom možné, aby rada svým usnesením v obecné rovině stanovila podmínky poskytování roušek (např. počet připadající na jednoho občana či obyvatele, evidenci poskytnutých roušek) a na základě takto obecně formulovaného usnesení již budou roušky vydávány jednotlivým zájemcům pracovníky obecního úřadu."

Poznámka: Zřejmě v této době starostové a starostky neměli nic jiného na práci; kdežto na obou ministerstvech lidé „dřeli jako koně“…

Ručka.jpg(1 kb) V etapě „rozvolňování“ nelze opomíjet ani věcné záležitosti, konkrétně akci „Rekodifikace stavebního práva“; stručně shrnuto:

Poznámka: Nebyla akceptována ani moje připomínka, aby se na HZS „chodilo“ projednávat výhradně řešení odchylné od platných ČSN (proč shánět úřední razítka na slohová cvičení, jenom opisující v čase budoucím požadavky norem…???) a odpovědnost za řešení PBS i jeho realizaci přenést ve větší míře na profesního projektanta.

Ručka.jpg(1 kb) Při stavbě montoven všeho druhu často zahraniční investoři vnímali ČR jako zemi „třetího“ světa. Za štědrého přispění státu, zde na „zelených loukách“ lacino budovali plošně rozlehlé objekty, ve kterých se někdy „pozapomnělo“ na související prostory (zaměstnanec si přece může montérky obléci doma, přibalit si svačinu a po šichtě se může doma na své náklady také osprchovat). Dnes se pomalu situace začíná napravovat (zpravidla formou různých vestaveb do původní výrobní haly). V této souvislosti jedna továrna řešila pořízení nové vestavby šaten a kanceláří, které měly v úrovni 2. NP zajištěn průhled do provozu výroby. K tomu měla sloužit požární okna, osazená v lehkém sendvičovém panelu. Jenže při nahlédnutí pod hliníkovou krycí lištu investor zjistil, že mezi rámem okna a okrajem panelu je volná spára o šířce bratru 5 cm. Závadu reklamoval u výrobce a ten mu místo sjednání nápravy zaslal kopie tři veledůležitých „papírů“ (nic konkrétního z nich zákazník skutečně nevyčte - viz ilustrační soutisk):

Takových „dokladů“, které si výrobce může napsat sám, je dnes možné pořídit nekonečně velké množství (záleží jen na kreativitě vydavatele). Vzhledem k tomu, že zákazník měl důvodné pochybnosti o řádné montáži požárních oken do stavebního otvoru v požárně-dělící stěně, doporučil jsem, ať požádá výrobce, případně dotčenou Autorizovanou osobu, o nahlédnutí do avizovaného Protokolu č. 080-020879, ve kterém z popisu nebo z výkresu může zjistit, v jaké podpěrné konstrukci a s jakou montážní spárou byl vzorek pevného kovového okna požárně odzkoušen. Místo toho zase obdržel jenom málo kvalitní kopie titulních listů dvou dalších „papírů“:

A k nim krátké sdělení: “Domníváme se, že na základě výše uvedených dokumentů je možné jednoznačně vyloučit jakékoliv pochybnosti o řádné instalaci požárních oken v lehké požárně-dělící příčce“. A volná spára mezi okny a panelem vestavby nadále zůstává…?

Poznámka: Inu v papírování jsme nepochybně mistři světa. Přitom vždycky jsem na pochybách, pokud výrobce požárně dělicích konstrukcí, ani nedokáže pro požární uzávěr otvoru používat správný termín (zvlášť když zvolí rusismus: „protivopožarnyj“). S přihlédnutím k jeho vlastní formulaci, mohu konstatovat, že v konkrétním případě instalovaná „Ocelová protipožární pevná okna jsou plně funkční a provozuschopná“, jenom za podmínek, když nebudou vystavena účinkům požáru.

Ručka.jpg(1 kb) V architektonické kanceláři potřebovali u jedné zakázky provést výpočet radiace tepla z požární rolety klasifikace EW, oddělující šatnu diváků od prostorů chráněné únikové cesty (CHÚC); kdy vzdálenost povrchu rolety od osy únikového pruhu činila 8,3 metru:

V méně složitých případech (zde šlo o záměnu původní návrhové klasifikace EI na EW) nechci brát práci profesním kolegům. Proto jsem tazateli odpověděl, ať požádá zpracovatele konkrétního PBŘ, aby výpočet provedl sám (podle programu, který jako řádně registrovaný uživatel u nás má k dispozici). K tomu stačí, aby jim dodavatel rolety sdělil hodnotu povrchové teploty, naměřenou na neohřívané straně rolety ve 30 minutě zkoušky požární odolnosti.

K mému překvapení jsem od pana architekta obdržel za pár dnů další e-mail, ve kterém stálo, že dodavatel rolety (s.r.o. s majetkovou účastí osob, jejichž hlavní pracovní náplní má být výuka na místní VŠ), jim sdělil, cituji: “…nám odmítá poskytnout údaje o teplotě rolety, kterou potřebujeme pro výpočet s tím, že je to jejich know how“.

Jsou situace, které je možné řešit i když druhá strana nespolupracuje – doporučil jsem, aby místo skutečné teploty povrchu dosadili do výpočtu teplotu normového požáru ve 30 minutě (což je postup výrazně na straně bezpečnosti), neboť reálná osa únikového pruhu evakuovaných osob je od povrchu spuštěné rolety poměrně daleko (rovněž jednotky HZS, při případném zásahu vnitřkem CHÚC, nebudou radiací ohroženy, neboť mají roletu v dosahu výstřiku vody z proudnice a mohou si ji ochladit).

Přesto mi vzniklá situace nedá, abych ji posoudil v širším kontextu. Panečku, to je mi „pěkné“ know how – neboť funkční roletu typu EI větších rozměrů (zejména jde o výšku), je obtížné vyrobit (kvůli nezbytné tloušťce izolačních vrstev). Proto se zpravidla vyrábějí svinovací rolety typu EW nebo E a radiace na neohřívané straně se musí dopočítat. A naši pedagogové, místo aby naměřený údaj projektové praxi poskytli (z toho přece ani genius nemůže zpětně dovodit, z jakých konstrukčních prvků se roleta skládá), tak ve své nenasytnosti, zřejmě plánují každý výpočet, pro jednotlivý výrobek udělat sami (nepředpokládám, že zdarma).

Vzhledem k mimořádným událostem letošního roku (zavřít provoz podniku ze dne na den je něco, co nikdo z nás dosud nezažil…), má i tato záležitost významnou společenskou souvislost – není přece možné, aby všechny náklady na omezení ekonomiky nesl privátní sektor a státní zaměstnanci dostali všechno a ještě si mnoha způsoby navíc ke svému platu přilepšovali (a mastnota jim tekla po bradě…). Protože erár k „záchraně hospodářství“ plánuje tisknout a možná dokonce po ulicích rozhazovat ničím „nekryté peníze“ (to, co se kdysi uvádělo v učenicích ekonomie jako nereálný a čistě cvičný teoretický příklad, je pomalu tady), vadí mi systémově, že se nejprve nezačalo šetřit a škrtat naprosto zbytečné položky státního rozpočtu. Ve věcné souvislosti by se jich našlo:

Poznámka: A když konkrétní částky neseškrtal stát, tak slušný člověk by je měl vrátit sám…

Ručka.jpg(1 kb)

Ve Věstníku ÚNMZ č. 5/2020 je kromě jiného uvedeno:


Hlavní stránka Minulý zápisník