Ručka.jpg(1 kb) Na současné situaci mě překvapily tři věci:

  1. Jak křehká byla slupka globální ekonomiky, která si kecla na zadek za pouhých 14 dnů (přitom komunistická Čína nepotřebovala k bleskové porážce zbytku planety žádné vojenské prostředky…).
  2. Jakým diletantským způsobem je řízen tento stát (přitom zaručeně správné, socialistické šílenství si snad ještě pamatujeme …).
  3. Jak se po pár týdnech větší než malá část populace „hroutí“ z toho, že nemůže bloumat po nákupních centrech, chodit do hospod nebo na fotbal (naši předkové, kteří v minulém století zažili obě světové války, se musí „obracet v hrobě“...).

Několik aktuálních, neprofesních postřehů:

Ručka.jpg(1 kb) V mediální bouři kolem celosvětové pandemie asi neměla takovou informační prioritu zpráva, cituji: „Polostátní skupina ČEZ udělala další krok nutný k výstavbě nového jaderného bloku v Česku. Podala Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost žádost o povolení postavit ho u Dukovan…“ (pro jistotu ČEZ nežádá o možnost výstavby jednoho, ale rovnou dvou velkých reaktorů, o výkonu 2 x 1200 MW).

Ve věcné souvislosti mi poněkud uniká koncepce energetické politiky našeho státu, když ve vyspělém světě se tendence obrací spíše k výstavbě „modulárních reaktorů“, které se kompletně vyrobí v továrně a následně se sestaví až v lokalitě konečného umístění. Navíc, dnes u velkých reaktorů, s extrémně dlouhou dobou výstavby, nikdo neumí garantovat termín dokončení, ani původně „vysoutěženou“ cenu (stačí připomenout, že v jihočeském Temelíně měl být první blok uveden do provozu v roce 1992 a nakonec byl spuštěn až o 10 let později…???)

Profesně mám významné pochybnosti o max. požární bezpečnosti původní elektrárny (přitom neřeším logistiku zabezpečení tisíců dělníků, přítomných na stavbě, pokud by došlo k nějaké mimořádné události ve stávajícím provozu). Zejména jde o skutečnost, že obě tuzemské jaderné elektrárny jsme vyprojektovali a z větší části postavili v dobách minulého režimu. Proto většina instalovaných požárních uzávěrů pocházela z dílny socialistického podniku (OSMP Batizovce) a měla osazen zadlabací zámek bez požární odolnosti (jiný se totiž v bývalém ČSSR nevyráběl). Tento „nepožární“ zámek má pouze hliníkovou střelku západky (která se v případě vzniku požáru brzy roztaví) a neudrží dveře v požadované uzavřené poloze - proto byly všechny tehdejší „požární“ dveře zkoušeny v zamčeném stavu (tuto možnost dovoloval tehdejší zkušební předpis), a to s ocelovou závorou vysunutou do otvoru v zárubni, což v případě nutnosti nedovoluje požární dveře běžným způsobem otevřít (na vlastní oči jsem takové dveře viděl v Temelíně, když jsme tam v 90 letech minulého století dodávali několik speciálních požárních uzávěrů - a skutečnost, kterou jsem shledal v novějším Temelíně, lze očekávat i v dříve postavených Dukovanech i když přiznávám, že zde jsem nikdy nebyl …).

Poznámka: Vůbec se nedivím, pokud obyvatelé nejbližších, sousedních států proti provozu tuzemských JE protestují. Ale třeba se mýlím a tuzemští příslušníci HZS si toho stavu, při svých preventivních kontrolách rolách po roce 1989 všimli a vzhledem ke strategické důležitosti dotčených objektů nechali všechny „nepožární“ zámky vyměnit.

Ručka.jpg(1 kb) Ve školách všech stupňů se zrovna neučí, ani nezkouší. Ale protože již uplynul termín, co jsem slíbil posluchači jedné VŠ (že událost dříve než v 02/2020 nezveřejním), činím tak právě nyní, neboť záležitost považuji za odstrašující příklad, jak se výuka provozovat nemá.

V emailu (ze srpna loňského roku), s žádostí o pomoc v nouzi nejvyšší, se uvádělo, cituji: “ Studuji poslední semestr na stavební fakultě, obor “ Integrální bezpečnost staveb“ a zabývám se teď diplomovou prací na téma „Svislá virtuální pec pro zkoušky požární odolnosti“. Vytvořil jsem zdrojový kód stěnové pece (zasílám jej v příloze), která je modelem skutečné pece, provozované u českého výrobce, od kterého jsem dostal výsledná data z reálné zkoušky stěny z pórobetonových tvárnic YTONG …. Problém je v tom, že průběh teplot ani průběh tlaků ze simulačního modelu stěnové pece se zdaleka nepodobá průběhu teplot a tlaků z konkrétního experimentu. Reálná zkušební pec při experimentu pracuje tak, že hořáky začnou zahřívat vnitřek pece dle průběhu normové teplotní křivky. Vnitřní teplotu v peci snímá 12 deskových snímačů. Dále jsou zde dva snímače tlaku. Když jeden z nich zaznamená tlak v peci větší než 20 Pa, tak se otevře odvětrávací klapka na konci průduchu z pece a tím se tlak v peci zase sníží a takhle stále dokola. Po nespočtu pokusech a opravách zdrojového kódu, které mě napadly, stále nevím, proč pec nefunguje jak má?

Osobně jsem si na sestavení simulačního programu pro virtuální zkušební pec troufnul až po pěti letech praxe v oboru počítačových simulací FDS. Přitom vybalancování vzájemného vztahu teploty a tlaku v dílčích zónách zkušební pece mi za dlouhých zimních večerů zabralo tři měsíce. Zaslaný zdrojový kód se mi nezdál příhodný již samotnou velikostí souboru (měl cca 1/10 kB, než by odpovídalo dané problematice), přesto jsem neodolal a nahlédl. Již na začátku materiálových dat byly fyzikální parametry vyzdívky pece i testovaného vzorku (tj. specifické teplo a tepelná vodivost) zadány taxativními hodnotami pro 20°C a nikoliv v závislosti na měnící se teplotě (na to mi diplomant uvedl, že předmět sdílení tepla je ve škole nikdo neučil a že všechnu látku mají v integrované PBS zvládnout za 1,5 roku inženýrského studia…???). Pak jsem ve skriptu narazil na dva programové řádky, které převedeno do lidské řeči počítači sdělovaly: „…když se ve zkušební peci zvýši tlak přes hodnotu 20 Pa, tak otevři malý otvor ve stěně pece…“. Jenže i sebevýkonnější computer je výlučně „pilný blbeček na sčítání jedniček a nul" a nutně se mu také musí sdělit, co má udělat, když tlak ve zkušební peci zase klesné pod zvolený limit 20 Pa. Na to jsem dostal odpověď, že tím se již diplomant dále nezabýval, neboť ony dva zásadní programové řádky mu do programu "nadiktoval" sám vedoucí diplomové práce.

Poznámka: Je to smutné – nikoliv pec, ale pedagog nefunguje jak má!!! Navíc, pokud se jedná o rychlokvašeného profesního „odborníka“, co si rád obaluje své příjmení současně hned několika tituly (Ing.arch, Bc. Ph.D.). Toho bych si rád ze základů PBS přezkoušel (případně oznámkoval nějakou "vědeckou“ práci, kterou sám vypracoval)….

Ručka.jpg(1 kb)

Ve Věstníku ÚNMZ č. 4/2020 je kromě jiného uvedeno:


Hlavní stránka Minulý zápisník