Ručka.jpg(1 kb) V době tuzemského chaotismu u státních nařízení obrany proti nejdražší čínské chybě v dějinách lidstva, kdy média výnosně prodávají titulky a emoce, je těžké najít profesní pozitivní zprávu. Možná snad poznatek, že v posledním měsíci si příslušníci HZS + politici přestali vzájemně udělovat medalie za úspěšné zvládnutí současné lapálie (přitom metály, které rozdává dnešní „hradní“ garnitura nemá valný smysl komentovat); případně skutečnost, že zaměstnancům veřejného sektoru, které chrání služební zákon, neklesnou letošní příjmy. Osobně pak oceňuji přirozenou aktivitu místních dobrovolných požárních jednotek.

Poznámka: Když HZS ČR, s takovým nadšením a personálním nasazením, převzal do svého portfolia „ochranu obyvatelstva“, měl letos na podzim někdo ze stáda náčelníků v generálské hodnosti vystoupit a sdělit obyvatelstvu (když tak neučinil jejich ministr, nebo jeho šéf), že „COVID 19“ není žádná chřipka, jejíž pravidelná roční epidemie průměrně trvá čtyři týdny. Že jde o nákazu, která se za pouhé tři měsíce dostala mezi top 10 nejvíce smrtných nemocí. A proto do doby, než bude k dispozici očkovací vakcína, musíme ještě nejméně půl roku důsledně dodržovat základní epidemiologická pravidla.

Ručka.jpg(1 kb) Během současných událostí nějak zapadlo, že v loňském roce odhlasoval Evropský parlament zrušení letního času do roku 2021. Termín se blíží, a přesto zase usínám v době, kdy v televizi právě začíná přímý přenos fotbalového utkání „Ligy mistrů“, na které jsem se celý den těšil. A ráno vstávám o hodinu dříve, než otevřou v pekařství, kam pravidelně chodím pro čerstvé pečivo.

Záměrně jsem zvolil tento „oslí můstek“, abych upozornil na skutečnost, jak v souvislosti se zásahem u tragického požáru bytového domu v Bohumíně, byla zřízena krajská a dokonce i celostátní vyšetřovací komise (aby věc rovněž „nezapadla“…)“.

V širším kontextu připomínám jinou tragickou událost ze začátku loňského roku, kdy v prostoru, který sloužil k provozování tzv. „únikových her“, se v sousedním Polsku otrávilo kouřem pět osob. Bezprostředně potom v ČR proběhla mediálně propagovaná kontrolní akce, a to v podobně užívaných prostorech. Jako logický výstup z vyšetřování jsme mohli čekávat, analogicky bezprostřední, celostátní kontroly všech stávajících bytových domů (s cílem, čím bylo ve výplni parapetů balkonů nahrazeno při současných rekonstrukcích původní „drátosklo“). I s přihlédnutím k pandemické situaci, nemuseli příslušníci HZS vstupovat do objektů a mohli stav posoudit z vnější strany objektu.

Poznámka: Byl jsem ještě v zaškolovací době a vraceli jsme se tehdy služebním vozidlem z vicerezortní kontroly historického objektu v Olomouci. V roce 1980 ještě do Ostravy nevedla dálnice a tak jsme jeli zkratkou, přes vojenský prostor „Libavá“. Při sjíždění z masívu Oderských vrchů, bylo na okraji města Potštát vidět, jak obsluha veřejné čerpací stanice pálila na otevřeném ohni nějaké obaly. Starší kolega nechal auto zastavit, vytáhl služební průkaz a požádal obsluhu, aby donesla hasicí přístroj. Poté oheň uhasil a za přestupek jí uložil max. blokovou pokutu 100 Kč. Kladu si otázku kolik současných příslušníků HZS ve službě, případně i po jejím skončení, prošlo nebo projelo kolem dotčeného výškového objektu, který měl po rekonstrukci instalovány nepřípustné plastové výplně parapetů balkonů a proč nikdo nijak nezakročil? Všeobecnou mantru, že tak se to přece dělá všude, považuji za velmi lacinou výmluvu…

Ručka.jpg(1 kb) Nedávno jsem na žádost několika profesních projektantů a příslušníků HZS (co se s poctivým přístupem k problematice PBS ocitají na „slepé“ koleji), uvedl na svém webu seriózní komentář na téma: „nekonečně rozlehlých skladů hořlavých látek“, které v ČR rostou jako příslovečné „houby po dešti“ (zpravidla na nejkvalitnější zemědělské půdě). Důvodem sepsání komentáře byla skutečnost, že část „flexibilních“ projektantů PBS + někteří „progresivní“ příslušníci HZS, běžně preferují nesprávný postup, že v objektech stačí instalovat „českou trojku“ (EPS + SHZ + SOZ) a nic dalšího, se vůči významně překročeným mezním limitům požárních úseků skladů, již nemusí prokazovat. O dalším nebezpečí, které spočívá v obvodových nebo střešních panelech těchto skladů, s vnitřní izolaci zaručeně „nehořlavým“ pěnovým polyuretanem, ani nemluvě (na tuto, vnějším opláštěním překrytou izolaci, i sebelepší sprinkler rozhodně nedostříkne). Pak se nesmíme divit, jak v zemi, kde takové řešení je nesnesitelně lehké prosadit, se noví investoři „hektarových“ skladů množí měrou nebývalou:

Vážnost situace dokumentuje také příloha, vložená do posledního vydání občasníku ČKAIT, kde můžeme spatřit další profesní „zrůdnost“ – již provozovaný halový sklad (konkrétní o nadlimitní ploše 9956 m2), mohl být v ČR v jediném požárním úseku, a to na významné části půdorysu, dokonce realizován jako třípodlažní …??? Není třeba připomínat, že kromě zboží se za hořlavé látky považují také obaly, dále případné manipulační prostředky nebo materiály usnadňující skladování i přepravu:

V historické souvislosti uvádím, že pokud na začátku tohoto tisíciletí vláda ČR nastolila mylnou strategickou koncepci dalšího rozvoje státu, kdy místo českých podnikatelů a znalostní ekonomiky, budeme masivně podporovat zahraniční investice a staneme se montovnou Evropy (shodou okolností byl tehdy premiérem někdejší socialistický prognostik - dnes obyvatel LDN Lány). V toto souvislosti jsme v TNK 27 dostali za úkol vypracovat znění normy, které dovolí stavět „neomezeně velké výrobní objekty“, bez toho abychom věděli, co se v nich vlastně bude vyrábět. Diskuze probíhala zejména v subkomisi SC1 „Projektování PBS“. Byla bohatá, ale nikdy zde nepřišla na přetřes otázka rozšíření také na sklady hořlavých látek. Nikdo soudný by si tehdy nevzal na svědomí zvednout při hlasování ruku pro případ požáru, na který nebudou stačit ani všichni hasiči z ČR (navíc takový stupeň poplachu nemá HZS ve svých zásahových propozicích).

Poznámka: Přestože ustanovení 7.1.7 ČSN 730804 bylo deklarováno v dobách platnosti „opoziční smlouvy“ (tenkrát se mnohdy nevědělo, kde končí státní správa a začíná organizovaný zločin), dokázali jsme uhájit základní principy - musí jít o výlučně o výrobní prostory v objektech, které budou z nehořlavých konstrukcí a pouze jednopodlažní. Pochopím finanční motivaci na straně zpracování PBŘ, ale nevím, proč úmyslné „rozšiřování“ dotčeného ustanovení také na skladové objekty, vědomě podporují některé složky HZS (jenom doufám, že nejde o pokyn od náčelníka, který v klidu své kanceláře čeká na povýšení do první generálské hodnosti a nechce nikomu dělat zbytečné problémy…).

Ručka.jpg(1 kb) Původně jsem se chtěl problematice probíhající pandemie vyhnout (to, že jsme se v postupu nákazy propracovali na konci října do světové špičky, může přece sledovat každý a není to moc povzbudivé zjištění). Nakonec mi však nedal souběh dvou událostí: „Noční výlet papalášů na Vyšehrad“ + „Propůjčení nejvyššího státního vyznamenání ČR jednomu z pachatelů výjezdu“. V této souvislosti mi nezbývá než konstatovat, že autorita státu je taková, jaká je autorita jeho institucí (proto se nesmíme divit, že důvěra občanů v současnou vládu je v troskách…).

Realita je bohužel neúprosná. Jak můžu na základě faktů, s kterými jsem konfrontován v profesní oblasti (té snad za 40 let aktivního působení rozumím), důvěřovat nejvyšší oborové instituci (tj. MV ČR a jeho složkám):

V obecné rovině asi nelze očekávat, že nízká odborná erudice ústředí státní instituce je výsadou výhradně MV ČR a že nepostihuje také další vládní rezorty (což dokumentuje třeba bezelstná soudní výpověď, bývalého fotbalového bosse Pelty, který by „uředníkům z MŠ ČR nesvěřil ani řízení okresu…“ ). Máme snad doufat, že na MZ ČR je to po odborné stránce zcela jinak …?

Poznámka: Jak kdysi říkával náš staříček – uprostřed kopce se koně s naloženou fůrou nezastavují (natož „přepřahají“…)

Ručka.jpg(1 kb)

Ve Věstníku ÚNMZ č. 10/2020 je kromě jiného uvedeno:


Hlavní stránka Minulý zápisník