|
|
Profesních pozitivních zpráv se mi k publikování setrvale nedostává (přitom těch negativních mám doma plné „šuplíky“). Vážně přemýšlím, zda nezvolit jinou alternativu - například jít lepším věcem „naproti“. Současná forma totiž není zdaleka efektivní (suplování práce státního požárního dozoru, probíhá zpravidla tak, že fotku evidentní závady, zašlu statutárnímu zástupci provozovatele, představím se jako autor ČSN 73 0831:2001 a požádám o sjednání nápravy). Možná se více osvědčí metoda, kterou včelaři označují jako jarní „podněcování“ - zobrazím na webu závadu (vlastní fotku, anebo zaslanou do mé sbírky) a poté budeme očekávat případnou změnu stavu. Pokud nastane, tak novou fotografii (tj. s lepším výsledkem), uvedu v dalším Zápisníku. Okolnosti místa závady neplánují dotčeným HZS předkládat podrobným místopisem (adresa, objekt, podlaží), neboť je více než vhodné, aby se na svěřeném území „porozhlédli“ v širších souvislostech (např. obchodní řetězec s nábytkem, provozovaný na Moravě):
Poznámka: Nechme se překvapit ….
Přece jenom uvedu dílčí pozitivní zprávu (srovnávací) - ústřední příslušníci HZS v oboru požární prevence, se v konfrontaci s některými vrcholnými představiteli exekutivy, nemusí stydět za své profesní mediální výroky. Neboť když v televizi vystoupí současná ministryně „pro smích“ (dříve zřejmě „hokynářka“) a předestře nám nezapomenutelnou hlášku „o vysokých cenách tuzemských mobilních dat“, anebo pokud v ranním interview na stanici „Radiožurnál“ ČRo 1, dne 17. února 2019 v 850 prohlásí Andy Bureš zcela bezelstně, cituji: “Jak je známo, já moc do tý Sněmovny nechodím, pracuji jako premiér, jsem v exekuci…!!!“ (kdo nevěří, ať si poslechne archív pořadů).
Poznámka: Tuzemský vrchní „palič“ červených trenýrek by možná přidal tradiční bonmot, že ve světle těchto proklamací jsou naši hasiči jen „čučkaři“ z okresního přeboru…
V editorialu časopisu Stavebnictví 01-02/19 (všechny autorizované osoby ČKAIT dostávají výtisk zdarma), který propagoval dřevěné stavební konstrukce, jsem se jako autor ČSN 73 0835 dozvěděl, že neobjektivními omezeními bráním výstavbě dřevěných zdravotnických zařízení, a že přece křížem vrstvené dřevo CLT má požární odolnost běžně 120 minut.
Po zvážení jsem do onoho časopisu písemnou formou vzkázal, že výše uvedené formulace vykazují všechny znaky “firemní prezentace”, která však nebyla zařazena do inzertní části časopisu a požádal jsem v příštím čísle o uvedení věci na pravou míru.
K tomu jsem zaslal doplňující text, že cestou k vyvážené informaci v odborně zaměřeném periodiku může být fakt, kdy požární odolnost navržené stavební konstrukce, je pouze dílčím parametrem v celkové koncepci požární bezpečnosti staveb – a na rozdíl od stejné požární odolnosti nehořlavého prvku je naprosto nezpochybnitelnou realitou, jak v celém průběhu požáru dřevěný prvek setrvale odhořívá !!! (CLT desky nevyjímaje) a připojil k textu vypovídající snímek z nedávného požáru:
Poznámka 1: Mohl jsem být hnusný a sdělit jim, ať si celá redakční rada a zejména pan docent z ČVUT Praha, který do přílohy téhož čísla časopisu Stavebnictví sesmolil „odborný“ článek o vícepodlažních dřevostavbách, včetně dalšího pana docenta z VŠB Ostrava, který mu text „odborně“ posoudil, uvědomí jednu zcela zásadní skutečnost - v takové dřevěné nemocnici se mohou v době vzniku požáru vyskytovat jejich nejbližší příbuzní. K tomu přidat vysvětlení, že v nemocnici a ani mezi zasahujícími hasiči se nenachází dostatek kompetentních osob, aby v rozumném čase dokázali z objektu evakuovat všechny pacienty (proto je nutné vytvořit podmínky pro tzv. horizontální evakuaci - což značí přesun pacientů na stejném podlaží do bezpečnějších míst). Anebo těmto profesním „laikům“ připomenout, že v nemocnicích jsou v provozu oddělení, kde nelze pacienty převážet vůbec a jsou zde rovněž operační pracoviště, kde se nesmí započaté práce přerušit a budou probíhat bez přerušení i za podmínek požáru v budově (to všechno musíme v návrhu PBS zdravotnických zařízení zohlednit).
Poznámka 2: Mohl jsem být hnusný ještě více a přidat skutečnost, jak současní docenti z tuzemských vysokých škol se z původní profese „statik“, stali ze dne na den „odborníky“ na problematiku PBS (bohužel se tak stalo až v souvislosti se vstupem ČR do EU, když z Bruselu získali výpočtový program pro stanovení doby požární odolnosti dřevěného prvku a poté seznali, že to pro ně může být zajímavý byznys).
V současné době probíhá úvodní etapa prací na zpracování úplně nového stavebního zákona (cestou ČKAIT jsme obdrželi k připomínkám 2. verzi „Návrhu věcného záměru …“). Předkladatel (MMR ČR) tímto sleduje hlavní cíl: “…zkrácení povolovacích procesů tak, aby byly v maximální možné míře odstraněny překážky bránící vydání příslušného povolení stavebním úřadem či překážky toto vydání neúměrně prodlužující“.
K záměru jsem nakonec poslal jednu připomínku (v textu je uvedena červeně): „redukovat počet dotčených orgánů, anebo pravidla jejich vyjádření v rámci působností jednotlivých resortů“, s následujícím zdůvodněním:
V případě Hasičského záchranného sboru ČR se v přípravném řízení budou orgány vyjadřovat jenom k dokumentaci staveb, jejichž řešení je odchylné od ustanovení platných ČSN (pravidlo schvalovat v rámci přípravy staveb každý projekt byl zaveden v roce 1976, a to v návaznosti na tehdy zcela nově zavedený kodex ČSN 73 08xx) – dnes je "schvalování" spíše zneužíváno ve smyslu, že zodpovědnost za řešení požární bezpečnosti stavby, přechází v obecném povědomí na orgán, který k „vyjádření dal razítko“. Přitom na pracovním trhu se uplatňují zejména ti projektanti, kteří mají na příslušný územní orgán dobré sociální vazby a dokážou zde „razítko“ získat. Novým ustanovením se zodpovědnost od samotného profesního projektanta dále nepřenáší, neprodlouží se tím schvalovací proces; přitom se zvýší tlak na autorský dozor a kontrola provedení ze strany dotčeného orgánu se posune až do režimu kolaudace stavby.
Poznámka: Jenže, vzhledem k tomu, kolik „kohoutů“ + lobbistů na tomto „smetišti“ působí a kolik protichůdných pozic se zde střetává, mám vážnou obavu, zda se v blízké době podaří realizovat to, co se zatím od roku 1976 nikomu nepovedlo…
Interní, profesní vyhledávač mě upozornil, že dne 9.2. 2019 anoncují na ČT 24, pro pořad Hyde Park Civilizace, vystoupení tuzemského hasiče, který za 40 roků aktivní služby má na svém kontě 17500 zásahů. Pokud taková čísla někdo o sobě veřejně tvrdí, tak soudný člověk si možná pomyslí: „to zase bude hitparáda“ – neboť když vyřeší zlomek 17500/40/(365/3), vychází mu na jednoho člověka 3,6 zásahu denně (takový už měl být dávno generálem, a to jsem ve zlomku vypustil všechny dny dovolené, případnou nemocenskou + dny studijní volna i služební cesty, kdy prokazatelně nemohl být v práci). Proto jsem si nechtěl kazit sobotní večer a pořad shlédl až následující den (jen aby pokus se zapálením laku na vlasy děti doma samy nezkoušely…):
Během vysílání jsem se dozvěděl několik zcela nových věcí (třeba jak host pořadu objevil 4. fázi požáru, anebo jak požár „píše“, případně jak hasič musí být zapálený a zejména ujištění, jak všechno, co je v normativních předpisech PBS napsáno, je tam oprávněně).
Jinak, klasická "one man show", která se týkala dávno "provařených" věcí a zcela opomíjela aktuální problémy (ve studiu chyběl kompetetní oponent). Přesto nemohu pozitivně hodnotit skutečnost, když předseda Takové Normální Komise č. 27 neumí laické veřejnosti srozumitelnou formou vysvětlit, co je „požární úsek“, anebo „chráněná úniková cesta“, natož popsat rozdíly v jejich kvalitativním provedení (odkaz na typ A,B,C je laikovy platný, asi stejně, jako mrtvému zimník). Za naprosto fatální omyl však považuji, pokud předseda profesní TNK, jako pasivní opatření PBS u vnitřních shromažďovacích prostorů, na prvním místě jmenuje „kabely s požární odolností“ (asi aby ukázal, za kterou stáj dnes „jezdí“) a tu nejzásadnější věc (správně navržené + provozované evakuační východy) nezmínil vůbec!!! Rovněž by mě eminentně zajímalo, komu se to vlastně za hluboce promyšlené, současné znění norem dnes zodpovídají (mám pocit, že hlavně ekonomicky zainteresovaným subjektům). Mohu mít rovněž do větší hloubky zaměřené profesní výhrady (např. že okenní sklo praská v intervalu 315 - 320°C), anebo pokud někdo uvádí, že teplota vnitřního prostoru ve schodišti bytového domu je v 10 minutě požáru více než 100°C:
Osobně bych z pozice moderátora pořadu neopomněl položit otázku, jak přítomný host k hodnotám na jednotlivých grafech vůbec dospěl. Asi do nějakého bytu + na schodiště neinstaloval měřicí termočlánky a potom trpělivě čekal, až zde náhodou vznikne požár (nepředpokládám, že v rámci urychlení procesu byt sám zapálil). Pokud však tvary teplotních křivek nepředstavují pouze zbožné přání autora, musel hodnoty získat pomocí simulačních modelů. Jenže model měl být sestaven v reálné variantě, kdy většina tuzemských bytů má na vstupu osazeny požární dveře (pak bude ve schodišti v 10 minutě stále běžná výchozí teplota 20°C) a soudím, že také ve variantě simulace bez požárních dveří, nedojde v tomto čase k prohoření nepožárních vstupních dveří (ani ve složení sololit + papírová voština + sololit) a na straně odvrácené od požáru nebude prohřátí jejich povrchu přesahovat 100°C (výjimkou snad mohou být tuzemské požární dveře z „provařené“ a nijak ukončené akce: „místo 30 jen 7 minut požární odolnosti“, ale o tom nebyla v pořadu žádná zmínka). Jinak, s ohledem na nekonečný rozsah profesní působnosti hosta pořadu, lituji že jsem mu nemohl položit otázku, jestli jako autor scénářů „na požární odvětrání tunelů“, má vůbec povědomí o faktu, že současné osobní vozidlo může v tunelu způsobit klidně 11 MW požár, s produkcí kouře přes 30 m3/s (o hodnotách se v pořadu nemluvilo a to, co jsem viděl na puštěném videu, se reálným parametrům neblížilo, ani náhodou).
Poznámka: Dokážu pochopit, že scénář pořadu musí být hostem dopředu předpřipravený (aby mohl moderátor klást "odborné" dotazy) - jenže hasič Václav Kratochvíl na mě ve studiu působíl stejně, jako pan učitel Igor Hnízdo ve filmu "Obecná škola" (snad chyběla jen analogická hláška: „že i cikáni jsou dobří hasiči“). Na druhé straně nevím, proč veřejnoprávní televize pouštěla divákům čtvrt století starý příspěvek z požáru hotelu Olympic v Praze (vyprávění k záležitosti ze dne 26.5. 1995 jsem už v drobných obměnách formách zažil asi 20 x). Přitom aktuálních témat se nabízelo tolik - např. zablokované východy na jakékoliv únikové cestě v ČR až pro 100 osob, anebo pětipodlažní hotel v Praze s dřevěným schodištěm, případně tisíce budov pro bydlení, oblepené v ČR hořlavým polystyrénem a mnoho dalších …
Ve Věstníku ÚNMZ č. 2/2019 je kromě jiného uvedeno:
| Hlavní stránka | Minulý zápisník |