Hlavní stránka |
Nedávno zazvonil telefon a pracovnice ČOI požádala o konzultaci ve věci problematiky “protipožárních” dveří. Nakonec přijela menší skupina – vedoucí se prokázala služebním průkazem a kromě ní dorazili ještě dva muži s laptopy. Obecně mě seznámili s výchozí situací. Na základě externího podnětu (v ČR se údajně prodávají nekvalitní, ze zahraničí dovážené požární dveře; konkrétně uvedli dvě země: Čínu a Polsko), se nejprve rozhodli prověřit některé tuzemské výrobce, kde neočekávali větší problémy (spíše si myslím, že z jejich strany šlo o praktické cvičení, s cílem blíže poznat specifickou problematiku). Pro daný účel si v běžné distribuční sítí pořídili typové požární dveře (tj. dřevěné, plné hladké, v ocelové zárubni), nechali je “spálit” ve zkušební peci a přitom zjistit, zda skutečně vykazují deklarovanou požární odolnost. Nemohli zatím při konzultaci uvést dotčené firmy, ale konstatovali fakt, kdy 75% hodnocených českých výrobců, při testech neuspělo. A přitom k prokázání požadované odolnosti 30 minut jim nechybělo nějakých 3-5 minut, ale naprosto neuvěřitelných 23 - 25 minut. Dále se konzultace ubírala ve věcných souvislostech, které se týkaly konstrukčních detailů požárních dveří + materiálového složení a jejich bezprostředního vlivu na požární odolnost dveří, anebo na běžnou, uživatelskou kvalitu výrobku (do dokumentace ČOI jsem nemohl nahlížet, ale vždy mi z podkladů ocitovali část problematické pasáže nebo ukázali detail provedení ).
Při rozhovoru jsem se vedoucí kontrolní skupiny dotázal, proč příslušné české Autorizované Osoby za cca 10 let (tj. od doby výhradní platnosti nových zkoušek požární odolnosti dveří), při svém pravidelném ročním dozoru u těchto firem nesrovnalosti nezjistily? Byl jsem informován, že dohled se provádí výhradně podle STO (tj. stavebně technické osvědčení, ve kterém zvolená AO sepíše, jaký výrobek byl odzkoušen), a to zpravidla kopíruje podklady, které AO poskytl sám žadatel o certifikaci; přitom se prý akceptuje pravidlo, že” výrobci se z principu věří”. Také jsem se zeptal, proč příslušná zkušební laboratoř si nenechá před vlastní zkouškou předložit o jeden vzorek navíc, pak náhodně zvolí jeden, ten detailně rozebere a porovná s včas dodanou průvodní, konstrukční dokumentací? Zde se údajně argumentuje skutečností, že tuzemští výrobci by odešli zkoušet do jiných zemí, kde se takový postup nevyžaduje (a nikomu přitom nevadí, když ze vzorku zbude jen popel, který skončí na smetišti….???.
Poznámka 1
: V pátek 29. srpna 2014 mi na mobilu pípla zpráva: “pusť si CT 24”. Právě zde, na tiskové konferenci, současný ředitel ČOI v přímém přenosu vyjmenoval konkrétní firmy a dokonce nechal pouštět i videa ze zkoušek. I přes zkreslení televizní technikou soudím, že průhyb dveří v horní části sestavy, způsobila použitá vnitřní výplň dveří (zřejmě vždy identická, neboť u všech negativních výsledků, tento jev nastal v průběhu 5-7minut od zahájení zkoušky). Docela by mě zajímalo, co do těch dveří dotčení “výrobci” vlastně dávají a pak certifikovaný výrobek s požární odolností 5 minut (papírově však “30” minut) prodají za “lidovku” 3200,- Kč, Paradoxně, pokud si pořídím ty nejlevnější dřevěné dveře na trhu za bratru 800,- Kč, ve složení 2 x papír a mezitím nic (tj. 2 x sololit + papírová voština), konstrukční tl 40 mm, přidám na ně po obvodu požární pásku + samozavírač, tak dosáhnu cca 10 minut požární odolnosti (než dveřní křídlo prohoří na druhou stranu). Inu je vidět, že nestačí ve zkušebně řádně otestovat německou, dutinovou dřevotřískovou desku (vyráběnou speciálně, jako výplň pro požární dveře) a místo toho tam nacpat levné tuzemské odpadní piliny, slisované s laciným lepidlem. Je škoda, že jsem nemohl být přítomen na zmíněné tiskové konferenci – měl bych totiž zcela zásadní dotazy na dva pány, co seděli po pravé ruce ředitele ČOI (možná, by přímý přenos byl ještě mnohem. mnohem zajímavější…)Poznámka 2: V konkrétním případě nejde o korupci, ale o systémové institucionální selhání. Totiž z EU převzatého systému certifikace se v ČR stal výhradně “papírový” byznys a “flexibilní” výrobci toho stavu využívají, zcela ve svůj prospěch. Kladu si otázku, proč Akreditované zkušební laboratoře i k tomu příslušné Autorizované osoby povýšily tržebně ekonomické zájmy nad odbornost? Dokonce jsem vedoucí kontrolní skupiny ČOI sdělil svůj poznatek, že jeden z posledních zaměstnanců AO, který skutečně při dohlédací kontrole rozuměl výrobě dřevěných požárních dveří, odešel do penze na počátku tohoto tisíciletí. Současně jsem uvedl příklady (a nikoliv výjimečné), když nějakému výrobci mám vystavit “Protokol o klasifikaci”, a přitom porovnám snímky fotodokumentace ze zkoušky, zařazené do přílohy oficiálního zkušebního protokolu a současně, někdy i “od ruky” nakreslené detaily provedení vzorku, přiložené tamtéž, zjišťuji, že zkoušeno bylo v reálu něco jiného (tj. provedení více na stranu bezpečnosti). Pak se musí buď opravit již vystavený protokol ze zkoušky, anebo zákazník, kterému se má z principu věřit, se již více neozve a jde jinam. A to vůbec neuvažuji o tom, jaká editační kouzla umožní současná počítačová a tiskárenská technika při přípravě podkladových dokumentů, které se příslušné AO předávají, aby z nich v dobré víře sepsala STO (místo toho, aby se STO “vyrábělo” podle vzorku, který byl podrobně “rozebrán” ve zkušební laboratoři). A pochopitelně zásadní systémovou chybou je i to, jak snadno státní požární dozor na tuto papírovou hru přistoupil !!!!
Mám také optimistickou letní zprávu – už jsme proti nesmyslnému zateplování objektů polystyrénem v ČR dva občané, co tento absolutní blud nahlas a veřejně vyvracejí (sice to trvalo, ale přece …). Pro připomenutí souvislostí – již dříve jsem zde v Zápisníku psal o zjištěních, jak mi při počítačových simulacích, v polystyrénem zateplených panelácích, se zavřenými plastovými okny, velmi špatně hoří bytové požáry (navíc jsem výpočty doložil fotkami z reálného požáru). A jak jsem v této souvislosti rovněž testoval, kolik nezdravého CO2 nadýchají přes jednu noc dvě děti, spící v uzavřeném dětském pokoji. Naměřil jsem tehdy při simulaci 1,6% (vůči přípustnému zdravotnímu limitu 0,1 %) a článek zakončil větou, že nevím, jak tento fakt bude v dalším průběhu dne působit na zdraví stejných dětí ve školách i školkách, které jsou z “blahoslavených” dotací, rovněž nesmyslně zatepleny a k tomu vybaveny novými, po stránce zvukové izolace, jistě velmi kvalitními okny.
Zmíněný druhý občan, který se ke mně přidal, právě zrovna reagovat na novinový článek, ve kterém média otiskla, jak orgány hygienické služby naměřily ve školních třídách, kupodivu stejnou nadlimitní koncentraci CO2, a to 1,6 %. Dále je uvedena citace podstatné části jeho stanoviska ve věci, jak se co nejdříve zbavit rizikového zateplení, publikovaná v denním tisku:
Na vině nezdravého prostředí ve školách, ale i ve všech kontaktně zateplených domech nejsou jenom plastová okna, ale i kontaktní tepelně izolační systém, který se masově používá za podpory vlády a dotací na celém území nejen Česka. Všichni vědí, že zateplení, často zchátralých budov do neprodyšných tlustých termoizolačních obálek je primitivní a rizikové, které je pod zástěrkou ekologie a energetických úspor hlavně lukrativním byznysem bez ohledu na následky. Ty se projevují nejen jako syndrom nemocných budov, ale také ve výskytu vysokého objemu nerecyklovatelných směsných stavebních odpadů, které již začínají postupně vznikat v důsledku krátké životnosti izolačního souvrství ETICS. I přes tuto negativní prognózu je možno provádět opatření. Začít ovšem musí vláda legislativou. V prvním případě je nezbytné stáhnout z trhu rizikové technologie ETICS a nahradit je difúzně propustným izolačním souvrstvím s optimální vrstvou pevného izolantu a vzduchovou vrstvou, která umožňuje stavební konstrukci dýchat … |
Poznámka:
Určitě si řeknete, pokud začíná jít o zdraví nebo o život, stává se situace vážnou. Jistě řada tuzemských zateplovačů, co bez skrupulí hájí svůj výnosný byznys, vám cynicky sdělí, že přece konzumace jedu v menších dávkách a po dlouhou dobu, naopak může dětský organismus více zocelit. Jenže my v ČR nemáme “nemocné budovy” jenom po stránce zdravotní, ale také po stránce požární bezpečnosti. Přitom, za podmínek současných překotných změn některých korupčních norem v oboru PO ani nepotřebujeme k nápravě “vládní legislativu”. Řešení je snadné a vcelku i logické, a to vrátit se alespoň do stavu roku 2005. A vše, co bude “olepeno” pěnovým plastem a opatřeno tenkou povrchovou vrstvou, bude zase patřit tam, kam správně patří – tj. mezi hořlavé konstrukce. Jenže k takovému kroku je v současných podmínkách českého stavebnictví nutná odvaha. A to nejen vůči profesní kariéře (tu přece u řady osob mocně chrání jejich služební zákon), ale zejména osobní. A zde soudím, že návrat zpět k normálu bude dlouhodobý, protože ti, co vše připustili, se evidentně bojí udělat jakýkoliv krok k nápravě, neboť schválením normových změn, po vůli dotčených firem, a podle všech okolností zřejmým přijetím jejich nabídky, strčili hlavu do myčky, za kterou může kdokoliv z poskytovatelů lekce zatáhnout (neboť v “zateplování” budov se stále točí miliardy dotačních korun ...).Do naší virtuální kanceláře, ve které společně se Saturninem, uvádíme po roce 2008 některá ustanovení “korupčních” norem řady ČSN 73 08xx na pravou míru, přišel dopis od jednoho profesního projektanta. Reagoval tak na náš nedávný veskrze marný pokus k “nápravě” ustanovení C.4 ČSN 73 0834:2011 (inu ani mávnutím kouzelným proutkem “normové poznámky” nelze udělat ze střechy, s dřevěnými nosnými trámy, nehořlavou konstrukci druhu DP1). Myslím, že následují text, jehož podstatnou část dále uvádím, již nepotřebuje více komentovat:
Dobrý den, shodou okolností jsem byl před publikováním této ČSN v Brně v Santonu (2010) na školení, kde Ing.Reichl přednášel o její změně v níž byla původně jiná formulace, než která nakonec v ČSN je. Mimo jiné uváděl, že když bude strop či střecha druhu DP3, tak se pod ní provede konstrukce druhu DP1 a jako příklad uvedl, osazení sádrokartonového podhledu. Ve večerní diskusi jsem mu řekl, že ustanovení je nesmyslné, protože provedení sádrokartonového podhledu byť požárního, který je nesen dřevěnou konstrukcí nikdy nemůže být konstrukcí druhu DP1. Následně odpověděl, nikoliv však na podstatu mého dotazu. Znovu jsem zopakoval otázku a znovu odpověď, která nic neřešila. Znovu dotaz, pak jej snad pochopil a řekl, že to dozná ještě změn a dál se o tom nechtěl bavit. Znovu jsem pak do Santonu nejel, zdálo se mi to jako ztracený čas i peníze. Další rok vyšla změna této ČSN se zmatečným textem - bohužel nepochopil. Píši to, aby jste věděl, že ještě před vydáním této ČSN byl upozorňován na to, že je to špatně napsáno. Čest mu za to, že u nás zavedl normy PO, jen škoda, že si poškozoval své jméno tím, že pokračoval i v době, kdy na to nestačil. Nevím sice jak probíhá práce v normalizační komisi, ale měl jsem za to, že každou normu čtou všichni členové komise a je mi divné, že nikoho taková základní věc nenapadla. Nebo jsou jako poslanci a nečtou to, jen ve správné chvíli zvednou ruku … |
Ve Věstníku ÚNMZ č. 8/2014 je kromě jiného uvedeno:
Od 1. září začne platit ČSN EN 12583 (38 6481) Zařízení pro zásobování plynem – Kompresní stanice – Funkční požadavky; Jejím vydáním se zrušuje ČSN EN stejného čísla i názvu z července 2001.
Od 1. září začne platit změna A1 ČSN EN 61034-1 (34 7020) Měření hustoty kouře při hoření kabelů za definovaných podmínek - Část 1: Zkušební zařízení; (změna normy vydané v lednu 2006).
Od 1. Září se ruší ČSN 33 3220 Elektrotechnické předpisy - Společná ustanovení pro elektrické stanice (vydání z 1986-09-16);
Od 1. září začne platit k přímému použití anglické znění ČSN EN 15269-5 (73 0868) Rozšířená aplikace výsledků zkoušek požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti sestav dveří, uzávěrů a otevíravých oken včetně jejich prvků stavebního kování - Část 5: Požární odolnost prosklených, závěsových a otočných dveřních sestav a otevíravých oken, v kovovém rámu.
Je možné se přihlásit do připomínkového řízení k úkolu technické normalizace č. 73/0078/14 Zkušební metody pro stanovení příspěvku k požární odolnosti konstrukčních prvků - Část 5: Použitá ochrana železobetonových prvků; přejímaný mezinárodní dokument: FprEN 13381-5 (zpracovatel ÚNMZ Praha).
Je možné se přihlásit do připomínkového řízení k úkolu technické normalizace č. 73/0080/14 Zkoušení požární odolnosti nosných prvků - Část 2: Stropy a střechy; přejímaný mezinárodní dokument: FprEN 1365-2 (zpracovatel ÚNMZ Praha).
Hlavní stránka | Minulý zápisník |