Hlavní stránka

Ručka.jpg(1 kb) Nedávno zatelefonoval jeden dlouholetý pracovník HZS – mají vydat stanovisko k volné skládce, zatím netříděných plastů. A chtěl zkonzultovat, jakou výchozí hustotu tepelného toku, ve vztahu k odstupové vzdálenosti od této skládky, zvolit. Tak jsem mu v historických souvislostech sdělil, jak nejvyšší “normová” limitní hustota tepelného toku (tj. 173,2 kW/m2 , odpovídající ekvivalentní době trvání požáru 120 minut) vznikla proto, že zmíněný max. parametr vehementně prosazoval jeden “předlistopadový” generální ředitel, tehdy federální rafinérie ropy (aby neměli ve státním podniku hektary nevyužitých ploch s  volnými prolukami mezi nádržemi i technologiemi).

Dále jsem konstatoval fakt, že ostatní dvě nižší “normové” hodnoty limitní hustoty tepelného toku, nemají pro případné volné skládky hořlavých látek racionální základ – jenom se analogicky odvodily z de facto “nařízené” hodnoty nejvyšší; a stejně iracionálním způsobem vznikly také tři limity předpokládané výšky plamenů (tj. vůči “zvoleným normovým” hustotám tepelného toku).

Poznámka: Vnímám skutečnost, že v denní praxi ne každý vládne aplikacemi simulačních modelů (i když v případě FDS jsou na webu severoamerické federální instituce ke stažení zdarma). A proto jsem doporučil tazateli řídit se pravidly selského rozumu (ten nám velí, že skládka odpadových plastů, rozhodně nebude hořet pouze nějakých 50 minut, a to ani ekvivalentně). Určitě půjde zdůvodnit případné stanovisko HZS úvahou, která vyjde z platných  normových ustanovení - v příloze D ČSN 73 0804 je tabulka hodnot, udávající výsledky měření, kolik kg dané látky odhoří za minutu z plochy povrchu 1 m2; dále je v normě uvedeno, že při soustředění hořlavých látek na jednom místě, se má pro účely stanovení požárního rizika počítat s dobou hoření 150 minut - pokud se příslušné hodnoty mezi sebou vynásobí, tak vznikne základ, který bude generovat očekávanou hustotu tepelného toku.

Ručka.jpg(1 kb) Psal jsem o navrhování SHZ předminule, minule a pokračuji i nyní. Tentokrát jsem obdržel písemnou žádost o mezistátní pomoc. Konkrétně ve věci konzultace parametrů, které budou zadány do simulačního programu FDS pro sprinklerové hlavice. Ve vysvětlení se uvádělo, jak pro potřeby jejich národní technické normalizace, má oslovená fakulta vysoké školy prokázat, že při instalaci SHZ nevzniká před požárně otevřenými plochami kritický tepelný tok a tudíž není nutné u objektu vymezovat odstupové vzdálenosti.

Spolupráci jsem přislíbil, zejména pro zjištění, jak dokonce v Evropě existují státy , které chtějí nějaký návrhový požadavek, zakotvený do normového ustanovení, nejprve ověřit simulačním modelem. Současně jsem jim sdělil, že to co chtějí prokazovat velmi významně závisí na způsobu a po všech směrech správném navržení celého systému, díle na instalaci, pravidelné údržbě a revizích SHZ (kdy mám negativní zkušenosti hlavně z ČR, kde zejména navrhování SHZ se provádí výhradně podle hydraulických principů a nikoliv podle pravidel vzniku a rozvoje požáru v konkrétním objektu a podle fyzikálních okrajových podmínek s tímto procesem spojených). Kdežto požární, odstupová vzdálenost je ryze konzervativní a na straně bezpečnosti trvale působící opatření (pokud v proluce někdo “načerno” nebo podle účelového posudku něco dalšího nepostaví). .

Poznámka: Nezastírám, že v předsimulačním období svého profesního života, jsem jako státní úředník i jako projektant, akceptoval tuzemský normový stav jako axiom (tj. pravdu o níž se nepochybuje).Jenže dnes je jiná doba, a proto pochybuji stále více – kdy sprinklerovým SHZ, navrhovaným podle tuzemských normových pravidel, nepatří ani náhodou takové bonifikace, jaké jim normy přisuzují.

Jako malou ukázku dále nabízím jedno simulační námětové cvičení :

Ručka.jpg(1 kb) Uprostřed léta volal pán ve věci vnějšího zateplení jednoho ústavu sociální péče. Podle něj jde o velmi akutní případ a prý na otočku přijede následující den do Ostravy. Úvodem našeho rozhovoru jsem avizoval, že s obchodníky ve věci pěnového polystyrénu ze zásady nevyjednávám, a to ani po telefonu. Pán však sdělil, že vůbec není obchodník, ale projektant profese pozemní stavby. Údajně se v určité fázi projektu (za kterou on pochopitelně nemůže), “dostalo” na fasádu ústavu zateplení polystyrénem. Na moji otázku, proč jako projektant přistupuje na falešnou, ryze korupční hru, se "zaručeně nehořlavým" polystyrénem, odpověděl, že on jako projektant situací chápe, ale nad ním je ještě vyšší instance – a tou je investor, který má peníze a proto rozhoduje.

Tak jsem mu sdělil, že má prostá rada spočívá v odstranění pěnového plastu a jeho náhradě minerální vlnou, nebo jiným adekvátně nehořlavým materiálem. Na to konstatoval, že stavba ještě nestojí, ale teprve se projektuje. No tím lépe, tak se materiál změní – jenže to už údajně nejde, neboť stavba bude prováděna na již schválenou dotaci z Eurosojuzu. To mě teda dostal – nejprve tím, kdy o řešení, jaké bude zateplení, nerozhoduje fyzika, ale investorovy peníze. Proto jsem volajícímu položil otázku - ať mi racionálně vysvětlí, jak případný požár v tomto objektu pozná, že zateplení fasády je placeno z jakýchsi EU peněz,(tj. co jsme napřed poslali do Bruselu, pak si větší část odklonili různí paraziti na všech přerozdělovacích stupních a nakonec, za podstatně menší část, než kdybychom tam nedávali nic, cosi milostivě postavíme)? Místo vysvětlení se rozloučil …

Poznámka: Jsou to ale paradoxy – konstatování: “ …byla to vražda, ale všichni se budeme tvářit, že jenom trošku…”, by se asi nikomu z nás nelíbilo!!! Ale, že je to při skutečném požáru “echt” hořlavé, a přesto se všichni budeme se tvářit, že jenom trošku - tak zde dokonce stojíme frontu na dotace (a nejenom z Eurosojuzu). Svým prostým venkovským rozumem vůbec neumím pochopit proč stát, potažmo jistá EU, nedotuje výhradně takové způsoby zateplení fasád, které nepřispívají požáru (a přitom, pochopitelně bez korupce, to lze celkem snadno zařídit ….).

Ručka.jpg(1 kb) Ve Věstníku ÚNMZ č. 7/2014 je kromě jiného uvedeno:


Hlavní stránka Minulý zápisník