Hlavní stránka

Ručka.jpg(1 kb) Minulý měsíc mě vlastní internetový filtr upozornil na zajímavý text, ve vztahu ke klíčovému slovu požár – někdo si totiž na oficiálním webu Českého hydrometeorologického ústavu všimnul, jak v okolí Plzně je možné na aktuálních mapách sledovat výrazný nárůst oblačnosti, konkrétně v místě, kde právě hoří jeden objekt. Tak jsem zapátral a přečetl si oficiální zprávu:

Ve čtvrtek 12. června 2014 v 17:14 hodin vyhlásilo operační středisko poplach profesionálním i dobrovolným jednotkám z Plzně i okolí. Důvodem byl požár průmyslové haly objektu XXXX v plném rozsahu. Vyhlášen byl třetí stupeň požárního poplachu. Hydrantová síť nestíhala pokrýt obrovské množství odběru vody, hasiči doplňovali vodu z Litické přehrady, kde hasiči museli zřídit dvě čerpací stanoviště. Nasazena byla veškerá technika z Plzně i okolí. Kvůli požáru bylo nutné, aby občané obcí Dobřany, Chlumčany, Lhota, Litice a Valcha nevětrali a pokud možno nevycházeli ven, popřípadě svůj pohyb v okolí požáru omezili na nezbytně nutnou dobu. V ovzduší byly čichově zjistitelné organické látky, nejsilnější koncentrace byly naměřeny v okolí Litické přehrady. Krátce před 21. hodinou, tedy téměř po čtyřech hodinách náročného zásahu, dostali hasiči požár pod kontrolu

Poznámka1: To, že hořelo ve skladu “výčepní techniky”, primárně nemohlo generovat takový požár, při kterém se téměř 4 hodiny intenzivně cvičilo v ostrém hašení 7 profesionálních a 7 dobrovolných jednotek modrého Sboru, a to na rozsahem nevelké jednopodlažní hale (viz červený rámeček). Podle mého laického soudu, zase hořel zaručeně “nehořlavý PUR” (“odborně” dnes nazývaný – ekvivalent DP1), zřejmě použitý ve fasádě haly. Usuzuji zejména z následující fotodokumentace:

Foto 1: Evidentně hoří izolace “štítové” strany, kdysi celistvé fasády

Foto 2: Na torzu fasády není patrná žádná známka po minerální izolaci

Poznámka 2: Přijde mi docela zvláštní, že zjevnou korupci se zaručeně “nehořlavým PUR” nikdo v ČR nevyšetřuje, ani trestně nestíhá. A přitom se dnes docela intenzivně šetří, kdo před Vánoci roku 2012 roznášel z Úřadu vlády (od bývalé prodavačky jednoho závodního bufetu) lístečky s tím, jakou kabelku ji mají v Praze na Pařížské ulici koupit. Když tady je všechno daleko průkaznější – někdo sepsal účelový zkušební předpis, někdo jej schválil k používání, někdo “ekvivalent druhu DP1” navrhnul do normy, někdo tuto změnu normy doporučil k vydání, v nějaké certifikované laboratoři tuto účelovou zkoušku provedli, někdo o ní sepsal protokol a jistě někdo i protokol o klasifikaci. A všichni to udělali vědomě a dokonce si za to zpravidla nechali zaplatit. A my, prostí občané, pak kroutíme nevěřícně hlavou nad tím, jak nám svým rozsahem i poměrně malý požár těchto zaručeně “nehořlavých” stavebních výrobků zaznamenávají meteo-přístroje jako hustou oblačnost. Tak, nevím …

Ručka.jpg(1 kb) Psal jsem o vodních SHZ minule, ale přesto volím zamyšlení na dané téma ještě jednou. Nedávno jsem jako “přes kopírák” zažil na jiném místě vlastně totéž. Kvůli překročení normové limitní plochy požárního úseku skladu, se měla provádět počítačová simulace toho, jestli navržené sprinklery dokážou požár uhasit ještě před příjezdem požárních jednotek. Přišel mi k zakázce balík výkresů konečného stavu SHZ a nespočet stránek hydraulických výpočtů. Z hlediska logistiky objektu se při světlé výšce skladové haly 9,0 m má na sebe blokově ukládat 6 ks přepravních kontejnerů, o dílčí výšce 1,2 m. Vše mělo v případě požáru uhasit vodní SHZ rychlé reakce, typu ESFR, s průtokem více než 600 l/minutu na jednu otevřenou hlavici.

Když jsem rozložil půdorys, tak v průmětu jednoho makrolonového střešního světlíku (geometricky 4 x 10 m) bylo navrženo neuvěřitelných 24 ks hlavic (blíže viz následující výsek):

Protože světlík svým provedením tvořil ve střeše dílčí akumulační prostor, tak jsem ložisko požáru v simulačním modelu posunul právě pod průmět tohoto světlíku. A do doby 300 sekund probíhajícího výpočtu se otevřelo všech 24 hlavic (tj. dodávka vody bratru 24 x 600 = 14,4 m3/minuta). A proto jsem se pana specialisty projektanta SHZ zeptal jak postupovat dále, když mám zásadní disproporci, neboť v souběžném hydraulickém výpočtu je čerpadlo i celý systém dimenzováno na max. 12 otevřených hlavic. Dostalo se mi “jasné” odborné odpovědi, cituji: “…hlavice ve světlíku jsem zahustil kvůli pojišťovně, ale nepočítám s nimi při hydraulickém výpočtu, neboť se stejně neotevřou … ”.

Tak jsem se raději zeptal objednatele, který k problému konstatoval, že jejich pojišťovna provedení světlíků bez hustšího rozmístění sprinklerů posuzuje jako kritickou neshodu – k tomu mi vysvětlil, že zmíněné stanovisko znamená dražší pojistku (a na to vedení společnosti slyší). Tak jsem se zeptal, zda chtějí provozovat navrhovaný sklad, anebo výhledově platit nižší pojistku. Chvíli jsme si posílali e_maily a za tři dny jsem obdržel nový, opět konečný projekt SHZ – sprinklery v něm už nebyly od sebe vzdáleny 2,5 m, ale 3,0 m, dále se o 90° otočilo vedení všech rozvodných větví systému a v průmětu inkriminovaného světlíku jsou nakonec navrženy jenom 3 hlavice.

Poznámka: Na první pohled vše zvládnout i s výpočty za 3 dny - to je vskutku mistrovská ukázka návrhové geniality tvůrce projektu SHZ. Přitom podle firemního razítka ve výkresu šlo o českou pobočku, známé zahraniční společnosti; jenže konkrétní “projektant” SHZ byl pro údajné časové vytížení dodavatelské firmy pouhý externí spolupracovník. Jen doufám, že nekreslil někde doma na stole v obýváku a vedle v kuchyni manželka vařila oběd a pobíhaly skotačící děti (když těm sprinklerům v tuzemských normách PBS tolik upřímně věříme a typům hlavic “rychlé reakce” navíc přidáváme výraznou bonifikaci….)

Ručka.jpg(1 kb) Postěžoval si jeden investor, že musí docela výrazně zaplatit dodavateli za zvýšení požární odolnosti ocelové konstrukce, protože příslušný HZS nesouhlasil s PBŘ stavby, ve které autorizovaný inženýr výpočtem podle ČSN EN 1993-1-2 určil požární odolnost nosných ocelových profilů na R 22 minut (návrhový požadavek byl R 15). Dále budu volně citovat (stavba totiž ještě není zkolaudována) z negativního stanoviska HZS, které nenapsal žádný nováček u Sboru, ale podle hodnosti již docela déle sloužící příslušník: “Hodnotu R 22 uvedenou v PBŘ nelze akceptovat, neboť uvádí ve výpočtu kritickou teplotu oceli posuzovaného prvku 670 °C. Dle příručky Hodnoty požární odolnosti stavebních konstrukcí podle eurokodů od Romana Zoufala se uvádí při hodnocení požární odolnosti ocelových prvků bez dalšího průkazu za kritickou teplotu u ocelových sloupů hodnota 500 °C (viz. Strana 25 uvedené příručky). Při použití tabulky 3.1 potom při součiniteli průřezu Am/V pro hodnotu 200 (konkrétní případ) vychází hodnota požární odolnosti 9 minut (R 9) než dojde k překročení mezního stavu daného pro nosnost a stabilitu uvedené nosné ocelové konstrukce…” ????

Poznámka: Z pohledu nestranného pozorovatele mohu výše citované stanovisko zařadit jako další přírůstek do své sbírky podivností (už tam jedno dokonce mám, od stejného autora, jen s datem cca 2 roky starším). Jenže nevím, proč je stanovisko HZS zcela vadné (má snad příslušník sám, či jeho blízký příbuzný firmu na provádění dodatečných ochran OK), případně takovou firmu nevlastní, ale proč ani po letech u Sboru nerozumí standardnímu termínu “bez dalšího průkazu”. Přece:

Ručka.jpg(1 kb) Ve Věstníku ÚNMZ č.6/2014 je kromě jiného uvedeno:


Hlavní stránka Minulý zápisník