|
| Hlavní stránka |
Přijde mi docela zvláštní, proč je tuzemská PBS v tak špatném stavu, když kromě
pár výjimek, stavíme nové budovy ve stylu plechové bedny nebo jako soustavu propojených
plechových beden. A abychom stavbu profesně zabezpečili, navrhneme tam klasickou “českou
trojku”: EPS + SHZ + SOZ. A pak můžeme směle kolaudovat. Tímto postupem se však
paradoxně blížíme scénáři z pohádky pana Josefa Čapka: Jak si pejsek s kočičkou
dělali k svátku dort. Obě zvířátka v ní pojala triviální myšlenku, že jakmile
do takové věci dáš všechno nejlepší co máš, pak ta věc musí být zaručeně nejlepší –
a když tam dáme takové věci tři, musí být konečný výsledek rovněž třikrát tak dobrý.
Jenže, jak se později ukázalo, tato “elementární” logika neplatila ani u obou domácích mazlíčků. V reálném světě, totiž nemusí fungovat ani jedna ingredience z profesní “kořenky” požárně bezpečnostních zařízení (i samotný přesolený pokrm totiž není k jídlu). Jenže mezi jídlem, které konzumujeme denně, má požárně bezpečnostní zařízení vykazovat spolehlivou funkcí jen v případě vzniku požáru. A právě na časových hodnotách indexu pravděpodobnosti případného vzniku rizikové události si u nás řada subjektů založila svůj porevoluční byznys a erár to současně bez jakýchkoliv problémů toleruje.
Doba simulačních modelů však umožňuje časový interval indexu pravděpodobnosti vzniku požáru kdykoliv překročit a ve skutečném měřítku si vše otestovat a poté na video výstupu si pěkně prohlédnout, jak se v konkrétním objektu mohou navržená zařízení “české trojky” projevovat.
V následujícím ukázkovém příkladu jde o návrh vodního SHZ do společensky jistě velmi “potřebné” montovny, postavené na “zelené louce” pro stovky až tisíce pracovníků. Ve velkorozměrové hale, pak stojí bezprostředně podél obvodové stěny řada automatických výrobních strojů, s olejovou náplní v hydraulice pohybových agregátů – a aby se na dodávce SHZ “vydělalo”, tak vůči normě (přípustná rozteč 4,0 x 4, 0 metru) se výstřikové hlavice při návrhu zahustí na 2,5 a 2,5 metru. K tomu se navíc podle “vědecké” pojišťovácké příručky přidají další hlavice do světlíku nad stroji (sprinklerové “moře” na následujícím obrázku zachycují modré body hlavic pod stropem, sprinklery ve světlíku jsou pro odlišení žluté):
A potom někdo z nepřeberné řady firem, co na to mají v ČR “papír”, dále vlastní alespoň jeden laptop a v něm excelovský výpočtový program (co dostali zdarma na jednodenním “odborném” školení), “sjede” hydraulický výpočet mokré soustavy, zpravidla pro 12 hlavic. Bývá to velmi výstižné a vypadá to asi následovně:
A ti pečlivější přidají ještě obrázek s vyznačením místa, kde zrovna těch 12 hlavic spočítali. To, že jde výhradně o hydraulicky nejméně příznivé místo, a nikoliv o místo rozhodující z hlediska potřeb PBS, vůbec nikoho nezajímá:
Pokud v praxi zvolíme požární scénář, kdy vlivem technické závady dojde k rozstřiku oleje z hydrauliky stroje a el. zkratem zapálená hořlavá kapalina, generující vysokou teplotu plamene, produkuje docela horký oblak kouře. Ten v konkrétním případě rychle proudí podél obvodové steny ke stropu a tam se rozlévá do stran; příčný teplotní profil brzy po vzniku požáru může vypadat následovně (v následujících obrázcích je záměrně potlačen vývin kouře):
Podélně se rozliv oblaku kouře projevuje např. takto - v čase cca 80 sekund již se otevřelo 6 hlavic (vodu představují modré kapky), přesto je ve sledovaném teplotním profilu pod stropem (blíže viz červený rámeček) stále rozsahem velký oblak zplodin hoření, o teplotě přesahují navrženou otevírací teplotu hlavic 68°C.
Pak se nesmíme divit, kdy i při rychlém dojezdu první jednotky HZS (v čase 10 minut) může být otevřeno až 25 hlavic (z následujícího obrázku je patrné, že teploty pod stropem klesly pod hranici 68°C a již nedochází k aktivace dalších hlavic). Při pohledu na ložisko požáru je však zřejmé, že proces hoření dále probíhá - částečně proto, že se jedná o hořlavou kapalinu lehčí než voda (řada hlavic vlastně jenom zkrápí okolí), ale zejména proto, jak výrazně poklesla výpočtová dodávka vody z hlavic, instalovaných nad místem požáru (kdy bylo hydraulicky kalkulováno s maximem výstřiku 12-ti hlavic).
Ve druhém případě můžeme na stejném objektu demonstrovat fakt, kdy při aktivaci vodního SHZ se v krátkém časovém intervalu zcela zásadně zhorší podmínky evakuace osob v posuzované výrobní hale a ani instalované SOZ (zde navržen přirozený princip) s tím dále nic “nesvede” (přesto v PBŘ mohla být jejich součinnost započtena jako pozitivní bonus). Nejprve je uveden obrazový výsek z doby cca 52 sekund, kdy se právě otevře první sprinklerové hlavice – zatím kouř stoupal z ložiska požáru vzhůru a rozléval se pod stropem haly (kromě tmavého kouře představuje fialová barva prostory, ve kterých je viditelnost menší než 20 mm):
V čase cca 55 sekund je již vidět první modré kapičky vody, které “vypadávají” z oblaku kouře:
Po aktivaci první hlavice je kouř téměř okamžité srážen k podlaze tryskající vodou a viditelnost pro připadnou evakuaci osob se prudce zhoršuje (následuje docela výmluvný stav v čase cca 20 sekund po otevření první hlavice):
Přitom platná ČSN 73 0804 dosud stanoví pro tento výrobní prostor limitní, přípustnou dobu evakuace na 150 sekund (ve větší části posuzované výrobní haly není v té době téměř nic vidět):
Poznámka 1:
Proto mě docela překvapuje, proč v celostátní statistice sledování požárnosti ČR (když instalované požárně bezpečnostní zařízení má takovou návrhovou bonifikaci), se zatím nehodnotí tak elementární skutečnost, zda SHZ splnilo svou definovanou funkci (tj. jestli při vzniku požáru došlo bezprostředně k jeho uhašení, anebo v době příjezdu jednotky mohlo být ohnisko dohašeno bez zbytečného úsilí)? Přitom ničím nebonifikované použití vnitřních požárních hydrantů, ještě před příjezdem jednotek, se léta statisticky sleduje…Poznámka 2: Zcela zásadně se musí v projektových předpisech i při výkonu SPD přistoupit k problematice aplikace požárně bezpečnostních zařízení u navrhovaných i provozovaných staveb. A to jak u dílčích systémů, tak při jejich případné kombinaci - u velkorozměrových objektů jde dokonce o stav akutní. Jinak sami dnešními technickými předpisy i přístupem ve schvalování nebo kontrolní činnosti, generujeme stav, který se označuje jako obecné ohrožení…
Přišel mi
do sbírky “Zločinci, podvodníci …” další exponát. I když tentokrát není z vyhlášené
pražské expertizní dílny, tak má kupodivu téměř identický marketingový formát. Odborný posudek
pro nás sepsal pedagog jisté VŠ, zaměřené dnes zpravidla na krizové řízení. Na titulní stránce
byl autor opásaný akademickými tituly před i za jménem. A hned se projevil - v úvodu je
napsána sice správná, ale pouze obecná forma Fourierovy parciální diferenciální rovnice vedení
tepla, udávající závislost změny teploty na čase. A pak už jen čtyři, zřejmě pro daný účel
“uměle slepené” empirické vzorce (které nelze matematicky či fyzikálně dovodit),
vyfutrované řadou korekčních konstant. A za nimi již následuje přehledná konečná tabulka
s přesnými hodnotami očekávaných výsledků. Má to však jeden háček – autor
posudku nepůsobí na zmíněné fakultě v oboru PBS, ale dlouhodobě vyučuje předmět,
jak stříkat hadicemi na probíhající požár. Tak jsem elaborát označil evidenčním číslem
a založil v archívu do sekce: “Jak snadno vydělat …”.
Poznámka
: Zřejmě podle současných pravidel je jakýkoliv, a třeba i “vysezený” akademický titul, tou nejlepší kvalifikací v oboru PBS. Tak soudím proto, že posudek byl vyšperkován schvalujícím přílepkem z územního HZS …. V souvislosti
jak “firemní manažer”, toho času ve funkci “nepolitického” ministra financí, osekává provozní náklady,
navrhnul a posléze za dva dny zase zrušil odebrání slevy na dani českým živnostníkům (což je profesně
i řada z nás), se na webu objevil nový populisticko-testovací článek: Politici chtějí sáhnout
na výsluhy – údajně pro ty spoluobčany, co žádné příjmy do státního rozpočtu netvoří. V článku se
psalo, cituji: ”Plat a
současně i výsluhy pobírá několik tisíc státních zaměstnanců. Jde o bývalé vojáky, policisty, hasiče,
celníky, vězeňské dozorce a příslušníky civilních tajných služeb. Průměrná výsluha bývalých policistů
či hasičů činí 10 475 korun měsíčně. Celkově vyplácí stát na výsluhách všem vysloužilcům přes sedm
miliard korun ročně.”.
K tomu ve stejném článku přidal šéf Unie bezpečnostních sborů
vyjádření, jak za alarmující považuje, cituji: ”
např. šéf
hasičů Miroslav Štěpán odešel s výsluhou 60 tisíc měsíčně …”.
Poznámka:
Přijde mi všechno docela zvláštní, zejména proto, když výše zmíněný generalissimus, který během svého působení na Gř HZS pochopil, že PO je pro rozvoj jeho kariery zcela zbytečná a hlavně problematická, kdy její praktické problémy při denním provozování jsou přitěžující v jeho osobním růstu. Tak jsem pátral na webu dále, zda se již věnuje výhradně svým osobním zálibám v koštování vína a včelaření. Kupodivu jsem však narazil na zprávu ČTK ze dne 9.9.2013, cituji: “Novým náměstkem ministra vnitra se stal exšéf hasičů Miroslav Štěpán”. Ten ke jmenování dodal, cituji: "Myslel jsem, že už si konečně najdu více času na svůj velký koníček - včelaření. Nabídku pana ministra jsem ale nemohl odmítnout, vážím si jí a těším na naši spolupráci,".Jen nevím, zda při výkonu této funkce vrátil rentu, a bral náměstkovský plat, anebo čerpal jenom rentu a nikoliv plat, či sloužil své vlasti zcela zdarma. To, že by současně pobíral oboje, si v současné celospolečenské situaci ani nepřipouštím. Za optimistickou zprávu pro zainteresované lze považovat skutečnost, že zmíněný článek byl jaksi “testovací” – neboť lobby je docela silná a kdo pořizuje i následně vyzrazuje případné odposlechy politiků víme snad všichni …
Ve Věstníku ÚNMZ č. 5/2014 je kromě jiného uvedeno: