Hlavní stránka
Zpět

Níže uvedené zdůvodnění dokumentuje stav, proč znění změny Z1 (z ledna 2010) ČSN 73 0831 je systémově méně bezpečné než výchozí ČSN 73 0831:2001:

V Předmluvě jsou do článku Souvisící ČSN zařazeny také ČSN EN 1125, ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a ČSN 73 0810, což jsou normy, na které se výchozí ČSN 73 0831 přímo odkazuje, a proto patří do kapitoly 2 Normativní odkazy; tam jsou již od roku 2001 uvedeny.

V celém znění změny Z1 se konkrétní odkazy na jednotlivé články předchozí ČSN 73 0802:2000 nahrazují pouze obecným odkazem na novelizované znění ČSN 73 0802:2009. Tímto postupem se jednak ztěžuje vlastní projektová činnost, neboť zpracovatel musí hledat v odkazové ČSN příslušné ustanovení a hlavně přímá vazba na konkrétní ustanovení má v ČSN 73 0831:2001 zpravidla věcný, limitující význam

Poznámka Změnu jakéhokoliv ustanovení v normě musí její zpracovatel podrobně analyzovat a zvážit, co všechno může v praxi vyvolat. Pro názornost odůvodním hned první případ “zjednodušení” textu normy - původní znění ČSN 73 0831 u článku 3.2 (který jsem v roce 2001 zformuloval) definuje vnitřní shromažďovací prostor jako “uzavřený” prostor vymezený po obvodu i shora stavebními konstrukcemi, obsahuje rovněž vysvětlující text, cituji: “Za stavební konstrukce se v této souvislosti považují také konstrukce podle 8.1.7 ČSN 73 0802:2000” (což značí, že se musí posuzovat i “membránové, stanové a jiné obdobné konstrukce”). Naproti tomu zrušení odkazu na článek 8.1.7 a zavedení jen obecné vazby na celou ČSN 73 0802, znamená akceptovat všechny konstrukce, tj. i takové, které nejsou fyzicky vytvořeny, a mohou být v případě požáru nahrazeny samočinnými požárně bezpečnostními zařízeními. To však odporuje základnímu principu této normy, kdy pro vymezení vnitřního shromažďovacího prostoru se přihlíží výhradně ke skutečným stavebním konstrukcím (riziko nového návrhu spočívá v tom, že podle něj bude přípustné stavební konstrukce na rozhraní shromažďovacího prostoru a požárního useku bez požárního rizika, do kterého evakuace osob, nahradit v místě požární stěny a požárních uzávěrů otvorů systémově nepřípustným “fiktivním” technickým opatřením).

Zobecnění konkrétního odkazu (blíže viz předchozí odrážka) je vedle článku 3.2 použito také v článku 4.7, v článku 5.1.2, v článku 5.1.3, v článku 5.2.1, v článku 5.2.5, v článku 5.2.6., v článku 5.3.1.1, v článku 5.3.1.3, v článku 5.3.2.1, v článku 5.3.3.1, v článku 5.3.4.2, v článku 5.3.4.3, v článku 5.3.5.2, v článku 5.3.6.3, v článku 5.4.1, v článku 5.4.3, v článku 5.5.3, v článku B.8, v článku B.9, v článku D.1.3, v článku D.1.6, v článku D.2.3, v článku D.4.2, v článku D.4.3, v článku D.5.2, v článku D.5.4, v článku D.5.5 a v článku E.1.

V případě neměněného článku 5.1.3 d) (autorem výchozího znění je Ing. Vladimír Reichel, DrSc.) se u třetího odstavce simulačními CFD modely (např. FDS, který byl sestaven z prostředků vlády USA, je pravidelně aktualizován a po roce 2004 je bezúplatně k dispozici na internetu) prokázalo, že takto formulovaný odstavec je vadný tím, že upřednostňuje “ochranu majetku” a ne bezpečnost osob (vlivem spuštěného vodního hasicího zařízení a působením fázového jevu vzniklá vodní pára ochladí kouř, který téměř okamžitě klesne na úroveň podlahy, do dýchací zóny právě unikajících osob) - tímto se generuje obecné ohrožení a je nutné ustanovení přeformulovat podle současných poznatků.

V článku 5.2.1 (jsem autorem výchozího znění) se text “a nesmí být z plastických hmot” nahradil zněním “ a musí být třídy reakce na oheň A1, A2 nebo B”. Vzhledem k chování plastických hmot, které jsou vystaveny vyšším teplotám (tj. zejména měknutí) je jejich instalace pro nosné prvky klasifikace R - nepřípustná. Takzvané připuštění “plastů” se odvolává na limitní klasifikační třídu B, pro kterou je podkladem zkouška podle převzaté ČSN EN 13823 (rovinný vzorek je testován pouze ve svislé poloze, hořákem o výkonu max. 30,7 kW, což odpovídá tepelnému namáhaní první fáze rozvoje požáru). V předmětném článku je však stále požadována klasifikace nosného prvku R 15, což znamená podmínky plně rozvinutého požáru, s očekávanou celkovou hustotou tepelného toku h_c = 61,136 kW/m² dopadající na příslušný prvek (výpočet lze ověřit v ČSN EN 1991-1-2); kromě toho nosné prvky ve vnitřním shromažďovacím prostoru mohou být instalovány také jinak, než ve svislé poloze a nejsou vždy jenom rovinného charakteru.

V článku 5.2.4 (jsem autorem výchozího znění) se systémová část textu “…musí být z hmot stupně hořlavosti A nebo B (aniž by bylo použito plastických hmot) anebo musí být od shromažďovacího prostoru požárně odděleny ..” nahradila zněním “…musí být z konstrukcí třídy reakce na oheň A1 až B anebo musí být od shromažďovacího prostoru požárně odděleny ..”. Zásadní vadou je, že zákaz plastických hmot byl vypuštěn a je nahrazen pouze limitní třídou reakce na oheň B. Parametr třídy reakce na oheň B (jak již bylo uvedeno v předchozí odrážce) vzniká klasifikací po normové zkoušce rovinného výrobku ve svislé poloze - jenže článek 5.2.4 se výhradně týká tepelně izolačních vrstev instalovaných horizontálně - tj. u střech a podhledů, což je z hlediska požární bezpečnosti méně příznivý případ (kopií dokladu adresovanému obchodní společnosti, který je podepsán současným zpracovatelem změny Z1, ze dne 20. 10. 2009, kde se mj. uvádí, cituji: “Za plastické hmoty se z hlediska norem požární bezpečnosti staveb nepovažují výrobky, které jsou klasifikovány třídou reakce na oheň A1, A2, B …”, disponuji ve svém archivu; stejně tak disponuji dvěma různými verzemi zápisů ze zasedání TNK27/SC1 dne 17. 9. 2009, které se rovněž vztahují k této problematice).

V článku 5.2.5 (jsem autorem výchozího znění) se konkrétní odkaz na provedení dodatečných vnějších tepelných izolací (jen z nehořlavých hmot) zrušil a nahradil obecným odkazem na ČSN 73 0802, u které po novelizaci v roce 2009 přešla problematika “zateplování” do jiné normy (ČSN 73 0810:2009). V tomto článku však zůstala zachována formulace “…nesmí mít izolační vrstvu z plastických hmot...” - zde existuje riziko nesprávné interpretace, že pokud byly plastické hmoty “vypuštěny” u méně příznivých střech a podhledů (viz předchozí článek 5.2.4), tak proč má být jejích použití omezováno u vnějších stěn , a to včetně nových objektů.

V označení výchozího článku 5.2.6 je chyba - nově se uvádí jako 5.2.4.

V článku 5.3.5.1 a) je nutné odkaz na zjednodušenou empirickou rovnici (17) podle ČSN 73 0802 (autor rovnice z roku 2000 - Ing. Vladimír Reichel, DrSc.) změnit podle stavu současných poznatků. Skutečná doba zakouření posuzovaného vnitřního prostoru t_e je fyzikálně přímo úměrná velikosti půdorysné plochy akumulačního prostoru, dále na množství hořlavých látek v daném prostoru a na době hoření (tyto parametry v sobě zjednodušená rovnice nezahrnuje a generuje výsledky někdy na straně bezpečnosti a jindy právě naopak). Dnes jsou již uživatelům ČSN 73 08.. , ČSN EN 1991-1-2 a technické specifikace CEN TR 12101-2:2005 známy rovnice, ze kterých je možné dobu zakouření stanovit exaktně, podle konkrétních podmínek (při tomto srovnání vyplývá - dosud platný empirický vztah odpovídá ploše cca 1000 m², požárnímu zatížené cca 30 kg/m² a době hoření cca 300 sekund).

V článku 5.3.5.1 b) (jsem autorem výchozího znění tohoto odstavce) není možné změnit pravidla obecným odkazem na novelizovanou ČSN 73 0802:2009. Limitní parametr 0,5 v rovnici (1), pro výpočet předpokládané doby evakuace t_u, jsem v roce 2001 určil na základě řady simulačních výpočtů, a to pro max. rychlost evakuace osob v_u = 30 m/min (po rovině) a pro max. kapacitu jednoho únikového pruhu K_u = 40 osob/min (po rovině). Novelizovaná ČSN však tyto parametry zvyšuje na v_u = 35 m/min (po rovině) a K_u = 50 osob/min (po rovině). Zatím neřeším opodstatněnost navýšení obou hodnot (důkaz chyby je proveden v další části textu) - nelze je však použít do rovnice (1), aniž by se tím nezměnil limitní parametr 0,5. Navržený postup může výrazně snížit bezpečnost pobytu osob ve vnitřním shromažďovacím prostoru.

V článku 5.3.5.2 je v odstavci c) stále uvedena rovnice (2) jejímž základem je zjednodušená empirická rovnice, jejíž tvar již není kvůli současným poznatkům opodstatněný (blíže viz námitka k článku 5.3.5.1 a).

V článku 5.3.6.3 (jsem autorem výchozího znění) je špatně uveden přídavný klasifikační požadavek na kouřotěsné dveře - viz převzatá ČSN EN 1350-1-2, kde se v článku 7.5.6.4. stanoví označení ve tvaru Sm-Cx; navíc je chybně také číselné označení “C0” představující “nulové” požadavky z hlediska funkčnosti dveřního samozavírače - např. článek 5.5.8 ČSN 73 0810 pro shromažďovací prostory předepisuje min. požadavek C3, tj. samozavírač odpovídající zkoušce funkčnosti pro 50000 cyklů (i když podle osobních zkušeností bych volil spíše normové maximum C5 - pro 200000 cyklů).

V článku 5.4.1 (jsem autorem výchozího znění) se všechny odkazy na kapitolu 12.9 ČSN 73 0802:2000 nesystémově mění na ČSN 73 0802:2010, ve které (kvůli aplikaci některých ustanovení technicky neakceptovatelné vyhlášky MV č. 23/2008 Sb., do této změny Z1) jsou stanoveny klasifikační požadavky na kabely B_ca s1,d0 - přestože dosud nebyla schválena evropská zkušební norma podle níž by bylo možné tyto kabely zkoušet a následně klasifikovat.

V příloze B, článku B.9 jsem základní rovnici ve tvaru E = l * u (tj. závislost, kdy se před východy vůbec netvoří fronty evakuovaných osob), odvodil a publikoval v roce 2000. Následně pomocí simulačního modelu evakuace osob (program z vlastní tvorby) jsem prokázal její platnost také v podmínkách měnících se rychlostí pohybu osob i měnící se jednotkové kapacity únikového pruhu (vždy pro okrajové parametry rychlosti evakuace osob v_u = 30 m/min a pro max. kapacitu jednoho únikového pruhu K_u = 40 osob/min). Případné navýšení těchto hodnot, které obsahuje novelizovaná tabulka 23 ČSN 73 0802:2009, nevede k reálnému řešení. Kromě toho je od prvního vydáni normy v roce 2001 uvedena v článku B.9 tisková chyba, správně patří text: “fronta se netvoří pokud E ≤ E‘ ”.

Matematický důkaz nesprávnosti navýšení hodnot v novelizované tabulce 23 ČSN 73 0802:20100 (pro dřívější parametry v_u = 30 m/min a pro max. kapacitu jednoho únikového pruhu K_u = 40 osob/min) je pro sklon únikové cesty po rovině následující:

rovnice (B.1) a (B.2) v příloze B ČSN 73 0831:2000 jsou převzaty z ověřených zahraničních předpisů (v daném případě předpis NFPA z roku 1997 a aplikují je i současné simulační modely - např. FDS + EVAC);

je evidentní, že rovnice (B.1) současně ovlivňuje rovnici (B.2);

rovnice (B.1) představuje lineální závislost poklesu rychlosti evakuace ve vztahu k hustotě osob na 1 m²(pro limitní normovou hodnotu v_u = 30 m/minutu činí hustota D = 2,57 osob/m²);

rovnice (B.2) představuje parabolickou závislost mezi počtem osob, které za jednu minutu projdou únikovým pruhem (o šířce 0,55m ), opět ve vztahu k hustotě osob na 1 m² (pro hustotu osob D = 2,57 osob/m²určenou podle předchozí odrážky pak dostáváme K_u = 42,4 osob/minuta, což po zaokrouhlení odpovídá výchozí normové hodnotě K_u = 40 osob/min);

aby se mohla zvýšit limitní normová rychlost pohybu osob při evakuace na v_u = 35 m/minutu, je fyzikálně nutné snížit hustotu osob na jednotkové ploše - podle rovnice (B.1) činí potřebné snížení hustoty D = 2,33 osob/m²); toto snížení hustoty osob generuje, i při vyšší rychlosti pohybu, max. jednotkovou kapacitu únikového pruhu K_u = 44,85 osob za minutu;

pro dosažení zvýšené hodnoty K_u = 50 osob/minutu by bylo nutné mít hustotu osob alespoň D = 2,6 osob/m²; jenže při této hustotě se již osoby pohybují pomaleji, pouze rychlostí v_u = 29,4 m/minutu a nikoliv navýšených v_u = 35 m/minutu.

Vyšších parametrů v_u = 35 m/minutu a K_u = 50 osob/minutu nelze při evakuaci osob současně reálně dosáhnout (analogický průkaz lze provést i pro směr úniku po schodech dolů nebo nahoru, jen se použijí z přílohy B příslušné rovnice). Nejsou vadné jenom obecné odkazy na ČSN 73 0802, ale všechny hodnoty tabulky 23 ČSN 73 0802:2009 (asi není náhodou, že tato již platná ČSN neprošla při své nedávné novelizaci standardním připomínkovým řízením).

V příloze D, článku D.2.3 (jsem autorem výchozího znění) je opět vadný odkaz na novelizovanou ČSN 73 0802:2009. Navýšení hodnot v_u a K_u není reálné (viz předchozí průkaz) a navíc limitní hustota D = 3,3 osob/m²byla stanovena počítačovou simulací, za předpokladu nepřekročení limitních hodnot podle tabulky 23 výchozí ČSN 73 0802:2000.

V příloze D, článek D.4.4 (autor výchozího znění - Ing. arch.Petr Syrový, Csc.) je vůči předchozímu znění špatně formulován - nyní nevyjadřuje to, co bylo stanoveno dříve, tzn. “jen pro stanové pláště s podporami (vnějšími či vnitřními) se požadují nehořlavé hmoty tohoto pláště”. A navíc, aby bylo schůdné takové objekty v praxi realizovat, byl již v roce 2003 (na základě projednání v TNK27/SC1 ze dne 20.května 2003) korigován příslušný článek 8.1.7 výchozí ČSN 73 0802:2000 stanoviskem, že u dvojitého střešního pláště musí být nehořlavá alespoň spodní (vnitřní) vrstva.

V příloze D, článek D.5.5 (jsem autorem výchozího znění) nelze změnit konkrétní odkaz na ustanovení 5.3.6 ČSN 73 0834:2000, protože má potřebný, určující význam.

Příloha E (pro výchozí ČSN 73 0831 ji separátně zpracovávala externí společnost, zástupce p. Petrová + ve spolupráci s HZS, za HZS Ing. Petružálková). Příloha je velmi nejednoznačná a měla být upravena lépe, aby vyhovovala podmínkám současné praxe

článek E.1 má nyní jenom obecný odkaz na ČSN 73 0802, ale přitom parametry pro podlahové krytiny řeší také nové znění článku 5.2.5 změny Z1;

článek E.2.1 se změnil - došlo např. ke zrušení bodu c) “podlahové textilie”, ale v úvodu samotného článku kategorie “podlahové textilie” zůstala;

článek E.2.2 - navržené znění tohoto článku nevyjadřuje to, co bylo požadováno v předchozím znění (tj. aby byly použity tuhé deskové materiály o určité tloušťce, které nelze tak snadno zapálit); dnes jsou jiná zkušební kritéria a proto bylo vhodné připustit i třídu reakce na oheň nižší (např. D), ale s vazbou na omezující přídavné kritérium “tvorba kouře” a “plamenné hořící kapky”.

Při změnách norem se zpravidla upravují také pasáže, které u kterých byly získány nové aplikační poznatky, neměly jednoznačný výklad, anebo vyšly nové související předpisy. V současném znění změny Z1 nic takového není a přesto je potřeba více, či méně upravit následující články: 4.4, 4.7, 5.1.3, 5.2, 5.2.6, 5.3.1.1, 5.3.1.3, 5.3.2.1, 5.3.6.1, 5.3.6.7, 5.3.6.10, 5.4.1, 5.4.3, 6.1.1,6.1.9, 6.2.3, C.5, D.1.4, D.5.6, D.2 a E.2.2.

František Pelc