ČSN 73 0834:2011 – ustanovení C.4

Zase jde o klasicky nevděčnou činnost - do naší kanceláře “uvádění normových ustanovení na pravou míru”, nám zaslal dotaz jeden profesní projektant. Řešil praktickou aplikaci jednoho článku, u fungl nové přílohy C “novelizované” ČSN 73 0834:2011. Konkrétně, zda pro mateřskou školku (24 dětí), zřizovanou ve stávajícím jednopodlažním objektu, který má smíšený konstrukční systém, musí ještě pod požární strop REI 45 DP 2 (tj. trámový strop + záklop + podbíjení + omítka na rákosovém pletivu), instalovat podle poznámky u přílohy C.4 další nehořlavou vrstvu.

Doslovně napsal: “Podle Poznámky čl. C.4 musí být požární úsek pod dřevěným krovem ohraničen vůči tomuto krovu konstrukcí druhu DP1 - znamená to tedy, že stávající strop s požární odolností REI 45 DP2 musí být ještě doplněn např. podhledem konstrukce DP1 třeba i bez požární odolnosti?

Zmíněné ustanovení je dále uvedeno v plném znění (a opět, co řádek, to “perla”):

C.4 Požární úseky podle C.3 mohou být v budovách s nehořlavými konstrukčními systémy. Požární úseky podle C.2 mohou být i v ostatních konstrukčních systémech. V požárních úsecích mateřských škol v budovách s hořlavým konstrukčním systémem (dřevěné nebo obdobné konstrukce druhu DP3) musí být povrchové plochy těchto konstrukcí kryty deskami tloušťky alespoň 15 mm, třídy reakce na oheň A1 nebo A2.

POZNÁMKA: Pokud v budově s nehořlavým konstrukčním systémem podle C.3 je dřevěný krov [viz 7.2.12a) ČSN 73 0802:2009] a požární úsek mateřské školky je pod tímto krovem, musí být tento požární úsek vůči krovu ohraničen konstrukcí druhu DP1.

Po prostudování dotčeného textu normy Saturnin konstatoval, že to musela do normativní (= závazné) přílohy C napsat nějaká zoufalá matka, zřejmě samoživitelka, které se již léta marně snaží, umístit své děti do státního předškolního zařízení. A sarkasticky konstatoval, že jde o klasický příklad toho, jak zase vytloukáme “klín – klínem”. Neboť jsme v ČR ještě nedávno měli mateřských školek nadbytek (aby plánovaně vychovávaly všechny “husákovy děti”); jen jsme z nich nemuseli nadělat hospody, bazary, herny, kasina, či jiná, rozvoji dnešní obce, města i státu tolik prospěšná zařízení.

Poznámka: Musel jsem Saturnina upozornit, že publikovaný text svou formulační stavbou sice k jeho závěrům svádí, přesto původcem nebude žádná zoufalá matka, ale státní instituce – konkrétně favorizuji Gř HZS. Na jeho půdě se totiž nedávno urodila krystalicky čirá, hasičská “genialita” zformulovaná do požadavku: “každá třída mateřské školy musí tvořit samostatný požární úsek”, která neřízeně přerostla do jakési “vyhlášky” a nadělení bylo na světě (dokonce v úřední Sbírce zákonů); proto bylo nutné s tímto taxativním úděsem něco podniknout - a tam má Saturnin hledat okruh zpracovatelů.

Nato Saturnin upozornil, jak krédem prvorepublikového ministra financí Rašína bylo, že pro vlast se má pracovat zdarma. A pokud si dnes ty úředníky dokonce platíme, tak proč z jejich hlav vypadávají takové podivné věci.

Abychom zachovali tradici naší kanceláře, provádíme dále věcný rozbor zmíněného ustanovení:

Zpracovatel ustanovení C.4 asi nečetl dlouholetou úvodní preambuli ČSN 73 0834 a z požadavků na “měněné objekty nebo jejich částí”, zcela samovolně přešel u mateřských škol na “budovy”.
První věta ustanovení C.4 je formulována zbytečně – kvůli nezávaznému tvaru “mohou být”, navíc použitém v obecné souvislosti, je svým významem proklamativní.
Také druhá věta ustanovení C.4 je formulována zbytečně – kvůli nezávaznému tvaru “mohou být”, který je znovu použit v obecné souvislosti, je rovněž proklamativní.
Ve třetí větě je místo zavedeného termínu “povrchové úpravy” použit, nikde blíže nedefinovaný termín “povrchové plochy”, a závazný požadavek (ve formě: “musí být”) je formulován výhradně ve vztahu k deskám (jako by neexistovaly jiné nehořlavé materiály – např. omítky na pletivu apod.).
Poznámka u článku C.4 je z principu závadná a nepatřičná, protože nepředstavuje informativní prvek normy (blíže viz současný Metodický pokyn ÚNMZ k tvorbě ČSN – MPN 1:2011), neboť obsahuje zjevný požadavek, ve formě “musí být”.
Věcně je v poznámce u článku C.4 podivuhodná již sama úvodní věta, kdy v “budově” s nehořlavým konstrukčním systém se zavádí jakási korekce, a to ve vztahu na použitý dřevěný krov (nabízí se otázka, zda formulace nesouvisí s tím, jak při poslední novelizaci korupční ČSN 73 0802:2009, byla proti všem dlouholetým pravidlům snížena o 50% podlažnost objektu, která takové řešení dovoluje).
Významově matoucí je spojitost dřevěného krovu, s odkazem na ustanovení 7.2.12 a) ČSN 73 0802:2009 (tj. dřevěný krov je až nad požárním stropem posledního užitného nadzemního podlaží a tento požární strop není staticky závislý na hořlavém krovu); to vede k otázce, proč v navazující větě není použita přímá vazba na tento požární strop a proč se v požadavku na instalaci konstrukční části druhu DP1, místo toho formuluje blíže nedefinovaný termín “ohraničen konstrukcí”?

Naší kanceláři v celém kontextu přijde zejména paradoxní, jak smíšený ani hořlavý konstrukční systém není pro mateřské školy ustanovení C.4 “zakázán” - a přitom v nich, již ze samotné podstaty těchto konstrukcí, je případný požární strop přímo staticky závislý na dřevěném krovu.

Saturnin uvedl, že čím více to čte, tím více mu není jasné, co vlastně tímto ustanovením autor zamýšlel – a že toto ustanovení nemůže naše kancelář uvést na pravou míru, protože v něm chybí racionální jádro. Jen se mu do mysli vkrádá myšlenka, jak podle současné tradice tvorby norem v oblasti PBS, mu třetí větu nadiktovali sami prodejci obkladových desek. A navíc se mě tázal, proč je pod nadpisem “Vypracování normy” uveden jménem i příjmením konkrétní pracovník ÚNMZ, když ani nedokáže v normě ohlídat sepsání normy podle pravidel jejich vlastního předpisu.

Poznámka: Kdo nám může v této věci poradit, ať se prosím naší kanceláři přihlásí ….

František Pelc