ČSN 73 0834:2011 - článek A.2.3

Po bližším seznámení s pasážemi novelizované ČSN 73 0834, které se týkají dodatečného zateplení dokončených staveb, může vnímavý čtenář nabýt dojmu, jestli v konkrétních textech není použita šifra, či jiné za přesmyčkami skryté sdělení, jak vlastně správně postupovat. Bohužel v normě chybí alespoň náznak indicie, jaký generátor kódů se má použít k případnému rozluštění utajeného postupu, zřejmě určeného jen znalým osobám (když běžná záměna písmen za čísla nefunguje).

Poznámka: Saturnin by možná podotknul, jestli konspirace nebyla zvolena záměrně, aby ti, kteří mají eminentní zájem o plastové tepelné izolace fasád a “prosadili” či “zaplatili” si jejich masové použití, byli na první pohled správně uspokojeni a současně aby přestali protestovat ti, kteří třeba mohou dané problematice rozumět.

Takže několik námětů pro luštění hádanek od zpracovatelů normy, které s laskavým přispěním dalších zainteresovaných institucí (zejména ÚNMZ a Gř HZS) můžeme řešit při posuzování změn staveb objektů pro bydlení:

Nejdříve v příloze A pro změny staveb bytových domů na keramické nebo silikátové bázi, které byly řešeny podle typových podkladů schválených do konce roku 1994, navrhují v posledním odstavci článku A.2.3 pro objekty s charakteristickou změny stavby skupiny II toto, cituji:

Dodatečné vnější tepelné izolace obvodových stěn se realizují podle 3.1.3 ČSN 73 0810:2009 a to i ve zvětšené požární výšce objektu nástavbou.

Následně v poznámce u článku A.2.3 vysvětlují pro změny staveb skupiny II. toto, cituji:

POZNÁMKA Jakékoliv úpravy obvodových stěn nemají zhoršit původní druhy stěnových konstrukcí např. z DP1 na DP2. Podle 3.1.3 ČSN 73 0810:2010 nejsou u objektů s požární výškou do 12,0 m stanoveny požadavky na dodatečné vnější tepelné izolace. Objekty s požární výškou přes 12,0 m mají mít dodatečné vnější tepelné izolace podle 3.1.3 v celé výšce obvodových stěn, nikoliv až od úrovně 12,0 m.

Na druhé straně podle úvodní preambule téže přílohy A navrhují změny staveb skupiny I, u budov s obytnými buňkami OB2, posuzovat podle 3.3 ČSN 73 0834:2011 (tj. nevyžadují další opatření), kde se v předmětném odstavci c) uvádí, cituji:

c) dodatečné vnější tepelné izolace (i s případnou výměnou oken apod.), provedené podle 3.1.3 ČSN 73 0810:2009;

Poznámka: Saturnin by možná sdělil, že takové předpisy již skutečně vyžadují dnes některými institucemi preferovaný “inženýrský” přístup, který on vzhledem ke svému pracovnímu zařazení nemůže mít a kde ani prostý, selský rozum nemá šanci. Přesto by se alespoň tázal:

Jakým způsobem se má postupovat ve “zvětšené požární výšce objektu nástavbou” (bez požadavků x omezeně x s plným uplatněním)?

Na základě čeho si nějaká přidružená ČSN může dovolit zrušit jeden z principů stavebního zákona i kmenové ČSN 73 0802 (tj. při změnách staveb se nesmí zhoršit podmínky požární bezpečnosti) tím, že závazný požadavek přeformuluje u změn staveb skupiny II. na doporučený?

Proč u změn staveb skupiny II, které již musí splňovat určité parametry požární bezpečnosti staveb, norma doporučuje aplikovat postup, jež má údajně omezit šíření požáru u zateplené fasády, a to v celé výšce obvodových stěn?

Proč naopak u změn staveb skupiny I, které většinou nesplňují žádné parametry požární bezpečnosti staveb, se situace ještě zhoršuje hořlavou izolací fasády, a přesto nemají stanoven žádný požadavek na zamezení šíření požáru u zateplené fasády po celé výšce obvodových stěn?

Asi má Saturnin pravdu, musí v tom být nějaká konspirace. Protože jinak by v praxi velmi paradoxně působilo, když se mají realizovat dodatečná zateplení objektů pro ubytování (např. vysokoškolské koleje, či jiné budovy sloužící pro přechodné ubytování osob), pokud jsou stavebně realizovány rovněž podle typových podkladů (např. dosud poměrně rozšířený systém T 06B), a které mají být z hlediska posuzování požárního rizika hodnoceny s vyšší mírou bezpečnosti, než byty (jenže zmíněná normová ustanovení jsou na první pohled napsána právě naopak: byt = občas cosi doporučeno, ubytování = nic).

František Pelc