ČSN 73 0834:2011 - článek 3.2.

Po přečtení hlavního článku normy, který se týká novelizovaných definic změn užívání objektu, prostoru nebo provozu, je množné konstatovat, že tímto ČSN 73 0834:2011 již dnem svého vydání, připomíná potravinu s prošlou záruční dobou.

Poznámka: Pokud nahlédnu do archívu, tak oba dnes zainteresovaní odborníci se 8. i 15. července 1999 fyzicky zúčastnili zasedání TNK 27, subkomise SC1, kde byla podrobně projednána úvodní část revize ČSN 73 0834 (ve znění 4/99), Oby dostali podrobný zápis z jednání, ve kterém si pro “osvěžení mysli” mohli přečíst výsledky rozsáhlé, týmové diskuse nad jednotlivými definicemi “změn užívání” stavby. Pokud to časem “nevyhodili do sběru”, mohlo to dnes vypadat jinak. Vzniklá situace téměř připomíná výjev z politického života, kdy v zemi po předčasných volbách nová vláda populisticky zruší nedávno zavedené a přitom nezbytné reformy penzijního, daňového či zdravotního systému.

Na první pohled se úvodní definice podle odrážky a) o přípustném zvýšení požárního rizika nijak nezměnila. Jenže zásadní úpravy doznal předposlední odstavec tohoto článku, kdy pro opakované použití ČSN 73 0834 k projektování změny stavby, se podmínky rozhodující pro změnu užívání objektu, prostoru nebo provozu, mohly použít, jen když budou vztaženy ke stavu před první změnou provedenou podle ČSN 73 0834 - nyní se klidně mohou posuzovat ke stavu před předcházející změnou (tj. přesně stav opačný, který jsme tenkrát chtěli vyloučit - aby se “plíživými změnami” skupiny I, např. několikrát se v přípustném intervalu upraví výše požárního rizika či limitní počet osob až na hodnotu, která již vyhovuje požadovanému cílovému stavu a tím nedojde ke zpravidla nechtěné změně užívání stavby).

Poznámka: Nejen Saturnin by k tomu lakonicky konstatoval, že tímto dnes budou mít profesní experti a ostatní jinak flexibilní lidé zcela neomezené pole působnosti.

Zásadní formulační úprava odrážky b) o zvýšení počtu osob, unikajících z měněného objektu nebo jeho části, neodpovídá principu předběžné opatrnosti, kterým se řídí civilizovaný svět při navrhování PBS. Jednak zrušení dřívějšího pravidla o navýšení počtu osob, ve vazbě na započitatelný únikový pruh, které nyní dává zpracovateli možnost navýšit počet osob bez ohledu na to, jaké podmínky pro evakuaci jsou v daném prostoru reálně vytvořeny (např. šířka či počet stávajících východů z místnosti). A navíc systémovým nedostatkem je současné zrušení limitu o maximálním počtu osob, které lze evakuovat stávajícími únikovými cestami bez toho, aby se již jednalo o změnu stavby.

Poznámka: Podle Saturnina jde ve srovnání s předchozím zněním o nijak neskrývané obecné ohrožení, kterým se má zřejmě vyžehlit určitý, již dříve vystavený posudek; a k tomu navíc přípustné opakované použití, jenom ve vztahu k předchozí změně…!!!

V přeformulované odrážce d) se objevil nový, nedefinovaný a přitom velmi obecný termín “záměna funkce objektu” a k tomu se přidává jakési mlhavé konstatování, cituji: “za záměnu příslušné projektové normy se považuje i změna užívání, kterou se upravují objekty, prostory nebo provozy”, konec citátu; nic úplně neobjasní ani nová “vysvětlující” poznámka, kdy při posuzování změn funkce objektu jde hlavně o změny vedoucí k vyšším požárním rizikům.

Poznámka: V tom by se nevyznala ani Chytrá horákyně. Předně problematika vyššího požárního rizika je výlučným obsahem odrážky a). Přitom odrážka d) dříve deklarovala stav, kdy předmětem změny stavby byla záměna věcně příslušné projektové normy PBS na návrhovou normu s vyššími nároky vůči ochraně osob (tj. např. administrativa se mění na bydlení, bydlení se mění na ubytování, běžný obchod se mění na shromažďovací prostor, při konverzi průmyslového objektu na nevýrobní vznikne zdravotnické zařízení apod.). Dnes by možná Saturnin ironicky dodal, že změnou funkce objektu je taktéž vybavení stávajícího objektu přenosovým telekomunikačním zařízením, anebo na objekt odolný proti zemětřesení, vlně tsunami, či zvýšené radiaci; a možná záměnou funkce objektu je rovněž stav, kdy dříve veřejná budova se změní na privátní či původní objekt s plochou střechou bude mít nově střechu sedlovou. A přidal by otázku - jestli má vůbec cenu to číst dále …?

František Pelc