Hlavní stránka
Zpět |
ČSN 73 0810:2016 - článek 6.2.1
Exploze dotazů, které již v počáteční fázi platnosti nových návrhových požadavků, přišly do naší kanceláře od skupiny profesních projektantů – tentokrát k významné změně části ustanovení 6.2.1 ČSN 73 0810:2016; (pro názornost je dále uvedeno v plném znění – kde zelené písmo představuje převzetí předchozího textu z ČSN 73 0810:2009 a červená barva již značí „novotvorbu“, zavedenou v roce 2016):
6.2.1 Prostupy rozvodů a instalací (např. vodovodů, kanalizací, plynovodů, vzduchovodů), technických a technologických zařízení, elektrických rozvodů (kabelů, vodičů) apod., mají být navrženy tak, aby co nejméně prostupovaly požárně dělicími konstrukcemi. Konstrukce, ve kterých se vyskytují tyto prostupy, musí být dotaženy až k vnějším povrchům prostupujících zařízení a to ve stejné skladbě a se stejnou požární odolností jakou má požárně dělicí konstrukce. Požárně dělicí konstrukce může být případně i zaměněna (nebo upravena) v dotahované části k vnějším povrchům prostupů za předpokladu, že nedojde ke snížení požární odolnosti konstrukce. Prostupy musí být také navrženy a realizovány v souladu s ČSN 73 0802, ČSN 73 0804, ČSN 65 0201, v případě vzduchotechnických zařízení v souladu s ČSN 73 0872 a dalšími ustanoveními souvisícími s prostupy v ČSN 73 08xx. Těsnění prostupů se provádí: a) realizací požárně bezpečnostního zařízení – výrobku (systému) požární přepážky nebo ucpávky (v souladu s ČSN EN 13501-2+A1:2010, článek 7.5.8), nebo b) dotěsněním (například dozděním, případně dobetonováním) hmotami třídy reakce na oheň A1 nebo A2 v celé tloušťce konstrukce a to pouze pokud se nejedná o prostupy konstrukcemi okolo chráněných únikových cest (nebo okolo požárních nebo evakuačních výtahů) a zároveň pouze v případech specifikovaných dále. Podle bodu a) se prostupy hodnotí kritérii – EI v požárně dělicích konstrukcích EI nebo REI a nebo – E v požárně dělicích konstrukcích EW nebo REW. Podle bodu b) tohoto článku lze postupovat pouze v následujících případech: 1) Jedná se o prostup zděnou nebo betonovou konstrukcí (například stěny nebo stropu) a jedná se maximálně o 3 potrubí s trvalou náplní vodou nebo jinou nehořlavou kapalinou (například teplá nebo studená voda, topení, chlazení apod.). Potrubí musí být třídy reakce na oheň A1 nebo A2 a nebo musí být vnější průměr potrubí maximálně 30 mm. Případné izolace potrubí v místě prostupů (pokud jsou) musí být nehořlavé, tj. třídy reakce na oheň A1 nebo A2 a to s přesahem minimálně 500 mm na obě strany konstrukce; nebo 2) jedná se o jednotlivý prostup jednoho (samostatně vedeného) kabelu elektroinstalace (bez chráničky apod.) s vnějším průměrem kabelu do 20 mm. Takovýto prostup smí být nejen ve zděné nebo betonové, ale i v sádrokartonové nebo sendvičové konstrukci. Tato konstrukce musí být dotažena až k povrchu kabelu shodnou skladbou. Podle bodu b) se samostatně posuzují prostupy, mezi nimiž je vzdálenost alespoň 500 mm. |
Saturnin prohlásil, že nynější „zpracovatelé“ ČSN 73 08xx se netěší zrovna nejlepší pověsti (odborné, ani morální), ale přesto nečekal stav, kdy uvidí totální porážku zdravého rozumu od ekonomicko-obchodních praktik. Již dříve jsme v jisté nadsázce konstatovali, že dodavatelé „výrobku požární přepážky nebo ucpávky“ a jiných zbytečností (když věcně jde tato problematika z hlediska PBS vyřešit mnohem efektivněji), pod záštitou všeobecného dobra z převzaté EN 13501-2, chtějí do projektových ČSN zavést požadavek, aby se tyto „výrobky“ začaly montovat již při výstupu potrubí z přehrady, případně kabelu z elektrárny a skončily až poslední trubičkou přítoku vodu do splachovacího WC, anebo u zvonkového drátku v nejzazším objektu distribuční sítě. A nyní se tento lobbistický tlak nejen „hodil na papír“, ale dokonce vydal v rámci textu normy. Saturninovi přijde rovněž podivné, proč nikdo proti takové technické i realizační zhovadilosti neprotestoval, když cirkus s představováním inovativní ČSN 73 0810:2016, po více než tři roky brázdil území ČR.
V historické souvislosti lze konstatovat, že prvotní indicie spadají do let 2003 - 2004. Tehdy začali obchodníci s „výrobkem“ strašit profesní veřejnost jedním videem ze zkoušky plastového kanalizačního potrubí (tehdy pálili segment cca 1 metr dlouhé roury DN 200, která ve vertikální poloze začínala 500 mm pod stropem zkušební pece a končila opět jako volný průřez na její neohřívané straně - celkem logicky z neuzavřeného otvoru, vlivem normového přetlaku v prostoru pece, šlehal směrem ven zkušební plamen). Argumentace byla vedena směrem k tomu, že prostupy v požárně dělicích konstrukcích, které do té doby měly především sloužit k zamezení šíření požáru kolem těchto rozvodů, se rozšíří také na zamezení šíření požáru vnitřním prostorem těchto rozvodů. Přesto je nutné konstatovat, že SC1 při TNK 27 tehdy nepolehla obchodnímu tlaku, o čemž vypovídá i zápis z jejího zasedání ze dne 15. února 2005, cituji:
U článku 6.2.1 aa) většina diskutujících konstatovala, že není běžně technicky dostupný systém, který by "u zdravotechnických rozvodů" po indikaci vzniku požáru - bez časové prodlevy uzavřel celý světlý průřez potrubí (analogický způsobu uzavření požárních dveří) nutný k zabránění průniku zplodin hoření a že přídavné manžety na zpěňující bázi (k uzavření potřebují teplotu přesahující 100°C a také určitý čas), jsou zejména výhodný obchodní artikl pro jejich dodavatele. Dále bylo konstatováno, že i podle současně platného stavu (S = 40 000 mm2) nejsou "prostupy" častým zdrojem rozšíření požárů (např. podle statistiky ČR došlo v letech 1997 až 2003 u bytových domů k rozšíření požárů do jiného PÚ jen v 6-ti případech, a to celkem - bez udání konkrétní příčiny rozšíření). Proto SC1 doporučuje navržené hodnoty již nesnižovat. |
Rámec práce naší kanceláře (tj. uvádění normových ustanovení na pravou míru) již přesahuje fakt, proč se zcela nový požadavek na „zabránění šíření požáru vnitřkem technických rozvodů“, nakonec ve snížených dimenzích prosadil do formulace ustanovení 6.2.1 ČSN 73 0810:2005, jehož limitní průřezové intervaly přetrvaly i ve znění kapitoly 6.2 ČSN 73 0810:2009; pro informaci je dále uvedena konkrétní část ustanovení (zeleně zvýrazněný text představuje dílčí inovaci, zavedenou v roce 2009):
a) požární odolnosti EI
b) požární odolnosti E-C/U, nebo E-U/C apod., a to ve všech případech uvedených v bodě a), pokud jde o prostupy požárně dělicí konstrukcí klasifikace EW. |
Rozhodně dnes v naší kanceláři nezávidíme profesní veřejnosti, která se s nynějšími návrhovými požadavky ustanovení 6.2.1 musí potýkat v každodenní praxi; věřte, že ani pro nás není uvedení dotčeného textu normy na pravou míru jednoduché, protože musíme vyřešit výstup z formulační cyklické smyčky a navíc jsme u tvorby dotčených norem po roce 2007 nebyli nijak přítomni:
V ČSN 73 0810:2009 byl nově zformulován článek, zařazený pod označením 6.2.1, který podle našeho názoru měl shrnout pravidla, jak zamezit šíření požáru dílčím otvorem ve stavební konstrukci, kterým mají procházet technické rozvody (tj. vně vlastních rozvodů, kde se řeší doporučená četnost prostupů, dotažení výplně k lící rozvodu, skladba výplně, její požární odolnost, apod.). Současně, odkazem na některé ČSN (řady 73 08xx nebo 65 0201), také deklaroval další požadavky na posuzovaný prostup (např. druh materiálu potrubí ve vztahu k jeho průřezu, anebo opatření ve vztahu k látce uvnitř rozvodu).
Ustanovení 6.2.1 z ČSN 73 0810:2005, které se týkalo výhradně opatření k zamezení šíření požáru vnitřkem prostupujících technických rozvodů a vymezení limitních průřezů, bylo v ČSN 73 0810:2009 nově zařazeno pod označením 6.2.2 a formulačně v jeho uvodní části byla blíže specifikována „vnitřní část prostupu" (tj. vlastní hmota potrubí + vnitřním prostor tohoto potrubí).
Jenže ustanovení 6.2.1 v ČSN 73 0810:2016 spojilo text předchozích ustanovení 6.2.1 a 6.2.2 do jednoho článku a přitom vynechalo dílčí rozlišení, která ustanovení se týkají vnější a která vnitřní části prostupu.
Byl však ponechán odkaz také na řešení prostupů v souladu s, cituji: "ČSN 73 0802, ČSN 73 0804, ČSN 65 0201, v případě vzduchotechnických zařízení v souladu s ČSN 73 0872 a dalšími ustanoveními souvisícími s prostupy v ČSN 73 08xx". Tím vznikla návrhová vazba na variantní řešení prostupů nejen podle nových požadavků ČSN 73 0810:2016, ale také podle uvedených odkazových norem.
V případě nevýrobních objektů je v ustanoveních 11.1.1 a 11.1.2 i 8.6.2 dosud platné ČSN 73 0802:2009 závazně uvedeno, že se má postupovat podle podmínek 6.2 ČSN 73 0810:2009 (kde přece jen není nutno chránit „každou prostupující trubku i kabel“).
Současně připomínáme, že je možné při řešení prostupů (bez dalšího průkazu) postupovat podle řešení, uvedených na obrázcích v příloze A.2 ČSN 73 0821:2007 ed2 (které pro případné šíření požáru vnitřkem rozvodů vycházejí z limitů, zavedených v ČSN 73 0810:2005 a převzatých i do ustanovení kapitoly 6.2 ČSN 73 0810:2009).
Skeptický Saturnin na závěr ironizoval, že dotčené formulace v nové „10“ vlastně paradoxně vyvolávají potřebu stále více, místo nehořlavých potrubí, navrhovat potrubí plastová – ale ještě že nepromyšleným spojením dvou separátních článků normy do jednoho, se v roce 2016 urodilo řešení, které lze vhodně použít v praxi, neboť si nedokáže dost dobře představit jaký evropský „ výrobek“ lze použít k požárnímu uzavření vnitřku kovového stoupacího potrubí ústředního topení DN 5/4“ a ještě v provedení EI (anebo to vůbec nebyla chyba, ale jde vlastně o geniální řešení, jak vyhovět lobbistům tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá…?).
František Pelc + Saturnin