ČSN 73 0810:2016 - článek 5.4.11

Pro upřesnění sdělujeme, že v naší kanceláři „Uvádění normových ustanovení na pravou míru“, si konkrétní dotazy k současným podivuhodným článkům nevymýšlíme (všechny přicházejí od profesní veřejnosti); proto dále citujeme konkrétní dotaz v plném znění: „Prosím o výklad (nebo potvrzení) k čl. 5.4.11 ČSN 73 0810:2016. Při návrhu opláštění jednopodlažní haly s železobetonovým skeletem je uvažováno se sendvičovými panely s polyizokyanurátovou pěnou QuadCore (výrobce Kingspan), popř s jádrem X-PIR (výrobce Ruukki). Pokud budou splněna všechna ustanovení čl. 5.4.11 ČSN 73 0810:2016 lze obvodovou nenosnou stěnovou konstrukci považovat jako druh DP1, od které není nutné vymezit požárně nebezpečný prostor? Hala je v I. SPB, konstrukční systém nehořlavý. Děkuji moc a jsem s pozdravem:“

Ve věcné souvislosti následuje text zase jednoho fungl nového článku, s datem narození 07/2016 (tučné části textu zvýraznila naše kancelář):

5.4.11 Obvodové nenosné stěnové konstrukce nevyhovující článku 3.2.3 této normy u objektů (požárních úseků) posuzovaných podle ČSN 73 0804 a norem souvisejících mohou být bez dalších požadavků norem požární bezpečnosti staveb umístěné v požárních pásech, v požárně nebezpečném prostoru téhož objektu a pokud je splněna podmínka d'/d ≤ 0,7 (viz ČSN 73 0804:2010, článek 9.4.6) pak i v požárně nebezpečném prostoru jiných objektů (tj. tam, kde jsou vyžadované konstrukce druhu DP1), pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

Jedná se o jednopodlažní objekty (včetně vestaveb v souladu s ČSN 73 0804:2010, článek 5.3.9).

Návrhový požadavek na požární odolnost pro konstrukci v dané stavbě není větší než 30 minut.

Povrchové vrstvy jsou třídy reakce na oheň A1 nebo A2;

Celý výrobek (včetně povrchových vrstev) splňuje klasifikaci třídy reakce na oheň B-s1,d0.

Vnitřní tepelněizolační výplně z výrobků jsou třídy reakce na oheň alespoň

e1) C-s1-d0 pro III. a IV. stupeň požární bezpečnosti, tj. požadavek 30 minut;

e2) D-s1,d0 pro I. a II. stupeň požární bezpečnosti, tj. požadavek 15 minut.

Šíření požáru po fasádě a chování stěnové konstrukce při požáru bylo provedeno na zkušebním vzorku o ploše nejméně 30 m² a výšce nejméně 6 m podle ČSN EN 1364-1 a bylo dosaženo klasifikace alespoň EI 30

Požární odolnost použité konstrukce standardního rozměru vzorku 3 m x 3 m je nejméně 30 min.

V případě použití těchto konstrukcí není nutné vymezit požárně nebezpečný prostor, pokud plošná výhřevnost konstrukce nepřesahuje hodnotu 150 MJ•m^-2 (konstrukce vykazují požární odolnost).

Podle tohoto ustanovení lze postupovat i v případech obvodových plášťů přístaveb výrobních objektů a skladů, které plošně odpovídají ČSN 73 0804:2010, článek 5.3.9, i když jsou tyto vestavby posuzovány v souladu s poznámkou ČSN 73 0804:2010, článek 5.3.9 podle ČSN 73 0802.

Požárně dělicí konstrukce musí být dotaženy k těmto obvodovým stěnám s požárním dotěsněním stavební spáry.

V případě, že je ve všech dotčených požárních úsecích instalováno SHZ, je možné tyto konstrukce použít i v případě, že se jedná o dvoupodlažní objekt (n_p = 2).

Saturnin prohlásil, že permanentní novelizace ČSN 73 0810 probíhá v posledním desetiletí téměř častěji než menstruační cyklus u samic větších savců. A že mu znění článku spíše než normu, připomíná výpis z nějakého PBŘ, ve kterém se na výslovné přání investora někdo naivně snaží vyřešit odchylný postup od ustanovení ČSN. Navíc konstatoval, že odvaha „tvůrce“ negovat v téže normě ustanovení předchozího článku, který plastovou izolaci sendvičového panelu řadí mezi hořlavé konstrukce a v navazujícím článku téže normy deklamovat, že je to vlastně nehořlavé, by si zasloužila od objednatelů lepší vozidlo, než kterým současně „zpracovatel“ jezdí (třeba na léto - Ferrari kabriolet). Přitom Saturninovi, ani při tolika podmínkách není vůbec jasné, jak instalovaný plast uvnitř panelu pozná, že u objektů občanské výstavby může hořet a u průmyslových objektů, skladů nebo zemědělských objektů naopak hořet nesmí (o genialitě myšlenky, že čím má výrobek nižší požární odolnost, tím může mít vyšší hořlavost izolace, anebo o jasnozřivosti toho, jak SHZ bude za krycím plechem efektivně hasit hořící izolaci, případně o neopomenutí dotěsnění stavební spáry, se raději nezmínil).

Pokud dostojíme tradici naší kanceláře sdělujeme, že konstrukci v uvedené skladbě, nelze ani náhodou hodnotit jako prvek druhu DP1 a jsou-li ve fasádě otvory, tak při vymezení odstupových vzdáleností je nutné započítat příspěvek izolace k požárnímu riziku. Můžeme na podporu tohoto faktu uvést řadu snímků, které zachycují tuzemské požáry fasád průmyslových objektů nebo skladů (kde k hašení často nestačila ani voda z přehrady); místo toho použijeme jeden obrázek z průběhu zkoušky takového panelu ve virtuální zkušební peci, který nelze zpochybnit a na rozdíl od reálné skutečnosti je možné zkoušku téhož vzorku kdykoliv zopakovat (pro lepší ilustraci, jak PUR izolace hoří a přispívá tak požáru, je krycí plech z neohřívané strany zobrazen v grafice simulace jako transparentní):

Poznámka: V červeném ohraničení je možné pozorovat začínající plamenné hoření (výsek zachycuje stav v čase cca 4 minuty od bodu „přeskoku“, kdy ve zkušební peci přešel požár do II. fáze plného rozvoje).

Nakonec nám to přece jen nedalo a zařadili jsme dva obrázky (z průběhu reálné zkoušky) - na prvním lze sledovat jak již v páte minutě se na neohřívané straně sestavy významně kouří (dílčí panely jsou ve svislé orientací) a později na jiné sestavě (dílčí panely jsou ve vodorovné orientaci) vzorek prokazatelně hoří (diskuse o tom, čím byla "vyfutrována" spára mezi jednotlivámi segmenty, aby "to s jistotou vyšlo", přesahuje rámec tohoto příspěvku)

František Pelc + Saturnin