Článek I.5.7 + 9.13.2 - ČSN 73 0804:2010 ve znění změny Z2 z února 2015

Původně se jednalo o vážně zaměřený komentář na téma: „Překrytí otvorů v obvodové stěně vícepodlažní hromadné garáže dřevěným roštem“, a to u veřejného parkovacího domu v horské lokalitě.

Věcně, ve vztahu k výchozí ČSN 73 0804:2002, bylo možné konstatovat:

vícepodlažní hromadné garáže mívají zpravidla malou světlou výšku a v této souvislosti také nedostatečný akumulační prostor pro případný kouř; aby vedle primárních produktů hoření, vznikajících při požáru auta v garáži, nedocházelo k rychlému odhořívání + následné tvorbě kouře také u zasažených stavebních konstrukcí, byl v ČSN stanoven přísnější požadavek na index šíření plamene is po povrchu hořlavého materiálu (tj. u stěn a podhledů platí hodnoty pro skupinu U1); současně bylo za odkazovou tabulkou 12 téže ČSN doplněno omezení, že i když bude splněna hodnota is, nesmí se jednat o hmoty na bázi plastu (neboť jejich polymerní řetězce obsahují značné množství uhlíku, které i přes pomalé šíření plamene mohou významně kouřit); do kategorie stavebních konstrukcí, dotčených tímto ustanovením, spadá rovněž na prezentačním obrázku uvedený fasádní obklad, neboť v místě, kde překrývá volné otvory v obvodové stěně, se přímo stýká s vnitřním prostředím hromadné garáže; mechanismus průběhu vnitřního požáru je následující – na posuzovaném podlaží se vlivem teplotních podmínek, ustálí hladina neutrální roviny (tj. tlak uvnitř objektu a v exteriéru jsou stejné), a to v úrovni cca jedné třetiny výšky otvoru v dotčené části obvodové stěny (tj. horní dvě třetiny dřevěného roštu, který otvor v blízkosti požáru překrývá, může reálně hořet a přispívat tak svou produkcí kouře ke zhoršení podmínek v objektu). K tomu bylo možné připsat realizační poznámku, že navrhované hoblované desky krycího roštu z masivního dřeva normovému požadavku is ≤ 75 mm/min vyhoví.

Bohužel s ustanovením 9.13.2 ČSN 73 0804, jehož součástí je odkazová tabulka 12, někdo při novelizaci v roce 2010 nesystémově manipuloval, a ani náhodou jej neopravila Saturninem tak „oblíbená“ změna Z2 z roku 2015:

Dnes místo elementárně jednoduchého ustanovení, cituji: „Na povrchové úpravy stavebních konstrukcí skupiny U1 nesmí být užito plastických hmot“, máme v ČSN neadekvátní vazbu na třídu reakce na oheň (tj. nikoliv na skupinu materiálů, které mohou při požáru uvolňovat kouř nebo saze ve zvýšené míře) a v dané souvislosti nic nevypovídající; opět cituji: „Na povrchové úpravy stavebních konstrukcí skupiny U1 nesmí být užito stavebních výrobků třídy reakce na oheň C až F “.

Saturnin oznámil, že vůbec nespekuluje o tom, jaké skupině osob ten zákaz plastů zjevně překážel a pouze lakonicky konstatoval – tak nám místní eurohujeři protentokrát zabili dřevo...

Přitom, kdyby novodobí „zpracovatelé“ celou problematiku hromadných garáži chápali ve zřejmých souvislostech, neřešili by náhradu „plastů“ třídou reakce na oheň, ale kupříkladu rovněž „evropskou“ doplňkovou klasifikací pro tvorbu kouře s1 (případně s2), taktéž určovanou podle výsledků zkoušky SBI testu (EN 13823), které se využívá pro klasifikaci do tříd A1 až D (čímž by se současně vyloučily hmoty E a F).