Článek 11.5.2 - ČSN 73 0804:2023 ve znění verze ed.2 ze září 2023

Naše kancelář se rozhodla vyjádřit k historické vadě, která postrádá jakýkoliv racionální smysl. Přesto bez povšimnutí přežila celou epidemii "inovací" této normy (ČSN 73 0804:2010, Z1:2013, Z2:2015, Z3 z února 2020, ed. 2 z října 2020 a znovu ed. 2 ze září 2023). Konkrétně se jedná o předpokládanou výšku plamenů, která zásadně degraduje stanovení odstupových vzdáleností u volných skladů hořlavých látek.

Ve věcné souvislosti dále uvádíme plný text dotčené části souvisejícího článku.

11.5.2 Při stanovení odstupové vzdálenosti podle přílohy H, tabulky H.1 je:

b) výškou h_u v m průměrná (srovnatelná) výška skladované hořlavé látky zvýšená o předpokládanou výšku plamenů, nejméně však o:

1) 3 m pro nízkou hustotu tepelného toku,

2) 4,5 m pro střední hustotu tepelného toku,

3) 6 m pro vysokou hustotu tepelného toku;

Saturnin smutně konstatoval, že socialisticky zdeformovaný vstupní parametr, stejně jako obtížný hmyz, u nás asi zůstane na věčné časy. Zejméne proto, když si lidová tvořivost formulaci: "zvýšená nejméně o 6 metrů", spontánně upravila na horní hranici intervalu - tj. max. 6 metrů, který již není potřeba dále nijak prokazovat. K tomu připomněl událost ze začátku června 2015, když na Ukrajině hořely zásobníky ropy a zpravodajské agentury uváděly výšku plamenů 200 m.

Poznámka: Přitom Saturnin mohl klidně zůstat doma v ČR - jako názorný přiklad, může posloužit požár skladky dřevěných pražců ze srpna loňského roku:

Věrní tradicím naší kanceláře uvádíme věc na pravou míru:

Diplomaticky řečeno - na základě politického zadaní muselo připravené exaktní řešení (ve vztahu ke geometrickým rozměrům volného skladu a dynamice odhořívání) ustoupit tehdejším hospodářkým zájmům (tj. vyjádřeno neformální hodnotou min. 6,0 m).
Řádný člen tehdejší TNK 27 "Požární bezpečnost staveb", který byl zpracování revize dotčené normy přítomen, může být coby přímý pamětník více konkrétnější.
V letech 1980-1985 se připravovala zásadní revize ČSN 73 0840:1978 PBS - Průmyslové výrobní objekty. Dostala nové označení ČSN 73 0804 a její název se zkrátil na "Výrobní objekty". Od roku 1986 začala platit k ověření, jako norma s "modrým pruhem".
Z mezinárodních poznatků vyplynulo, že při stanovení odstupových vzdáleností od volných skladů nebo otevřených technologických zařízení, má výška plamenů značný význam. Proto bylo v návrhu normy z roku 1984 uvedeno, že k určení výšky plamenů se použije Thomasův vztah:

Po návštěvě generálního ředitele národního podniku Slovnaft (na zasedání TNK 27 se osobně dostavil RNDr. Ing. I.K., CSc.), s legendární hláškou: "Už nič také nemôžeme vybudovať", se v normě již bez další diskuse objevilo oněh 6 metrů.
Celá problematika i s příslušnými rovnicemi (pro tuhé hořlavé látky i modifikace pro hořlavé kapaliny), nakonec zůstala jen ve svazku 27 účelové publikace České státní pojišťovny "Zabraňujeme škodám".
Při určování odstupových vzdánosti u volných skladů nebo otevřených technologických zařízení má profesní projektaktant PBS zpravidla postupovat podle těchto rovnic (a teprve pokud mu vyjde číslo menší než 3-6, tak musí za výsledek zvolit min. normovou hodnotu).

Realizační poznámka: Pokud pro dřevo zvolíme střední hodnotu povrchové rychlosti odhořívání 0,45 kg/m²/min a převedeme ji na jednotky Thomasova vztahu (g/cm²/s) a přidáme v odpovídajících jednotkách hodnotu gravitačního zrychlení + hmotnost vzduchu (0,0013 g/cm³), pak pro volnou skládku, jejíž délka činí 30 m, dostáváme výšku plamenů min. 9.6 metru. Pokud použiji přepravky z houževnatého PE, které dnes často tvoří haldy kolem tuzemských montoven (jen naši hasiči je nevidí), tak stejná hromada může mít výšku plamenů přes 14 metrů. Otázka - proč "Stvořitel" norem po roce 1992 tento profesní blud neupravil, je na jiné vyprávění...

Saturnin + František Pelc